Pro bezpečný provoz elektrizační soustavy je nutné dočasně zachovat dva bloky elektrárny Chvaletice

Vyplývá to z dnes zveřejněného vyhodnocení dopadů, které ČEPS zpracovala v souladu s energetickým zákonem poté, co společnost Sev.en oznámila záměr ukončit provoz uhelných zdrojů k přelomu let 2026/2027. Ekonomické aspekty provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice nad rámec licence nyní posoudí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Dopady odstavení elektráren na bezpečný provoz české elektrizační sítě ČEPS hodnotila pro rok 2027, a to ve třech oblastech. Konkrétně se jednalo o analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti. Z prvních dvou vyplynulo, že i po odstavení zdrojů Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou.

Analýza systémové přiměřenosti však poukázala na to, že elektrárna Chvaletice má v současnosti nezastupitelnou úlohu v oblasti regulace napětí a jalového výkonu, řízení elektrických toků a obnovy soustavy po blackoutu. „Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Podle analýzy systémové přiměřenosti by odstavení všech hodnocených zdrojů Sev.en nepředstavovalo riziko z hlediska zkratových výkonů či setrvačnosti soustavy. Úplné odstavení Chvaletic by však v některých provozních stavech mohlo způsobit problémy s regulací napětí v severní části přenosové soustavy, zvýšit riziko přetížení některých vedení a omezit schopnost obnovit soustavu v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.

Modelování ukázalo, že po úplném odstavení Chvaletic by v přenosové soustavě mohlo docházet k přepětí, a to zejména v okolí rozvodny Týnec. Napětí by v některých případech mohlo dosáhnout až 427 kV, což překračuje limit stanovený evropským nařízením SOGL. Při plánovaných odstávkách vedení nebo zdrojů by navíc hrozilo přetížení řady vedení 400 kV v severních Čechách. V některých scénářích tak nebylo možné splnit bezpečnostní kritérium N-1.

Elektrárna Chvaletice je zároveň jako tzv. blok obnovy soustavy schopna obnovit svůj provoz podáním napětí z blackstartového zdroje (přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně), vytvořit tzv. ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které samy start ze tmy neumějí. Dále lze takový zdroj využít pro obnovu napájení klíčové spotřeby v distribučních soustavách. To je zásadní v situaci, kdy by došlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny a velká část přenosové soustavy by byla bez napětí.

Analýza zdrojové přiměřenosti naopak potvrdila, že i po odstavení Chvaletic, Počerad a Kladna bude mít česká energetika dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny, aniž by se porušila norma spolehlivosti dodávek. Experti ve sledovaném roce 2027 v žádném ze zvažovaných scénářů neidentifikovali hodiny, ve kterých by elektřina chyběla. Pozitivně vyšla i analýza služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě. I po odstavení zdrojů Sev.en zůstane kapacita regulačního výkonu dostatečná.

ČEPS rovněž navrhuje několik technických a investičních opatření, která mohou v budoucnu umožnit úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice. Kromě již zmíněné přestavby jednoho bloku elektrárny ve Chvaleticích na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových blackstartových tras v provozní praxi. Tato opatření však vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování. Do jejich realizace je podle ČEPS nutné zajistit alespoň minimální rozsah výroby ve Chvaleticích.

Předmětem hodnocení ČEPS nebyly ekonomické ani cenové dopady ukončení provozu výrobny elektřiny. Zpráva se nezabývala dopady na ceny silové elektřiny, náklady služeb výkonové rovnováhy ani širšími ekonomickými důsledky odstavení daného zdroje. Nehodnotila rovněž ekonomickou rentabilitu ani ekonomickou výhodnost jeho dalšího provozu, neboť tyto otázky nespadají do rozsahu vyhodnocení podle § 34 energetického zákona.

Zpracované vyhodnocení dopadů nyní podle zákona směřuje na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ a provozovatele zdrojů. ČEPS dále předala ERÚ a provozovateli zdrojů také návrh technických podmínek a rozsahu provozu ve formě návrhu smlouvy o službě poskytnutí výkonu. Konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren včetně ekonomických aspektů nyní náleží ERÚ.

Závěrečná zpráva o vyhodnocení dopadů odstavení elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno je k dispozici na webových stránkách ČEPS: https://www.ceps.cz/cs/analyza-potrebnosti-zdroju

Otázky a odpovědi:

1) Proč ČEPS tuto zprávu zpracovala a v jakém kontextu vznikla? O jaký legislativní rámec se celý proces opírá?

