Akcelerační zóny mají pomoci roztočit větrníky

ABSTRACT: The forthcoming amendment to the RES Directive should shorten the administrative processes for permitting the construction of RES. The Ministry of the Environment is preparing a map of go-to zones where approvals should not take more than one year.

CÍLEM JE ZRYCHLENÍ POVOLOVACÍCH PROCESŮ

Takzvané akcelerační zóny by měly zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren. Státu to uloží revidovaná směrnice Evropské unie o obnovitelných zdrojích, která sice ještě není definitivně schválená, v blízké době by ale měla být. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.

„Pro mě je naprosto zásadní najít rovnováhu mezi podporou obnovitelných zdrojů a krajinným rázem. Aby to dobře do naší české, malebné krajiny zapadalo. Proto Ministerstvo životního prostředí dělá projekt takzvaných akceleračních zón, kdy mapujeme českou krajinu na základě zhruba 60 různých map omezení, řešíme všechny nárazníkové zóny, abychom byli v souladu s ochranou přírody a krajiny, politikou územního rozvoje České republiky, dopravními stavbami a dalšími omezeními, jako jsou třeba letecké koridory,“ doplnil Hladík.

„Go-to zóny budou aplikovány do českého právního řádu tak jako všude jinde v Evropě, při aplikaci nové směrnice o obnovitelných zdrojích, která by měla být schválená zhruba v polovině roku 2024,“ uvedl Hladík. Akcelerační zóny by tak chtěl Hladík připravit a legislativně zajistit do roku 2025. Doba potřebná pro vyřízení všech nutných povolení pro stavbu by se pak podle ministra mohla v optimální variantě zkrátit na jeden rok. Dnes podle developerů trvá příprava projektu i deset let, a to bez ohledu na to, zda je v plánu výstavba jedné větrné elektrárny nebo parku se 13 stožáry. I to je jeden z důvodů, proč se za poslední tři roky v Česku žádná nová větrná elektrárna nepostavila.

Hladík také prozradil, že zamýšlí vypsat speciální výzvu z Modernizačního fondu právě na podporu rozvoje a stavby nových větrníků.

Česko má dnes větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 340 megawattů. Pokrývají tak necelé jedno procento tuzemské spotřeby elektřiny. Dosud jim právní prostředí příliš nepřálo, zejména kvůli povolovacím procesům se projekty často protáhly na více než deset let. A to i přesto, že samotná výstavba nezabere ani rok. To se ale nyní má změnit.

Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by mohly do roku 2030 vyrůst v Česku nové větrné elektrárny o výkonu 2000 megawattů a celková výroba větrné elektřiny by se tak mohla zvýšit na sedminásobek. Celkem by tak na konci desetiletí mohlo mít Česko okolo 2,4 gigawattu instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, které by každoročně nahradily spálení zhruba čtyř milionů tun hnědého uhlí.

V NÁRODNÍCH PARCÍCH SE STAVĚT NEBUDE

Odborníci si od akceleračních zón slibují mnoho, především zkrácení doby trvání komunikace s úřady na minimum, a tím pádem i urychlenou výstavbu tam, kde je to možné. Otázkou je, pokud se z pomyslné mapy republiky odstraní všechny stávající letové zóny, památkově i přírodně chráněná území, cenné zemědělské půdy, ale i místa, kde větrné podmínky nejsou úplně ideální, zdali tu na větrníky vůbec něco zbude.

„Je potřeba vymezit i červené, no-go zóny, oblasti v nezbytně nejmenším rozsahu, kde větrníky opravdu být nemají. Například národní parky nebo oblasti, kde zcela jistě víme, že podmínky nejsou pro vítr vhodné. Všechno ostatní by bylo ve žluté zóně, kde by byl proces povolování standardní, respektive vlastně urychlený oproti tomu, na co jsme byli zvyklí doposud,“ vysvětluje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, jak by to v ideálním případě mělo vypadat. „Evropská směrnice počítá s osmnácti měsíci pro žluté zóny. V zelených akceleračních zónách by schvalování nového projektu nemělo trvat déle než devět měsíců,“ doplnil Chalupa.

„Nemělo by to dopadnout tak, že v zónách sice nebude co chránit, ale zároveň tam nebude ani foukat a poblíž nebude distribuční soustava s kapacitou na připojení nových výroben,“ komentuje to odborník na energetické právo Pavel Doucha.

VĚTRNÍKY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU

Vytyčování zón je jenom jednou z mnoha politik, která má větrnou energetiku v Česku posunout dopředu. Ačkoli její dopady ještě podle odborníků není možné zhodnotit, od začátku letošního roku platí novela energetického zákona, která učinila z obnovitelných zdrojů energie veřejný zájem. „Představte si, že chcete stavět větrnou elektrárnu uprostřed pole. Odnětí zemědělské půdy pro větrnou elektrárnu je naprosto minimální, jde v podstatě jen o průměr tubusu, několik metrů čtverečních. I tak na to ale potřebujete souhlas orgánů zemědělského půdního fondu. A ten v případě té nejcennější orné půdy vydá souhlasné stanovisko, jen pokud je její zábor ve veřejném zájmu,“ vysvětluje Doucha.

Nejlepší podmínky pro výstavbu větrníků mají Jihomoravský kraj, Vysočina a Moravskoslezský kraj. Podle nových pravidel by se mohly stavět nové větrné projekty například u obcí Zátor a Úvalno v Moravskoslezském kraji, ale i v kraji Vysočina.