Čínský rok hojnosti uhlí

V Číně, největším světovém producentovi a spotřebiteli uhlí, je letošní rok, který začal 10. února, rokem draka. Někteří experti jej ironicky nazývají rokem hojnosti uhlí. 

Čínský rok hojnosti uhlí

ABSTRACT: China is investing heavily in PV. Despite this, it is the world‘s largest consumer of coal and, together with India, operates more than half of the world‘s coal-fired power plants. It will be impossible to achieve the climate targets of the Paris Agreement without these two countries which have not yet pledged to phase out coal.


 

EMISE Z TĚŽBY

Čína se dnes podílí zhruba na 60 procentech celosvětové spotřeby uhlí, následuje Indie a poté Spojené státy. Nejintenzivněji se na uhlí spoléhá Indie, kde se elektřina získává z 80 procent spalováním uhlí. Čína je nejen největším světovým producentem uhlí, ale i největším zdrojem emisí metanu z uhelných dolů. Celosvětově výkon pro výrobu elektřiny z uhlí, jednoho z nejvíce znečišťujících fosilních paliv, vzrostl v roce 2023 v důsledku uvádění nových elektráren do provozu v Číně, které se časově shodovaly se zpomalujícím tempem vyřazování starších elektráren z provozu ve Spojených státech a Evropě. Tato zjištění přinesla výroční zpráva Global Energy Monitor, neziskové organizace, která sleduje energetické projekty po celém světě.

Velká tvorba skleníkových plynů z uhlí vyvolala volání po jeho rychlém vyřazení jako zdroje energie a všechny země světa obecně souhlasily se snížením své závislosti na uhlí. Nicméně industrializující se ekonomiky, zejména v asijských zemích s levným přístupem k domácím zásobám, si stanovily delší horizonty pro odklon své závislosti na uhlí.

Například podíl Číny loni představoval dvě třetiny na nově provozovaných uhelných elektrárnách na světě. Indonésie, Indie, Viet­nam, Japonsko, Bangladéš, Pákistán a Jižní Korea také otevřely nové elektrárny, které obvykle fungují po dobu dvou až tří desetiletí.

Je sice pravda, že nové uhelné elektrárny méně znečišťují okolí než ty starší, ale experti a aktivisté se shodují v tom, že odchod nejen od uhlí, ale všech fosilních paliv musí proběhnout co nejdříve, aby se předešlo nejhorším následkům. V roce 2023 bylo vyřazeno z provozu méně uhelných elektráren než v kterémkoli roce za poslední desetiletí. Postupné vyřazování všech provozovaných uhelných elektráren do roku 2040 by vyžadovalo uzavření v průměru asi dvou uhelných elektráren týdně.

Čína a v menší míře Indie stále plánují nové uhelné elektrárny. Loni dosáhla jejich výstavba v Číně osmiletého maxima.

Modelování Mezinárodní energetické agentury naznačuje, že v souladu s cílem omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia proti úrovni před průmyslovou revolucí, by bohaté země měly do roku 2030 postupně vyřadit uhlí a všude jinde by mělo být odstraněno do roku 2040.

Pro mnoho rozvojových zemí má však uhlí jednu velkou výhodu: je levné. Jeho cena také méně kolísá než cena ropy a plynu, dalších hlavních fosilních paliv používaných při výrobě elektřiny. Bangladéš kupříkladu budoval elektrárny na bázi plynu. Ale kolísání cen a dostupnosti, pramenící z velké části z otřesů souvisejících s konfliktem na Ukrajině, vyvolalo přehodnocení a reinvestice do levnějšího uhlí.

 

Čína je největším producentem uhlí na světě.

 

V ŘEČI ČÍSEL

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se sídlem v Paříži odhaduje, že poptávka po uhlí vzrostla v prvním pololetí letošního roku zhruba o 1,5 procenta na 4,7 miliardy tun. Ve druhé polovině roku očekává výrazný pokles celosvětové výroby elektřiny z uhlí. Využití tohoto zdroje energie pro jiné průmyslové účely se však bude pravděpodobně nadále zvyšovat.

