Komunitní energetika by měla přispět k demokratizaci energetiky
Tématem únorového podcastu PRO-ENERGY TALKS byla komunitní energetika, jaké má nyní v ČR podmínky k rozvoji a další související témata. Do studia jsme si pozvali Patricii Čekanovou, prezidentku Asociace komunitní energetiky, a Alexandra Černého, ředitele Odboru technické regulace elektroenergetiky a plynárenství z Energetického regulačního úřadu. Podcast moderoval Ivo Apfel.
ABSTRACT: In its February episode, the PRO-ENERGY TALKS podcast discussed questions concerning domestic developments in community energy. We invited the president of the Association of Community Energy, Patricia Čekanová, and the director of the Department of Technical Regulation of Electricity and Gas in the Energy Regulatory Office, Alexander Černý. The podcast was hosted by Ivo Apfel.
I. Apfel: Pojďme nejprve k samotnému pojmu komunitní energetiky. Jaký je její záměr a proč má vůbec smysl se jí nyní zabývat?
P. Čekanová: V prvom rade si dovolím povedať, že áno, komunitnou energetikou sa treba zaoberať, má zmysel, pretože prispieva v neposlednom rade k zníženiu CO2, a teda k zlepšeniu klimatických podmienok aj v Českej republike.
Vysvetlím pojem komunitná energetika. V jednoduchosti každý, kto vyrába, spotrebúváva, skladuje a hlavne primárne zdiela energiu z obnoviteľných zdrojov energie (OZE), sa podieľa na komunitnej energetike a prináša svojím členom environmentálne, ekonomické, sociálne a hlavne energetické výhody. V súvislosti s komunitnou energetikou môžeme hovoriť o tzv. principe 4D, t.j. decentralizácia, dekarbonizácia, demokratizácia a digitalizácia. Jej hlavným cieľom je umožniť občanom čo najefektivnejšie spravovať svoju energiu vyrobenú z OZE, a tak znižovať náklady za energiu. Občanom to tiež prináša vyššiu úroveň sebestačnosti a v neposlednom rade aj energetickou bezpečnosť a aj ochranu zraniteľného zákazníka.
Celkovo ale nastaviť podmienky pre rozvoj alebo pre fungovanie komunitnej energetiky vôbec nie je jednoduché. Existuje ešte mnoho bariér, mnoho úskalí a ešte mnoho problematických bodov, ktoré je potrebné zpracovať. Máme tu pripravenú legislatívu, ktorá už v jednej veľkej časti je schválená. Avšak spomeniem niekoľko primárnych a sekundárnych bariér, ktoré ešte bránia plnému zfunkčneniu rozvoja komunitnej energetiky.
Jedným z nich je nový legislatívny rámec, ktorý v podstate ešte nepokrýva všetky právne, organizačné a technické požiadavky, čo môže ešte vyústiť k problematickému zakladaniu a prevádzke energetických komunít, a preto je ešte potrebné komunikovať so zákonodárnymi orgánmi Českej republiky a nastaviť ešte ďalšie normy tejto legislatívy. Ďalšou dôležitou prekážkou môže byť rozdiel v cenách energie v rámci sezón, to znamená, že v lete je cena energie nižšia. Ďalšou priamou bariérou je slabá sieť nízkeho napätia a zatiaľ nie úplne funkčné Elektroenergetické dátové centrum (EDC) na sledovanie energetických tokov a nedostatok inteligentných elektromerov.
Z dôležitých sekundárnych prekážok spomeňme neexistenciu energetických digitálnych platforiem, ktoré by mali byť prepojené s EDC. Takisto sú to určené právne formy energetických komunít, kedy vieme, že novela Lex OZE II hovorí, že v rámci energetického spoločenstva by mal existovať dobrovoľný vstup a dobrovoľný výstup členov. Takže správny výber tejto právnej formy, či to bude spolok, družstvo alebo či to bude nezisková organizácia. Sú tu ešte ďalšie problematické body fungovania, ako napríklad splnenie veľkého množstva zákonných podmienok pri zakladaní a správe spoločenstva, problematika udržovania aktuálneho zoznamu členov energetického spoločenstva, vysoký počet rôznych činností, vysoké nároky na správu energetických spoločenstiev, napríklad či má byť zdieľanie v rámci energetického spoločenstva úplatné alebo neúplatné, alebo či bude spoločné výrobné zariadenie vo vlastníctve energetického spoločenstva alebo vo vlastníctve členov energetického spoločenstva. Aj to sú veľmi dôležité aspekty, ktoré budú vstupovať do prípravy a rozvoja (zakladania) týchto energetických spoločenstiev.
Okrem toho je otázkou, či bude zdieľanie smerovať do odberných miest platcov DPH alebo neplatcov DPH. Ide o daňovú otázku, ktorú bude potrebné poriešiť. A je to aj viac rôznych skupín zdieľania, potom nastavenie alokácií, či to bude statické, dynamické alebo kombinované. Takže to sú podmienky, ktoré je ešte potrebné nastaviť, aby sa mohli bez problémov zakladať energetické spoločenstvá.
I. Apfel: Takže celé je to hlavně o legislativě, tak pojďme k ní. Zmiňovala jste už, že byla přijata novela energetického zákona, tzv. Lex OZE II přichází s pravidly, jak elektřinu sdílet v rámci společenství, ale přichází také s pojmy, jakými jsou třeba aktivní zákazník nebo energetické společenství. Jaký je mezi nimi rozdíl?
A. Černý: Já se na ERÚ zabývám především nastavením pravidel sdílení elektřiny. Sdílet můžou jak aktivní zákazníci, tak i společenství, v tom rozdíl není. Osobně jsem spíš příznivcem sdílení mezi aktivními zákazníky, kde doufám, že by se mělo podařit systém nastavit tak, aby to bylo pro zákazníky maximálně jednoduché.
Rozdíl při sdílení v rámci společenství a mezi aktivními zákazníky je v tom, že sdílení elektřiny mezi aktivními zákazníky je v menším rozsahu, u společenství může mít skupina sdílení, v rámci které se sdílí, až 1000 míst spotřeby a výroby (předávacích míst), zatímco v případě aktivních zákazníků jich může být jenom 11. Systém pro aktivní zákazníky bude nastavený především pro sdílení mezi rodinou nebo jinak blízkými lidmi, kteří se na sdílení dohodnou. Nemyslím si, že tam by byla nějaká velká složitost. Prostě někdo z těchto zákazníků má spotřebu, někdo z nich má výrobu, kde nestihne všechno spotřebovat, a dodává tedy elektřinu do soustavy a může část této elektřiny sdílet zákazníkům se spotřebou. Typický příklad, který se většinou uvádí, může být situace, kdy mám na chalupě fotovoltaiku a sdílím si přebytek do svého bytu v Praze. To dává především smysl, když v bytě v Praze fotovoltaiku mít nemůžu a můžu jí mít na chalupě na střeše, kde ale zase nemám spotřebu, protože tam většinou nejsem. Mohou samozřejmě existovat i mnohem komplikovanější modely sdílení.
Čili v případě aktivních zákazníků může vzájemně sdílet elektřinu maximálně 11 takových zákazníků. Společenství už je organizace, která musí být založena a musí být zaregistrována v registru společenství u Energetického regulačního úřadu a vztahují se na ni určitá legislativní omezení. V rámci společenství bude možné vytvářet velké skupiny sdílení až o tisíci předávacích místech výroby nebo spotřeby. Tam pak skutečně může být celý kontext velmi komplikovaný.
I. Apfel: Když už se bavíme o sdílení mezi jedním místem, kde je nějaká výrobna, a druhým, kde mám třeba byt přes půl republiky daleko, už jsou tam vyřešeny poplatky za OZE?
A. Černý: Energetický zákon rozlišuje různé typy skupin sdílení a jednou specifickou skupinou je sdílení v bytovém domě, neboli přesněji řečeno sdílení za hlavní domovní skříní. Jenom u této skupiny sdílení se předpokládá, že objem sdílené elektřiny se započítá jak proti platbě za obchodní složku ceny, tak proti platbám regulovaným, včetně platby na podporu OZE. U všech ostatních případů se předpokládá, že se sdílení bude započítávat jenom proti obchodní platbě, čili bude sleva jen na obchodní (komoditní) složce ceny.
I. Apfel: Je možné získat na zřízení energetického společenství třeba i nějakou finanční podporu? Přece jen se to zdá být nákladná záležitost.
P. Čekanová: Existuje niekoľko programov na podporu komunitnej energetiky. Je to Národní program životního prostředí, Operační program životního prostředí, takisto Modernizační fond a Národní plán obnovy pod gesciou Ministerstva průmyslu v obchodu. Spomeniem jednu výzvu, ktorá bola pred nedávnom vyhlásená práve na zakladanie energetických spoločenstiev, spadajúca pod Národní program životního prostředí a financovaná z Národního plánu obnovy. Bola to dvojkolová súťaž, ktorá sa bola vyhlásená 1. decembra 2023 a uzavrela sa koncom januára 2024, pričom v prvom kole bolo podaných 84 zámerov. To ukazuje enormný záujem o vytváraní alebo zakladaní energetických spoločností. Cieľom je overenie udržateľných foriem energetických spoločenstiev a predpodkladá sa, že v rámci tohto pilotného projektu vznikne celkovo 40 energetických spoločenstiev, ktoré by mali byť vzorom plošne pre zakladanie energetických spoločenstiev. Alokácia výzvy predstavuje približne 98 mil. Kč. Predmetom je najmä vypracovanie technických, ekonomických, právnych podkladových materiálov pre ich vznik.
Spomeniem aj Modernizačný fond, ktorého cieľom je podporovať investície do modernizácie energetických systémov a hlavne podporovať rozvoj OZE. To je základom pre rozvoj komunitnej energetiky, pretože je potrebné vlastníctvo týchto obnoviteľných zdrojov, či už v rámci energetických komunít alebo zo strany aktívnych zákazníkov, takže určite aj Modernizačný fond prispieva v neposlednom rade k rozvoju komunitnej energetiky.
I. Apfel: Padlo už také zde téma Elektroenergetického datového centra, jakou roli zde bude hrát? Mělo by začít fungovat od července tohoto roku a předpokládám, že bude hrát asi roli důležitou.
A. Černý: EDC je vlastně něco podobného jako Operátor trhu pro účely moderních prvků, které se do energetiky zavádějí spolu s dekarbonizačním balíčkem, z nichž jedním je právě sdílení elektřiny. EDC by mělo být funkční od poloviny tohoto roku a bude zatím řešit jenom sdílení. Bude počítat objem sdílené elektřiny v rámci skupin sdílení, ať již skupin aktivních zákazníků, nebo skupin sdílení pod energetickým společenstvím. Do EDC se zaregistrují místa odběru a dodávky, mezi kterými se elektřina bude sdílet, spolu s alokačním klíčem, který řekne, jak budou elektřinu mezi sebou sdílet.
EDC na základě měření dodávek a odběrů, které dostane od distributorů, a na základě registrovaných skupin sdílení a alokačních klíčů spočte objem dodávek a odběrů elektřiny upravený právě o sdílenou elektřinu a pošle ho zpátky distributorům a Operátorovi trhu pro zúčtování odchylek. Distributoři následně pošlou přes Operátora trhu obchodníkům údaje k fakturaci již upravené o sdílení elektřiny. To znamená, že na faktuře byste pak už měl jakožto sdílející zákazník vidět dodávku nebo odběr elektřiny upravenou o objem sdílené elektřiny. Pokud sdílíte mimo bytový dům, tak by se na faktuře objem sdílené elektřiny projevil jenom v objemu, který vám bude odečtený z toho, co vám dodává dodavatel. Pokud byste sdílel v rámci bytového domu, tak objem sdílené elektřiny bude odečtený i od objemu, který vám distribuuje distributor.
EDC bude objem sdílené elektřiny počítat, což je poměrně složitá věc, protože skupin sdílení může být hodně a výpočet musí být provedený rychle. Většina výpočtových úkonů má být provedena během jedné hodiny, protože výsledek sdílení je důležitý pro obchodníky, kteří na základě informace o tom, jakou mají pozici na svém portfoliu, dělají predikce a pozice obchodníka je sdílením ovlivněna. Kdyby obchodník získal data o svých pozicích později, tak by se zhoršila jeho predikce na následující období, tedy zejména na následující den. To nikdo nechce, protože tím by se zvýšila odchylka systému, což by mohlo mít systémové náklady, které by snížily, nebo i převýšily přínos sdílení.
Přepis podcastu byl zkrácen. Celý podcast je k dispozici zde: https://youtu.be/ja7-8oda0E0
Tomáš Brejcha
Související články
Radost mi to nedělá, mírnil Fiala výroky o levném ruském plynu. Proč Česko stále bere komoditu z východu?
Skutečnost, že je Česká republika závislá na dodávkách plynu z Ruska, označoval premiér Petr Fiala (ODS) před dvěma lety za obrovs…
Pražská burza sedmý týden v řadě rostla, index PX posílil o 1,3 procenta
Pražská burza sedmý týden v řadě rostla a vylepšila svá šestnáctiletá maxima. Index PX v uplynulém týdnu posílil o 1,3 procenta na…
Komodity: Ceny ropy rostou, vzhůru je tlačí napětí kolem rusko-ukrajinského konfliktu
Ceny ropy se dnes zvyšují, vzhůru je v poslední době tlačí rostoucí napětí kolem rusko-ukrajinského vojenského konfliktu. Severomo…
MŽP zahájilo posuzování vlivů na životní prostředí malého modulárního reaktoru Temelín
Ministerstvo životního prostředí zahájilo posuzování vlivu na životní prostředí projektu výstavby malého modulárního reaktoru v lo…
Když baterie v ČR, tak s plynem nebo uhlím. Novela lex OZE III opět odložena
Největší tuzemské baterie najdeme v areálech uhelných elektráren. A dosavadní legislativa je, upravená tak, aby baterie jinak než…
Kalendář akcí
NE•RS 2024
Elektrifikace začíná zde
Energetický management pro města a obce
AMPER 2025
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.