Lipavský ocenil pokrok ve vývoji vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem

V pátek oznámil mluvčí ázerbájdžánské diplomacie, že Arménie souhlasila s vrácením čtyř strategicky umístěných vesnic, které okupuje od počátku 90. let minulého století. Arménie přitom počítá s tím, že po předání čtyř obcí klesne bezpečnostní riziko v oblasti, uvedl úřad arménského premiéra. Jerevan také hodlá usilovat o vrácení jedné arménské obce, kterou ázerbájdžánské síly ovládly rovněž v 90. letech v době krvavé války o horskou enklávu Náhorní Karabach, obývanou v té době převážně Armény.

Lipavský ocenil, že se proměňuje bezpečnostní a politická situace v regionu jižního Kavkazu. "Podporujeme zprostředkovatelské úsilí Evropské unie a Spojených států a přímou komunikaci mezi představiteli Arménie a Ázerbájdžánu," poznamenal. "Spory se mají řešit mírově, diplomaticky. To je i postoj české diplomacie," doplnil. "Za principiální Česko považuje a vždy bude považovat vzájemné uznání územní celistvosti a svrchovanosti Ázerbájdžánu a Arménie," dodal ministr.

"Ukončení okupace ázerbájdžánských teritorií a úplné obnovení naší svrchovanosti je základem pro normalizaci vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií," řekl Bayramov. Lipavského informoval o rekonstrukčních aktivitách i o snahách o navrácení vnitřně vysídlených osob do svých domovů. Normalizace vztahů by podle ministra byla ku prospěchu celému regionu. Dohody, jako ta o navrácení vesnic, by mohly podle šéfa ázerbájdžánské diplomacie vést k rozřešení dalších sporů a dosažení udržitelného míru.

Loni v září Ázerbájdžán při bleskové operaci Náhorní Karabach ovládl, do té doby byl spravovaný arménskými separatisty. Většina místních Arménů v obavě z ázerbájdžánské odplaty z enklávy uprchla. Arménie, která v roce 2020 s Ázerbájdžánem prohrála válku, tehdy nezasáhla. Obě země, které vedou jednání o uzavření mírové smlouvy, nyní pracují na vytyčení hranice mezi oběma státy, které v minulosti byly součástí Sovětského svazu.

Kromě toho ministři dnes jednali například o hospodářské spolupráci. Ázerbájdžánská ropa loni podle Lipavského pokryla více než čtvrtinu české spotřeby, Česko bylo desátým nejvýznamnějším partnerem země pro vývoz ropy. Bayramov zmínil také možnost větší spolupráce v dodávkách zemního plynu.

S ministrem zahraničí dnes jednal i premiér Petr Fiala (ODS), a to zejména o spolupráci v energetice. Na síti X Fiala uvedl, že Česko je druhým největším odběratelem ropy z Ázerbájdžánu v Evropské unii. "I díky tomu se můžeme rychle zbavovat závislosti na Rusku," dodal.

Česko v současnosti větší část ropy stále dováží z Ruska ropovodem Družba. Loni její podíl mírně stoupl na 58 procent. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Tento ropovod začíná v Terstu, kam se dováží ropa zejména z oblastí okolo Kaspického moře, tedy i z Ázerbájdžánu, dále Černého moře, USA a Afriky. Přesné statistiky podílu ropy z Ázerbájdžánu nejsou k dispozici. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve.