Domácnosti dál chtějí elektřinou šetřit

ABSTRACT: Ipsos conducted further research on energy savings for ČEZ. The survey mapped the situation of Czech households and their reactions to the development of energy prices.

Ovýsledcích jednorázových výzkumů veřejného mínění lze mít občas i pochybnosti, přece jen se dotazování obvykle týká jen zhruba kolem tisícovky lidí, ale opakovaný výzkum již dává mnohem přesnější představu o skutečné situaci. Zhruba před rokem jsme představili výzkum Energetické úspory, který společnost Ipsos zpracovala pro ČEZ. Jeho výsledky vyzněly poměrně pesimisticky, protože finanční dopady energetické krize byly pro domácnosti přece jen příliš čerstvé. Ale už tehdy bylo jasné, že většina domácností se chce postavit problémům čelem a zvažuje, případně už realizuje opatření a investice, aby získaly větší ochranu proti výkyvům cen a také aby získaly alespoň částečnou nezávislost na dodavatelích.

Připomeňme, že respondentem v tomto výzkumu je v domácnosti osoba, která o dodavateli energie rozhoduje, tedy se dá očekávat, že má k energetické problematice a úsporám nejbližší přístup a také tomu mnohdy více i rozumí. Očekávat se nyní také dalo, že názory nebudou tak pesimistické, protože energetické komodity už zlevnily a zdá se, že aspoň nějaký čas budou dále zlevňovat.

Tomuto závěru nahrává i výsledek výzkumu Ipsos Consumer Sentiment Tracker, podle něhož obavy z inflace od června 2022 konti­nuálně klesají a nyní se rostoucích cen nejvíce obává už jen 37 % Čechů oproti 64 % loni v létě. Na první příčku se dostaly obavy z válečného konfliktu (42 %), pak teprve následuje inflace, třetí je chudoba a sociální nerovnost (26 %). Někteří dotazovaní jmenují také kriminalitu, násilí a morální úpadek. Podle oficiálních statistik také skutečně růst cen, spojených s bydlením, včetně energie a vody, odezněl, stejně tak pokud jde o potraviny a řadu dalších služeb.

VLIV NA RODINNÉ ROZPOČTY

Po dramatickém průběhu cen energetických komodit v minulých letech je pak zajímavé zjistit, jak to domácnosti zvládaly. Zprůměrovaná čísla jsou vždy poněkud ošidná, ale možná trochu překvapivě od září 2023 klesl podíl domácností, které musely kvůli cenám energie výrazně omezovat rodinné rozpočty a zvýšil se podíl těch, kde ceny energie dopadají na jejich rozpočet jen málo nebo vůbec ne (nyní 28 %, v září 2023 to bylo 22 %). Dalších 30 % už se muselo nějak omezovat, třeba zrušit nějaké výdaje, například na kulturu či cestování. Těch domácností, pro které byl vývoj kritický, byly jen jednotky procent. Tento trend by mohl pokračovat, protože během letošního roku domácnosti očekávají spíš ještě mírný pokles cen energie – i když pro další roky už tak optimistické nejsou.

Na otázku, jak se podle nich budou v průběhu tohoto roku vyvíjet ceny energie a jak se budou vyvíjet v následujících 3–5 letech, skoro polovina dotázaných očekává opětovný růst cen energie a o něco více než čtvrtina by přece jen sázela spíš na pokles.

Co však vidí domácnosti jako společné, je motivace vyplývající z nejistoty a rostoucích cen energie, tedy realizovat úsporná či investiční opatření, a to již v průběhu krizových let a zejména pak do budoucna. Z konkrétních úsporných opatření domácnosti praktikovaly zejména rychlé větrání, sprchování místo vany nebo snížení teploty v místnostech.

Z investičních opatření domácnosti nejčastěji přistoupily k výměně žárovek či spotřebičů, stavebním úpravám či přechodu na tuhá paliva. Spotřeba elektřiny zákazníků ČEZ Prodej v letech 2021–2023 klesla o 7,6 % a plynu o 14,4 procent. Generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec řekl, že se zákazníci také více věnují svým účtům za energii a hledají podrobnější informace, dokonce to dělají čtyřikrát častěji, než před krizí. Přibývá samoodečtů, tj. průběžného sledování spotřeby, vytápí se na nižší teplotu a podobně.

Upozornil ale na to, že úspory lidé plánují příliš opatrně, asi aby se pak necítili zklamáni. Např. u fotovoltaiky na střeše plánují, že ročně uspoří 7 200 Kč, ale ve skutečnosti je to pak až 23 tisíc korun. U tepelných čerpadel je rozdíl ještě vyšší – čekají úsporu 4 700 Kč a je to až 64 000 Kč. Když se úsporné programy a investice masivně rozjížděly, nebylo snadné si budoucí výši úspor ověřit v praxi – navíc je samozřejmě u každého investora jiná, protože vychází z rozdílných podmínek. Po několika letech již je ale možné úspory vykazovat podle reálných výsledků, a ty většinou překonávají očekávání investorů.

FOTOVOLTAIKA VEDE

Ačkoli fotovoltaika nepatří k nejčastěji zvažovaným opatřením (jen 25 procent domácností), domácnosti od ní očekávají vyšší úsporu energie, než například od tepelných čerpadel. Když zmapujeme plusy a mínusy fotovoltaiky podle průzkumu Ipsos, tak lidé převážně uvádějí soběstačnost, úsporu nákladů a existující dotace, zatímco jako mínus vidí vysoké náklady na pořízení spolu s dlouhou dobou návratnosti. Uvědomují si také, že stále přicházejí nové technologie, materiály, zkušenosti a u některých prvků i snižování cen, takže, kdo si pořídí fotovoltaiku a další zařízení později, tak ji bude mít pravděpodobně modernější a výkonnější.

Společnost ČEZ Distribuce připojila k síti v loňském roce 52 109 fotovoltaických elektráren (FVE) s instalovaným výkonem 605,5 MW. Z valné většiny se jednalo o střešní instalace na rodinných domech, cca 92,5 procent žádostí se týkalo mikrozdrojů do 10 kW na hladině nízkého napětí. Podobným tempem pokračuje i fyzické připojení a uvedení výroben do provozu. Za první čtyři měsíce letošního roku ČEZ Distribuce připojila 7 800 nových výroben s instalovaným výkonem 202 MW. Z pohledu počtu instalací představují FVE na hladině nízkého napětí 97 % - z pohledu výkonu je to ovšem jen 42 %.

V letošním roce již ČEZ Distribuce přijala a zpracovala 18 700 žádostí na připojení výroben elektřiny. Mezi nimi je i 126 žádostí o připojení větrných elektráren. Začínají růst požadavky na zajištění či zprostředkování sdílení elektřiny v bytových domech.

DOTACE JSOU NUTNÉ

Domácnosti počítají s nutností investic do úsporných opatření, většinou jsou ale ochotny investovat z vlastních zdrojů spíše nižší částky. Asi třetina domácností je ochotna investovat max. 5 000 Kč, avšak 14 % domácností uvažuje nad investicí vyšší než 50 000 Kč.

Dvě třetiny domácností, které jsou ochotny do opatření investovat, plánují pro jejich financování využít vlastní prostředky. Ochota využívat vlastní peníze však od loňska klesla, naopak roste podíl domácností, které plánují využít státní dotace (z loňských 11 % na aktuálních 24 %).

„Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) podpořil energeticky úsporné technologie nebo stavební úpravy, které jsou zároveň přínosem z pohledu ochrany klimatu a životního prostředí, za posledních 10 let už u více než 353 tisíc českých domácností,“ uvádí ředitel SFŽP Petr Valdman. „Investice do nich přesáhly 70 miliard korun. Jde o dlouhodobý investiční program, který nespotřebovává prostředky ze státního rozpočtu, ale od Evropské unie (Modernizační fond) a z výnosů povolenek na vypouštění CO₂ .“

„Naší snahou je, aby pomoc směřovala k co nejširšímu počtu domácností, proto možnosti podpory postupně rozšiřujeme na další socioekonomické skupiny a vítáme aktivitu dalších subjektů, ať už finančních institucí nebo energetických firem, které tuto cestu podporují. V rámci Evropské unie patří Česko mezi země s nejvyšší spotřebou energie v domácnostech, to bychom chtěli společně změnit,“ dodal Valdman.

Fond má několik druhů dotací na úspory v bydlení včetně instalace FVE, tepelných čerpadel apod. V některých z nich lze získat dotace zálohově, takže není nutné mít celou částku na investici k dispozici z vlastních zdrojů předem. Jiný dotační zdroj myslí na sociálně slabší domácnosti. Pokud jde o bytové domy, tak i SVJ a BD mohou získat zálohové dotace. Navíc obce a veřejná správa mohou na podporu energetických úspor v nájemním bydlení dostat až 70procentní dotaci. Jen na dotační titul Oprav dům po babičce bylo od září 2023 vyplaceno více než 1,5 miliardy korun.

PŘÍLIŠ VELKÝ ZÁJEM

Problém nastal s dotačním programem NZÚ Light (Nová zelená úsporám), který je určený na stavební opatření, vedoucí k úsporám energie a cílí na nízkopříjmové domácnosti. Obrovský zájem o alokované prostředky, což bylo 9 miliard korun z evropských fondů, již tyto peníze vyluxoval. Od ledna loňského roku o dotaci z NZÚ požádalo 79 tisíc domácností. „Od roku 2023 bylo rozděleno 8,6 miliardy korun, nicméně přijaté žádosti máme už za devět miliard korun. Vyčerpala se celá alokace poslední výzvy, a proto jsme zastavili příjem žádostí. Schváleno bylo přes 75 000 žádostí a vyplacena byla podpora ve výši 8,3 miliardy korun. Více než polovina žádostí je již realizována,“ doplnil Valdman.

Program byl dočasně pozastavený jen pár dnů, kdy v něm proběhly některé změny, zejména pak podmínky stanovené Ministerstvem životního prostředí pro čerpání podpory. Mírně se omezil okruh lidí, kteří mohou podporu čerpat, sjednotil výši dotace až na 250 000 korun, kdy se následně žadatel rozhodne, kam podporu zaměří. Snížily se také některé dotační částky, např. na dílčí zateplení. Na program byly vyčleněny další tři miliardy korun. Podmínky se změnily také u čerpání dotací z programu Oprav dům po babičce, o který je vzhledem k náročnějším investičním podmínkám nižší zájem.

Dotace ale každého nespasí, naštěstí existuje řada dalších způsobů, jak financování zajistit. Například lze získat zvýhodněný úvěr od stavební spořitelny nebo banky, případně využít sdružených nabídek poskytovatelů energetických služeb s konkrétními firmami, takže tím investor snáze na modernizaci či instalaci nových zdrojů energie dosáhne.

„Nejefektivnější cestou je přitom zkombinovat pořízení těchto technologií s úpravami bydlení, jako je například výměna oken a dveří nebo alespoň částečné zateplení. Lidé obvykle chtějí vyřídit a realizovat celou investici najednou, proto jsme společně s partnery spustili projekt Energetickéúspory.cz. Ten zájemcům umožňuje na jednom místě efektivně a přehledně zkombinovat všechna dostupná řešení,“ doplnil Tomáš Kadlec.