Odhaduje se, že Čína v roce 2023 spálila o 3,5 procenta více uhlí než v roce 2022. Domácí produkce je téměř o 5 % vyšší než loňský rekord 4,66 miliardy tun. Dovoz stoupl o neuvěřitelných 90 % a dodávky přicházejí až z dalekých zemí, jako je Jižní Afrika a Kolumbie. Největším dodavatelem zůstává Indonésie, následovaná Ruskem.

Z dlouhodobého hlediska to budou solár­ní, větrné, vodní a jaderné elektrárny, které podpoří vnitropolitický tlak na čínskou energetickou soběstačnost a nikoli ruské uhlí.

Přírůstky výkonu OZE v Číně v prvních čtyřech měsících tohoto roku byly téměř trojnásobné ve srovnání s rokem dříve. Země je na cestě k tomu, aby letos přidala více panelů, než je celkový počet aktuálně instalovaných v USA.

Podle expertů se globální růst poptávky po ropě během několika příštích let zmenší, protože vysoké ceny a konflikt na Ukrajině urychlí energetickou transformaci, uvedla Mezinárodní energetická agentura. Spotřeba letos poroste polovičním tempem než v předchozích dvou letech.

S tím souvisí zpráva o tom, že Čínská národní komise pro rozvoj a reformu (NDRC) dokončila předpisy pro zavedení systému rezerv pro těžbu uhlí do roku 2027, jak uvedla agentura Reuters. Cílem iniciativy je stabilizovat ceny energetického uhlí a zajistit konzistentní dodávky do elektráren.

Systém vychází z cílů stanovených už v roce 2021 a chce udržet zásoby uhlí na úrovni 15 % roční produkce uhlí. Podle nového systému musí být uhelné doly označené jako součást kapacitní rezervy připraveny zvýšit produkci, když ceny překročí definované přiměřené rozmezí, nebo když jsou zásoby napjaté.

NDRC uvedla, že velké, moderní doly s přísnými bezpečnostními standardy v předních uhelných regionech, jako je Šan-si, Vnitřní Mongolsko, Šaan-si a Sin-ťiang, dostanou prioritu pro zahrnutí do plánu zásob uhlí.

Očekává se, že těžba uhlí se v letošním roce stabilizuje, protože Čína rozšíří energii z obnovitelných zdrojů. Čína v roce 2023 nainstalovala více solárních panelů než kterákoli jiná země, čímž dále rozšiřuje svou masivní flotilu obnovitelných zdrojů energie, která je již nyní s velkým náskokem světovým lídrem.

 

Největší čínský povrchový uhelný důl Haerwusu se nachází v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v Číně a obsahuje 1,7 miliardy tun uhelných zásob. Důl vlastněný a provozovaný společností Shenhua Group, zahájil výrobu v říjnu 2008 s náklady na vývoj přibližně 1,1 miliardy USD. Životnost obřího povrchového dolu se odhaduje na více než 75 let, což z něj činí uhelný důl číslo jedna v Číně.

 

V UHELNÉ PROVINCII

Provincie Šan-si v severní Číně se těší soustavné pozornosti ekonomů. Nepatří sice mezi nejbohatší provincie a HDP je pod průměrem ČLR, ale je největším producentem uhlí (300 milionů tun ročně) a bauxitu v zemi. Uhlí se vyváží do Japonska i do Evropy. V okolí hlavního města Tchaj-jüan je velká oblast strojírenského a Hi-Tech průmyslu, energetiky, metalurgie, chemického, vojenského a těžkého průmyslu, v blízkosti je jedno ze tří čínských kosmických středisek s hlavním skladištěm mezikontinentálních jaderných raket.

