Analytici vidí nové cíle EU k podílu čisté energie jako ambiciózní až nereálné

Jako nereálný hodnotí stanovený cíl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. "Současný podíl je okolo 22 procent a pro dosažení tohoto cíle by se tempo zavádění obnovitelných zdrojů energie muselo téměř ztrojnásobit oproti realitě posledních let. Pro Českou republiku je do roku 2030 velmi ambiciózní i cíl okolo 28 procent," uvedl Macenauer.

Podle analytika XTB Tomáše Cverny bude mít valná většina zemí EU s plněním závazku problémy, stanovený cíl je tak podle něj velmi ambiciózní. Upozornil, že podle dat z roku 2021 by v EU nově upravený závazek naplnilo pouze Švédsko a Finsko. "Aktuální situace si tak žádá další dotační programy pro budování obnovitelných zdrojů, a to i navzdory tomu, že v loňském roce z nich pocházelo asi 40 procent celkové produkce," řekl.

Z okolních zemí bylo podle Cverny nejblíže splnění závazku Rakousko, kde spotřeba z obnovitelných zdrojů předloni tvořila 36,4 procenta. Češi na tom byli velmi podobně jako Slováci se spotřebou ve výši asi 17 procent celkové spotřeby. Němci před dvěma roky spotřebovali z obnovitelných zdrojů asi 19 procent z jejich celkové energetické spotřeby, upozornil.

"Obnovitelné zdroje v dohledné době spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny pro střední Evropu nezajistí," míní ředitel energetické skupiny UCED Václav Skoblík. Solární a větrné elektrárny podle něj nedokážou v Česku a například i v Německu ani při jejich výrazném růstu nejméně do roku 2030 nahradit tradiční zdroje energie. "Zvýšené plány výstavby větrných a solárních elektráren budou narážet na produkční a montážní kapacity," uvedl Skoblík.

Spíše nereálně vidí dosažení cíle v tak krátké době i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Zároveň ale upozornil na pozměňovací návrhy, které EP přijal k návrhu směrnice loni na podzim. "Je tam obrovské množství výborných nápadů, které mimo jiné podporují či vyžadují přeshraniční spolupráci. Což by mělo odbourat blokování ze strany sousedních států a projekty i zeefektivnit," řekl Dohnal.

Ve směrnici postrádá například podmínky k recyklaci solárních panelů a vrtulí větrných elektráren, přesnější pravidla pro vydávání a stahování emisních povolenek nebo omezení dovozu komponentů z Číny a navýšení produkce v Evropě. "Komise by měla do tisku poslat i nějaký sumář těch kroků, pravidel či nařízení. Aby veřejnost viděla nejen ten vzdálený cíl, ale i tu cestu," dodal.

Podle energetické společnosti Greenbuddies, která se zabývá projektováním a instalací fotovoltaiky, jsou tuzemské firmy na podobný rozvoj připraveny, problémem jsou však zdlouhavé povolovací procesy, byrokracie a často i postoj některých politiků napříč samosprávou. "Určitě by pomohlo více sladit postoje politických subjektů na centrální, regionální a místní úrovni. V solárním sektoru potřebujeme stabilitu pro investory a předvídatelné prostředí, to u nás dlouhodobě chybí," uvedl ředitel Greenbuddies Consulting Petr Štajner.

Svaz moderní energetiky vidí rozhodnutí EP jako revoluci pro rozvoj čistých zdrojů energie v Evropě. "Silná shoda na odstranění byrokratických překážek pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů umožní zrychlit schvalování solárních a větrných elektráren. V Česku dnes trvá získat povolení pro výstavbu větrné elektrárny i deset let. Nová pravidla zkrátí lhůty na rok v akceleračních zónách a dva roky mimo ně," řekl programový ředitel svazu Martin Sedlák.