Cesta k decentralizaci

ABSTRACT: The amendment to the Energy Act Lex RES II is already effective as of 1 January 2024, but electricity sharing will only start with the launch of the Energy Data Centre on 1 July 2024. The Energy Regulatory Office‘s Decree on electricity market rules and a Decree on the content of the Data Centre will be essential regulations.

Jak to obvykle bývá, výhody na jedné straně jsou obvykle doprovázeny i určitými nevýhodami, protože nic není zadarmo. Záleží pak na tom, zda jsou získané výhody trvalého charakteru a zda jejich dosažení převýší svými pozitivy případné nežádoucí účinky, které mohou mít i zcela výborné léky.

PŘICHÁZÍ ZÁKON, ALE…

V závěru loňského roku Poslanecká sněmovna i Senát schválily přelomovou novelu energetického zákona, známou jako Lex OZE II, která České republice otevřela cestu k rozvoji komunitní energetiky. Jedním z prvních kroků měst a obcí, který umožňuje nastartování komunitní energetiky, je přitom zpracování místní energetické koncepce. Na to je nyní možné čerpat významnou dotační podporu. Novela buduje cestu ke vzniku společenstev, v jejichž rámci mohou subjekty veřejného sektoru, domácnosti a podniky sdílet mezi sebou elektrickou energii. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu decentralizace energetiky, ke které komunitní energetika přispěje, dá veřejnosti možnost vyrobenou elektrickou energii efektivně spotřebovávat na lokální úrovni, nejlépe v blízkosti míst výroby.

Poslední novele předcházel tzv. Lex OZE I, který ovšem problémy komunitní energetiky nedořešil. Takže až tato druhá novela její rozvoj skutečně odstartuje, a to nejen pro uživatele fotovoltaiky. Také u tohoto zákona však záleží především na tom, jak kvalitní bude navazující legislativa. Jde hlavně o novelu vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou.

„Prováděcí předpisy jsou klíčové pro vytvoření stabilního a předvídatelného prostředí pro vznikající komunitní projekty. Nyní připravený přechodný model sdílení elektřiny nevznikl v úzké spolupráci s těmito komunitami a vykazuje proto některé nedostatky, které omezují inovace a optimální ekonomický provoz. S ohledem na to by bylo vhodné poskytnout komunitám právně závaznou záruku, že do 1. 7. 2026 vstoupí v platnost flexibilnější model sdílení elektřiny, který již současná omezení nebude obsahovat,” shrnuje Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN – Unie komunitní energetiky.

Odborníci některá optimistická očekávání po schválení Lex OZE II také úplně nesdílejí. Jak řekl Rostislav Krejcar ze skupiny Amper, schůdnější bude spíš model tzv. aktivního zákazníka. Ten bude mít odběrné místo s vlastní fotovoltaickou elektrárnou a bude moci sdílet v něm vyrobenou elektřinu s deseti dalšími odběrnými místy v rámci ČR. Lex OZE II také nepočítá s tím, že by se při sdílení elektřiny lidé mohli vyhnout placení distribučních poplatků. Ty by se měly totiž týkat nejen těch, kteří elektřinu nakupují ze sítě, ale i těch, kteří ji mezi sebou sdílejí.

ZVLÁDNOU TO SÍTĚ?

S rozvojem komunitní energetiky, který se očekává, až bude plně ukotvena v české legislativě, se jistě dosáhne úspor ve spotřebě elektřiny a s tím spojené finanční úspory při platbě za komoditu, ale komunita bude nadále využívat elektroenergetickou infrastrukturu, a to není zadarmo. Jak to bude nákladné, to záleží jak na odborné, ale do jisté míry i politické situaci, ano, mluvíme o regulovaných cenách. Protože elektřina v komunitě sice může vytvořit ostrovní systém, ale nepočítá se s tím, že společný zdroj elektřiny, většinou fotovoltaika, zaručí tuto nezávislost beze zbytku, takže připojení na distribuční síť nejenže bude trvalé, ale pro distributora i náročné vzhledem k počtu nových odběrných míst a jejich obsluhy.

Potřebné bude proto posílení tuzemské sítě, která je už dnes mimořádně zatížená kvůli prudkému růstu fotovoltaiky, podporovanému dotacemi a motivovanému také strachem z budoucí drahé elektřiny. Cenu distribuce bude i nadále nejvíce ovlivňovat rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména těch, které jsou, případně brzy budou připojovány na hladině nízkého napětí.

„Lze předpokládat, že cena za distribuci elektrické energie se bude zvyšovat postupně s tím, jak musí provozovatelé distribučních sítí rozšiřovat a především posilovat kapacity svých sítí, a to bez ohledu na rozvoj komunitní energetiky,“ vysvětluje Rostislav Krejcar. Uživatelé díky sdílení elektřiny ušetří na nákladech za spotřebu. Otázkou však zůstává, jak se změny v energetice promítnou do distribučních poplatků.

Pro fungování energetických společenství je nezbytné uvést do provozu Energetické datové centrum, kde po nákladech na jeho vybudování vzniknou náklady na jeho provoz a údržbu. Tyto výdaje se určitě aspoň zčásti přesunou na spotřebitele. Však také návrh příslušného zákona počítá s tím, že přibude poplatek za nesíťovou infrastrukturu. Nebude zřejmě moc vysoký, protože se rozloží mezi přibývající množství jeho plátců (odběrných míst). Ale vlastně to dnes nikdo nemůže přesně určit, třeba půjde jen o pár korun ročně na jedno odběrné místo, třeba to bude víc.

Když jsme zmínili zátěž, kterou současný boom fotovoltaiky přináší už dnes na distribuční soustavu, tak samozřejmě se to týká také přenosové soustavy. Přesto odborníci nevidí v domácnostech i firmách, které si spotřebovávají vlastní vyrobenou elektřinu, vážný problém, stabilitu sítě ohrožují především velké komerční parky s vysokým instalovaným výkonem.

HARMONOGRAM SDÍLENÍ

Už se tedy připravuje další novela, a to Lex OZE III, i když nepřetržitý proud novel by měl utnout zcela nový „velký“ energetický zákon, na němž se léta pracuje. Trojka už ale prošla meziresortním připomínkovým řízením, projednávání ve sněmovně ji čeká letos. Takže co v současné novele nejspíš chybí a je třeba to napravovat?

Novela transponovala evropské právo pouze částečně, stále chybí právní úprava akumulace a agregace flexibility. Teprve pak bude možné například sdílení elektřiny ze samostatně připojených baterií, třeba do veřejného osvětlení. Komunity očekávají také společné řízení výroby a spotřeby svých členů pro účely poskytování podpůrných služeb, což by bylo přínosné pro provozovatele soustavy. Mezi připomínkami je také to, že stávající verze ještě neumožňuje sdílení samostatně připojených baterií, také výkon agregace flexibility je možný jen s licencí na obchod s elektřinou, což zvýhodňuje velké subjekty.

Nyní je však důležité vyrovnat se co nejdřív alespoň s Lex OZE II. Spočívá to především na Energetickém regulačním úřadu (ERÚ), protože ten musí všechny vyhlášky vydat. Jak uvedl na tiskové konferenci mluvčí ERÚ Jan Hamrník, funkční komunitní energetiku musí během pár měsíců podpořit také prováděcí předpisy, souběžně je nutné pracovat i na další novele energetického zákona (Lex OZE III), zaměřující se na akumulaci a agregaci flexibility. Ta by měla být účinná od 1. 1. 2025 a části, které se týkají agregace flexibility, až od 1. 1. 2026. I tak jsou termíny hodně napnuté a je otázkou, zda jsou reálné.

PŘECHODNÝ MODEL

Novela Lex OZE II je účinná již od 1. 1. 2024, ale sdílení elektřiny začne až se zahájením činnosti Energetického datového centra (EDC) od 1. 7. 2024. Zásadním předpisem bude vyhláška ERÚ o pravidlech trhu s elektřinou a vyhláška o obsahových náležitostech datového centra. Prováděcí předpisy musí být k dispozici ke dni zahájení tzv. přechodného modelu sdílení elektřiny, kterým je rovněž 1. červenec letošního roku. Od 1. 7. 2024 tedy budou moci energetická společenství elektřinu sdílet, ale způsobem, který je pro ně z některých hledisek méně výhodný.

Přechodný model je zjednodušený model sdílení pro první dva roky, tedy do 1. 7. 2026. Jeho přípravu zajistil ERÚ a model bude postulován ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou. Výhodou je, že se tak otestují nejjednodušší modely sdílení elektřiny v praxi. Nevýhody pak spočívají v některých technických omezeních a model je rovněž ekonomicky méně optimální. Jde také o to, aby byla současná omezení pouze dočasného charakteru, přechodné řešení by mělo mít právní garanci dočasnosti.

V přechodném modelu může mít skupina sdílení maximálně tisíc členů, kteří budou fungovat na území tří vzájemně sousedících obcí s rozšířenou působností nebo v hlavním městě Praze. Do jednoho místa nelze sdílet elektřinu z více než pěti výroben. Trvale však má platit, že žádné odběrné místo ani výrobna nesmějí být zapojeny do více než jedné skupiny sdílení. V rámci jedné skupiny sdílení nelze kombinovat sdílení bez využití distribuční soustavy (např. bytový dům) a s využitím distribuční soustavy (širší komunita).

DATA JSOU ZÁKLAD

Pro rozvoj komunitní energetiky je klíčové založení a provoz EDC. Jeho základní organizační strukturu a jeho práva a povinnosti upravuje Lex OZE II. Ve vztahu k energetickým společenstvím musí EDC bezplatně registrovat přiřazení členů do tzv. skupin sdílení (tj. skupina osob, které spolu sdílí elektřinu) a technicky zajišťovat sdílení elektřiny v téměř reálném čase (15minutové intervaly). Dalším účastníkům trhu, jako jsou obchodníci, společenství či OTE (operátor trhu), musí poskytovat data, potřebná pro vyúčtování dodané elektřiny. Přístup k datům o výrobě a spotřebě, a to před i po zohlednění sdílení, musí poskytovat také energetickým společenstvím a jeho členům. Podrobnosti upraví prováděcí právní předpisy a Řád EDC (tj. podmínky používání EDC).

Úkol je to skoro obří a nemusí se povést vše požadované včas připravit a provozovat. Mezi rizika, která mohou odrazovat od sdílení elektřiny, se tak může dostat případná uživatelská nepřívětivost informačního systému EDC a různá zpoplatnění přístupu. Pokud by se ale tento informační systém nepodařilo uvést do provozu do konce prvního pololetí, zpozdí se i možnost zahájit od 1. července reálné sdílení elektřiny, a to buď jako tzv. aktivní zákazník nebo komunitní společenství. Na startu už čeká mnoho zájemců. A jsou připraveni ihned vyrazit.