V roce 2023 Šan-si zahájila transformační projekty zaměřené na stávající uhelné doly s roční produkční kapacitou více než 1,8 milionu tun a zároveň postavila některé nové doly, což v loňském roce vyústilo v provincii k rozvoji 81 „inteligentních“ uhelných dolů. Nejmodernější technika zvýší roční produkční kapacitu o více než 1,2 milionu tun a zaměří se také na snížení rizika katastrof. V celé provincii bude letos vybudováno celkem 150 nových inteligentních uhelných dolů. Provincie se tak stala důležitou komplexní energetickou základnou.

Největší čínská provincie produkující uhlí má v červnu zvýšit produkci ve snaze podpořit provinční ekonomiku po poklesu těžby uhlí na začátku tohoto roku. Výroba v Šan-si v prvním čtvrtletí výrazně poklesla, a to kvůli přísnějšímu dohledu nad bezpečnostními postupy po sérii smrtelných nehod. Došlo k poklesu těžby o 25 %, což ovlivnilo růst HDP provincie, uvedla agentura Bloomberg s tím, že Šan-si klesla na 31. místo mezi čínskými provinciemi z hlediska ekonomického růstu.

Pokles následoval po jarních příkazech státních regulátorů zastavit část výroby a provést bezpečnostní kontroly. Šan-si produkuje asi 29 % čínského uhlí, a to jak koksovatelného, tak tepelného.

Podle nejnovější výroční zprávy společnosti Global Energy Monitor (GEM) se Čína v roce 2023 podílela na 95 % celosvětové výstavby nových uhelných elektráren. Mimo Čínu má pouze 32 zemí nové uhelné projekty ve fázi před výstavbou a pouze sedm jich už staví nové elektrárny.

USA přispěly téměř polovinou k vyřazení zdrojů uhelné energie, říká GEM, s 9,7 GW v roce 2023. Země EU a Spojené království představovaly téměř čtvrtinu uzavřených uhelných elektráren, přičemž ve Spojeném království skončilo 3,1 GW, v Itálii 0,6 GW a v Polsku 0,5 GW. Ve Spojeném království je nyní v provozu pouze jedna uhelná elektrárna a Ratcliffe-on-Soar má být uzavřena letos v září.

 

A CO SVĚT?

Mimo Čínu se v roce 2023 začalo stavět méně než 4 GW nových projektů, což je hluboko pod průměrem 16 GW v letech 2015 až 2022. Stavbu zahájilo pouze sedm zemí, po jedné elektrárně v Indii, Laosu, Nigérii, Pákistánu a Rusku a také tři v Indonésii. V Latinské Americe nezačala žádná stavba uhelné elektrárny už od roku 2016 a od roku 2019 žádná nezačala ani v zemích sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ani na Blízkém východě. G7, která představuje 15 % (310 GW) světového disponibilního uhelného výkonu, což je pokles z 32 % (443 GW) v roce 2015, nemá ve výstavbě žádnou novou uhelnou kapacitu. Stále však existuje jedna navrhovaná uhelná elektrárna v Japonsku a dvě v USA. Očekává se, že obě navrhované lokality v USA, 0,4 GW CONSOL Project v Pensylvánii a nově oznámená 0,4 GW elektrárna Susitna na Aljašce, budou využívat technologie zachycování a ukládání uhlíku. Ovšem agentura GEM dodává, že tyto technologie jsou „účinně nejisté a drahé odvádění pozornosti od naléhavé potřeby vyřadit uhlí“.

Světový disponibilní výkon uhelné energie vzrostl o 11 % od roku 2015, kdy se vlády dohodly, že udrží globální průměrnou teplotu výrazně pod 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a zaměří se na omezení oteplování na 1,5 °C podle Pařížské dohody.

Mimo Čínu je stále ve výstavbě 113 GW uhelných energetických projektů. I když je to jen mírně vyšší než úroveň 110 GW v předchozím roce, stále to zdůrazňuje, že uhelný sektor není v souladu se scénářem IEA.