Zpráva vznikla na základě oznámení společnosti Sev.en o plánovaném ukončení provozu jejích uhelných zdrojů, které ČEPS obdržela 28. 11. 2025. Energetický zákon (konkrétně § 34) ukládá ČEPS povinnost posoudit, zda odstavení těchto elektráren neohrozí bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy ČR.

Podle zákona má ČEPS doporučit zachování provozu zdroje v případě, že by jeho odstavení vedlo k ohrožení bezpečnosti provozu elektrizační sítě a zároveň by nešlo za tento zdroj zajistit adekvátní náhradu.

Výsledky slouží jako odborný podklad pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který vydává konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren.

2) Kterých elektráren se hodnocení týká?

Hodnocení se týká uhelných elektráren Chvaletice a Počerady a uhelné části teplárny Kladno. Naopak plynové bloky v Kladně nejsou předmětem tohoto posouzení.

3) Jaký je hlavní cíl analýz ČEPS?

Cílem je ověřit, zda plánované odstavení zdrojů může vést k překročení bezpečných provozních mezí elektrizační soustavy. Pokud by takové riziko existovalo, ČEPS zároveň hodnotí, po jakou dobu by mohlo nastat a jakými opatřeními by se mu dalo předejít.

4) Z jakých hledisek ČEPS dopady odstavení daných elektráren posuzuje?

ČEPS hodnotí dopady odstavení elektráren ve třech oblastech:

- zdrojové přiměřenosti (dostatek elektřiny k pokrytí spotřeby v ČR)

- dostupnosti služeb výkonové rovnováhy (SVR), které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě

- systémové přiměřenosti (zda je soustava technicky stabilní, jak zvládá poruchy a obnovu soustavy po rozsáhlém výpadku dodávek elektřiny).

Tato hodnocení se doplňují a každé řeší jiný typ rizika pro bezpečnost provozu soustavy.

Předmětem hodnocení naopak nejsou ekonomické ani cenové dopady ukončení provozu elektráren. Zpráva se nezabývá dopady na ceny silové elektřiny, náklady služeb výkonové rovnováhy ani širšími ekonomickými důsledky odstavení výrobních zdrojů. Nehodnotí ekonomickou rentabilitu výrobny ani ekonomickou výhodnost jejího dalšího provozu. Tyto otázky nespadají do rozsahu vyhodnocení podle § 34 energetického zákona.

5) Jaký byl výpočetní horizont analýz?

Všechny analýzy byly provedeny pro rok 2027 (1. 1. – 31. 12. 2027), tedy od okamžiku plánovaného odstavení posuzovaných zdrojů. Jedná se o hodnocení založené na nejaktuálnějších datech dostupných v době zpracování (počátek roku 2026). Delší časový horizont (po roce 2027) nebyl předmětem tohoto technického vyhodnocení.

6) Jaký je závěr analýz? Co ČEPS doporučuje?

Analýzy potvrzují, že Česká republika bude mít i po odstavení hodnocených zdrojů dostatek elektřiny a dostatečné kapacity pro zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Zároveň však identifikují oblasti, ve kterých je pro zachování bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy nutné dočasně zachovat část výrobních kapacit.

Z pohledu zdrojové přiměřenosti analýzy ukazují, že po plánovaném odstavení zdrojů bude Česká republika schopna pokrýt svou spotřebu elektřiny z domácí výroby a dovozu ze zahraničí a nebude překročena norma spolehlivosti. Ve sledovaném roce 2027 nebyly ve žádném ze zvažovaných scénářů identifikovány hodiny, ve kterých by elektřina chyběla.

Stejně tak nebyl zjištěn problém v oblasti služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a výkonové bilance v elektrizační soustavě. Dostupný výkon pro tyto služby zůstává i po odstavení dostatečný.

Analýzy systémové přiměřenosti však ukázaly, že úplné odstavení elektrárny Chvaletice by v některých provozních stavech mohlo vést k problémům s řízením napětí v severní části přenosové soustavy, ke zvýšenému riziku přetížení vybraných vedení a ke zhoršení schopnosti obnovy soustavy v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.

Z těchto důvodů ČEPS doporučuje zachovat v provozu dva bloky elektrárny Chvaletice, a to v omezeném režimu, do doby realizace návazných systémových opatření. U elektrárny Počerady a uhelné části teplárny Kladno nebyla potřeba dalšího provozu z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti soustavy identifikována.