Teplárny Brno vykázaly zisk půl miliardy korun, měly rekordní tržby

Fiskální rok ohraničený říjnem 2022 a zářím 2023 byl nejvíce poznamenaný výkyvy cen energií způsobenými vpádem Ruska na Ukrajinu. Teplárny kvůli rostoucí ceně zemního plynu zvýšily od listopadu 2022 skokově cenu tepla na dvojnásobek.

Šlo už o druhé zvýšení v řadě, na podzim 2021 zvyšovaly teplárny kvůli rostoucí ceně vstupů cenu tepla o čtvrtinu. Domácnosti platily od podzimu 2021 cenu 784 korun za gigajoule (GJ), od listopadu 2022 to bylo 1672 korun za GJ.

Od března loňského roku se cena za teplo snížila na 1485 korun za GJ, od září pak cena klesla na 1199 korun za GJ.

Teplárny Brno prodaly v roce 2022/2023 o 11 procent méně tepla než v roce předcházejícím, celkem 3,163.272 GJ. "V historii Tepláren Brno se jedná o nejnižší prodané množství tepla. Hlavním důvodem nižšího prodeje byly úspory ve spotřebě na straně zákazníků, druhým důvodem pak vyšší průměrná teplota topné sezony. Ve srovnání s minulou topnou sezonou byla o 0,4 stupně Celsia teplejší, osm procent pak činily úspory zákazníků," uvedlo vedení tepláren ve výroční zprávě.

Nižší byl také prodej elektřiny, kterou teplárny vyrábí. Klesl meziročně o 18 procent na 413.015 megawatthodin. "Z ekonomických důvodů byl prodej elektrické energie redukován stejně jako dodávka elektřiny ze SAKO Brno s preferencí navýšení dodávek tepla. Výroba elektřiny ve vlastních zdrojích, zejména v provozu Červený mlýn, byla potlačena s preferencí poskytování služeb výkonové rovnováhy," uvedly teplárny.

Největší podíl na celkovém obratu firmy měly tržby z prodeje tepla ve výši 4,3 miliardy korun a tržby z podeje elektřiny, včetně příjmů ze služeb výkonové rovnováhy, ve výši dvou miliard korun. "V obou případech se jedná o dosud nejvyšší hodnoty v historii Tepláren Brno," uvedlo vedení městské společnosti.

Teplárny v minulém fiskálním roce zahájily výstavbu kotle na biomasu za 2,4 miliardy korun v brněnských Maloměřicích, pokračovaly také ve výměně parovodů za horkovody, v hospodářském roce byly vyměněny tři kilometry rozvodů.

Teplárny Brno nyní vyrábí ze zemního plynu 80 procent tepla, zbylých 20 procent vzniká spalováním odpadu ve spalovně další městské společnosti SAKO Brno. Nový kotel, který spotřebuje ročně 80.000 tun dřevní štěpky, má snížit závislost na plynu o 15 procent. V budoucnu má až polovinu potřebného tepla dodávat horkovod z jaderné elektrárny Dukovany, jeho výstavbu začaly teplárny připravovat.