Regionální propojení elektroenergetiky v Africe

ABSTRACT: Although Africa has a relatively low per capita consumption of electricity, there are still five interconnected pools in the region that allow for electricity to be traded between countries.

Propojení elektrických sítí v Africe není tak rozvinuté, jako třeba v kontinentální Evropě. Existuje zde několik soustav, kdy některé jsou propojené a některé ne. Některé země mají dominantní postavení na celkovém instalovaném výkonu své regionální energetické soustavy. Účelem a cílem zavedení propojení je mj. podpora regionálních projektů a propojení v oblasti elektrické energie v Africe, která je druhým nejlidnatějším a druhým největším kontinentem na světě.

Přehled jednotlivých afrických propojených elektroenergetických soustav ukazuje přehledně mapa na obrázku 1.

Obrázek č. 1: Mapa energetických „poolů“ v Africe 

Zdroj: Africa Energy Atlas, 2017, The Instrastructure Consortium Africa

V AFRICE SE NACHÁZÍ PĚT PROPOJENÝCH SOUSTAV

Severoafrický pool – COMELEC

Severoafrický energetický pool je orgán, který byl vytvořen v červnu 1974 na základě předběžné dohody mezi generálními ředitelstvími STEG (Tunisko), SONELGAZ (Alžírsko) a ONE (Maroko).

Office National de l‘Electricité of Morocco (ONE), Société Nationale de l‘Electricité et du Gaz z Alžírska (SONELGAZ) a Société Tunisienne de l‘Electricité et du Gaz z Tuniska (STEG) byly tři národní energetické společnosti, které se rozhodly vytvořit Comitté Maghrébin de l‘Electricité, známý jako COMELEC. Později se ke COMELEC připojily další dvě energetické společnosti: SOMELEC z Mauritánie a GECOL z Libye. Poté se v roce 1987 připojila Arabská unie Maghrebu zahrnující severoafrické země (Alžírsko, Libyi, Mauritánii, Maroko a Tunisko).

Činnost COMELECu je zaměřena zejména na pravidelnou výměnu informací mezi jejími členy, koordinaci vybavení a zdrojů odborného vzdělávání, sledování propojení sítí, podporu průmyslové integrace zemí Maghrebu.

Země COMELEC jsou dobře propojeny (s výjimkou Mauritánie) a elektřina se vyrábí převážně z fosilních paliv (zemní plyn v Alžírsku, Tunisku a Libyi a uhlí, topný olej a zemní plyn v Maroku). Podíl vodní energie je velmi nízký, nicméně v Maroku a Tunisku se rozvíjí především větrná energetika.

Celková výroba elektřiny v COMELECu v roce 2015 dosáhla hodnoty 884,1 TWh a celková spotřeba v témže roce činila 715,7 TWh. Drtivá většina vyrobené elektřiny pocházela z fosilních paliv (98,2 %), z obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr) 1 % a z vodních elektráren 0,8 %. Alžírsko vyrábí a spotřebovává více elektřiny než ostatní státy dohromady.

COMELEC je propojen se Středním Východem (propojení Egypt – Jordánsko) a s EU (propojení Maroko – Španělsko)

Západoafrický pool – WAPP

Západoafrický energetický pool (WAPP), který byl ustanoven v prosinci 1999 na 22. summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) v Niamey v Nigerské republice, integruje národní energetické systémy v regionu do jednotného regionálního trhu s elektřinou tím, že občanům regionu ECOWAS poskytuje ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pravidelnou a spolehlivou energii za konkurenceschopné ceny, a také koordinuje výměnu energie mezi členskými státy ECOWASu.

Celková výroba v zemích sdružených ve WAPPu, kterými jsou Benin, Burkina Faso, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea Bissau, Libérie, Mali, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone a Togo, činila ve srovnávacím roce 2015 celkem 126,0 TWh a spotřeba 68,8 TWh. Největšími výrobci elektřiny v regionu jsou Nigérie (se 46,6% podílem na celkovém instalovaném výkonu v regionu v roce 2020), Ghana (23% podíl) a Pobřeží slonoviny (12,7 %), kteří jsou současně i čistými vývozci elektřiny, zatímco ostatní země elektřinu dovážejí.

