Jak transformovat energetiku

Na otázku: „Transformace energetiky…. ale jak?“ hledali odpovědi speakeři spolu s účastníky na 23. energetickém kongresu ČR, který pořádala společnost Business Forum. Kongres se uskutečnil 16. dubna 2024 v hotelu Grand Majestic Plaza v Praze.

Jak transformovat energetiku

ABSTRACT: The 23rd Energy Congress of the Czech Republic took place in Prague on 16 April 2024. Its participants were looking for answers to questions concerning the transformation of Czech energy sectors.


 

Kongres zahájil René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky, představením návrhu SEK. Za klíčové považuje nástroje k prosazování SEK, vedoucí k urychlení výstavby OZE, k posílení energetické infrastruktury a k výstavbě plynových zdrojů. Podrobněji se věnoval útlumu využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla, což si vyžádá „dozdrojování”. Dojde-li v ČR k rychlejšímu odklonu od uhlí, než se předpokládalo, vyžádá si transformace investice okolo 3,5 bilionu Kč do roku 2030. Veřejná podpora by měla činit cca 1,6 bilionu Kč. Neděla předpokládá, že se rovněž podaří zmodernizovat teplárenství, tzn. nahradit výkon necelého 1 GW v elektřině a 2 GW v teple vyrobených z uhlí a postupně přejít na zemní plyn (ZP) a nízkoemisní zdroje.

První blok obohatil pohledem z pozice energetické geopolitiky Martin Jirušek, výzkumník z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity. Konstatoval, že po ruském vpádu na Ukrajinu došlo ke sblížení pohledů „starých“ a „nových“ členských států EU. „Stará“ část vnímala energetickou bezpečnost prizmatem trhu. „Nová“ na ni pohlížela přes svoji historickou zkušenost. Jirušek řekl, že v ČR došlo k pozitivnímu posunu v chápání přínosů energetické tranzice z hlediska energetické bezpečnosti nejen proto, že tranzice znamená méně fosilních paliv z nestabilních regio­nů. Podle něho energetická tranzice (jiné způsoby využívání energie, jiné druhy energie, jiné dopravní cesty atd.), probíhající na pozadí současných konfliktů, je obrovská změna srovnatelná s průmyslovou revolucí.

 

KRITICKÁ FÁZE NĚMECKÉ „ENERGIEWENDE” V PŘÍŠTÍCH 5 LETECH

Host z Německa Jörg Jasper, vedoucí energetické ekonomiky a politiky z EnBW, se ve své prezentaci věnoval německé „Energiewende“ a jejím překážkám. Podle Jaspera se tranzice v Německu v příštích nejméně pěti letech bude nacházet v kritické fázi. Období kolem roku 2030 označil jako obzvlášť náročné kvůli postupnému odklonu od uhlí, výstavbě sítí, přechodu na vodík a budování nových plynových zdrojů. Řekl, že k dosažení ambiciózních klimatických cílů do roku 2030 je nutný bezprecedentní nárůst instalovaného výkonu OZE. Německá vláda představila v únoru 2024 nový design trhu tzv. „Kraftwerkstrategie“ (KWS), který bude od roku 2028 doplněn implementací kapacitních mechanismů. KWS řeší odklon od uhlí a přechod na vodík. Uhelné elektrárny budou využívány jako rezerva. Mezi roky 2035 až 2040 by měly být plynové elektrárny konvertovány na vodík. Plánované investice do sítí (především ze severu na jih Německa včetně připojení na off shore) si vyžádají 525 mld. EUR. V roce 2045 by OZE měly tvořit téměř 100 % energetického mixu. Předpokládaná kapacita OZE je 600 GW (dnes 145 GW). Bezpečnost dodávek bude zajištěna elektrárnami na vodík, bateriovými systémy, plynovými zdroji a vodními přečerpávacími elektrárnami. Dodávky tepla budou výrazně elektrifikovány, např. tepelnými čerpadly. Na dotaz, zda je možné, aby se Německo vrátilo k využívání jaderné energie, odpověděl pan Jasper, že renesance jaderné energetiky je vzhledem k veřejnému mínění v Německu naprosto vyloučena.

