Mají spalovací motory ještě šanci?

ABSTRACT: The June elections to the European Parliament could mix up EU climate plans. Green parties are expected to lose some mandates, whereas the conservative bloc might strengthen its position. Meanwhile, the center-right European People‘s Party, according to its campaign manifesto, “rejects the policy of prohibition, such as the ban on internal combustion engines”.

Ještě v červnu minulého roku se zdálo, že konec éry spalovacích motorů v rámci evropské sedmadvacítky je definitivně jistý. Na půdě EU byl totiž stanoven zákaz nových registrací vozidel se spalovacím motorem už od 1. ledna 2035. Opatření, jehož hlavním cílem je snížit emise a pomoci splnit klimatickou neutralitu Unie do roku 2050, má ale v současnosti trhliny. Aktuálně to totiž vypadá, že s novou Evropskou komisí by po volbách mohlo být vše jinak.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat 7. a 8. června, se zdá, že zákaz spalovacích motorů by nemusel být tak definitivní, jak to vypadalo. Zejména konzervativní politici, v čele s německým poslancem Evropského parlamentu Manfredem Weberem, předsedou skupiny Evropské lidové strany (EPP), vyjadřují pochybnosti. Weber prohlásil, že pokud jeho skupina získá po volbách většinu, plánují zrušit zákaz spalovacích motorů, který byl dříve schválen.

Odpůrci tohoto zákazu, včetně německého spolkového ministra dopravy Volkera Wissinga, poukazují na význam e-paliv jako přechodové technologie, která by mohla zmírnit tlak na automobilový průmysl přecházet výhradně na elektrický pohon. E-paliva, vyrobená synteticky z CO₂ a obnovitelné elektřiny, nabízejí možnost CO₂ neutrálního spalování v konvenčních motorech a jejich distribuci prostřednictvím stávajících čerpacích stanic. Avšak výroba e-paliv je zatím v počáteční fázi a jejich cena je mnohem vyšší než u fosilních paliv. Přesto je o e-paliva zájem zejména v letectví a lodní dopravě, pro které elektrifikace není ekonomicky výhodná.

Před evropskými volbami se proto objevují otázky, zda by se v Evropském parlamentu mohla najít většina pro zvrácení rozhodnutí o ukončení spalovacích motorů. Současný stav naznačuje, že bez podpory pravicových národních stran by to bylo obtížné. Automobilový průmysl v Evropě již však směřuje k elektromobilitě, což potvrzuje i krok generálního ředitele Stellantis Carlosa Tavarese, který ukončil členství své skupiny v asociaci ACEA jako protest proti odporu vůči zákazu spalovacích motorů.

Tento vývoj ukazuje na složitost rozhodovacích procesů v EU, kde se protínají environmentální cíle, technologický pokrok a politické strategie. Jak volby do Evropského parlamentu ovlivní další směřování politiky v oblasti dopravy, zůstává otázkou. Jedno je však jisté: debata o budoucnosti spalovacích motorů v Evropě je stále daleko od ukončení.

O ČEM SE PÍŠE V „PŘEDVOLEBNÍM MANIFESTU“

Evropská lidová strana (European People’s Party, EPP) patří k největším stranám v Evropském parlamentu. Tato strana patří k dlouhodobým odpůrcům zákazu spalovacích motorů. Web Euractiv se dostal k jejímu předvolebnímu manifestu, v němž strana odmítá zákazy a tuto politiku „co nejdřív zreviduje“.

Čtrnáctistránkový manifest, který představuje náhled do předvolební situace v lidovecké frakci, je reakcí na iniciativy evropských Zelených a Sociálních demokratů a zároveň výzvou k podpoře průmyslu. Vyzývá ke zrušení jedné z přelomových politik předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího někdejšího „klimatického cara“ Franse Timmermanse – zákazu spalovacích motorů od roku 2035.

„Odmítáme politiku zákazů, jako je zákaz spalovacích motorů a také ji co nejdříve zrevidujeme,“ stojí v manifestu. Místo vynucování přechodu na elektromobily bude EPP podle svých slov spoléhat na „inovativní koncepty a tržní nástroje ochrany klimatu s obchodováním s emisemi, rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie a oběhovým hospodářstvím“ a dodává, že chce „dále rozvíjet“ Green Deal – velký balíček klimatických zákonů, s nímž přišla von der Leyenová.

EVROPA JAKO KUBA?

Jens Gieseke, německý europoslanec za skupinu EPP, už před časem varoval, že rozhodnutí fakticky ukončit prodej aut se spalovacími motory by vedlo k „havanskému efektu“ – lidé by si nechávali svá konvenční auta desítky let, neobměňovali by je za nové elektromobily. Po nějaké době by to tedy v Evropě vypadalo jako na Kubě.

EPP v přístupu k dekarbonizaci drží postoj technologické otevřenosti, podle kterého by si EU neměla vybírat, které technologie pro cestu za nějakým cílem nařídí. Místo toho by se měla soustředit na dosažení cíle jakoukoliv cestou.

Záměr revidovat plán zakázat prodej nových aut se spalovacími motory, nejsou-li uzpůsobeny na spalování výhradně syntetických paliv, může mít dalekosáhlé důsledky. Není vyloučeno, že se objeví snahy přezkoumat i další části tzv. Green Dealu, který si vytyčil za cíl učinit Evropu uhlíkově neutrální do roku 2050. Balíček opatření Fit for 55, který je jeho součástí, ovšem hrozí energetickou chudobou pro 120 milionů Evropanů.

