Evropa začala společně nakupovat plyn

ABSTRACT: Energy firms operating in European Union Member States can sign up to aggregateEU‘s on-line gas purchasing platform AggregateEU. The EU wants to increase its bargaining power by aggregating demand. Joint gas purchases are one of the outcomes of the Czech Presidency aimed at providing enough gas for the coming winter and avoiding price fluctuations in the market.

„Společné nákupy plynu byly jedním z hlavních opatření, která jsme dojednali během českého předsednictví. Očekávám, že nám pomohou naplnit zásobníky před příští zimou a zároveň se vyvarovat skokovým růstům cen,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodal: „Jsem rád, že se MPO podařilo zprostředkovat tak rozsáhlé zapojení českých obchodníků do této iniciativy. Náš závazek naplnit zásobníky alespoň z 15 procent prostřednictvím společných nákupů budeme moci, dle předběžné indikace firem, díky naší snaze překročit až třikrát.“

Do platformy AggregateEU se mohou hlásit firmy z členských zemí EU a smluvních zemí Energetického společenství (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Severní Makedonie, Gruzie, Moldavska, Černé Hory, Srbska a Ukrajiny).

„Plnění zásobníků bude probíhat minimálně do října, tedy asi půl roku. Ze současného stavu zásob vyplývá, že máme oproti loňsku více než měsíční náskok, což je samozřejmě pozitivní, nadále ale platí, že je nutné ke spotřebě plynu přistupovat zodpovědně a šetřit s ním. Vyhráno stále nemáme,“ říká Síkela.

České zásobníky mají kapacitu skoro 3,5 miliardy metrů krychlových. Prostřednictvím společné platformy by tedy čeští obchodníci mohli nakoupit až 1,5 miliardy kubíků plynu.

Společné nákupy plynu jsou stěžejním nástrojem pro přípravu evropských zemí na nadcházející zimu. Díky tomu členské státy včas doplní své zásobníky. Cílem je zamezit výkyvům cen na trhu.

ČESKÉ FIRMY SE TAKÉ ZAPOJILY

Společný evropský nákup zemního plynu, který by mohl přispět k jeho nižší ceně, hodlají využít všechny velké energetické společnosti v Česku. Zapojily se do on-line platformy AggregateEU, do níž se mohli v rámci první fáze nákupů přihlašovat evropští dodavatelé do začátku května. „V AggregateEU jsme zaregistrovaní, sledujeme a vyhodnocujeme možnosti. Jedná se pro nás o jednu z možností, jak pořídit dodávky plynu,“ sdělil mluvčí E.ONu Roman Šperňák.

Poptávku podal podle mluvčího Romana Gazdíka i ČEZ, registrují se také společnosti innogy a MND a zájem o podíl na společných nákupech potvrdil i šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský. Detaily k požadovaným objemům plynu firmy nezveřejnily.

Co je AggregateEU?

AggregateEU je název mechanismu agregace poptávky a společného nákupního mechanismu, který provozuje společnost Prisma, poskytovatel služeb, v rámci energetické platformy EU v souladu s nařízením Rady 2022/2576.
 

Jaký je cíl AggregateEU?

Cílem AggregateEU je přispět k bezpečnosti dodávek (jak z hlediska objemu, tak cenové dostupnosti), se zaměřením na zkapalněný zemní plyn (LNG).

AggregateEU tak byla navržena tak, aby kupujícím a prodávajícím:

a) zajistila rovné zacházení a

b) zabránila manipulaci s trhem.

AggregateEU a mechanismus společného nákupu jsou důležitou reakcí na přetrvávající energetickou krizi. AggregateEU dále umožňuje agregaci poptávky jednotlivými společnostmi nebo skupinami společností. To rovněž usnadňuje vytváření modelů spolupráce, jako jsou centrální kupující a zástupci/zasilatelé jménem.
 

Co znamená účast v AggregateEU?

AggregateEU pořádá od dubna 2023 každé dva měsíce nabídková řízení. Jednotlivá nabídka se skládá z poptávky podané za měsíc a místo.
 

Které společnosti se mohou účastnit AggregateEU?

Na straně poptávky se mohou společnosti usazené v EU nebo v zemích Energetického společenství podílet na agregaci poptávky a na společném nákupním mechanismu. Mohou se účastnit buď samostatně, nebo uzavřením dohody s jiným kupujícím, který podá svou poptávku a vyjedná za ně podmínky. Na straně prodejců se mohou účastnit jak společnosti z EU, tak i společnosti ze zemí mimo EU.

ÚSPORU ZATÍM NELZE PREDIKOVAT

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor soudí, že institut společných nákupů pod Evropskou komisí je potřeba vyzkoušet. Varoval ale před očekáváním výrazných slev.

