Preskúmajte všetky služby z energetického sektora, ktoré ponúka platforma ENERGY-HUB

Fracking otřásá plynárenstvím

06. 09. 2019
15:00
PRO-ENERGY Simon Dytrych

Hydraulické štěpení otřásá světovým plynárenstvím. USA vyzdvihlo mezi největší producenty, Nizozemí s těžbou naopak končí kvůli zemětřesením. Zatím navíc není jasné, zda fracking v důsledku spíše pomáhá, či škodí životnímu prostředí.

# plyn
# bezpečnosť
# životné prostredie
Fracking otřásá plynárenstvím

ABSTRACT: Over the past decade, the shale gas revolution has completely changed the global gas market. The United States is on its way to becoming the world producer number one while the Netherlands plans to drastically cut its production. Moreover, it is not clear yet whether fracking contributes to global warming or helps to mitigate it.


Ačkoli se hydraulické štěpení (angl. hydraulic fracturing, zkráceně fracking) masově využívá až posledních zhruba deset let, technologii samu o sobě lidstvo zná již od 40. let minulého století.  Odpověď na to, proč nadnárodní korporace nezačaly břidlicový plyn ze země dostávat již dávno, je veskrze prozaická: dříve to ekonomicky nedávalo smysl.

Globální spotřeba zemního plynu roste s drobnými výkyvy již několik desetiletí. Kromě ekonomického vzestupu rozvojových zemí poptávku v posledních letech pohání také změna energetiky v rozvinutých státech. Ty plynem mnohde nahrazují odstavované uhelné zdroje, či jej využívají ve špičkových elektrárnách pro stabilizaci produkce zdrojů obnovitelných.

Ještě na přelomu tisíciletí konvenční naleziště poptávku dokázala uspokojit. Ta se nalézají pod povrchem skal na dně moře často spolu se zásobami ropy. Plyn se proto v minulosti nezřídka těžil jako vedlejší produkt při extrakci černého zlata. Lidstvo však dokázalo mnoho konvenčních nalezišť zcela vyčerpat a ta, co zbyla, na pokrytí rostoucí poptávky nestačí. V důsledku začala cena zemního plynu po roce 2000 strmě stoupat.

Díky zdražení plynu a technologickému pokroku se fracking finančně vyplácí. Pro mezinárodní trh s plynem jeho masové rozšíření znamenalo zásadní změnu, princip technologie využívá více než 60 % nových nalezišť. Vynořily se nové těžařské mocnosti – hlavně Spojené státy. Report od autorů z think tanku Chatham House v roce 2010 procesu přiřkl název „shale gas revolution“, což lze volně přeložit jako břidlicová revoluce.

Netrvalo dlouho a jako každá revoluce i ta břidlicová začala požírat své děti. Nizozemsko má díky frackingu obrovské problémy, které v konečném důsledku těžbu plynu v zemi možná zcela znemožní. Nejdříve se však soustřeďme na USA, kde se hydraulické štěpení prozatím (minimálně finančně) vyplácí.

Obrázek č. 1: Těžba zemního plynu v EU 28 (v tis. TJ) 
Zdroj: IEA, Eurostat
 

USA: Z dovozce vývozcem

Naleziště se nacházejí po celých Spojených státech s výjimkou severozápadu. Nejvíce břidlicového plynu je pod povrchem Texasu v ložisku Barnett, dále kolem New Yorku, v Pensylvánii a Západní Virginii.

Celosvětově revoluce propukla právě v USA, a to roku 2007, kdy země začala meziročně navyšovat produkci. Například mezi lety 2009 a 2010 se procentuální objem vytěženého břidlicového plynu k objemu konvenčního plynu zvedl ze 14 na 23 %. Rapidně se po letech stagnace zvedla i celková produkce a cena klesala.

Export suroviny pomalu překonával import a Spojené státy se přibližovaly k soběstačnosti. V roce 2018 tam plynové zdroje tvořily většinu nového výkonu, pokud nepočítáme malé solární instalace v domácnostech. Za stejné období těžaři ze země dostali přibližně 1050 miliard kubíků, což je nejvíce v historii. Rekordních čísel dosáhla i spotřeba suroviny, z níž přes 90 % dokázala uspokojit domácí produkce. USA se loni konečně staly čistým vývozcem. Plyn ze země proudil i během tvrdých mrazů ze začátku letoška, kdy teplota na středozápadě spadla i pod mínus 40 stupňů celsia.

Evropská unie (EU) se před časem pomalu začala připravovat na cenovou válku mezi USA a Ruskem, tradičně největším dodavatelem. Mnoho zemí Starého kontinentu si uvědomuje, že z tvrdší konkurence lze profitovat. Například Německo nebo Polsko proto neváhaly za poslední roky investovat do stavby terminálů pro import zkapalnělého zemního plynu (LNG) z USA. Ten chce EU v příštích čtyřech letech zdvojnásobit.

