Diamo zahájilo v areálu Dolu ČSA v Karviné druhou etapu zasypávání jámy ČSA 2

Jáma ČSA 2 patří k nejstarším částem bývalého dolu. Její hloubení začalo v roce 1862, naposledy se prohlubovala v letech 2012-2013 a dosáhla hloubky 1049 metrů. Nad jámou stojí téměř 64 metrů vysoká ocelová těžní věž s cihlovou vyzdívkou z 50. let minulého století. "Dva těžní stroje umístěné přímo ve věži zajišťovaly dopravu horníků a materiálu mezi povrchem a podzemím," uvedl mluvčí.

První etapa zasypávání jámy ČSA 2 začala 12. října. "Během pěti dnů pracovníci zaplnili přibližně 115 metrů hlubokou část jámy zatopenou vodou. Spotřebovali při tom více než 5300 metrů krychlových zásypového materiálu," uvedl Indrei. Od 2. listopadu zasypávání pokračuje nepřetržitě ve třech směnách.

"Zasypat jámu hlubokou přes kilometr není jen otázka navezení materiálu. Musíme postupovat tak, aby se zásyp správně usadil a jáma byla dlouhodobě bezpečná. Je to další důležitý krok v postupném uzavírání Dolu ČSA, který byl po generace spojený s těžbou černého uhlí na Karvinsku," uvedl náměstek ředitele Diama Zdeněk Hrůzek.

Po zasypání jámy se bude dva měsíce čekat, až se materiál usadí. Pokud jeho hladina klesne, pracovníci jámu znovu dosypou. "Následovat bude dvoumetrová vrstva štěrku a betonová zátka. Nakonec jámu překryje železobetonová konstrukce o rozměrech 13,1 krát 13,1 metru, která bude umístěna uvnitř jámové budovy. Prostor bude také zabezpečen a oplocen," uvedl Indrei.

Důl Československé armády (ČSA) vznikl pod tímto názvem v roce 1951, jeho historie však sahá hlouběji. Vznikl sloučením dolů Františka, Jindřich, Jan Karel a Hlubina, které se začaly hloubit v polovině 19. století. Za dobu jeho existence bylo v Dole ČSA vytěženo přes 144 milionů tun černého uhlí. Těžba skončila v roce 2021, protože už se ekonomicky nevyplácela. Poté byl důl z těžební společnosti OKD převeden na Diamo.