Mexická prezidentka vyzvala OSN, aby mírově vyřešilo konflikt USA a Venezuely

Šéf OSN podle svého mluvčího vyzval Washington a Caracas, aby dodržely své závazky vyplývající z mezinárodního práva, včetně Charty OSN, a zachovaly mír v regionu.

Trumpovo oznámení o blokádě ropných tankerů dál zostřilo napětí, jež stupňuje americká vláda od srpna velkým nasazením námořnictva v Karibiku s oficiálním cílem boje proti pašerákům drog. Podle mnohých se ale Trump snaží o pád autoritářského režimu ve Venezuele.

"Ať už je názor naší vlády na venezuelský režim a (prezidenta) Nicoláse Madura jakýkoli, Mexiko bude vždy proti intervenci a zahraničnímu vměšování," řekla dnes na pravidelné ranní tiskové konferenci prezidentka Sheinbaumová. Vyzvala také OSN, aby se ujala své role, zabránila krveprolití a hledala mírové řešení konfliktu.

Blokádu ropných tankerů zdůvodnil Trump tím, že Madurova vláda ji používá k financování narkoterorismu. Caracas to odmítl a obvinil Washington z porušování mezinárodního práva, volného obchodu a svobodné plavby.

Americký demokratický kongresman Joaquin Castro dnes na sociální síti X označil námořní blokádu u Venezuely za válečný akt. Dodal, že dolní komora amerického parlamentu bude ve čtvrtek hlasovat o rezolucích, které vyzvou Trumpa k zastavení nepřátelských akcí vůči Venezuele. "Každý člen Sněmovny reprezentantů bude mít možnost rozhodnout se, zda podporuje vyslání Američanů do další války za změnu režimu," napsal Castro.

Americká armáda minulý týden u pobřeží Venezuely zabavila ropný tanker, nazvaný Skipper, který podle americké vlády převážel nelegálně ropu z Venezuely či Íránu, tedy zemí, na něž USA v minulosti uvalily sankce. Madurova vláda to označila za pirátství a vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby tento čin odsoudila.

Levicový prezident Nicolás Maduro je prezidentem Venezuely od roku 2013 a u moci se drží díky armádě, represím vůči opozici a nedemokratickým volbám. Kvůli tomu na jeho režim americká vláda už za prvního Trumpova úřadování v Bílém domě a posléze i za prezidenta Joea Bidena uvalila sankce.

Spojené státy byly před zavedením sankcí největším dovozcem venezuelské ropy. Tato jihoamerická země má největší zásoby ropy na světě, ale v posledních letech, už před sankcemi, její těžba výrazně klesla kvůli ekonomické krizi a dlouhodobě špatnému stavu rafinérií. Opozice viní Madurovu vládu, že neinvestovala do údržby a modernizace sítě rafinérií a že státní peníze místo toho zpronevěřila.

Trumpova vláda od srpna vede protidrogovou operaci v Karibiku, při níž americká armáda útočí na lodě, které považuje za pašerácké. Takto zabila už na 90 lidí, které Pentagon označil za narkoteroristy, aniž by pro to poskytl důkazy. Z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států viní Washington i Nicoláse Madura, jehož prezidentský mandát Washington neuznává kvůli nedemokratickým volbám. Letos v srpnu Trumpova vláda zdvojnásobila odměnu za pomoc při dopadení Madura na 50 milionů dolarů (jedna miliarda Kč).

Intervenci do Venezuely v minulosti označila za jediný způsob, jak svrhnout Madurův režim, šéfka venezuelské opozice María Corina Machadová. Podobně se tento týden vyjádřil krajně pravicový politik José Antonio Kast, který byl v neděli zvolen prezidentem Chile, jímž se stane v březnu. Na otázku novinářů, zda podporuje vojenskou intervenci do Venezuely, odpověděl, že pokud to někdo udělá, vyřeší tím obrovský problém celé Latinské Ameriky.

Madurovu socialistickou vládu i za zostřeného napětí s Washingtonem dál podporují autoritářské levicové vlády Nikaraguy a Kuby. Další Madurův spojenec, kolumbijský levicový prezident Gustavo Petro, jehož Trump rovněž viní z narkoterorismu, tento týden poprvé označil Madura za diktátora, nicméně odmítl, že by byl zapojen do obchodu s drogami. Už minulý měsíc Petro navrhl vytvořit ve Venezuele přechodnou sdílenou vládu, aby se v zemi vyřešila politická krize a zabránilo se americké intervenci.

Další levicová hlava latinskoamerické země, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se nabídl jako prostředník dialogu mezi Washingtonem a Caracasem. Logistickou podporu americké armádě při protidrogové operaci v Karibiku poskytují Dominikánská republika či Trinidad a Tobago. Dohodu o posílení vojenské spolupráce minulý týden podepsala se Spojenými státy Guyana, která vede se sousední Venezuelou dlouholetý územní spor o region Esequibo, bohatý na ropu a drahé kovy.