Evropa i Česko masivně zestátňují

Geopolitická situace v Evropě i jejím bezprostředním okolí, která vyvolává obavy o naši energetickou bezpečnost, nutí vlády do opatření, která by ještě donedávna byla neakceptovatelná. Trendem je zestátňování energetické infrastruktury.

Evropa i Česko masivně zestátňují

ABSTRACT: The geopolitical situation in and around Europe, which is raising concerns about the region's energy security, is forcing governments into measures that would have until recently been unacceptable. The trend is the nationalisation of energy infrastructure.


 

MĚNÍ SE TRENDY?

Zatímco Zemanova levicová vláda na přelomu tisíciletí masivně privatizovala, pravicová Fialova vláda naopak mohutně zestátňuje energetický sektor. V létě vláda koupila za 360 milionů eur (8,8 miliardy Kč) firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest podzemních plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční domácí spotřeby. V září pak vláda schválila převzetí firmy Net4Gas státem. Společnost přitom dosud spravovala tuzemskou síť páteřních plynovodů a předávacích stanic. Ty slouží především k importu plynu ze zahraničí a jeho následné distribuci v rámci Česka. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která kritickou plynovou infrastrukturu neovládala.

„Stát nekupuje pouze plynovody a kompresní stanice, ale přebírá celou společnost NET4GAS, včetně jejího zkušeného managementu a zaměstnanců,“ uvedl k odkupu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zmínil také plánované zapojení podniku NET4GAS do vodíkového koridoru, který do budoucna počítá s přepravou až 16 miliard m3 vodíku ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Česko do Německa.

V roce 2024 vyprší kontrakt na tranzit plynu z Ruska přes území Ukrajiny. V případě jeho neprodloužení by Slovensko, Rakousko a Maďarsko, které dnes touto cestou odebírají zemní plyn, musely odebírat plyn přes českou soustavu. To by mohlo podpořit ziskovost společnosti NET4GAS, která je na tom teď, kdy Česko už není tranzitní zemí, nevalně.

Tok zemního plynu přes Česko do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouze 151 milionů m3, což bylo v meziročním srovnání o 97,8 procenta méně. O moc lepší nebyla ani čísla za celé první pololetí. V té době se přes české území přepravilo 601 milionů m3 plynu. Pro srovnání: v prvním pololetí loňského roku to bylo 15,5 miliardy m3.

Stát zvažuje i zřízení státního obchodníka s plynem. „Začíná se ukazovat, že jednání na vládní úrovni mohou být výhodou i z hlediska dosažené ceny. Já nevylučuji vznik státního obchodníka,“ uvedl Síkela v Českém rozhlase.

 

ZÁJEM O PODÍL V NĚMECKÉ RAFINÉRII I O ODKUP UNIPETROLU

Vláda údajně jedná i se společností Shell o odkoupení jejího podílu v německé rafinérii v Karslruhe. Důvodem, proč má o německou rafinerii Česko zájem, je zajištění dostatku pohonných hmot, především motorové nafty, kterou musíme dovážet, pro český trh v nejbližších letech. V prosinci totiž vyprší výjimka ze zákazu dovozu produktů z ruské ropy. Pokud vláda nedojedná její prodloužení, nebude Česko smět dovážet slovenskou naftu, která se vyrábí z ruské ropy. Nafta ze Slovenska přitom tvoří nezanedbatelnou část tuzemské spotřeby.

Dvě tuzemské rafinerie jsou v rukou Orlen Unipetrolu a jejich produkce celkovou spotřebu benzinu a nafty v zemi pokrývá zhruba ze dvou třetin. Část z toho se ještě vyváží. Dovoz, hlavně nafty, tak pokrývá skoro polovinu spotřeby pohonných hmot v Česku.

Pokud by byla dobrá příležitost, ministr financí Zbyněk Stanjura by byl připravený jednat i s polským Orlenem o zestátnění Unipetrolu. „V okamžiku, kdy ovládáte strategické majetky, víte, že vám nikdo z politických důvodů nebude dělat problémy,“ uvedl Stanjura v rozhovoru pro e15.

 

 

BUDE ZESTÁTNĚN I ČEZ?

Fialova vláda má ale zájem i o energetický gigant ČEZ, v němž má stát dosud podíl bezmála 70 procent. Ve hře je totiž návrh novely zákona, která vešla ve známost jako Lex ČEZ, jehož druhou variantu aktuálně vláda přepracovává poté, co sněmovní ústavně-právní výbor jeho projednávání přerušil kvůli jeho možné neústavnosti. Jeho smyslem je snazší vytěsnění minoritních akcionářů a posílení role státu jako majoritního vlastníka, konkrétně získání kontroly nad elektrárnami ČEZu s tím, že by ostatním akcionářům ponechal jen zbývající aktiva.

Důvodem, proč se vláda do této maximálně citlivé operace vůbec pustila, je chystaná výstavba nových jaderných zdrojů a snaha vyhnout se deficitu ve výrobě elektřiny. Vedle jádra by převzetím tuzemských výrobních zdrojů mohl stát čelit i hrozícímu výpadku ve výrobě elektřiny z uhlí. Produkce z fosilních paliv je totiž čím dál méně rentabilní a soukromý investor by mohl tlačit na její ukončení ještě dříve, než bude k dispozici jaderná náhrada.

 

ZNÁRODŇUJE SE I JINDE V EVROPĚ

Zestátňování energetické infrastruktury je ale širším evropským trendem. Na konci minulého roku například německá vláda kompletně znárodnila společnost Uniper. Stalo se tak především v důsledku přerušení obchodních styků ze strany ruského Gazpromu, který po zahájení konfliktu na Ukrajině přestal exportovat plyn do Německa.

Několik měsíců předtím Francie znárodnila tamější energetickou skupinu EDF, která se dostala do finančních problémů vlivem zesilující energetické krize, zastropování cen energie a technických potíží na několika jejích jaderných reaktorech.

Polská vláda měla ambici ještě před podzimními volbami získat kontrolu i nad 70 uhelnými bloky. Za aktiva, mezi která patří „nejšpinavější“ evropská elektrárna Belchatów či kontroverzní důl Turów na česko-polsko-německé hranici, zaplatí stát podle serveru Polityka Insight celkem 4,11 miliardy zlotých, tedy asi 22 miliard korun.

Tomáš Brejcha

Související články

V roce 2030 bude každý druhý nově prodaný vůz v Česku elektromobil, říká šéf Kia

Evropský autoprůmysl hledá cesty, jak nejlépe zvládnout nástup vozů na elektřinu a odpovědět na příchod nových značek, ať už jde o…

Katar zvýši ťažbu zemného plynu a produkciu LNG, s prácami začína okamžite

Pre katarský plyn boli doteraz hlavným trhom ázijské krajiny na čele s Čínou, Japonskom a Južnou Kóreou. Po ruskej invázii na Ukra…

Analytici: Klesající ceny povolenek mohou snížit ceny energií i omezit investice

Klesající ceny emisních povolenek by mohly krátkodobě snížit cenu energií pro odběratele, v případě dlouhodobého stavu by však zár…

Gas’s future looks cloudy as demand and prices tumble

Two vast shipping tankers stocked with liquefied natural gas (LNG) will glide up the Milford Haven Waterway this week to unload th…

Predražené investície. Novú výstavbu obnoviteľných zdrojov obmedzujú nízke ceny elektriny aj vysoké úroky

Podiel obnoviteľných zdrojov energie na energetickom mixe Slovenska v posledných rokoch rastie iba veľmi mierne, no aktuálne pomer…

Kalendář akcí

SymGas 2024

16. 04. 2024 09:00 - 17. 04. 2024 18:00
Praha, Orea hotel Pyramida
SymGas je určen technickým odborníkům celého řetězce tuzemského plynárenství, od pracovníků údržby plynárenské soustavy přes konstruktéry až po revizn...

Dny teplárenství a energetiky

23. 04. 2024 16:00 - 24. 04. 2024 00:00
Clarion Congress Hotel Olomouc

XXXIII. Seminář energetiků

20. 05. 2024 09:00 - 22. 05. 2024 18:00
hotel Harmonie Luhačovice

PRO-ENERGY CON 2024

07. 11. 2024 16:00 - 08. 11. 2024 00:00
Hotel Amande, Hustopeče, ČR
Odborná konference PRO-ENERGY CON pořádaná již od roku 2011, je již tradičním setkáním zástupců a předních odborníků všech energetických odvětví. Konf...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

81935
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1017
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika