Evropa i Česko masivně zestátňují

Geopolitická situace v Evropě i jejím bezprostředním okolí, která vyvolává obavy o naši energetickou bezpečnost, nutí vlády do opatření, která by ještě donedávna byla neakceptovatelná. Trendem je zestátňování energetické infrastruktury.

Evropa i Česko masivně zestátňují

ABSTRACT: The geopolitical situation in and around Europe, which is raising concerns about the region's energy security, is forcing governments into measures that would have until recently been unacceptable. The trend is the nationalisation of energy infrastructure.


 

MĚNÍ SE TRENDY?

Zatímco Zemanova levicová vláda na přelomu tisíciletí masivně privatizovala, pravicová Fialova vláda naopak mohutně zestátňuje energetický sektor. V létě vláda koupila za 360 milionů eur (8,8 miliardy Kč) firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest podzemních plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční domácí spotřeby. V září pak vláda schválila převzetí firmy Net4Gas státem. Společnost přitom dosud spravovala tuzemskou síť páteřních plynovodů a předávacích stanic. Ty slouží především k importu plynu ze zahraničí a jeho následné distribuci v rámci Česka. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která kritickou plynovou infrastrukturu neovládala.

„Stát nekupuje pouze plynovody a kompresní stanice, ale přebírá celou společnost NET4GAS, včetně jejího zkušeného managementu a zaměstnanců,“ uvedl k odkupu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zmínil také plánované zapojení podniku NET4GAS do vodíkového koridoru, který do budoucna počítá s přepravou až 16 miliard m3 vodíku ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Česko do Německa.

V roce 2024 vyprší kontrakt na tranzit plynu z Ruska přes území Ukrajiny. V případě jeho neprodloužení by Slovensko, Rakousko a Maďarsko, které dnes touto cestou odebírají zemní plyn, musely odebírat plyn přes českou soustavu. To by mohlo podpořit ziskovost společnosti NET4GAS, která je na tom teď, kdy Česko už není tranzitní zemí, nevalně.

Tok zemního plynu přes Česko do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouze 151 milionů m3, což bylo v meziročním srovnání o 97,8 procenta méně. O moc lepší nebyla ani čísla za celé první pololetí. V té době se přes české území přepravilo 601 milionů m3 plynu. Pro srovnání: v prvním pololetí loňského roku to bylo 15,5 miliardy m3.

Stát zvažuje i zřízení státního obchodníka s plynem. „Začíná se ukazovat, že jednání na vládní úrovni mohou být výhodou i z hlediska dosažené ceny. Já nevylučuji vznik státního obchodníka,“ uvedl Síkela v Českém rozhlase.

 

ZÁJEM O PODÍL V NĚMECKÉ RAFINÉRII I O ODKUP UNIPETROLU

Vláda údajně jedná i se společností Shell o odkoupení jejího podílu v německé rafinérii v Karslruhe. Důvodem, proč má o německou rafinerii Česko zájem, je zajištění dostatku pohonných hmot, především motorové nafty, kterou musíme dovážet, pro český trh v nejbližších letech. V prosinci totiž vyprší výjimka ze zákazu dovozu produktů z ruské ropy. Pokud vláda nedojedná její prodloužení, nebude Česko smět dovážet slovenskou naftu, která se vyrábí z ruské ropy. Nafta ze Slovenska přitom tvoří nezanedbatelnou část tuzemské spotřeby.

Dvě tuzemské rafinerie jsou v rukou Orlen Unipetrolu a jejich produkce celkovou spotřebu benzinu a nafty v zemi pokrývá zhruba ze dvou třetin. Část z toho se ještě vyváží. Dovoz, hlavně nafty, tak pokrývá skoro polovinu spotřeby pohonných hmot v Česku.

Pokud by byla dobrá příležitost, ministr financí Zbyněk Stanjura by byl připravený jednat i s polským Orlenem o zestátnění Unipetrolu. „V okamžiku, kdy ovládáte strategické majetky, víte, že vám nikdo z politických důvodů nebude dělat problémy,“ uvedl Stanjura v rozhovoru pro e15.

 

 

BUDE ZESTÁTNĚN I ČEZ?

Fialova vláda má ale zájem i o energetický gigant ČEZ, v němž má stát dosud podíl bezmála 70 procent. Ve hře je totiž návrh novely zákona, která vešla ve známost jako Lex ČEZ, jehož druhou variantu aktuálně vláda přepracovává poté, co sněmovní ústavně-právní výbor jeho projednávání přerušil kvůli jeho možné neústavnosti. Jeho smyslem je snazší vytěsnění minoritních akcionářů a posílení role státu jako majoritního vlastníka, konkrétně získání kontroly nad elektrárnami ČEZu s tím, že by ostatním akcionářům ponechal jen zbývající aktiva.

Důvodem, proč se vláda do této maximálně citlivé operace vůbec pustila, je chystaná výstavba nových jaderných zdrojů a snaha vyhnout se deficitu ve výrobě elektřiny. Vedle jádra by převzetím tuzemských výrobních zdrojů mohl stát čelit i hrozícímu výpadku ve výrobě elektřiny z uhlí. Produkce z fosilních paliv je totiž čím dál méně rentabilní a soukromý investor by mohl tlačit na její ukončení ještě dříve, než bude k dispozici jaderná náhrada.

 

ZNÁRODŇUJE SE I JINDE V EVROPĚ

Zestátňování energetické infrastruktury je ale širším evropským trendem. Na konci minulého roku například německá vláda kompletně znárodnila společnost Uniper. Stalo se tak především v důsledku přerušení obchodních styků ze strany ruského Gazpromu, který po zahájení konfliktu na Ukrajině přestal exportovat plyn do Německa.

Několik měsíců předtím Francie znárodnila tamější energetickou skupinu EDF, která se dostala do finančních problémů vlivem zesilující energetické krize, zastropování cen energie a technických potíží na několika jejích jaderných reaktorech.

Polská vláda měla ambici ještě před podzimními volbami získat kontrolu i nad 70 uhelnými bloky. Za aktiva, mezi která patří „nejšpinavější“ evropská elektrárna Belchatów či kontroverzní důl Turów na česko-polsko-německé hranici, zaplatí stát podle serveru Polityka Insight celkem 4,11 miliardy zlotých, tedy asi 22 miliard korun.

Tomáš Brejcha

Související články

ČEZ Distribuce připojila za první pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 321,6 MW

Společnost ČEZ Distribuce připojila k distribuční síti v prvním pololetí letošního roku 15 447 fotovoltaických elektráren s instal…

Zbavit se zcela čínských výrobců? Německo má úplně jiný plán, tvrdí expert

V uplynulých dnech obletěla svět zpráva, že se Německo kvůli otázkám bezpečnosti rozhodlo k postupnému vyřazování komponent čínský…

Solární boom pokračuje, přesouvá se ale na střechy firem

Trh s fotovoltaickými elektrárnami (FVE) v České republice prochází zásadními změnami. Zatímco počet instalací na rodinných domech…

Čím budeme regulovat elektrizační soustavu, až skončí uhlí? Zdroj Energy nest ukazuje cestu

Energy nest nabízí způsob, jak efektivně dekarbonizovat energetiku bez ztráty zdrojů SVR. Nový hybridní zdroj se nachází u Vraňan…

Iráčané na jihu protestují kvůli nedostatku elektřiny v extrémních vedrech

Stovky Iráčanů dnes protestovaly na jihu země kvůli dlouhodobým výpadků elektřiny a dodávek vody. Irák totiž sužují extrémní vedra…

Kalendář akcí

H2 Fórum: Na vodíku záleží

10. 09. 2024 12:00 - 11. 09. 2024 12:30
Karlovy Vary
V Karlových Varech se pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskuteční 3. ročník největší konference zaměřené na podporu rozvoje vodíkového h...

ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

09. 09. 2024 09:00 - 11. 09. 2024 17:00
Ostravice

Konference energetika 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!

18. 09. 2024 09:00 - 19. 09. 2024 17:00
Brno, hotel Passage
Každoroční konference Energetika je unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky. Na jednom místě propojuje energetické vize, techn...

Fotovoltaika v praxi

25. 09. 2024 09:00 - 26. 09. 2024 17:00
Praha i ONLINE
Konference o legislativních podmínkách, povolovacích procesech, financování, zkušenostech z praxe i nových trendech v oblasti obnovitelných zdrojů ene...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

83737
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1090
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika