Minoritní akcionáři ČEZ podali žalobu na stát kvůli windfall tax
Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila. Informoval o tom dnes server iROZHLAS.cz ČEZ je v tuzemsku největším plátcem windfall tax, státu na ni odvedl v posledních třech letech každoročně desítky miliard korun. Většinový podíl ČEZ drží stát, který má 70 procent. Zbylých 30 procent vlastní minoritní akcionáři.
Spolek už si na mimořádnou daň stěžoval také u Evropské komise, která však stížnost odmítla. Podle komise kroky české vlády nebyly v rozporu s evropským právem.
"Žalobu jsme podali, jsme přesvědčeni, že jsme byli poškozeni," uvedl předseda spolku Petr Mojžíšek.
Podle propočtu spolku činila škoda za předchozí dva roky zhruba 65 až 70 korun na akciích za rok. Celkově by tak šlo přibližně o více než 20 miliard korun, o které podle spolku přišli držitelé akcií kvůli nižší dividendě.
ČEZ na windfall tax odvedl desítky miliard korun ročně. Letos na ní vyplatí státu 31 až 34 miliard korun. Částku kolem 30 miliard korun ročně odvedla společnost na této mimořádné dani i v předchozích dvou letech. V obou letech šlo o téměř 80 procent celkových příjmů státu z tohoto mimořádného odvodu. I letos bude ČEZ největším plátcem windfall tax. V příštím roce už daň platit nebude.
Minoritní akcionáři ČEZ kritizují nastavení windfall tax dlouhodobě, téma bylo i předmětem diskusí na poslední valné hromadě skupiny. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák tehdy akcionářům řekl, že ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podal žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku. Není podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Stát zavedl windfall tax jako opatření na pokrytí výdajů spojených s energetickou krizí. Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky ji mají odvádět za roky 2023 až 2025. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Drtivou většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.
Súvisiace články
Stát platí za energie o 16 miliard víc než dříve. Ministerstvo už tuší, jak účet srazí
Tlak na státní rozpočet roste ze všech stran. Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 mi…
Uhlí, vítr, AI: Nový hráč na mapě globální energetiky
Umělá inteligence se za poslední roky proměnila z technologické kuriozity v klíčový nástroj energetického průmyslu.
Svaz: Energetické firmy se shodly s Havlíčkem na prioritách vlády pro energetiku
Opatření ke snížení cen energií pro domácnosti a průmysl či výstavba nových zdrojů včetně urychleného zavedení kapacitních mechani…
Elektrina aj plyn idú hore. Niektorí si priplatia až stovky eur, iní len minimálne
Cena elektriny od budúceho roka vzrastie. Pre domácnosti, ktoré majú nárok na energopomoc len kozmeticky, pre tie bez štátnej pomo…
ÚRSO: Ceny elektriny, plynu, tepla, vodného a stočného na rok 2026. Koľko zaplatíte s dotáciou a koľko bez nej
Úrad pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO) o cenách energií na rok 2026 a prepočty, ako sa prejavia na účtoch domácností.
Kalendár akcií
Budoucnost českého hospodářství s Karlem Havlíčkem
INFOTHERMA 2026
Energetický management pro města a obce
POWER SHIFT
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.