Zároveň buduje i plynovod Nord Stream 2 z Ruska, což se Američanům příliš nepozdává. Ti dokonce (k nelibosti Moskvy) Unii hrozí sankcemi, když bude v pokládání potrubí pokračovat. Ať už spor o Nord Stream 2 dopadne jakkoli, dle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se Spojené státy do pěti let stanou největším světovým vývozcem LNG.

Na předpokládané cenové válce pravděpodobně vydělá Unie jako celek, ale i Česko konkrétně. Jednak zlevní plyn, jednak se tuzemským firmám v zámoří otevírají nové příležitosti. Těch využívá například plzeňská Doosan Škoda Power, která do USA dodala již několik turbín pro paroplynové zdroje.

Obrázek č. 2: Produkce zemního plynu v USA (v tis. TJ)
Zdroj: IEA, BP
 

Nizozemskem fracking doslova otřásl

Spojeným státům se těžba břidlicového plynu prozatím značně vyplácí, pro Nizozemí se však rozsáhlé zásoby staly darem vpravdě danajským. Brzy po objevení ložiska v roce 1959 se ukázalo, že se jedná o tehdy největší světové naleziště. Když o čtyři roky později začala těžba, země se zařadila mezi přední producenty.

Problémy začaly relativně brzy. Místní úřady zaznamenaly první zemětřesení již v polovině osmdesátých let, do roku 2015 jich propuklo celkem 1192. Valná většina nedosáhla takové intenzity, aby je lidé ucítili, časem však sílila. V roce 2012 se země u města Huizinge otřásla silou 3,6 stupně. Ceny nemovitostí v oblasti následně spadly o desítky procent.

Odborníci upozorňovali na spojitost frackingu a zemětřesení již od začátku devadesátých let, málokdo na ně však bral zřetel. Těžba se totiž státu extrémně vyplácela. Ještě v roce 2013 Nizozemí vyprodukovalo bezmála 3 miliony TJ zemního plynu, což znamená necelou polovinu produkce celé EU v té době. Do rozpočtu tímto způsobem přibylo přes 17 miliard eur. To pro představu činí skoro polovinu všech příjmů Českého státu za stejné období. Není divu, že se Nizozemci do útlumu příliš nehrnuli.

Do konce roku 2016 klesla produkce v Groningenu (zdaleka největšího ložiska v zemi) zhruba na polovinu, a to díky postupnému zastropování z pera tamní vlády. Omezování těžby popohání i justice. Místní nejvyšší správní soud koncem roku 2017 zamítl plán na další omezení s tím, že si neklade dostatečně ambiciózní cíle.

Následující výraznější zemětřesení, tentokrát o síle 3,4 stupně Richterovy škály, postihlo sever země v lednu 2018. V reakci na to nizozemská vláda zaslala společnostem těžícím zemní plyn v Groningenu dopis se sdělením, že mají čtyři roky na zastavení činnosti. Začátkem dubna pak vydala oficiální stanovisko, v němž stanovila konec těžby na rok 2030.

Koncem letošního srpna však tamní ministr financí v rozhovoru pro místní radiovou stanici prohlásil, že: „Těžba zemního plynu z Groningenu nebude již velice brzy potřeba. Situace se mění mnohem rychleji, než mohl před časem kdokoliv předpokládat.“ Produkce tedy možná ustane mnohem dříve. Nizozemí navíc plánuje útlum i v menších nalezištích.

Za rok 2018 Nizozemí poprvé importovalo více, než exportovalo, což značně komplikuje evropskou politiku diverzifikace zdrojů. Zkapalněný plyn z USA prozatím nemůže proudit za podmínek, při nichž by dokázal konkurovat tomu ruskému. Výsledkem je nárůst závislosti na dodávkách Gazpromu.

Obrázek č. 3: Produkce zemního plynu v Nizozemsku (v tis. TJ)
Zdroj: IEA, Eurostat
 

Rub a líc frackingu

Hydraulické štěpení vyvolává značné kontroverze a otázky ohledně ekologické udržitelnosti nejen v Nizozemí. Při získávání plynu dochází k provrtání povrchu země do hloubky několika stovek metrů, kde se směr vrtu otočí o 90 stupňů a pokračuje horizontálně. Následně těžaři do vzniklého prostoru napumpují vodu, písek a chemikálie, což v daném místě způsobí popraskání podloží a uvolní břidlicový plyn.

Problematické je samotné využití vody. Jediný vrt vyžaduje 8 milionů litrů vody, což odpovídá jednodenní spotřebě města o zhruba 65 000 obyvatelích. Když je hotový, těžaři kapalinu vysají zpátky na povrch a nechají proudit zemní plyn. Po vyčerpání zásob ji znovu napumpují pod zem na místo uvolněné extrakcí.

Chemikálie mohou následně prosáknout jinam a nenávratně zamořit spodní vody, což se například v USA doopravdy několikrát stalo. Detailní složení těžební kapaliny navíc firmy tají, takže nelze zjistit, jaké konkrétní dopady na lidské zdraví by její požití mělo.

