Havlíček: Stávající bloky v Dukovanech bude možné provozovat 80 let od spuštění

V současnosti v Dukovanech fungují čtyři jaderné bloky, z nichž má každý výkon 510 megawattů (MW). První z nich byl zprovozněn v roce 1985, další byly spuštěny v následujících dvou letech.

Další provoz stávajících bloků bude podle Havlíčka nutný kvůli předpokládanému růstu spotřeby a výroby elektřiny. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s nimi proto počítá i v dlouhodobé energetické strategii.

ČEZ dosud předpokládal zhruba šedesátiletý provoz bloků. "Každý den se přesvědčujeme, že jsou ve výborné kondici. Aktuální ekonomické a bezpečnostní analýzy nám potvrzují, že bude možné Dukovany provozovat déle. Osmdesátiletý provoz začíná být trendem i ve světě a řada bloků už má licenci na 80 let provozu. Vidíme to jako reálné i u nás, samozřejmě za předpokladu pravidelného vyhodnocování stavu zařízení a bezpečnosti provozu," uvedl Beneš.

Ekologická organizace Greenpeace ČR s tím nesouhlasí. "Prodloužení provozu jaderné elektrárny v Dukovanech až na 80 let je dalším dokladem toho, jaké jsou priority vlády Andreje Babiše (ANO) v oblasti energetiky. Místo toho, aby se vytvořily podmínky pro výrazný rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku, řešíme, aby jaderné bloky v Dukovanech, jejichž provoz měl skončit do roku 2035, pokračovaly až do let 2065 až 2067," řekl ČTK vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jaroslav Bican.

Prodloužení životnosti si podle Beneše vyžádá miliardové investice do modernizace elektrárny. ČEZ nyní investuje do modernizace jaderných zdrojů kolem sedmi miliard korun. Půjde například o obměnu některých prvků strojoven, například generátorů a dalších velkých celků, obnovu vybraných potrubních tras, armatur a elektrických prvků i postupné zavádění nových řídicích a bezpečnostních systémů.

Havlíček dále upozornil, že až osmdesátiletý provoz Dukovan není náhradou za nové bloky, ale jejich logickým doplněním v české energetické strategii. "Nic to nemění na nutnosti pokračovat ve výstavbě nových jaderných zdrojů a v přípravě malých modulárních reaktorů, protože Česká republika bude potřebovat stabilní, bezpečnou a konkurenceschopnou elektřinu v maximálním možném objemu," podotkl ministr.

Předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek upozornil, že prodloužení provozu je možné jen při splnění stanovených podmínek. Provozovatel podle něj musí prokázat, že zařízení splňuje všechny bezpečnostní požadavky, má zvládnuté řízení stárnutí a že technický stav odpovídá současným standardům. Současně musí mít zajištěné potřebné personální zdroje. "My budeme vždy velmi přísně a detailně posuzovat každý krok a každé předložené hodnocení," dodal Kochánek. SÚJB prověřuje bezpečnost jaderných elektráren každých deset let.

Výsledky analýzy se zatím netýkají delšího provozu bloků v Temelíně. ČEZ v současnosti rovněž provádí analýzu prodloužení jejich životnosti.

Současné bloky by v budoucnu měly doplňovat dva nové bloky, které v Dukovanech připravuje korejská společnost KHNP. Náklady na jejich vybudování činí při cenách z loňského roku 407 miliard korun za oba bloky. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. V současnosti pokračuje geologický průzkum lokality. Stavba prvního bloku by měla začít v roce 2029.

Vláda v příštím roce rozhodne také o stavbě dvou nových jaderných bloků v Temelíně, uvedl Havlíček. V případě schválení výstavby by následně měla aktivovat opci, která je součástí smlouvy s KHNP o stavbě bloků v Dukovanech. Zadání zakázky Korejcům ale jisté není, nabídky budou podle ministra moci předložit i další zájemci.