Česko musí přidat v rozvoji využití vodíku, jinak hrozí miliardové pokuty

ABSTRACT: The EU's strategic plans envisage green hydrogen as an alternative fuel for decarbonising transport and industry. At the end of January 2024, the 3Seas Hydrogen Council was established between eight Central European, Baltic countries and Ukraine, including the Czech Republic, to share know-how in this area.

Ze studie společnosti PWC, kterou si Svaz průmyslu a dopravy nechal zpracovat, navíc vyplývá, že pokud Česko podcení nástup vodíkové ekonomiky, může to mít v příštích letech dopad na růst HDP, zaměstnanost i příliv nových investic.

S vodíkem počítají strategické plány EU v příštích letech jako s důležitým alternativním palivem v dopravě, zároveň by měl hrát roli v dekarbonizaci celého průmyslu. Unijní pravidla počítají podle Svazu po roce 2030 s rozmístěním vodíkových stanic na hlavních tazích a městských uzlech a výrazným navýšením podílu takzvaného zeleného vodíku, který se vyrábí za využití obnovitelných zdrojů, v průmyslu i dopravě.

Česko má od roku 2021 vlastní vodíkovou strategii, podle Svazu však není v praxi příliš naplňována a momentálně prochází ak­tualizací. Nejen Evropská unie přitom ve svých plánech s vodíkem v příštích letech počítá jako s důležitým alternativním palivem v dopravě, zároveň vodík může sehrát klíčovou roli při dekarbonizaci celého průmyslu.

Aktuální situace v Česku tomu ale příliš neodpovídá. V současnosti se v tuzemsku vodík využívá de facto jen v chemickém průmyslu, a to jako surovina a meziprodukt pro výrobu čpavku, anilinu nebo v rafine­riích. V dopravě se dosud využívá minimálně – v roce 2023 bylo v Česku registrovaných 24 osobních vodíkových vozidel. V energetice a teplárenství není využíván vůbec.

„Vodík přitom pro naši ekonomiku představuje příležitost. Ze začátku bude sloužit primárně pro plnění závazných evropských cílů, ale s rozvojem vodíkové ekonomiky a snižováním ceny bude jeho využití mnohem širší. Právě vodík může sehrát velkou roli ve snižování emisí skleníkových plynů. Jako stát ovšem nesmíme zaspat a přípravu na masové využití vodíku nesmíme podcenit,“ vysvětluje Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

CHYBÍ INFRASTRUKTURA

Mezi hlavní důvody, proč se vodík v Česku zatím příliš nevyužívá, patří podle Svazu především jeho vyšší cena a také chybějící infrastruktura. V ČR jsou zatím čtyři vodíkové stanice – v Praze, Litvínově, Vítkovicích a Mstěticích, navíc chybí produktovody, kterými by vodík do země proudil ze zahraničí.

„V horizontu roku 2030, kdy budeme muset plnit povinné cíle Evropské unie, je důležité zaměřit se na to, abychom byli schopni si dostatek vodíku vyrobit i sami v Česku. Především jde o RFNBO neboli tzv. zelený vodík. Nová evropská směrnice o obnovitelných zdrojích vyžaduje, aby byl právě podíl RFNBO vodíku v průmyslu a dopravě od roku 2030 stále vyšší a vyšší. Klíčový bude i přístup k mezinárodním produktovodům,“ doplňuje Jan Rafaj.

Česko tak podle studie není na rozvoj vodíkové ekonomiky dobře připraveno. „Bez vodíku nelze splnit závazné národní dekarbonizační cíle v oblasti dopravy a průmyslu vytyčené evropskou směrnicí RED III. Pro rozvoj vodíku jsou zásadní dvě věci. Tou první je spolupráce českého státu a průmyslu, včetně podílení se na investicích, a tou druhou dostatečné množství levné elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Bez levné a dostupné elektřiny z obnovitelných zdrojů nebude ani dostupný obnovitelný vodík,“ říká Tomasz Wiatrak, generální ředitel společnosti ORLEN Unipetrol a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, a dodává: „Je nezbytné přesměrovat příjmy z emisních povolenek na výrobu a provozní podporu vodíku a elektrické energie z obnovitelných zdrojů.“

„Pokud se Česko na nástup vodíkové ekonomiky začne připravovat co nejdříve, může to mít hned několik pozitivních hospodářských dopadů. „Včasnou přípravou na masové využití vodíku můžeme v příštích šesti letech vytvořit až 9 000 pracovních míst. Zároveň zvýšíme HDP, snížíme uhlíkovou stopu v našich firmách i dopravě a budeme platit mnohem méně peněz za emisní povolenky,“ upozorňuje Jan Rafaj.

PRVNÍ VLAŠTOVKA?

Možná, že se ale vodíku u nás začíná blýskat na lepší časy. Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) bude spolupracovat s vodíkovými asociacemi ze střední Evropy, Pobaltí a Ukrajiny na rozvoji vodíkového hospodářství. Na konci letošního ledna se totiž stala jedním ze signatářů nově vzniklé vodíkové iniciativy 3Seas Hydrogen Council (3S). Iniciativa, do které je zapojeno dalších osm národních vodíkových asociací, usiluje o koordinovanou podporu robustního vodíkového hospodářství ve střední Evropě a Pobaltí a zdůrazňuje význam udržitelného rozvoje energetiky a ekonomického modelu zaměřeného na vodík. Do iniciativy 3S je zapojeno celkem devět asociací z různých zemí – České republiky, Polska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Slovenska, Slovinska, Maďarska a Ukrajiny.

Podle Pawła Piotrowicze, prezidenta společnosti Hydrogen Poland, je 3S první a jedinou tak rozsáhlou vodíkovou iniciativou ve střední Evropě. Iniciativa 3S se zaměří na vytváření rámců spolupráce, podporu výzkumných a vývojových iniciativ a usnadnění investic do vodíkové infrastruktury. Stejně tak bude klást důraz na vzdělávací a osvětové programy podporující široké přijetí vodíkových technologií. Pro plné využití poten­ciá­lu vodíku bude mít zásadní význam i podpora přeshraničních iniciativ a výměna znalostí a know-how.