Pomalu vpřed k největší české investici

ABSTRACT: A subsidiary of ČEZ, Elektrárna Dukovany II, has received binding bids for the construction of the fifth unit at this nuclear power plant and non-binding bids for three other units, including two at Temelín. The Dukovany unit is to be commissioned in 2036.

Za třináct let bychom měli mít v provozu nový jaderný blok. Bude to zhruba 34 let od spuštění toho dosud posledního (1. blok v Temelíně). To nejsou žádná pozitivně omračující čísla. Navíc je zřejmé, že ve výrobě elektřiny budeme deficitní již pár let předtím.

Ve světě se nyní staví šedesát nových jaderných reaktorů. Česko zatím mezi tyto země nepatří, ale do evropského „jaderného klubu“ stále ano. O další jaderné výstavbě je rozhodnuto a první reálné kroky už se dějí. V Evropě se jádro buduje ve Francii či Velké Británii (Hinkley Point C – reaktory typu EPR–1750). Další země, jako je například Polsko, již také vkročily na jadernou cestu. Jen Německo se k jádru vrátit nehodlá. Letos v dubnu odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu a přestalo tak po více než šedesáti letech vyrábět energii z jádra.

V příštím roce má být ve Francii spuštěn třetí reaktor v elektrárně Flamanville, v roce 2025 by měl začít pracovat čtvrtý reaktor ve slovenské elektrárně Mochovce. Smlouvu na stavbu reaktoru AP 1000 podepsala s americkou společností Westinghouse Ukrajina, v tomto čase je ovšem projekt pozastavený, země má jiné starosti.

Jen kousek za hranicemi Evropské unie dokončuje čtyři reaktory Turecko. Vybralo pro ně reaktory VVER V–509 a poslední z nich by měly být uvedeny do provozu v roce 2026. Kdybychom se podívali dále do Asie, tak Čína chce do roku 2030 zprovoznit 24 nových reaktorů, Indie osm, nezahálí ani Jižní Korea či Egypt.

ZÁVAZNÉ NABÍDKY

Šéf jaderných elektráren EDU a ETE ve skupině ČEZ Petr Závodský konstatuje, že v Dukovanech bude stát reaktor generace III+ PWRs, a to s provozem na 60 let. Také on připomíná, že tento blok v žádném případě nemůže naplnit potřeby ČR ve třicátých a dalších letech. Je třeba postavit víc jaderných bloků a zejména budovat další obnovitelné zdroje. Očekává také nástup malých jaderných reaktorů. Podle jeho slov se pro výstavbu bloku v Dukovanech v letech 2024 – 2029 uskuteční přípravné práce, v letech 2029 – 2036 samotná stavba.

V příštím roce se má rozhodnout, který ze tří uchazečů o výstavbu z tendru vzejde. Všichni splnili termín a dodali závazné nabídky na pátý blok v Dukovanech a nezávazné nabídky na další tři bloky, z toho dva v Temelíně, kde stojí naše „mladší“ jaderná elektrárna. Těmi uchazeči je americko-kanadská společnost Westinghouse, francouzská EDF a korejská společnost KHNP. Nabídky konkrétně dostala stoprocentní dceřiná společnost ČEZ, Elektrárna Dukovany II (EDU II). Bude je posuzovat z ekonomického, technického i obchodního hlediska. Model hodnocení je nastaven podle doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE/IAEA).

Tendr byl zahájen loni v březnu a uchazeči nelenili. Vědí, že jedna věc je samotný typ reaktoru, jeho design, bezpečnost a další aspekty, ale roli hrají i širší požadavky. Tím nejhlasitějším je požadavek co nejširšího zapojení českých firem do celé této megainvestice. Také přínosy ke vzdělávání a zvyšování kvalifikace se počítají. Evropská firma, jako je EDF, má přitom určitou výhodu v tom, že s českými firmami sdílí stejné regulatorní evropské prostředí. Což investorům a jejich dodavatelům šetří náklady, které by musely jinak vynaložit na osvojení a implementaci. Francouzi také silně sázejí na evropské kořeny a na zajištění nezávislých technologií v plně evropském vlastnictví. Zaměřují se také na možné lokální dodavatele – od roku 2021 jich už v Česku našli dvě stovky a diskutovali už s víc než devadesátkou z nich.

Ale i mimoevropští zájemci o výstavbu jsou již v Evropě dostatečně známí. Korejský reaktor pro jadernou elektrárnu Dukovany nedávno získal certifikát o souladu s evropskými normami. Sdružení European Utility Requirements (EUR), které harmonizuje a posuzuje jednotná evropská kritéria pro jaderné reaktory III. generace, jej udělilo reaktoru APR1000 korejské společnosti KHNP. Ten byl sestrojen právě tak, aby odpovídal evropským podmínkám a požadavkům příslušných organizací. Evropskou certifikaci má také reaktor AP1000 společnosti Westinghouse. EDF nabízí reaktor EPR1200, adaptaci reaktoru EPR, který už získal licence ve třech evropských zemích – ve Velké Británii, Francii a Finsku.

Souhrnně řečeno, všichni účastníci tendru mají co nabídnout. Nejsou to v jaderné energetice žádní nováčci a přes různé problémy – i přes různé třenice (např. Westinghouse versus KHNP) se již mají čím vykázat. V České republice se již delší dobu trvale angažují, a to i v neziskové sféře. Jejich zdejší plány jsou v souladu s jejich evropskou strategií – především u Američanů a Korejců. Například Westinghouse chce mít flotilu reaktorů AP1000 v celé střední a východní Evropě. Kromě již zmíněné Ukrajiny mají stavět reaktory v Polsku, zajímají se o projekty ve Slovinsku, na Slovensku či v Bulharsku.

POSTUP A TERMÍNY

Nabídky byly předány elektronicky, prostřednictvím speciálního šifrování a unikátně zabezpečeného úložiště. Celé vyhodnocování doprovázejí zvláštní bezpečnostní opatření. Jak uvedl finanční ředitel Skupiny ČEZ Martin Novák, týmy lidí pro jednotlivé sekce budou pracovat ve specializovaných místnostech. Všechny tři nabídky představují více než 90 tisíc stran.

Podle smlouvy se státem předá do konce února 2024 ČEZ po vyhodnocení nabídek zprávu Ministerstvu průmyslu a obchodu, potažmo vládě ČR, ke konečnému schválení. Smlouvy by měly být finalizovány během roku 2024. Po jejich podpisu se bude připravovat projektová dokumentace – vše s vidinou zahájení zkušebního provozu nového bloku v roce 2036. Bývají občas uváděny i jiné termíny, podle toho, zda je třeba prezentovat pohled optimistický či pesimističtější. V Dukovanech tak vyroste jaderný blok zhruba po padesáti letech po spuštění zdejšího vůbec prvního.

Společnost EDU II souběžně pracuje na dalších částech projektu. Poté, co v roce 2019 vydalo Ministerstvo životního prostředí kladné stanovisko k hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), získala v roce 2021 i povolení k umístění od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a autorizaci výrobny od Ministerstva průmyslu a obchodu.

Čerstvá zpráva z letošního roku se týká územního rozhodnutí. Žádost o jeho vydání pro Nové jaderné zdroje v lokalitě Dukovany byla podána již v červnu 2021, a to na odbor výstavby Městského úřadu v Třebíči. Pro ten to bylo ovšem opravdu velké sousto a celý proces čelil mnohé kritice, úřad navíc šestkrát žádal o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí. Až pak po změně stavebního zákona bylo letos v červenci správní řízení převedeno do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, které nyní toto rozhodnutí vydalo. Pro ČEZ to znamená splnění dalšího klíčového milníku v přípravě výstavby nových jaderných zdrojů a pokračování v dalších licenčních a povolovacích řízeních.

BENEFITY SE SČÍTAJÍ

Studie, kterou zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), ukázala, že výstavba nových bloků jaderných elektráren bude mít pro příslušný region i celou českou ekonomiku mnohonásobně vyšší ekonomický přínos než samotná investice. „O výstavbě nových bloků v Dukovanech by se mělo mluvit nikoli jako o národním projektu, který se odehrává v nějakém regionu, ale jako o regionálním projektu s národním efektem. Investice by měla být pečlivě plánována tak, aby obohatila místní komunity a zajistila, že hmotné i nehmotné přínosy budou v regionu hluboce a dlouhodobě zakořeněny,“ okomentoval výsledky Aleš Rod, ředitel výzkumu v CETA.

Záleží hlavně na tom, jak se do projektu zapojí domácí firmy a zda jim to umožní dodávky pro jaderné projekty v zahraničí. Méně se hovoří o tom, že bude nutné využít domácí lidské zdroje a vytvořit trvalé hodnoty přímo v lokalitě elektrárny. Podle českých průmyslových asociací by se měly české firmy zapojit do výstavby alespoň ze 65 procent, toho jsou si uchazeči v tendru dobře vědomi. Na samotnou výstavbu nových bloků je totiž navázaná řada dalších ekonomických činností. Přínos lze spočítat prostřednictvím takzvaných multiplikačních efektů. Podle toho vychází, že každá koruna investovaná do výstavby nového jaderného zdroje představuje přínos pro českou ekonomiku ve výši 3,27 koruny.

„Potřebujeme vychovat novou generaci jaderných energetiků a tisíce dalších lidí, kteří budou nové jaderné bloky stavět a provozovat. A musíme s tím začít co nejdřív,“ říká Roman Zdebor, šéf české po-­bočky EDF. Ta ve spoluprá-­ci s francouzským velvyslanectvím v Praze připravila projekt Česko-francouzské jaderné akademie.