 

NEBUDE TO ZADARMO

Na světové konferenci COP28 signalizovalo 130 zemí svůj záměr postupně vyřadit energii z uhlí a přestat investovat do nových uhelných elektráren během tohoto desetiletí, a to podpisem globálního závazku pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost.

Nový výzkum zjistil, že více než 200 mi­liard dolarů bude poskytnuto jako kompenzace firmám a jejich zaměstnancům a městům a obcím postiženým zavíráním uhelných elektráren. Tento odhad nezahrnuje Indii a Čínu, protože tito dva největší uživatelé uhlí v současnosti nemají plány na postupné vyřazování.

Výzkumníci z Chalmers University of Technology ve Švédsku a Středoevropské univerzity v Rakousku prostudovali všechny plány různých zemí na postupné vyřazování uhlí. Celkem 23 zemí s 16% podílem světových uhelných elektráren přislíbilo odškodnění ve výši 209 miliard dolarů. To může znít jako hodně peněz, nicméně výzkumníci poukazují na to, že to odpovídá zhruba 6 gigatunám ušetřených emisí CO2 a náklady na kompenzaci za postupné vyřazení uhlí na tunu ušetřených emisí CO2 (29 – 46 USD za tunu) jsou výrazně pod nedávnými cenami uhlíku v Evropě (~ 64 – 80 USD za tunu).

Dosáhnout cíle Pařížské klimatické dohody nebude možné bez účasti hlavních světových spotřebitelů uhlí, Číny a Indie, které mají více než polovinu světových uhelných elektráren. Studie zjistila, že pokud by Čína a Indie přijaly kompenzační politiky podobné těm, které již existují, odhadovaná částka kompenzace pro obě země by byla 2,4 bilionu dolarů pro cíl 2 °C a 3,2 bilionu dolarů pro cíl 1,5 °C.

Velkou otázkou tedy je, odkud by se tak velké sumy peněz vzaly.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Průzkum: Lidé žijící poblíž jaderných elektráren o nich mají dostatek informací

Dvě třetiny lidí žijících v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany jsou přesvědčeni o tom, že mají dostatek spolehlivých in…

Vláda rozjíždí Green Deal. Zdraží benzín i vytápění uhlím

Emisní povolenky na benzín, masivní renovace budov nebo větší důraz na soláry a větrníky. Vláda bude mít ve středu na stole trojic…

Zbavit se zcela čínských výrobců? Německo má úplně jiný plán, tvrdí expert

V uplynulých dnech obletěla svět zpráva, že se Německo kvůli otázkám bezpečnosti rozhodlo k postupnému vyřazování komponent čínský…

ČEZ Distribuce připojila za první pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 321,6 MW

Společnost ČEZ Distribuce připojila k distribuční síti v prvním pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instal…

V reaktoru druhého výrobního bloku JE Dukovany je opět palivo, odstávka se blíží ke konci

Energetici po téměř dvou měsících probíhajících prací v rámci odstávky zavezli palivo do reaktoru druhého výrobního bloku Jaderné…

Kalendář akcí

H2 Fórum: Na vodíku záleží

10. 09. 2024 12:00 - 11. 09. 2024 12:30
Karlovy Vary
V Karlových Varech se pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskuteční 3. ročník největší konference zaměřené na podporu rozvoje vodíkového h...

ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

09. 09. 2024 09:00 - 11. 09. 2024 17:00
Ostravice

Konference energetika 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!

18. 09. 2024 09:00 - 19. 09. 2024 17:00
Brno, hotel Passage
Každoroční konference Energetika je unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky. Na jednom místě propojuje energetické vize, techn...

Fotovoltaika v praxi

25. 09. 2024 09:00 - 26. 09. 2024 17:00
Praha i ONLINE
Konference o legislativních podmínkách, povolovacích procesech, financování, zkušenostech z praxe i nových trendech v oblasti obnovitelných zdrojů ene...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

83737
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1090
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika