Kam s ním?

Co budeme dělat s komunálním odpadem, až v roce 2030 vstoupí v platnost zákaz skládkování využitelného odpadu? Budeme jej jen spalovat, nebo i recyklovat? Jsou spalovny dobrým způsobem výroby elektřiny, nebo nepřípustnou ekologickou zátěží?

Kam s ním?

ABSTRACT: What will we do about municipal waste when the ban on landfilling reusable waste comes into force in 2030? Will we just burn it or also recycle it? Are incinerators a good way to generate electricity or an unacceptable environmental burden?


 

Česká republika by podle ministra životního prostředí Petra Hladíka na svém území snesla až dvakrát více zařízení na energetické využití odpadu. Spalování odpadu, se kterým se do budoucna počítá jako s náhradou za skládkování, nám podle ministerstva navíc pomůže dosáhnout cílů vytyčených pro odpadové hospodářství. Jsou spalovny dobrým způsobem výroby elektřiny, nebo nepřípustnou ekologickou zátěží?

„Nakládání s odpadem vykazuje nevhodné trendy, které potřebujeme změnit,“ říká vedoucí Oddělení recyklace Ministerstva životního prostředí ČR Jan Maršák. Naráží tak na skutečnost, že mezi největší problémy v našem odpadovém hospodaření patří vysoká míra skládkování odpadu a nedostatečná recyklace. Evropská unie přitom určila hierarchii nakládání s komunálním odpadem. Na prvním místě má být předcházení vzniku odpadu, na druhém třídění, zpětné využití a recyklace, na třetím energetické využití a až na posledním skládkování. 

Odbornice na toxické látky z organizace Arnika Nikola Jelínek se ale domnívá, že „stavba zařízení pro energetické využití odpadů dosažení recyklačního cíle nepomůže“. Podle EU bychom totiž měli do příštího roku recyklovat 55 procent veškerého komunálního odpadu. Česko ale podle dat z roku 2022 recykluje odpad jen asi z 38 procent, doplnila analytička pro Český rozhlas Plus.

 

NENÍ SPALOVNA JAKO SPALOVNA

„Musíme se vypořádat s tím, že v roce 2030 by neměl jít na skládku využitelný odpad. Přestože se budeme snažit maximálním způsobem recyklovat, bude nám zbývat určitá část odpadu, kterou už nebudeme moci skládkovat. A ta by mohla být ještě využita v zařízeních na energetické využití odpadu,“ vysvětluje Jan Maršák, proč koncepce ministerstva počítá s výstavbou dalších zařízení.

Proti tomuto záměru se ale vymezuje hnutí Arnika. „Myslíme si, že v současné době je v Česku dostatečné množství spaloven,“ říká Nikola Jelínek.

Maršák ale upozorňuje, že mezi spalovnou a zařízením pro energetické využití odpadů (ZEVO) je rozdíl: „To zařízení slouží na využití odpadu, to znamená, že z něj získáváme energii. Spalovna znamená prosté spálení odpadu, ty už se u nás nestaví.“

V Česku fungují nyní čtyři zařízení pro energetické využití odpadů, pro srovnání v Rakousku je jich jedenáct. Podle Maršáka proto za evropským průměrem zaostáváme nejen nedostatečnou infrastrukturou, ale také podprůměrným výkonem.

Podle Arniky ale není spalování odpadu optimální, protože přispívá ke znečištění ovzduší.

„Spalovny produkují celou řadu toxických látek, z nichž část končí v ovzduší a část v popílku, se kterým se musí nakládat jako s nebezpečným odpadem,“ vysvětluje Nikola Jelínek.

„Už teď víme, že v roce 2050 budou emise ze spalování plastů nebo ze spalování plastových odpadů vyšší než ze spalování fosilních paliv. A proto si myslíme, že cesta nahrazování hnědého uhlí odpady je dlouhodobě neudržitelná,“ dodává.

Proti výstavbě ZEVO se proto brání i lidé, v jejichž okolí mají nová zařízení vyrůst. Podle Maršáka jsou obavy neopodstatněné.

„Zařízení mají velmi přísná kritéria, co se týče emisí do ovzduší. Musí splňovat tzv. nejlepší dostupné techniky, které jsou skutečně na nejvyšší úrovni,“ vyvrací pochybnosti. „Příklad našich čtyř zařízení ukazuje, že to skutečně neznamená žádné ohrožení zdraví obyvatel nebo životního prostředí.“

 

 

PLÁN AŽ DO ROKU 2035

Arnika se obává, že spalovny jsou jednoduchým řešením pro blížící se termíny plnění závazků v recyklaci a že takových zařízení bude i dál přibývat. Tím může podle ekologické organizace paradoxně dojít k závislosti na odpadech namísto postupného snižování jejich produkce.

„Mám dlouhodobě pocit, že Ministerstvu životního prostředí chybí vize a že tímto způsobem hasí problémy na poslední chvíli – protože se nám blíží milníky, kdy máme recyklovat a omezit skládkování,“ předpokládá Jelínek.

Maršák oponuje, že strategie jeho rezortu je dlouhodobá a transparentní: „Ministerstvo životního prostředí má vizi. Jmenuje se Plán odpadového hospodářství s výhledem až do roku 2035 a každý se s ní může seznámit.“

„Pohybujeme se na úrovni zhruba 12 procent energetického využití komunálních odpadů, průměr za rok 2022 v EU je 29 procent. Náš plán je v zásadě dorovnat průměr EU, ale nemáme v tuto chvíli dostupnou kapacitu nad rámec čtyř zařízení, která už byla zmíněna,“ doplňuje.

Proti zařízením na energetické využití odpadu se ale nebrání jenom Arnika. „Na úrovni EU reagovaly i nevládní organizace, které navrhují udělit moratorium na stavby dalších spaloven, protože jich bude vznikat větší množství, než budeme potřebovat,“ uzavírá Nikola Jelínek.

 

BUDE ODPADU PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ DOSTATEK?

Nicméně, o energetické využití odpadu je nyní obrovský zájem, především ze strany tepláren, což zaznělo i na nedávných Dnech teplárenství a energetiky, kde byla energetickému využití odpadů věnována celá jedna sekce. Zájem výrazně ožil v době energetické krize a skokového růstu cen fosilních paliv. Zájem táhnou jak města, tak soukromí majitelé tepláren, pro které je odpad zajímavou alternativou ke spalování zemního plynu. Další motivací ke stavbě ZEVO je legislativa, která počítá s omezením skládkování a navyšováním poplatku za ukládání na skládky.

Využití odpadů k výrobě elektřiny a tepla má dlouhou tradici, první takové zařízení bylo spuštěno v Brně již v roce 1905. V současnosti jsou na českém území v provozu čtyři spalovny typu ZEVO v Praze-Malešicích, Brně, Liberci a v Plzni. Podniky SAKO Brno a Pražské služby, oba ve vlastnictví příslušného města, mají v různé fázi přípravy projekty na zvýšení kapacity spalování odpadu.

Dnes se zdá, že na nové záměry v oblasti energetického využití odpadu už může být pozdě. Jak Evropská unie zvyšuje své ambice v oblasti oběhového hospodářství a materiálového využití odpadu, jeho spalování se postupně dostává do nemilosti. Důkazem může být nedávné rozhodnutí, podle kterého budou spalovny typu ZEVO od roku 2028 muset nakupovat emisní povolenky a platit tak za emise skleníkových plynů.

„Přesné obrysy zahrnující energetické využití do systému EU ETS stále nejsou pevně ukotveny, nicméně s těmito náklady v našich scénářích počítáme. Případná výstavba využije ty nejlepší dostupné technologie na trhu, navíc pokles emisí oproti uhelným zdrojům bude rovněž markantní,“ uvedla k dopadu zpoplatnění emisí mluvčí ČEZ Alice Horáková.

 

Lokalita

Dnešní kapacita (tis. t)

Plánovaná kapacita (tis. t)

Praha-Malešice

330

394

Brno

248

352

Liberec

117

117

Plzeň-Chotíkov

105

105

Mělník

 

320

Komořany u Mostu

 

150

České Budějovice

 

160

Opatovice nad Labem

 

160

Uherské Hradiště

 

15

abulka č. 1: Současné a plánované ZEVO v Česku Zdroj: Oznámení EIA pro ZEVO Opatovice, Ekonomický deník (údaje k počátku roku 2022, nejnovější projekty – Písek, Planá, Chomutov – zde tudíž chybí)

 

PENÍZE Z MODERNIZAČNÍHO FONDU PODPOŘÍ PĚT PROJEKTŮ 

Mezitím ale Ministerstvo životního prostředí schválilo podporu pěti zařízení pro energetické využití odpadu v celkové výši více než 14 miliard korun. Dojde tak ke zvýšení zpracovatelské kapacity a efektivity provozu ZEVO v Brně, chystá se výstavba ZEVO ve Středočeském, Ústeckém a Jihočeském kraji. Evropská investiční banka v současné době hodnotí další dva projekty, třetí bude prověřovat na podzim.

