Studie: Evropa bude potřebovat až dvojnásobek energetické flexibility

Požadavky na flexibilitu postupně rostou kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů, dále plánované elektrifikaci průmyslu, výstavbě datacenter i snahám o proměnu tradičního výrobního mixu. Podle studie ENTSO-E tak bude nutné přibližně zdvojnásobení celoevropských potřeb flexibility už do roku 2030.

"Rostoucí potřebu flexibility přitom nelze pokrýt pouze výstavbou bateriových úložišť. Významnou roli budou hrát také řiditelné výrobní zdroje, kogenerace, chytře řízené průmyslové provozy a další. Rozhodující bude schopnost tyto zdroje koordinovat a využívat jejich potenciál podle aktuálních potřeb elektrizační soustavy. Právě zde se otevírá prostor pro agregátory, kteří mohou flexibilitu jednotlivých zařízení a odběrných míst spojovat a nabízet ji na trhu," uvedl ředitel Asociace AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek.

Asociace v této souvislosti připomněla, že pro uplatnění tohoto potenciálu v Česku bude kromě rozšiřování kapacit baterií a dalších flexibilních zdrojů také nutné vytvořit podmínky pro jejich efektivní zapojení do energetického systému. Základní legislativní rámec přinesla novela energetického zákona Lex OZE III, zásadní změnu by měla dále přinést inovovaná tarifní struktura, kterou připravuje Energetický regulační úřad. Dosavadní platbu za rezervovanou kapacitu má v ní od příštího roku nahradit kombinace plateb za rezervovaný příkon a maximální naměřený čtvrthodinový odebraný výkon. Cílem je podle úřadu spravedlivěji rozdělit náklady na distribuční infrastrukturu a motivovat odběratele k efektivnějšímu využívání kapacity sítí.