 

 

VLIV CENY A DALŠÍCH FAKTORŮ NA VÝVOJ ZDROJOVÉ ZÁKLADNY

Pavel Řežábek, hlavní ekonom Skupiny ČEZ, potvrdil dopad vývoje v Německu i EU na českou energetiku. Shrnul vliv událostí posledních 15 let na vývoj cen elektřiny. Uvedl, že největší vliv na cenu elektřiny měla a má jednoznačně výstavba OZE (pokud by se žádné OZE nestavěly, byla by dnes cena elektřiny na evropském trhu o 45–65 EUR/MWh vyšší). Taktéž cena povolenky zdražuje produkci uhelných a plynových elektráren. Tento nárůst ceny je však podle něho více než kompenzován výstavbou OZE. Odstavení německých jaderných elektráren o celkovém výkonu 20 GW dnes cenu zvyšuje o 15-20 EUR/MWh a Ruskem způsobený nárůst ceny ZP zvýšil cenu o 20–30 EUR/MWh. Řežábek uvedl, že Green Deal (GD) cenu elektřiny dnes zlevňuje. Bez GD by současná cena elektřiny na místo 90 EUR/MWh byla 110.

Pokud jde o odklon od uhlí, konstatoval Řežábek, že ekonomika hnědouhelných elektráren se prudce zhoršuje, což povede k omezení nebo ukončení jejich provozu v nejbližších letech (realizovaný hnědouhelný spread vychází pro rok 2027 nula). Bude třeba je nahradit jednak řiditelnými zdroji, tj. plynovými elektrárnami, a jednak FVE a elektrárnami větrnými. Uvedl, že stále malý počet OZE v ČR se v některých dnech projevuje vyšší velkoobchodní cenou elektřiny než v Německu (24. 1. 2024 byla cena v Německu 33 EUR a v ČR 77 EUR). Naplní-li Německo své cíle ve výstavbě OZE jen z 80 %, cenové nůžky mezi velkoobchodní cenou v Německu a u nás se budou znatelně rozevírat. Řežábek řekl, že ČR se zcela jistě stane importní zemí, což automaticky vyplyne z německého energetického mixu.

Na svého předřečníka navázal Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva společnosti ČEPS. Vyzdvihl flexibilitu a to proto, že ČEPS dnes nakupuje služby výkonové rovnováhy (SVR) od provozovatelů uhelných zdrojů. Po odklonu od uhlí bude nutné tyto služby nahradit jinými typy flexibility. Vnouček uvedl, že nedávno vládou schválený Lex OZE III umožní zapojení moderních technologií do stabilizace sítě se silným zastoupením OZE. Jedná se o rozvoj akumulace, agregace a flexibility. V souvislosti s přípravou na import elektřiny do ČR zkoumá ČEPS podle Vnoučka možnosti posílení přeshraničních vedení. S Německem připravuje dobudování vedení do Röhrsdorfu, v přípravě je rovněž vedení do SR. S Polskem a Rakouskem řeší možnosti posílení společných profilů.

První blok zakončil Pavel Zámyslický, který v úvodu svého příspěvku zdůraznil, že MŽP a MPO intenzivně pracují na dokončení tří základních dokumentů, NEKP, POK a SEK, které by měly být do konce června 2024 předloženy vládě, schváleny a odeslány Evropské komisi. NKEP vytyčuje řadu cílů např. snížení emisí skleníkových plynů (dle zpracovaných modelů by ČR mohla do roku 2030 překročit stanovených 55 % a dosáhnout až 62% snížení emisí). Nejvíce diskutovaným cílem, je Evropskou komisí doporučené zvýšení podílu OZE pro ČR z 30 % na 33 % do roku 2030. Zámyslický se podrobně věnoval financování ambiciózních cílů, k jejichž dosažení bude nutné proinvestovat cca 3,46 bilionů Kč. Prostředky bude možné čerpat z výnosů emisních povolenek, z Modernizačního fondu a Sociálně klimatického fondu. Nejdůležitější bude podle Zámyslického rok 2027, kdy dojde k rozšíření o dopravu a vytápění budov

 

 

JAKÁ JSOU ŘEŠENÍ ZAJIŠTĚNÍ DODÁVEK ELEKTŘINY A TEPLA PO ODKLONU OD UHLÍ?

Po dopolední sérii prezentací následovala panelová diskuse, jejíž hlavní otázkou bylo zajištění bezpečných dodávek elektřiny a tepla po odklonu od uhlí, který reálně hrozí už v roce 2027. Návrhů řešení zaznělo hned několik. První je výstavba nových plynových elektráren, ale ty se zatím nestaví. René Neděla vysvětlil, že v přípravě je sice celá řada projektů, výstavba však v době záporných cen elektřiny vyžaduje veřejnou podporu. Investoři se započetím výstavby vyčkávají, protože zatím nevědí, kdy bude podpora plynového, tj. fosilního, zdroje, která podléhá notifikaci Evropské komise, spuštěna, a jaké budou její podmínky. Druhým řešením je import. Podle Řežábka má dnes ČR přebytek výkonu. České maximum zatížení je dlouhodobě okolo 12 GW, přičemž řiditelných zdrojů v ČR máme přibližně 18 GW, včetně vodních a přečerpávacích elektráren.