Ministerstvo životního prostředí podpoří ZEVO z Modernizačního fondu v souvislosti s modernizací soustav zásobování tepelnou energií (program HEAT). „Kromě jiného podporuje i náhradu a související rekonstrukce zdroje tepla se změnou palivové základny nebo typu energie na energetické využití odpadů,“ specifikuje mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Tyto projekty musí vždy využívat vysokoúčinnou kombinovanou výrobu energie a tepla a dodržovat princip hierarchie nakládání s odpady. Není zde podpora výstavby nových zařízení, která by nenahrazovala současný zdroj v soustavě zásobování tepelnou energií (SZTE). „K podpoře z Modernizačního fondu bylo doposud schváleno pět projektů: SAKO Brno, ČEZ Mělník, ZEVO Písek, EVO Planá a EVO Komořany,“ dodává Krejčí.

Schválen naopak nebyl projekt ZEVO v Opatovicích nad Labem. Projekt nepodpořilo vedení sousedního Hradce Králové, označilo jej za předimenzovaný. Další obce v okolí upozorňují také na hrozící nárůst dopravní zátěže, emise a další rizika. Výsledkem bylo, že Ministerstvo životního prostředí dokumentaci vrátilo k přepracování. Až poté investor odevzdal doplněnou dokumentaci. Řízení EIA běží už více než rok a evidentně se ještě protáhne. Projekt, za kterým stojí Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH, počítá se stavbou zařízení na energetické využití až 160 tisíc tun odpadu ročně. 

Zbývá projekt v Českých Budějovicích, který řízením EIA úspěšně prošel loni v dubnu. Tady je hlavním problémem konkurence ze strany dalších investorů; spalovny chtějí na jihu Čech stavět také v Písku a v Plané na Táborsku. Je otázkou, zda nepříliš lidnatý Jihočeský kraj „uživí“ tři spalovny s kapacitou 160 tisíc, 50 tisíc a 40 tisíc tun nerecyklovatelného odpadu ročně.

 

PRODUKCE ODPADU ZA ROK 2022

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionu tun všech odpadů, což je o 879 tis. tun méně než o rok dříve. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 mi­- lionu tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR tak připadá ročně produkce 3 716 kg všech druhů odpadů. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionu tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo 13 % ze všech odpadů.

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionu tun, což je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Podíl materiálově využitých komunálních odpadů se oproti roku 2021 zvýšil.

Tomáš Brejcha

Související články

Průzkum: Lidé žijící poblíž jaderných elektráren o nich mají dostatek informací

Dvě třetiny lidí žijících v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany jsou přesvědčeni o tom, že mají dostatek spolehlivých in…

Vláda rozjíždí Green Deal. Zdraží benzín i vytápění uhlím

Emisní povolenky na benzín, masivní renovace budov nebo větší důraz na soláry a větrníky. Vláda bude mít ve středu na stole trojic…

Zbavit se zcela čínských výrobců? Německo má úplně jiný plán, tvrdí expert

V uplynulých dnech obletěla svět zpráva, že se Německo kvůli otázkám bezpečnosti rozhodlo k postupnému vyřazování komponent čínský…

ČEZ Distribuce připojila za první pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 321,6 MW

Společnost ČEZ Distribuce připojila k distribuční síti v prvním pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instal…

V reaktoru druhého výrobního bloku JE Dukovany je opět palivo, odstávka se blíží ke konci

Energetici po téměř dvou měsících probíhajících prací v rámci odstávky zavezli palivo do reaktoru druhého výrobního bloku Jaderné…

Kalendář akcí

H2 Fórum: Na vodíku záleží

10. 09. 2024 12:00 - 11. 09. 2024 12:30
Karlovy Vary
V Karlových Varech se pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskuteční 3. ročník největší konference zaměřené na podporu rozvoje vodíkového h...

ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

09. 09. 2024 09:00 - 11. 09. 2024 17:00
Ostravice

Konference energetika 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!

18. 09. 2024 09:00 - 19. 09. 2024 17:00
Brno, hotel Passage
Každoroční konference Energetika je unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky. Na jednom místě propojuje energetické vize, techn...

Fotovoltaika v praxi

25. 09. 2024 09:00 - 26. 09. 2024 17:00
Praha i ONLINE
Konference o legislativních podmínkách, povolovacích procesech, financování, zkušenostech z praxe i nových trendech v oblasti obnovitelných zdrojů ene...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

83737
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1090
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika