Nezávislost na ruské ropě bude stát 1,6 miliardy

ABSTRACT: The state-owned company MERO ČR began works to expand the capacity of the European oil pipeline TAL. This will make the Czech Republic independent from Russian oil by 2025. The investment amounts to CZK 1.6 billion.

PROJEKT TAL-PLUS ZVÝŠÍ KAPACITU DODÁVEK ROPY DO ČR

Česko se připravuje na nezávislost na ruské ropě. Státní podnik MERO utratí ze svých prostředků 1,6 miliardy korun za rozšíření ropovodu TAL z Terstu do německého Voh­burgu, kde na něj navazuje „náš“ ropovod IKL, vedoucí do Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi. Další až miliardu může „utratit“ na případnou stavbu nové nádrže v Nelahozevsi nebo dalšího tanku ve Vohburgu. Technologické práce na projektu TAL-PLUS budou probíhat ve čtyřech zemích – v Itálii, Rakousku, Německu i České republice. „Mero má akumulované odpisy z předchozích let, které neproinvestovalo. Částka by byla hrazena plně z vlastní hotovosti a takto s tím i počítáme,“ potvrdil pro LN generální ředitel Jaroslav Pantůček.

Cílem projektu TAL-PLUS je od roku 2025 navýšit dodávky ropy z ropovodu TAL pro Česko o 4 miliony tun ročně a tím získat nezávislost na ruské ropě. Je to zapotřebí, protože mu příští rok v prosinci skončí výjimka na zpracování tamní ropy, na niž EU uvalila sankce po ruském vpádu na Ukrajinu.

Projekt nepočítá s výměnou potrubí ropovodu TAL, ale se zrychlením přepravy, tedy průtoku. České navazující roury mají kapacitu dostatečnou, ale samotný Transalpinský (TAL) ropovod v délce od přístavu v Terstu až po českou přečerpávací stanici v bavorském Vohburgu (u Ingolstadtu) je dnes prakticky zaplněný, vyšší českou potřebu nepokryje. Mero na své náklady nainstaluje od Jadranu přes Alpy až do Bavorska modernější pumpy, čerpadla a výkonnější motory. A zajistí další technologické úpravy. S nimi mimo jiné právě začalo v domácím Centrálním tankovišti ropy poblíž Kralup.

„Máme už dodavatele motorů, čerpadel a frekvenčních měničů. Během léta budou vybráni i dodavatelé dalších technologií,“ řekl HN Jaroslav Pantůček, ředitel státního podniku Mero, který spravuje síť ropovodů zásobujících Česko a zároveň se stará o 1,7 milionu tun nouzových zásob ropy umístěných v centrálním tankovišti v Nelahozevsi. Podle Pantůčka jde o renomované evropské firmy. Konkrétnější však být nechtěl.

Rovněž se už spustila i projektová příprava stavebních úprav, a příští rok tak půjde začít s úpravami TAL. Díky nim přes něj od roku 2025 bude ročně proudit až osm milionů tun ropy, což stačí na stoprocentní spotřebu Česka.

PŘESVĚDČOVÁNÍ AKCIONÁŘŮ TRVALO ROK

Smělý český plán ale zpočátku narazil na nevelkou ochotu ostatních vlastníků ropovodu TAL. V něm české MERO vlastní od roku 2012 nejmenší, pětiprocentní podíl. Ale jde hlavně o ostatní podílníky, tedy koncerny OMV, Shell, Rosněfť, ENI, C-Blue, Exxon, Connoco a Total. Současná kapacita ropovodu jim stačí, nemají na zvyšování zájem.

S českým projektem přitom souvisí i mnoho finančních, daňových, technických i obchodních problémů. „Všichni se v určitý okamžik „kousli“. Museli jsme je ale přesvědčit o důležitosti našeho projektu,“ uvedl na adresu dramatického vyjednávání provozně technický ředitel MERA Zdeněk Dundr, hlava celého projektu a lídr vyjednávacího týmu. Přesvědčování akcionářů trvalo rok, než letos v květnu všichni smlouvu závazně podepsali. MERO muselo modelovat nejrůznější varianty, vyvracet a eliminovat hrozící finanční ztráty ostatních akcionářů. Největší potíž se týkala přímo v přetíženém přístavu Terst vykládky z tankerů. Ročně tam přečerpává ropu do potrubí TAL přes 400 tankerů, což je nával, jaký po zvýšení kapacity potrubí pro Česko ještě naroste o několik desítek.

Zaparkované tankery musí čekat a za čekání platí kupci ropy rejdařům obrovské dolarové sumy. Češi dokázali kalkulací partnery přesvědčit, že vyšší náklady se jim vrátí v úspoře elektřiny v moderních motorech.

Diplomatickým oříškem bylo také vyjednání přednostního práva na využití zvýšené kapacity pro Česko. Ostatní podílníci ji mohou využít jen v případě, pokud ji Česko nebude potřebovat.

NA ODSTŘIŽENÍ OD RUSKÉ ROPY SE PŘIPRAVUJE I ORLEN UNIPETROL

Vedle MERA se na horkou fázi odpojení od ruských dodávek připravuje i polská petrochemická skupina Orlen Unipetrol. Ta provozuje jediné dvě tuzemské rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. Větší a pro chemický průmysl důležitější litvínovská rafinerie odebírá většinově ruskou ropu, naopak Kralupy jsou už teď stoprocentně zásobované přes TAL.

„Na podzim uskutečníme v litvínovské rafinerii zhruba měsíční zkušební test, při kterém budeme testovat výrobní technologie při zpracovávání výhradně neruských rop,“ řekl Pavel Kaidl, mluvčí Orlen Unipetrol. Testovat se budou těžké a středně těžké arabské ropy, dále ropa z Iráku, jihoamerické Guyany a také ze Severního moře.

Díky testům Unipetrol zjistí, jaké technologické úpravy rafinerií musí udělat, aby mohl jiné typy rop zpracovávat. Ruská ropa je konzistencí sirnatější než třeba „sladší“ surovina z Ázerbájdžánu končící v druhé rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Podle Kaidla bude muset Unipetrol do úprav v horším případě investovat několik miliard korun, optimističtější scénář počítá s náklady kolem jedné miliardy. Úpravy v Litvínově se dokončí při plánované odstávce rafinerie v dubnu 2024.

Zatím ale Orlen Unipetrol ruskou ropu potřebuje. Loni bylo z Ruska 56 procent z celkem 7,4 milionu tun zpracované ropy. Od ledna do května letošního roku, za něž jsou k dispozici data zahraničního obchodu, mělo ruský původ 1,52 milionu tun do Česka dovezené ropy – tedy dvě třetiny.