Fracking může v konečném důsledku také výrazně znečistit ovzduší. Břidlicový plyn se skládá převážně z metanu, který má 25krát výraznější skleníkový efekt než oxid uhličitý. Pokud se důkladně spálí, ovzduší ve srovnání s uhlím tolik neutrpí. Při extrakci však obvykle okolo 3 % metanu unikne do atmosféry. Od roku 2008 jeho množství v ovzduší globálně výrazně narostlo. Vinu nese hlavně extenzivní zemědělství, ale i těžba zemního plynu. Mimoto, fracking je sám o sobě energeticky náročným procesem s velkou emisní stopou.

Posledním nebezpečím je zhroucení prázdného místa pod povrchem země, které způsobí zemětřesení na povrchu, což může mít velmi závažné následky. Otřesy země způsobuje i samotné pumpování kapaliny pod zem. Zatím je brzy závěry z Groningenu zobecňovat, jinde totiž podobné problémy neznamenali vůbec, nebo jen v nepatrné míře. Riziko však reálně existuje.

Fracking je fenoménem vpravdě dvojsečným. Znamená velké příležitosti a nemenší rizika. Může výrazně pomoci s koncem uhelné energetiky, v konečném důsledku však nemusí emisní stopu zmírnit. Pokud chce Evropa dosáhnout uhlíkové neutrality, plyn za několik desítek let přestane dovážet. Lobby společností z oboru však tou dobou může zesílit natolik, že vzdát se využívání frackingu se ukáže složité podobně jako skoncovat s pálením uhlí.

súvisiace články

Dekarbonizace zpracovatelského průmyslu – hrozby a příležitosti

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Zpracovatelský průmysl se v současné době nachází na dalším velkém rozcestí. Dekarbonizace může domácí průmysl zlikvidovat kvůli snížené konkurenceschopnosti, ale např. chemická recyklace může být zajímavým příspěvkem chemického průmyslu v oblasti…

# paliva
# emisie
# stratégia
# životné prostredie

Budoucnost plynárenství je spojena s využitím vodíku, biometanu a obnovitelných zdrojů

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Inovovat plynárenskou infrastrukturu s cílem podpořit dekarbonizaci a rozvíjet využívání nových zdrojů, jako je vodík či biometan…

# paliva
# plyn
# OZE

Vývoj cien energetických komodít v období 09–10/2019

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY

Problémy vo francúzskych jadrových reaktoroch a útoky dronov na saudskoarabské ropné zariadenia vytlačili ceny elektriny na…

# plyn
# elektrina
# ceny
# trhy

Nepohodlná realita energie aneb dražba slibů

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY

Optimismus politických představitelů v dekarbonizaci světové výroby energie je téměř nekonečný. Jen její realizace je na hony…

# paliva
# emisie
# životné prostredie

Nová generace obchodování s elektřinou a plynem

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY

Energetika prochází významnou transformací. Z konzervativního odvětví se stává odvětví inovací a nových technologií. Obchodníci s…

# plyn
# elektrina
# technológie
# trhy

Energetická bezpečnost ČR: Budoucí spotřeba energie

11. 12. 2019 09:30 - 12:00
hotel Andel’s, Stroupežnického 21, Praha 5
Energetická bezpečnost České republiky v kontextu budoucí spotřeby energie.

Seminář EGU: VI. Energetická náročnost a efektivnost - trvale sledované ukazatele.

11. 12. 2019
Zasedací místnost, EGÚ Praha Engineering, a.s., Podnikatelská 539, Praha 9 - Běchovice
Seminární cyklus

Regulované ceny v energetice v roce 2020

12. 12. 2019 09:00 - 13:00
Praha, Hotel Olympik, Sokolovská 138, Praha 8, 186 76
Seminář je určen odborné veřejnosti z oblasti energetiky, průmyslu i všem ostatním zájemcům o problematiku cen regulovaných činností v energetice.

Komoditní data

10.12.2019
€/MWh okte
Base
50.875
8.98477 %
Peak
60.3133
3.60001 %
Offpeak
41.4367
17.9048 %
10.12.2019
€/MWh elix
Base
43.6162
39.9938 %
Peak
51.1
20.3935 %
Offpeak
36.1325
81.8674 %
09.12.2019
€/MWh ote
Base
35.7521
287.504 %
Peak
48.6008
309.155 %
Offpeak
22.9033
248.384 %

ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.

47596
Počet publikovaných noviniek
1598
Počet publikovaných akcií
450
Počet publikovaných článkov
ENERGY-HUB využívá spravodajstvo ČTK, ktorého obsah je chránený autorským zákonom.
Prepis, šírenie alebo ďalšie sprístupňovanie akéhokoľvek obsahu alebo jeho časti verejnosti je bez predchádzajúceho súhlasu výslovne zakázané.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika