Zásoby lithia u Cínovce se staly ložiskem strategického významu, rozhodla vláda

"Díky těžbě lithia na našem území a připravovaným investicím v Česku můžeme vybudovat celý dodavatelský řetězec pro výrobu baterií do elektromobilů. Tyto kroky zvýší naši konkurenceschopnost, nakopnou ekonomiku a vytvoří nová pracovní místa. Zároveň tím snížíme závislost na dovozu z třetích zemí, zejména Číny a Jižní Ameriky," řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

"Označení zásob lithia jako ložisek strategického významu umožní státu aktivně ovlivňovat rozvoj těžby a zajistí, že lithium bude využito v souladu s dlouhodobými hospodářskými a ekologickými cíli země," uvedl vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický. Opatření má například také omezit spekulativní investice.

Případná těžba suroviny v budoucnu přinese podle ministerstva do veřejných rozpočtů přes 3,15 miliardy korun ročně. Mělo by jít zejména o úhrady za vydobyté nerosty, úhrady za těžební prostor, další odvody a daně. Zhruba 2,3 miliardy korun ročně by mělo směřovat do státního rozpočtu, zbylou část peněz by si rozdělily kraje a obce.

Šlo o další takový návrh ministerstva v krátké době. Letos v lednu vláda určila ložiskem strategického významu zásoby manganu u Chvaletic na Pardubicku.

Těžbu lithia připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem z dolu na Cínovci v Krušných horách. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. ČEZ kvůli případnému průmyslovému využití lithia aktualizuje studii proveditelnosti.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob - naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017.