Těžební giganti omezují zelené plány a vracejí se k ropě a plynu

ABSTRACT: Major European mining companies Shell, BP or TotalEnergies are revising their plans to move away from fossil fuels towards renewables. This was prompted by the conflict in Ukraine, fears over oil and gas shortages, and tempting profits from fossil fuels sales.

Ještě v roce 2021 těžební kolos Shell plánoval postupné utlumování produkce ropy o jedno až dvě procenta ročně. Firma si rovněž stanovila za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Nyní je však vše jinak. V půlce června gigant oznámil, že těžba zůstane do roku 2030 stabilní. Do ropy a plynu navíc plánuje investovat do roku 2025 čtyřicet miliard dolarů. Pro srovnání, na nízkouhlíková řešení má jít v tomto období deset až patnáct miliard. Shell kupříkladu upouští od záměru snižovat v nejbližších letech objem produkce ropy. Tento vývoj vyvolal ostrou kritiku ze stran ekologických aktivistů.

„Shell jsou klimatičtí zločinci, znečišťují naši planetu a sklízejí rekordní zisky pro akcionáře,“ uvedla podle webu Euronews britská zelená poslankyně Caroline Lucasová. „Stejně jako ostatní fosilní obři, kteří také omezili své ambice, nyní i Shell přiznává, že nemá v plánu měnit svůj byznysový model,“ dodala nevládní organizace Přátelé Země.

Společnost na vlně energetické krize spojené s konfliktem na Ukrajině loni dosáhla rekordního zisku v celé své historii, a to 39,9 miliardy dolarů. Podobně si v uplynulém roce vedli i další velcí těžaři jako BP, Equinor, TotalEnergies či ExxonMobil.

Shell přitom tvrdí, že ze svého cíle neuhýbá a už ho vlastně splnil jinak – odprodejem svého ropného pole Permian Basin v Texasu v roce 2021. „Náš cíl snížení těžby ropy do roku 2030 se nezměnil. Jen jsme ho splnili o osm let dříve,“ řekl mluvčí společnosti podle Euronews. Tento obchod se společností ConocoPhillips však nijak nepřispěl ke snížení globálních emisí skleníkových plynů.

Aktivisté už počátkem roku nařkli Shell z toho, že nadsazuje své zelené aktivity a provádí takzvaný greenwashing (uvádění zavádějících informací ve snaze vylepšit svůj zelený obraz). Analýza nevládní organizace Global Witness tvrdí, že zatímco firma hovoří o dvanácti procentech investic na zelené projekty ročně, ve skutečnosti šlo v roce 2021 o pouhých 1,5 procenta.

Mezinárodní agentura pro energii přitom už v roce 2021 varovala, že „rozvoj nových nalezišť ropy a zemního plynu se musí okamžitě zastavit, aby se splnil cíl na světovou uhlíkovou neutralitu do roku 2050 a zabránilo se klimatické katastrofě“. Aktuálně předpovídá, že celosvětová poptávka po ropě poroste už pomalejším tempem a vrcholu dosáhne do konce dekády.

GREENWASHING JE NA VZESTUPU

Shell ovšem není jedinou velkou společností, která ve vleku událostí tlumí zelené ambice. Těžař BP už v únoru oznámil, že plánuje do roku 2030 snížit emise o dvacet až třicet procent v porovnání s rokem 2019. Dříve přitom sliboval redukci o 35–40 procent. Firma rozhodnutí zdůvodnila potřebou nadále investovat do ropy a plynu, aby uspokojila současnou poptávku. Společnost TotalEnergies později své emisní záměry oslabila se stejným zdůvodněním.

Tyto plány popudily i některé investory, kteří se jim snažili zabránit a narušili valné hromady společností. „Rozhodnutí, které BP učinila, je politováníhodné, vezmeme-li v úvahu, že cíle byly schváleny investory na poslední výroční schůzi, “ řekla Reuters Angela Quirogaová, ESG analytička společnosti Union Investment.

„BP zjevně nevidí neočekávané zisky jako příležitost více investovat do obnovitelných zdrojů, ale jako povzbuzení k dalšímu investování do fosilních paliv,“ řekl Bloombergu Mark van Baal, zakladatel aktivistické akcionářské skupiny Follow This, která disponuje podíly v několika velkých těžařských firmách.

Téma se silně řeší i v Norsku, které se v době odklonu od ruských surovin stalo největším unijním dodavatelem zemního plynu. Vláda v Oslu tak vybízí firmy k dalším průzkumným a těžebním aktivitám v arktických vodách.

Norský ministr pro ropu a energetiku Terje Aasland řekl, že je to společenskou zodpovědností tohoto sektoru, který by neměl nechat v Barentsově moři kámen na kameni. „Chceme prozkoumat více a myslíme si, že najdeme více,“ potvrdil zájem o tyto aktivity mluvčí Equinoru.

OMV PETROM A ROMGAZ INVESTUJÍ DO TĚŽBY PLYNU V ČERNÉM MOŘI

Rumunská společnost OMV Petrom, kterou většinově ovládá rakouská skupina OMV, se rozhodla pro realizaci projektu těžby plynu v hlubokých vodách Černého moře Neptun Deep, jednoho z nejvýznamnějších nalezišť zemního plynu v EU. Náklady na projekt těžby mají být zhruba čtyři miliardy eur (95,1 miliardy Kč). OMV Petrom bude při těžbě spolupracovat s rumunskou státní plynárenskou skupinou Romgaz a zahájení těžby firma očekává v roce 2027.