Podle Vnoučka je naše přenosová soustava na dovoz poměrně dobře připravena. Dle modelů je možné importovat 20–24 TWh, což je třetina spotřeby, v maximálním hodi­- novém výkonu je to cca 5 tisíc MW. Pavel Zámyslický zdůraznil snahu o řízený proces odklonu od uhlí bez ekonomických škod. Tomáš Hüner reagoval otázkou: „Kdy se začne tento proces řídit?“. Odchod od uhlí však vyžaduje potřebnou legislativu a veřejnou podporu. Podle Neděly není zavedení kapacitních mechanismů pro uhelné elektrárny v ČR reálné, proto zaměří MPO úsilí na tzv. dekarbonizační mechanismus.

 

NOVINKY Z REGULACE

Po skvělém obědě se slova ujal Jan Šefránek, ředitel Sekce regulatorních činností a mezinárodní spolupráce z ERÚ. V úvodu své přednášky shrnul prováděcí předpisy v návaznosti na Lex OZE I, II a III. Informoval, že ERÚ v současné době intenzivně pracuje na metodice pro VI. regulační období, v rámci kterého bude nezbytné v elektroenergetice investovat více jak 200 mld. Kč. Sdělil, že úřad připravuje zavedení nové tarifní struktury. Změna má být postupná. Hlavní úprava se bude týkat zrušení ceny za rezervovanou kapacitu a ceny za její překročení a vytvoření ceny za rezervovaný příkon a maximální odebraný výkon. Podle Šefránka očekává ERÚ snížení celkového rezervovaného příkonu o 3000 MW, tj. úsporu 3 mld. Kč v investicích. Úřad rovněž vyvíjí nemalé úsilí pro usnadnění transformace teplárenství.

 

VIZE PRO VYUŽITÍ PLYNŮ V ENERGETICKÉ TRANZICI

Blok věnovaný roli plynů v energetické tranzici moderoval Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu. Blok odstartoval vizionář Thomas Merker, jednatel a CFO společnosti GasNet. Podle něho budou hrát plynná paliva v tuzemském energetickém mixu ještě delší dobu významnou roli. Bude třeba pokrýt sezónní poptávku po elektřině a teple ve výši až 25 GW. Celková spotřeba plynných paliv, tzn. ZP, biometanu a vodíku, bude do roku 2050 takřka stabilní. Měnit se bude pouze struktura plynů. Merker poukázal na to, že v ČR často slyšíme, že Green Deal ceny energetických komodit zvyšuje. Podtrhl, že zachováme-li status quo a nepřistoupíme-li urychleně ke změnám, vše se více prodraží, což ukázal na konkrétních číslech: dnes platí teplárenství a průmysl za emise CO2 (ETS1) cca 60–80 mld. Kč ročně. Přejdeme-li z uhlí na plyn a z plynu na biometan, můžeme podle Merkera snížit náklady až o 20 mld. Kč za rok. Od roku 2027 bude systém EU ETS rozšířen o snížení emisí skleníkových plynů v sektorech dopravy a vytápění budov, zde je možné ušetřit až 23 mld. Kč/rok (ZOO: zákon č. 201/2012 Sb.) a 31 mld. Kč/rok (ETS2). Merker spatřuje velký potenciál v biometanu, pro jehož využití je nezbytná politická podpora. Jak uvedl, je síť GasNet připravována na postupný přechod na distribuci různých druhů plynů. Letos připojí deset biometanových stanic.

Martin Slabý, předseda Rady ČPS, se ztotožnil s Thomasem Merkerem a podpořil jeho argumentaci. Ve své prezentaci doplnil celosvětový pohled na plyn. Uvedl, že podle IEA dojde k bezprecedentnímu nárůstu nových projektů na zkapalněný plyn do roku 2030. Kapacita terminálů na LNG překročí 250 mld. m 3 ročně (World Energy Outlook 2023), což odpovídá 45 % dnešních celkových globálních dodávek LNG.

 

PODMÍNKY NUTNÉ PRO MODERNIZACI TEPLÁRENSTVÍ

Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení, konstatoval, že jediným důvodem dekarbonizace je snížení importní závislosti na dovozech paliv z podivných režimů, jako např. Rusko nebo Katar. Topolánek předložil podmínky nutné pro transformaci teplárenství: z programu HEAT je potřeba zajistit slíbenou podporu 100 mld. Kč, bez níž transformace neproběhne. Je nutné odblokovat schvalování projektů v programu HEAT, zpoždění může zapříčinit ztrátu slotů ve výrobě turbín, což by znamenalo zpoždění o dva a půl roku ve výstavbě paroplynů. Je nutné notifikovat provozní podporu tepla z OZE a elektřiny z vysokoúčinné KVET a konečně zachovat těžbu hnědého uhlí. Uvedl, že celkové investice pro modernizaci teplárenství jsou odhadovány na 200 mld. Kč.

