Stane se ČR brzy dovozcem elektřiny?

ABSTRACT: The 22^nd Energy Congress of the Czech Republic, organised by Business Forum, took place on 18 April 2023 at the Grand Majestic Plaza Hotel in Prague.

DOKÁŽEME ZABRÁNIT NEDOSTATKU ELEKTŘINY?

Kongres zahájil Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost. V úvodu zmínil, že nyní prožíváme dějinný zvrat, srovnatelný s rokem 1939 nebo 1989. Čeká nás dlouhá konfrontace s Ruskem, která potrvá roky, možná i dekády. To, jak malý vliv na evropskou energetiku má Rusko pouhých 14 měsíců od začátku konfliktu na Ukrajině, označil za fascinující. Nord Stream považuje za již uzavřenou kapitolu. Zdůraznil také, že v oblasti energetiky můžeme očekávat podstatně pragmatičtější přístup vlád a dominanci národních států. Mnohé evropské vlády pozastavily platnost EIA, dramaticky zkrátily schvalovací řízení, a tak byly v rekordním čase postaveny LNG terminály (např. Eemshaven, Brunsbüttel), které jsou již dnes „hydrogen ready“. Zelený „úděl“ podle Bartušky nezmizí, ale pragmatismus vlád přetrvá. Vlády budou podporovat svůj národní průmysl za každou cenu (např. 200 milionů euro pro německý průmysl). Evropa zaplatí za energetické komodity výrazně více a bude pro ni stále těžší soupeřit s USA a Čínou. Dostala lekci, poučila se od okolního světa a přiznává, že energetika je pro přežití státu nepostradatelná.

Martin Durčák, předseda představenstva společnosti ČEPS, navázal na Václava Bartušku a potvrdil návrat pragmatismu do Evropy. ČEPS každoročně připravuje scénáře rozvoje. V rámci tohoto procesu připravila letos tzv. dekarbonizační neboli nejzelenější scénář. Ten předpokládá odklon od uhlí v roce 2033 a strmý nárůst spotřeby elektřiny v důsledku elektrifikace (elektromobilita, tepelná čerpadla, dekarbonizace průmyslu atd.). Durčák upozornil, že podle progresivní varianty scénáře by se ČR již kolem roku 2025 mohla stát importní zemí. Kolem roku 2030 by podíl importu vzrostl nad 10 % a v letech 2035–40 by se dostal až na úroveň 20 %, což je cca 20 TWh. To znamená, že pro vyrovnání bilance v roce 2040 bude na pokrytí spotřeby chybět cca 2,7 TWh, které však nebude odkud dovést. Z toho důvodu bychom do roku 2040 měli na českém území postavit 2 700 MW rychlých točivých zdrojů. Na závěr Durčák doporučil zavést tzv. kapacitní mechanismy. Václav Bartuška i Martin Durčák se shodli, že soběstačnost ve výrobě elektřiny znamená pro ČR jednoznačně větší nezávislost a bezpečnost.

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie společnosti ČEPS, otevřel dopolední High level panel I. Představil tzv. dekarbonizační scénář podrobněji. Dle něj představuje dekarbonizace náhradu cca 300 TWh jinou formou výroby a znamená jednoznačně vyšší spotřebu elektřiny. Scénář předpokládá do roku 2040 rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), především fotovoltaických elektráren (FVE) až na 19 800 MW, nárůst elektromobilů cca na 3 mil., elektrifikaci vytápění, tzn. instalaci cca 1,6 mil. tepelných čerpadel a změny v průmyslových odběrech. Novým fenoménem budou tzv. „prosumeři“, kteří využijí přímo v místě výroby 3 050 GWh a do sítě dodají cca 3 770 GWh. Počítá se s investicí 250 mld. Kč do elektrolyzérů na výrobu vodíku, což činí cca 5 GW.

