Ukrajina může finančně přežít až do voleb v Maďarsku, píše Euractiv

Maďarsko čekají parlamentní volby, ve kterých by opoziční strana Tisza pod vedením Pétera Magyara mohla ukončit vládu strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána, který zemi vede nepřetržitě od roku 2010. Orbán nyní blokuje rozhodnutí o dvacátém balíčku unijních sankcí proti Rusku a rovněž rozhodnutí o unijní půjčce Ukrajině. Od svého kroku nehodlá ustoupit dokud Ukrajina neobnoví dovoz ruské ropy prostřednictvím ropovodu Družba, vztahy obou zemí jsou stále napjatější.

Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině a že Ukrajinci se vše snaží opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádějí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a že neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly bránit.

Představitelé EU původně předpokládali, že Ukrajině dojdou finanční prostředky už na začátku dubna, kdy měla být vyplacena první tranše z devadesátimiliardového balíku. Půjčku schválili unijní lídři na prosincovém summitu EU, Orbán ale nyní své rozhodnutí změnil a své rozhodnutí potvrdil v několika dopisech, které zaslal šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.

Brusel se podle zákulisních informací snaží současnou situaci řešit a interní práce na realizaci půjčky pokračují. Pomoci by mohlo i to, že se podle zdrojů Euractivu nyní zdá, že Ukrajina se dostane do vážných fiskálních potíží až na konci dubna – tedy pár týdnů po maďarských volbách.

Maďarsko a Slovensko minulý týden navrhly, aby byla na Ukrajinu vyslána mise složená z expertů, která by posoudila škody na ropovodu. Kyjev to ale odmítl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se tento týden rovněž vyjádřil k možné Orbánově volební porážce. "Doufám, že Orbán volby prohraje, a pak budeme moci obnovit normální vztahy Maďarskem, protože Maďaři nejsou proruští," řekl Zelenskyj v rozhovoru s italským listem Corriere della Sera.

I kdyby však Orbán volby prohrál, není zaručeno, že se opoziční vládu podaří sestavit rychle, poznamenal Euractiv. Sám Orbán po drtivém vítězství ve volbách v roce 2022 potřeboval k vytvoření současné vlády sedm týdnů.

Podle Evropské komise bude Ukrajina letos a v roce 2027 čelit celkovému rozpočtovému a vojenskému finančnímu deficitu ve výši 135 miliard eur. Evropská unie se proto snaží přesvědčit západní spojence a instituce, včetně Norska a skupiny G7 sdružující nejbohatší demokratické země, aby pomohly financovat 45 miliard eur z této částky.