 

 

POTŘEBA MASIVNÍCH INVESTIC DO MODERNIZACE DISTRIBUČNÍCH SÍTÍ DO ROKU 2035

Závěrečný panel kongresu byl zaměřený na rozvoj a modernizaci distribučních soustav. Moderátor Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, v úvodu poukázal na fakt, že z pohledu dynamiky rozvoje OZE je třeba urychleně řešit akumulaci, agregaci a flexibilitu. Varoval před „nárazem do zdi“, tj. rychlou výstavbou OZE bez patřičné kapacity skladování. Legislativní ukotvení akumulace, resp. jeho platnost se v ČR po dlouhých průtazích očekává k 1.1. 2025. U agregace flexibility až o rok později. Všichni tři zástupci distributorů Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce, Libor Kolář, vedoucí útvaru Rozvoj a koncepce sítí z EG.D, a Stanislav Votruba, vedoucí sekce Koncepce sítě z PREdistribuce, shodně konstatovali, že nápor počtu žádostí o připojení FVE do sítě byl v roce 2021 a 2022 bezprecedentní. Černý řekl, že na území ČEZ Distribuce dnes neexistuje jediné místo pro připojení výrobny na napěťové hladině VVN a VN. Pánové uvedli, že v případě možného vzniku přetížení v soustavě mají distributoři možnost aktivovat opatření změnou struktury, rozložením a skladbou výroby nebo odběrovým diagramem sítě tak, aby se změnily výkonové toky v přenosové a distribuční soustavě a přetížení se uvolnilo. Distributoři mohou výrobcům omezit přístup do distribuční sítě bez náhrady (negarantovaný výkon) pro předcházení nebo řešení přetížení v DS, a to přednostně před využitím ostatních nástrojů řízení. Transformace bude podle nich znamenat další elektrifikaci. Provozovatelé distribučních sítí očekávají v období let 2024 až 2035 investice ve výši 476 mld. Kč, roční průměr investic činí 39,6 mld. Kč.

Organizátor kongresu, společnost Business Forum, děkuje všem účastníkům za pozitivní zpětnou vazbu a partnerům za jejich štědrou podporu. Těšíme se na další ročník 1. dubna 2025 v Praze.


 


Kontakt: lenka.stric@business-forum.cz 

Tomáš Brejcha

Související články

Průzkum: Lidé žijící poblíž jaderných elektráren o nich mají dostatek informací

Dvě třetiny lidí žijících v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany jsou přesvědčeni o tom, že mají dostatek spolehlivých in…

Vláda rozjíždí Green Deal. Zdraží benzín i vytápění uhlím

Emisní povolenky na benzín, masivní renovace budov nebo větší důraz na soláry a větrníky. Vláda bude mít ve středu na stole trojic…

Zbavit se zcela čínských výrobců? Německo má úplně jiný plán, tvrdí expert

V uplynulých dnech obletěla svět zpráva, že se Německo kvůli otázkám bezpečnosti rozhodlo k postupnému vyřazování komponent čínský…

ČEZ Distribuce připojila za první pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 321,6 MW

Společnost ČEZ Distribuce připojila k distribuční síti v prvním pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instal…

V reaktoru druhého výrobního bloku JE Dukovany je opět palivo, odstávka se blíží ke konci

Energetici po téměř dvou měsících probíhajících prací v rámci odstávky zavezli palivo do reaktoru druhého výrobního bloku Jaderné…

Kalendář akcí

H2 Fórum: Na vodíku záleží

10. 09. 2024 12:00 - 11. 09. 2024 12:30
Karlovy Vary
V Karlových Varech se pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskuteční 3. ročník největší konference zaměřené na podporu rozvoje vodíkového h...

ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

09. 09. 2024 09:00 - 11. 09. 2024 17:00
Ostravice

Konference energetika 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!

18. 09. 2024 09:00 - 19. 09. 2024 17:00
Brno, hotel Passage
Každoroční konference Energetika je unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky. Na jednom místě propojuje energetické vize, techn...

Fotovoltaika v praxi

25. 09. 2024 09:00 - 26. 09. 2024 17:00
Praha i ONLINE
Konference o legislativních podmínkách, povolovacích procesech, financování, zkušenostech z praxe i nových trendech v oblasti obnovitelných zdrojů ene...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

83737
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1090
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika