Teplo každému jinak

ABSTRACT: Although the prices of electricity and gas commodities are in a slight decline, the price of district heating is unlikely to follow this trend. The high prices of emission allowances together with an increased price of gas distribution will contribute to rising prices of heat in some district heating systems.

Zejména ti zákazníci, kteří dostávají teplo od uhelných tepláren, musí počítat s růstem ceny tepla mezi deseti až třiceti procenty. Nejvíce tepla, necelá polovina, se v Česku zatím vyrábí právě z uhlí. A u těchto tepláren lze očekávat zdražení. Zemní plyn se na produkci tepla podílí asi z pětiny. Zbytek je pak z dalších zdrojů, třeba z cíleně pěstované biomasy, štěpky nebo odpadu. Kromě regulované složky bude mít jistý vliv na cenu tepla i zvýšení DPH na teplo. Zůstává sice ve snížené sazbě, ale ta je nově zvýšená z deseti na dvanáct procent.

ZLEVNĚTE PŘEPRAVU!

Stejně jako u elektřiny se v teple projevuje zvyšování cen u každé skupiny zákazníků jinak. Například největší růst ceny může čekat ty zákazníky, kteří měli dosud ceny nižší než jiní. Možná jejich teplárna nepromítla dosud do cen své zvýšené náklady a pokryla je z vysokých cen elektřiny, kterou vyrobila v kogeneraci. Cena elektřiny ovšem klesá, tak není z čeho pokrývat.

U plynových tepláren se v ceně projeví zejména regulační vyhláška, tj. změny, které stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Takže cena plynu klesá, ale roste regulovaná složka, konkrétně poplatky za distribuci. Podle ředitele Teplárenského sdružení České republiky Martina Hájka lze u plynových tepláren dosáhnout maximálně toho, aby se ceny udržely na současné úrovni.

To, že teplárny ohlašují zvyšování cen, se nelíbí ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi. Dokud to plánovaly uhelné teplárny, bylo to kvůli povolenkám zcela pochopitelné. Ale podle ministra k tomu nemají důvod ty plynové. Jenže podle Teplárenského sdružení zvýšil ERÚ neúměrně platbu za přepravu a distribuci plynu. Zákazníci by měli v příštím roce zaplatit 75,9 procenta nákladů provozovatele plynárenské přepravní soustavy. Letos zákazníci platí 27 procent, zbývajících 73 procent pokrývají poplatky za tranzit plynu. Razantně stoupá i platba za distribuci plynu, a to o 40 % (u přepravy je to v původním návrhu o více než sto procent).

Přitom kapacita pro mezinárodní přepravu plynu je pro příští rok rezervována na srovnatelné úrovni s rokem 2021. Jenže podle sdělení provozovatele přepravní soustavy mu hlavní ruský přepravce plynu přestal za rezervovanou kapacitu platit.

Ministr tedy vyzývá teplárny ke snížení cen tepla, ty tvrdí, že už pro zlevňování žádný prostor nemají. S teplárnami chce jednat, čeká se však především na konečné stanovisko ERÚ, ten je vyhlašuje obvykle koncem listopadu, tedy v době uzávěrky našeho časopisu.

Šéf Teplárenského sdružení trvá na tom, že převzetí přepravní společnosti Net4Gas by neměli jakoukoli oklikou zaplatit čeští odběratelé. „Všichni věděli, že tranzit je rizikový a právě proto byla nastavena ochrana tuzemských zákazníků, aby na něj nedopláceli,“ říká.  

Z odpovědi Rady Energetického regulačního úřadu na žádost o vysvětlení nárůstu regulovaných složek plynu vyplývá, že přesun větší části nákladů provozovatele přepravní soustavy na zákazníky v ČR se projevuje v nárůstu regulované složky ceny plynu cca 10 %. 

Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek požádal Radu ERÚ, aby dodržovala nařízení Evropské komise k sazbám za přepravu plynu. „Rada Energetického regulačního úřadu může snížit regulovanou složku ceny plynu o 10 %, pokud neschválí neodůvodněný přesun části nákladů provozovatele přepravní soustavy na tuzemské zákazníky. Pokud bude cenové rozhodnutí vydáno v rozporu s přímo použitelným předpisem EU, mohlo by to vést k jeho neplatnosti,“ upozornil Topolánek.

A CO TEPLÁRNY?

„Původně jsme si mysleli, že je prostor, aby teplárny mohly od ledna dál zlevnit. Ale poté, co regulátor dramaticky navýšil distribuční tarif, se prostor pro další pokles cen výrazně zmenšil,“ řekl k tomu Hájek. Podle něj sice na některých místech na zlevnění ještě dojde, ale bude to o dost méně, než Sdružení předpokládalo.

V Brně se letos zlevňovalo naposledy v říjnu o pětinu a ceny by se od ledna měnit neměly. Důvodem je příznivý vývoj na trzích s komoditami. Teplárny Brno spalují zemní plyn. Brněnské teplárny zásobují teplem přes sto tisíc domácností a podle ředitele firmy Petra Fajmona teď lidé oproti cenám z loňského listopadu ušetří tisíce korun ročně. Například v Brně klesly ceny tepla od letošního října o pětinu – a tak by měly zůstat i začátkem příštího roku. Nižší účty asi o pětinu zaplatí odběratelé také v Jihlavě.

V Elektrárně Opatovice počítali s tím, že teplárenský sektor bude čerpat dotace jako jiné obory v energetice, ale letos se podpory nedočkali. Poslední dva roky prý zdražovali minimálně, takže do ceny roku 2024 budou muset zvýšení nákladů promítnout.

Teplárny měly původně navíc dostat od státu takřka 17 miliard korun pro zákazníky na kompenzace vysokých cen za loňský rok, ale nakonec k tomu nedošlo. Elektrárna v Opatovicích nad Labem vede horkovody teplo do Hradce Králové, Pardubic nebo Chrudimi, zásobuje více než 63 tisíc domácností, zdravotnická zařízení nebo školy. Elektrárny Opatovice využívají uhlí. Domácnosti, které odsud odebírají teplo, platí bezmála 630 korun za GJ. Příští rok to bude více – kolik, to ale zatím není jasné.

Nové ceny už oznámili v Plzni, od příštího roku zdraží o necelou třetinu. „Hlavními důvody jsou zejména zrušení podpory teplárenství, které v rámci České republiky znamenaly již zmiňovaných 17 miliard korun. Druhým významným důvodem je to, že Plzeňská teplárenská má komoditu teplo v hluboké ztrátě. A třetím významným prvkem je to, že děláme projekt dekarbonizace,“ vysvětluje generální ředitel Plzeňské teplárenské Václav Pašek.

Lidé za teplo připlatí třeba ve Strakonicích, zdražení očekávají i v Jablonci nad Nisou. V Českých Budějovicích počítají s podobnou cenou jako letos.

Většina tepláren ceny na příští rok zatím nezveřejnila – postupně se však ortel dozvědí i zákazníci třeba v Praze, Liberci, Ostravě nebo v Ústí nad Labem. Konkrétní ceny na příští rok teplárny zpravidla zveřejňují na konci listopadu, maximálně začátkem prosince.

TRANSFORMACE POKRAČUJE

Ceny, regulace, jejich vývoj mají vliv na výdaje domácností. Samostatnou kapitolou je plyn využívaný v průmyslu. Vše se může ještě víc zamíchat, protože velká transformace teplárenství je už na dohled. Teplárny budou muset odejít od uhlí a nahradit ho jiným palivem. Budou tak zároveň řešit problém s vysokými cenami emisních povolenek – a těžební společnosti s uhlím zas budou řešit útlum těžby. Uhlí se v teplárenství nahradí asi bimasou, komunálním odpadem, ale samozřejmě i plynem, který by mohl být ovšem v podobě biometanu, neboli bioplynu, vyčištěného na kvalitu zemního plynu.

Na konferenci Dny teplárenství a energetiky řekl výkonný ředitel sdružení COGEN Czech Milan Šimoník, že teplárenské sítě budou mít při dekarbonizaci energetiky klíčovou úlohu. Už ne jako jednosměrná cesta tepla od tepláren ke spotřebitelům, ale jako tepelná dálnice, sbírající různé druhy odpadního a obnovitelného tepla v daném území. Součástí tepláren budou i plynové kogenerační jednotky, které z velké části nahradí odstavované uhelné elektrárny.

Obnovitelné zdroje (OZE) sice postupně nahradí výrobu energie z uhlí, neumí však poskytnout tzv. řiditelnou kapacitu – schopnost dodat elektřinu přesně v době, kdy ji potřebujeme. Proto jsou ve vládním návrhu energeticko-klimatického plánu do roku 2030 vedle jádra a OZE třetím pilířem plynové zdroje, které zajistí, že energetický systém bude nejen produkovat stále méně emisí, ale bude přitom i bezpečně fungovat.

Náklady na transformaci budou samozřejmě nést i zákazníci včetně domácností. Ale už nyní je zdražení energie včetně tepla tíží. Během topné sezóny 2022/2023 patřilo Česko k zemím s největším růstem ceny energie ve střední Evropě. Pro 15 % zákazníků účty za energii vzrostly o více než 101 % ve srovnání s minulými obdobími. Hlouběji do kapsy však museli sáhnout i obyvatelé ostatních zemí, kde výrazné zdražení zaznamenala nadpoloviční většina obyvatelstva.

Téměř všichni Češi (85 %), které zdražení postihlo, se uchýlili k úsporným opatřením a utáhli si opasky primárně ve spotřebě energie a vody, výrazně ale také omezili výdaje na zábavu. Přesto letošní topnou sezónu lidé tolik neřeší, nákladů na vytápění se spíše nebo určitě obává méně než polovina lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Resideo provedeném v zemích střední a východní Evropy.