Na základě rozvojového plánu ECOWASu se předpokládá, že poptávka po elektřině v regionu do roku 2030 vzroste na 250 TWh, přičemž celkové investiční náklady na propojení domácích a přeshraničních sítí se odhadují na 170 miliard USD.

Sídlo WAPP se nachází v Cotonou v Beninské republice.

Obrázek č. 2: Mapa linek propojené jihoafrické soustavy SAPP

Zdroj: sapp.co.zw

Středoafrický pool – CAPP

Sdružení Pool Energetique De L‘Afrique Centrale (PEAC), jehož sekretariát sídlí v Brazzaville, hlavním městě Konžské republiky, nazývaný také Středoafrický energetický pool (CAPP), je sdružení deseti středoafrických zemí. Hlavním cílem sdružení je propojit elektrické sítě členských zemí a usnadnit tak obchod s elektrickou energií mezi nimi.

CAPP bylo založeno v roce 2003 a jeho členskými zeměmi jsou Angola, Burundi, Kamerun, Konžská republika, Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo, Gabon, Rovníková Guinea a São Tomé a Príncipe a jeho cílem je zajistit dodávky elektřiny do členských zemí, usnadnit a koordinovat realizaci projektů regionální elektrické infrastruktury a také zlepšit integraci národních trhů členských států s cílem vytvořit regionální trh s elektřinou.

V současné době převažuje v CAPP jako zdroj výroby elektřiny vodní energie, která pokrývá přibližně 77,4 %, a dále tepelná energie z fosilních paliv 21,9 %. Tři země se podílejí na celkové spotřebě v regionu 83 %: Angola 24 %, Kamerun 27 % a Demokratická republika Kongo 32 %. CAPP je nejmenším africkým poolem a v roce 2015 dosahovala výroba elektřiny pouhých 27,9 TWh a spotřeba byla 24,0 TWh.

Východoafrický pool – EAPP

Potřebu propojení energetické sítě v regionu umožnil projekt s názvem Eastern Africa Power Pool, známý také jako EAPP, který ratifikovali ministři energetiky 7 zemí východní Afriky, konkrétně: Burundi, Demokratické republiky Kongo (DRK), Egypta, Etiopie, Keni, Rwandy a Súdánu poté, co bylo 24. února 2005 podepsáno mezivládní memorandum o porozumění (IGMOU) o založení EAPP. Celkovým cílem bylo usnadnit regionální integraci, realizovat udržitelný růst a rozvoj.

Od prvního podpisu IGMOU se k EAPP připojily další země. V současné době má EAPP jedenáct 11 členských zemí a jednoho regionálního poskytovatele elektřiny, známého jako La Société Internationale d‘Electricité des Pays des Grands Lacs (SINELAC).

Současné členské země elektricky propojené v rámci Eastern Africa Power Pool jsou Burundi, Džibuti, DRK, Rwanda, Egypt, Etiopie, Keňa, Súdán, Tanzanie, Uganda a Libye. Zájem o vstup do EAPP projevily země jako Eritrea, Jižní Súdán a Somálsko.

Při zahájení projektu byla elektřina v Etio­pii a Ugandě vyráběna pomocí vodních elektráren, v Keni pomocí geotermální energie a v Tanzanii pomocí plynu. Významná část infrastruktury pro výrobu elektřiny v regionu je závislá na vodě z řeky Nil.

V roce 2015 bylo v EAPP vyrobeno 291,7 TWh a spotřebováno celkem 232,1 TWh. Největší podíl na výrobě (ale také na spotřebě) elektřiny má Egypt (65,6 %), následovaný Libyí (12,4 %) Etiopií (6,8 %).

Studie, kterou v roce 2019 zveřejnila organizace Infrastructure Consurtium for Africa (ICA), odhaduje, že v důsledku rostoucího počtu obyvatel a industrializace vzroste poptávka po elektřině ve východní Africe v roce 2030 na přibližně 500 TWh a že k uspokojení poptávky budou zapotřebí investice ve výši přibližně 400 miliard USD.