„Možnou úsporu si netroufám predikovat. Očekávání, že bude významná, jsou ale nadsazená. Řekl bych, že světoví producenti jsou si dobře vědomi obtížné role Evropy, která se potřebuje připravit na příští zimu. Dobře vědí, že nemůžeme moc licitovat, protože plyn jednoduše potřebujeme. Pochybuji, že by byli ochotni jít s cenou nějak významně níže,“ řekl.

Podobný názor zastává Michal Kocůrek z konzultační společnosti EGÚ Brno. Poptávka je podle něj jedna věc a nabídka druhá. Přitom právě kolem ní visí otazníky.

Analytik Českému rozhlasu řekl, že agregace poptávky ke společnému nákupu nicméně dává záruku, že jednotlivé firmy spolu případně nebudou o plyn na trhu bojovat jako loni v době, kdy cena na burze šplhala až ke 300 eurům za megawatthodinu, a vytvářet tím tlak na výrazné navyšování ceny ze strany obchodníků.

VLÁDA KOUPILA ZÁSOBNÍKY PLYNU

V souvislosti se společnými nákupy plynu vláda schválila nákup firmy RWE Gas Storage CZ, která vlastní šest plynových zásobníků na území České republiky. Firmu za stát koupí společnost ČEPS, a.s. Podzemní zásobníky mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových, celková kapacita všech zásobníků v české plynárenské síti je 3,45 miliardy metrů krychlových. Roč­ní česká spotřeba v roce 2022 byla 7,5 mi-­ liardy metrů krychlových. Zásobníky RWE Gas Storage CZ tedyzajistí 36 procent roční spotřeby a zhruba 45 procent spotřeby během topné sezóny. „Loni stát ve spolupráci se skupinou ČEZ získal podíl v LNG terminálu v Holandsku, což nám pomohlo zvládnout ukončení dovozu plynu z Ruska. Nákup zásobníků je dalším krokem v rámci posilování české energetické bezpečnosti. Plyn minimálně do roku 2045 bude klíčovou surovinou pro rozvoj české energetiky a je výhodné mít přímý a okamžitý vliv státu na strategickou infrastrukturu, a to jak v období energetické tranzice, tak v krizových situacích,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodal, že se budou ucházet o většinu skladovací kapacity v České republice. Objem plynu, který se dá v zásobnících uskladnit, by podle něj pokryl českou spotřebu až na tři celé zimní měsíce.

Stát v rámci nákupu získá šest zásobníků: Háje, Dolní Dunajovice, Tvrdonice, Lobodice, Štramberk a Třanovice. Největší z nich je podzemní zásobník Dolní Dunajovice, který má kapacitu skoro miliardu metrů krychlových. Tyto zásobníky fungují tak, že si v nich jednotliví obchodníci s plynem skladují během léta zásoby na zimu. Kapacitu si pronajímají od jejich majitele, kterým nově bude stát.

EFET: PRVNÍ SPOLEČNÝ NÁKUP PLYNU PRO EU UKÁZAL, ŽE TRH FUNGUJE DOBŘE

První společný nákup zemního plynu pro společnosti z členských zemí EU a smluvních zemí Energetického společenství ukázal, že trh se zemním plynem funguje dobře. Během konference ve Vídni to řekl předseda komise pro plyn spadající pod sdružení evropských energetických obchodníků EFET Doug Wood.

Z informací, které sdružení EFET obdrželo od svých členů, kteří se prvního společného nákupu plynu zúčastnili, vyplývá, že tito členové byli propojeni vesměs s protistranami, se kterými jsou zvyklí obchodovat. Podle Wooda bude teprve vyhodnoceno, jestli byly přes platformu realizovány i nějaké obchody, které by se jinak realizovat nepovedlo.

Předseda komise pro plyn spadající pod EFET dále uvedl, že doufá, že Evropská komise zveřejní analýzu k dosaženým cenám včetně porovnání, jestli byly tyto ceny vyšší nebo nižší než ceny dosahované na burze nebo skrze brokerské platformy.

Během letních měsíců proběhlo i druhé kolo společného nákupu a chystají se další.

UKONČENÍ DODÁVEK PLYNU Z RUSKA VYŽADUJE ČAS

V souvislosti s úplným ukončením odběru zemního plynu z Ruska Wood zahraničnímu serveru Argus řekl, že v krátkodobém horizontu je toto s ohledem na stále platné dlouhodobé smlouvy mezi Gazpromem a evropskými firmami velmi obtížné, a upozornil také na významné objemy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) směřujícího do Evropy.

Podle Wooda je pro dosažení vyšší míry nezávislosti na ruském plynu potřeba překonat ještě několik překážek. Situace by se mohla významně zlepšit po roce 2026, kdy by se měl významně navýšit dostupný objem LNG na trhu.

Wood dále zdůraznil, že státy střední a jihovýchodní Evropy již nyní těží z dobrého propojení plynárenských soustav, díky kterému jsou schopné diverzifikovat své zdroje, avšak „politická vůle, podpora vlád a rozvoj dobré regulace jsou nyní v tomto regionu velmi pomalé“.