O ELEKTROMOBILY JE MALÝ ZÁJEM

Možnost přehodnocení zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2036 naznačují i některé automobilky. Například finanční ředitel Porsche Lutz Meschke v Singapuru při premiéře nového Porsche Macan, který je paradoxně elektrický.

„V současné době se o konci spalovacího motoru hodně diskutuje, myslím, že by se to mohlo odložit,“ citují evropské Automotive News L. Meschkeho.

Ten tímto naráží na problémy kolem elektrické mobility, které snižují ochotu zákazníků kupovat elektromobily. Uživatelé se totiž pořád potýkají s nespolehlivou nabíjecí infrastrukturou, ceny elektromobilů jsou pořád vysoké a problémem je i rušení dotací. Spojené království už navíc svůj záměr ukončit prodej spalovacích motorů v roce 2030 přehodnotilo a odložilo ho na rok 2035, upozorňují Automotive News.

Lutz Meschke dále připomněl, že prémiový segment elektromobilů se bez dotací možná obejde, ale zrušení dotací pro masově vyráběná auta bylo podle jeho názoru chybou. „Musíme zjistit, jak strmá bude křivka nárůstu v nadcházejících letech. Pokud nastane situace jako nyní, tedy určitá neochota kupovat elektromobily v Evropě, pak se možná dotace vrátí,“ uvedl Meschke. Na druhou stranu automobilky už investovaly obrovské finance do vývoje elektromobilů a baterií, takže je klidně možné, že i přes odložení zákazu se stejně auta se spalovacími motory budou prodávat zcela minimálně, protože je zkrátka výrobci nebudou produkovat.

Porsche je jednou z mála automobilek, které pořád ještě vidí budoucnost i mimo elektrický pohon. Tento německý výrobce už několik let spolupracuje na vývoji syntetického benzinu.

Také automobilka Toyota stále vyvíjí nové spalovací motory. Elektromobilita totiž podle Akio Toyody, vnuka původního zakladatele automobilky Toyota, bývalého šéfa firmy a současného předsedy dozorčí rady automobilky Toyota, není jedinou možností budoucnosti automobilového průmyslu. Do své nabídky tak bateriové elektromobily sice také zařazuje – a to jak pod značkou Toyota, tak i Lexus – ale pořád jich má v nabídce ve srovnání s jinými – převážně evropskými značkami – hodně málo.

Akio Toyoda tvrdí, že bateriové elektromobily nikdy nebudou tvořit více než 30 % globálního trhu. Zbylých 70 % procent má tvořit množina aut spalujících benzin, naftu, hybridy a auta na vodíkové palivové články. Toyoda potvrdil, že Toyota stále spalovací motory vyvíjí. Navíc nejen ty tradiční na benzin, ale také pro spalování vodíku. O naftových motorech ovšem nemluvil, dá se tedy předpokládat, že nad těmi už zlomila hůl i Toyota.

NORMA EURO 7 SCHVÁLENA V MÍRNĚJŠÍ FORMĚ

Země Evropské unie a europoslanci se v prosinci 2023 shodli na nové emisní normě. Poprvé zavádí limity pro emise z pneumatik a brzd. Celkově však emisní limity nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla.

Z konečné verze předpisu vyplývá, že emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování. Podle normy Euro 6 platil limit 60 mg NO_x/km pro zážehové motory a 80 mg/km pro vznětové motory.

Při vyjednávání o nové normě se podařilo dosáhnout kompromisu. Zatímco v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. „Zásadním způsobem jsme okleštili původní návrh Evropské komise k Euro 7 tak, aby zůstala zachována dostupnost, a to zejména cenová nebo ohledně menších automobilů, včetně nových aut se spalovacími motory, tedy aby se automobilový průmysl nedestabilizoval a měl čas se připravit na transformační kroky,“ prohlásil Alexandr Vondra , který byl zpravodajem normy v Evropském parlamentu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, ale také Rumunsko, Maďarsko a Polsko se Slovenskem. Podle ministra dopravy Martina Kupky se Česku a dalším zemím podařilo výrazně změnit důležitou unijní legislativu.

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Nyní se tak počítá se zavedením opatření 2,5 roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 3,5 roku u těch stávajících.

„Pokud jde o spalovací motory, tam se v rovině emisí zásadně nic měnit nebude oproti Euru 6. S jednou malou výjimkou, a tou je filtr pevných částic. Ten stojí deset eur, tedy 250 korun, což není drama,“ popsal Vondra výsledek dosaženého kompromisu ohledně osobních a užitkových vozů. Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější, zejména pokud jde o dusíkaté emise, nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily nebo těžká nákladní vozidla), a to jediným právním aktem, který se vztahuje na oba druhy vozidel.

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. „To si myslím, že má cenu, protože to má vliv na zdraví obyvatelstva,“ řekl Vondra s odkazem na zvětšující se množství mikroplastů ve vodě i půdě. „Je to věc, která by mohla pomoci. Průmysl dostane čas, aby se na to připravil,“ dodal český europoslanec.