Generální sekretariát EAPP sídlí v Addis Abebě, hlavním městě Etiopie, a jeho úkolem je koordinovat rozvoj, fungování a efektivní provoz energetického sdružení.

Jihoafrický pool – SAPP

Jihoafrické země zajistily propojení elektrických sítí a napojení regionální energetické sítě na východoafrickou síť. Projekt, který vznikl v srpnu 1995 na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) v jihoafrickém Kempton Parku, kdy vlády členských zemí SADC (kromě Mauricia) podepsaly mezivládní memorandum o porozumění o vytvoření elektroenergetického sdružení v regionu pod názvem Southern African Power Pool, má za cíl vyvést energii z vodní elektrárny Baynes v Namibii do Angoly a celé sítě SAPP.

V rámci příbuzného projektu k iniciativě EAPP ve východní Africe umožnil SAPP, aby byly propojeny energetické sítě všech jeho 12 členských států, což umožňuje energetickým společnostem v těchto zemích obchodovat s elektřinou.

Od roku 2018 se SAPP pustila do 10 přenosových projektů, jejichž cílem je zajistit, aby do roku 2020 byly propojeny všechny její členské státy a aby do roku 2024 byla regionální síť posílena tak, aby umožnila větší obchodování s elektřinou. Do projektu je zapojeno 12 členských států: Angola, Botswana, Demokratická republika Kongo, Eswatini (dříve Svazijsko), Lesotho, Mosambik, Malawi, Namibie, Jihoafrická republika, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe.

Propojovací vedení podpořilo regionální obchod s elektřinou, zvýšilo bezpečnost dodávek elektřiny a podpořilo regionální obchod v jižní Africe.

SAPP je po COMELECu druhým největším poolem s celkovou výrobou elektřiny ve výši 364,2 TWh a spotřebou 310,2 TWh. Výroba elektřiny pocházela primárně z fosilních paliv (78,6 %), z vodních elektráren (18,5 %) a z jádra (3,9 %). Zbylé méně než procento připadalo na výrobu z OZE a odpadu. Údaje jsou za rok 2015. Největším výrobcem a spotřebitelem je Jihoafrická republika.

V roce 2020 činil celkový instalovaný výkon všech elektráren v SAPPu 72 157 MW s disponibilním výkonem 58 494 MW. V roce 2020 tedy bylo v provozu přibližně 80 % instalovaného výkonu. V roce 2022 klesla 80% disponibilita na přibližně 66 %.

Předpokládá se, že do roku 2030 se regio­nální poptávka zvýší na 570 TWh, přičemž podíl Jihoafrické republiky na poptávce by měl klesnout z 82 % na 72 % kvůli prudce rostoucímu hospodářství ve zbytku regionu. Podle ICA bude k dosažení tohoto cíle v regionu zapotřebí investic v celkové odhadované výši 270 miliard USD.

Sekretariát SAPP sídlí v hlavním městě Zimbabwe Harare.

Obrázek č. 3: Mapa elektráren a přenosových vedení v Africe 

Zdroj: Africa Energy Atlas, 2017, The Instrastructure Consortium Africa

AFRIKA SE ROZSVĚCUJE

Uvedený přehled využíval data roku 2015 proto, aby byla sjednocená datová základna a bylo možné regiony navzájem porovnávat. Rozvoj regionů je značný a i prostředky, které jsou investovány do rozvoje průmyslu, výroby elektřiny, těžby primárních zdrojů a posilování elektrických sítí, jsou značné, což povede k tomu, že tento hustě osídlený kontinent významně zvýší spotřebu elektřiny nejen v porovnání na obyvatele, ale i v absolutních číslech.

O AUTOROVI

Adedayo Osho je bývalý dopisovatel pro zaniklé švýcarské on-line zpravodajské médium Armed Politics. Působí v Abuji, hlavním městě Nigérie, kde vytváří a zpravodajsky pokrývá obsah týkající se globální energetiky.

Kontakt: oshoadedayo04@yahoo.com