EU by měla víc peněz z povolenek ETS dát do průmyslu, navrhuje europoslanec

Evropská komise považuje systém obchodování s emisními povolenkami za jeden z jejích nejúčinnějších nástrojů pro snižování příspěvku Evropské unie ke globálnímu oteplování. Systém průmyslovým podnikům a elektrárnám v Evropě ukládá povinnost nakupovat povolenky na pokrytí emisí CO2 a umožňuje obchodovat s přebytečnými povolenkami na trhu s emisemi.

Podle návrhu německého europoslance Petera Lieseho by EU nově požadovala, aby vlády vynakládaly 75 procent příjmů získaných z prodeje povolenek v rámci systému ETS na dekarbonizaci domácího průmyslu, který je do systému obchodování s emisemi zahrnut. To by bylo více než 50 procent, které původně navrhla Evropská komise, napsala agentura Reuters.

Liese uvedl, že jeho návrh má průmyslu poskytnout určitou okamžitou úlevu. Některé podniky si stěžují, že vysoké náklady spojené s emisemi CO2 poškozují jejich konkurenceschopnost. Návrh má zároveň podle něj lépe podpořit investice do domácího průmyslu a energetiky.

Německý europoslanec zároveň navrhuje stanovit dílčí kvótu pro energeticky náročná průmyslová odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo Evropskou unii.

"Důležité je také zvýšit počet bezplatných povolenek. Komise navrhuje jejich zvýšení o 47 procent ve srovnání se současným systémem. Já požaduji ještě výraznější zvýšení, zejména v období do roku 2030. Na oplátku je však správné po firmách požadovat, aby investovaly," uvedl Liese ve svém prohlášení. Navrhuje proto postupný začátek. V roce 2031 by se požadavek na investice měl vztahovat pouze na část bezplatných povolenek. V průběhu let by se však tento požadavek měl zvyšovat a do roku 2040 by měl být přísnější než návrh Evropské komise. "Řekněme si to otevřeně: kdo do roku 2040 ještě nezahájil projekt dekarbonizace, nemůže být nadále podporován bezplatnými povolenkami," dodal europoslanec.

Revidovaný systém ETS rovněž podle návrhu Evropské komise počítá s pomalejším snižováním emisního stropu než podle současných pravidel. Zatímco dosavadní nastavení by vedlo k postupnému vyčerpání všech povolenek kolem roku 2039, nově mají být povolenky draženy i dlouho po roce 2040. Tempo snižování emisního stropu by se mělo zpomalit - z dnešních 4,3 procenta bude v letech 2031 až 2035 klesat o 3,7 procenta ročně a od roku 2036 o 1,7 procenta ročně. Díky tomu zůstane systém obchodování s emisními povolenkami funkční i po roce 2040, uvedla EK již v červenci.

Německý europoslanec navrhuje i tady změnu, a sice nejprve pomalejší tempo, poté ale zrychlení. Návrh, o němž budou europoslanci v nadcházejících měsících jednat, by snižoval emisní strop ETS od roku 2031 každoročně o 3,4 procenta a od roku 2036 o 2,3 procenta.

Tento návrh podle Lieseho reaguje na tlak ze strany výrobců chemických produktů a dalších průmyslových odvětví, která varují, že náklady na plnění emisních povinností ohrožují jejich schopnost udržet evropské továrny v provozu a konkurovat na globálních trzích.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami. Týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který by měl zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.