Starosta Horního Jiřetína přerušení těžby na lomu ČSA na Mostecku vítá
Starosta Horního Jiřetína v sousedství lomu ČSA na Mostecku uvítal dnes oznámené přerušení těžby. Vladimír Buřt (Zelení) ČTK řekl, že to považuje za završení snahy o záchranu města na úpatí Krušných hor. Těší ho plánované projekty, které se týkají obnovitelných zdrojů energie a budoucnosti lokality. Část z plochy velké kolem 5000 hektarů se má ponechat přírodě.
Hornímu Jiřetínu hrozil v minulosti zánik. Vláda v roce 1991 stanovila takzvané územní limity těžby, které zaručují městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli dolování zbourány. Buřt byl výraznou osobností v době, kdy se rozhodovalo o zachování či prolomení limitů těžby. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v říjnu 2015 rozhodla o prolomení limitů v dole Bílina a jejich zachování v případě lomu ČSA. "Kdybychom se nesnažili, tak by to možná dopadlo tak, že dneska by byla část města nebo celý Horní Jiřetín z velké části vystěhovaný, domy prázdné a stejně by se netěžilo, protože těžba uhlí se nevyplácí," uvedl Buřt.
V období před rokem 2015 nabízeli těžaři obyvatelům přesídlení a vykoupení nemovitostí. Několik lidí své domy prodalo. "Vždy bylo kolem 20 až 25 procent obyvatel, kteří upřednostňovali dohodu se šachtou, ale po celou dobu se rozložení sil nezměnilo a většina byla pro boj za zachování města," uvedl Buřt. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v drtivé většině rozšíření těžby a likvidaci svých domovů v referendu v roce 2005 odmítli. Spekulanti, kteří pozemky či domy koupili, se podle starosty nyní chovají jako klasické realitní kanceláře a město se rozvíjí.
Dlouhodobě se Horní Jiřetín snaží jít příkladem a podporovat nezávislost na uhlí. Na střeše školy je několik let fotovoltaická elektrárna. Město vytvořilo vlastní distribuční soustavu a propojilo největší městské objekty, jako jsou školy, pošta, pár bytových domů nebo třeba kulturní dům a hotel. V městských objektech před lety nahradila tepelná čerpadla kotle na uhlí a radnice podporovala výměnu uhelných kotlů v soukromých objektech.
Kladně hodnotí starosta plán proměny lokality po těžbě. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Vymezený prostor se má stát národní přírodní památkou. Chráněné území by mělo pokrýt přibližně 12 kilometrů čtverečních. Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 ohrožených druhů zapsaných do červených seznamů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy.
fir gcm
Související články
Komerční banka pokračuje v redukci uhlíkové stopy ve vlastním provozu, využívá téměř 100 % zelené energie
V roce 2023 byla díky pečlivému energetickému managementu, nákupu zelené energie a instalaci fotovoltaické elektrárny na střeše pr…
Líder opozičnej strany Kaczynski vyzval na masívne verejné investície do jadrových elektrární v Poľsku
Jaroslaw Kaczynski, líder poľskej opozičnej strany Právo a spravodlivosť, v rámci kampane pred voľbami do Európskeho parlamentu pr…
Solární konference 2024 představí nové trendy a výzvy ve fotovoltaice a akumulaci
Jakou roli hraje fotovoltaika ve státní energetické koncepci? Nastal znovu čas pro velké solární elektrárny, tentokrát ve spojení…
Po trase plynovodu Sila Sibíri 2 môže do Číny prichádzať aj ruská ropa, vyhlásil Putin
Putin na záver dvojdňovej návštevy Číny uviedol, že spolu so svojimi hostiteľmi potvrdil záujem o pokračovanie v navrhovanom plyno…
Farma Bezdínek na Karvinsku vybudovala skleník pro rajčata a energocentrum
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat a dokončila výstavbu energocentra,…
Kalendář akcí
XXXIII. Seminář energetiků
Konference Bioplyn a legislativa 2024
ČESKO-SLOVENSKÉ ENERGETICKÉ FÓRUM
KONFERENCE ENERGETIKA 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.