Společnost v roce 2012 oznámila, že v Černém moři objevila ložisko plynu, které má zhruba 42 až 84 miliard metrů krychlových plynu. Podle posledních odhadů má ložisko zhruba 100 miliard metrů krychlových vytěžitelného plynu. Konečné rozhodnutí o investici bylo v posledním desetiletí několikrát odložené. Loni ale rumunští zákonodárci otevřeli cestu k uvolnění investic v Černém moři, kde má podle odhadů EU být dokonce až 200 miliard metrů krychlových plynu.

Firma OMV Petrom očekává, že projekt v roce 2030 zvýší její provozní zisk o 50 procent. Těžba by měla činit zhruba osm miliard metrů krychlových ročně, což téměř zdvojnásobí produkci plynu v zemi. Rumunsko by se tak stalo největším producentem zemního plynu v EU.

Společnost Black Sea Oil & Gas, kontrolovaná americkým soukromým fondem Carlyle Group, zahájila loni v Rumunsku první těžbu na moři za posledních třicet let. Vytěžila za rok jednu miliardu metrů krychlových plynu, což je téměř deset procent spotřeby země.

Potenciál pro další objevy zemního plynu v rumunských vodách Černého moře je podle odborníků obrovský. Začátkem srpna OMV Petrom oznámila, že objevila nová ložiska ropy a zemního plynu na jihu Rumunska, která odpovídají zhruba třem čtvrtinám její těžby v roce 2022. To je největší nález za poslední desetiletí. Obsahovat má více než 30 milionů barelů ropného ekvivalentu vytěžitelných zdrojů.

VRÁTÍ SE NĚMECKO K PLYNU A ČESKO K UHLÍ?

Cíle pro obnovitelné zdroje ale neplní ani jedna z „nejzelenějších“ zemí EU, tedy Německo. Tato země za rok 2022 nesplnila a ani pro další období nedokáže splnit své dekarbonizační cíle, s nimiž jsou konfrontovány energetické potřeby největší ekonomiky Evropské unie. Vyplývá to z hodnotící zprávy nejvýznamnějšího zeleného think tanku Německa, berlínské společnosti Agora Energiewende.

Německo se totiž vrací prostřednictvím LNG k zemnímu plynu. Jeho potřeba se přesto loni v Německu snížila o 15 % oproti předchozímu roku, spotřeba ropy a uhlí se naopak zvýšila o tři, respektive o 5 procent. Návrat uhlí ruší úspory energie a působí stagnaci v poklesu emisí v roce 2022. Německo vyrábělo 20 % elektřiny z plynu a k tomuto číslu se musí vrátit v podobě dodávek LNG z Kataru, USA a odjinud, pokud má jeho energetika fungovat.

Němci tak chtějí k současnému výkonu 31 GW v paroplynových elektrárnách (PPE) vybudovat ještě 21 GW nových PPE, aby jimi prý vytvořili tzv. rezervní zálohu pro obnovitelné zdroje energie, když nefouká a nesvítí. Maximálně má být zemní plyn použit do roku 2035. Do té doby má platnost německo-katarská smlouva o dodávce zkapalnělého LNG.

Od zelených plánů couvá ostatně i Česko, které sice rozhodlo, že těžba uhlí má skončit v roce 2033, ale stále více politiků volá po posunu tohoto termínu, a to v souvislosti s přípravou nové energetické koncepce.

Zatímco předvolební koalice Pirátů a STAN měla konec uhlí v roce 2033 v programu, koalice Spolu žádný termín neměla. „Myslím, že v omezeném množství by uhlí v našem energetickém mixu mohlo mít své místo, jakkoliv by se jeho spotřeba měla dlouhodobě omezovat. S ohledem na okolnosti si ale nevystačíme s ideologickým škrtáním zdrojů,“ uvedl například pro iROZHLAS.cz poslanec ODS Pavel Staněk.

„Máme uhlí na dalších sto let a je nesmysl, že jsme si ho zakázali,“ myslí si také českokrumlovský senátor Tomáš Jirsa (ODS). Jirsův plzeňský kolega Lumír Aschenbrenner (ODS) zase poukázal na to, že i sousední Německo na čas ve svém energetickém mixu zvýšilo objem uhlí i mazutu.

JAK FIRMY „BĚLÍ“ SVOU POVĚST

Nejen Shell se dopouští tzv. greenwashingu, neboli vylepšování své pověsti pomocí předstírání zelených aktivit. Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat hnutí Greenpeace ve střední a východní Evropě, dvanáct předních evropských ropných a plynárenských společností klame veřejnost o své ochotě omezit svůj vliv na klima přechodem na obnovitelné zdroje energie.

Z analýzy výročních zpráv šesti největších světových společností v oblasti fosilních paliv a šesti evropských ropných a plynárenských společností za rok 2022 vyplývá, že pouze nepatrných 0,3 % jejich celkové výroby energie v daném roce pocházelo z obnovitelných zdrojů.

Situace se pravděpodobně v dohledné budoucnosti nezmění, neboť zpráva ukazuje, že v roce 2022 z investic těchto 12 společností šlo do zelené energie pouze 7,3 % (6,57 mi­liardy eur) - zbývajících 92,7 % (81,52 mi­liardy eur) směřovalo do fosilního byznysu a v některých případech dokonce podporovalo jeho expanzi. Greenpeace zdůrazňuje nutnost přísné regulace fosilních společností, aby se zabránilo dalšímu ničení klimatu fosilními palivy, a vyzývá k závaznému plánu, který jasně stanoví postupné ukončení těžby ropy a plynu v celé Evropě.

I přesto, že všech dvanáct zkoumaných společností veřejně slíbilo, že do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality a opakovaně zdůrazňují své investice do obnovitelných zdrojů energie, žádná z nich doposud nedokázala vypracovat komplexní strategii pro dosažení tohoto cíle. Dle zprávy téměř všechny plánují udržet nebo dokonce zvýšit těžbu ropy a zemního plynu do roku 2030.