V panelové diskusi o rizicích, možnostech a investicích spojených s dekarbonizací a rozvojem moderní energetiky uvedl Jan ­Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelné a klasické energetiky ze skupiny ČEZ, že dekarbonizaci může značně urychlit celá řada faktorů. Za významný faktor označil „ekonomiku“ zdrojů v souvislosti s cenou povolenky CO₂ (cca 100 euro/MWh) a cenou elektřiny. Upozornil, že se dostáváme do bodu, kdy se výroba v klasických elektrárnách přestává vyplácet a konec uhlí může nastat i dříve než v roce 2033.

Názor, že uhlí může z energetického mixu vymizet dokonce už v roce 2026, protože se výroba elektřiny z uhlí vůbec nebude vyplácet, podpořil i David Najvar, místopředseda představenstva SUAS.

Pavel Elis, generální ředitel Pražské energetiky, informoval, že PRE se připravuje na start komunitní energetiky, což je náročné především v oblasti zpracování dat. Upozornil, že tzv. „prosumeři“ se nechtějí podílet na nákladech za systémové a distribuční služby, protože soustava funguje i v čase, kdy oni ji pro odbyt nevyužívají. Mají tedy zájem pouze o komerční využití energetických komunit. Na druhou stranu dávají podle Elise decentralizované systémy smysl zejména kvůli větší bezpečnosti dodávek. Jsou méně zranitelné než systémy centrální, viz vývoj na Ukrajině.

Pavel Dočekal ze společnosti GasNet potvrdil, že se připravují na částečnou náhradu zemního plynu biometanem a jinými obnovitelnými nízkouhlíkovými plyny. Všichni účastníci panelové diskuze se shodli, že rychlejší transformaci energetiky brání „přeregulace“, zdlouhavé povolovací procesy a chybějící legislativa.

MODERNIZACE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

Druhý blok věnovaný rozvoji distribuční soustavy otevřel Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce, který uvedl, že se řízení soustavy mezi provozovateli přenosové a distribučních soustav bude výrazně prolínat, nebývalý nárůst četnosti i objemu dat vyvolá obrovský nápor na IT systémy a rostoucí riziko kybernetických útoků si vyžádá robustní ochranu systému. Podle Černého druhý český fotovoltaický boom zapříčinil strmý nárůst přijatých žádostí o připojení výroben do soustavy (70 tis. v roce 2022 a predikce pro rok 2023 je 101 tis. S tím souvisí i růst investic do rozvoje distribuční soustavy, v roce 2023 se oproti roku 2022 zvýšily o 2,5 mld. korun.

Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D, informoval, že EG.D se zaměřuje především na zákazníka a udržitelnost, snaží se digitalizovat, smartifikovat a intenzivně podporuje připojování OZE do sítě. Čada uvedl, že v Jihomoravském kraji je ­boom FVE nejsilnější. V létě, ve špičce se z FVE vyrobí 1 200 MW, predikce je 4 000 MW, což je výkon srovnatelný se dvěma jadernými bloky. Rovněž počet žádostí o připojení solárního zdroje do sítě je rekordní, činí 107 tisíc. EG.D do roku 2030 plánuje zdvojnásobit investice vedoucí k integraci OZE. Počítá s investovanou částkou 8,5 mld. korun nad rámec plánovaných investic. Prostředky na modernizaci sítě čerpá z fondů EU i ČR.

Dopolední blok o investicích do rozvoje distribuční soustavy ukončil Milan Ham-­pl, předseda představenstva a ředitel PRE-distribuce. Uvedl, že PREdi se od roku 2019 snaží implementovat chytré digitalizované trafostanice, k 1. 1. 2023 jich bylo zprovozněno 350. Zároveň probíhá výstavba optické infrastruktury v synergii s kabelovou sítí a instalace elektrolamp s dobíječkou. Vynakládané investice každoročně rostou, v roce 2022 přesáhly 2 mld. korun. Distributoři se shodli na tom, že bez podpory legislativy a úřadů státní správy (financování, kapacity, povolovací procesy) nelze však potřebný rozvoj sítí zajistit. Za nezbytné označili rovněž zavedení nového tarifního systému.

REFORMA ENERGETICKÉHO TRHU

Odpolední High level panel II se zabýval trhem s elektřinou a plynem ve světle diskuzí o jeho probíhající reformě. Moderátor ­Zdeněk Fousek, předseda předsednictva AEM, v úvodu připomněl 50letou historii trhu a její klíčové faktory. Konstatoval, že v době nadbytku dobře zafungovaly tržní mechanismy a výsledkem byla ostrá soutěž dodavatelů na liberalizovaném evropském trhu přinášející příjemné snížení koncových cen. Postupem času se tato rovnováha rozpadla. Tlak na snižování ceny vedl k zastavení výstavby nových zdrojů (cena pro konečné spotřebitele neobsahovala složku k uhrazení nákladů na prostou reprodukci). Vztah k energetickému okolí se zúžil na boj s klimatickými změnami a byl tažen především dotačními principy. Na energetickou bezpečnost se rezignovalo úplně. Konečným důsledkem byla podle Fouska deformace tržních liberálních přístupů, tím i cen, což vedlo k nepředvídatelnosti dalšího vývoje. Vnějším zásahem, který fungování energetických trhů v EU naprosto vykolejil, bylo dopředu připravované plynové embargo ze strany Ruské federace jako součást hybridního válečného konfliktu na Ukrajině, ke kterému se EU dobrovolně přidala. Volatilita trhu se zvýšila a byli jsme svědky nárůstu cen o stovky procent během pouhých několika měsíců. Na konci roku 2022 i EK usoudila, že situace je neudržitelná, a 23. ledna vyhlásila konzultační proces k reformě trhu.

Jiří Michalík, člen předsednictva AEM, připomněl východiska reformy energetických trhů vyvolané Evropskou komisí (EK) v kontextu hlavních tržních distorzí. Zdůraznil, že dlouhodobé trhy přinášející stabilitu byly výrazně vytlačeny ve prospěch okamžitého, silně volatilního trhu s nepříjemnými cenovými důsledky. Popsal postupné propojování evropských energetických trhů, které však v době „energetické krize“ vykazovalo velké cenové rozdíly – desítky procent mezi jednotlivými cenovými zónami. Zdůraznil, že v ekonomice se střídají cykly přebytků a nedostatků. A v EU je nutné vytvořit takový energetický systém, který bude dostatečně robustní, aby nereagoval na přechod mezi jednotlivými cykly přehnaně citlivě, s fatálním dopadem na odběratelské ceny. Na dotaz moderátora o potřebě reformování stávajícího energetického trhu odpověděl Michalík varováním, publikovaným Nord Poolem, že velké využití CfD (Contract for Difference) a PPA (Power Purchase Agreement) může snížit likviditu trhu a naopak zvýšit volatilitu cen.

David Kučera, generální sekretář PXE, označil současné kroky EU v energetice za populistické a stávající nastavení organizace trhu s elektřinou a plynem za dostačující. Volal však po státní pomoci při profinancování maržových (garančních) vkladů u výrobců v době velké volatility.

Michal Kulig, ředitel YELLO CZ, připomněl dvacet let vývoje nastavení energetických trhů a vyjádřil obavy, aby přílišná regulace nezničila dnešní liberální nastavení trhů. Řekl, že nadále věří v pokračování tržních principů.

Michal Puchel, předseda představenstva OTE, pochválil reformu trhu, kterou připravuje Evropská komise, a za pozitivní označil fakt, že si EK nečiní ambice zásadně změnit nastavení nového tržního systému, pouze koriguje ten stávající.

Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZ, zmínil dřívější nezájem obchodních partnerů uzavírat dlouhodobé kontrakty s výrobcem, od kontraktů typu CfD si slibuje zlepšení. Upozornil, že provoz uhelných elektráren může z ekonomických důvodů skončit před rokem 2033, tedy dříve, než uvádí programové prohlášení současné vlády.

VYUŽIJEME POTENCIÁL ÚSPOR, VODÍKU A BIOMETANU?

V posledním bloku o akceleraci zavádění moderních technologií vystoupil jako první Vladimír Hlavinka, místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky a generální ředitel akciové společnosti ­TEDOM. Přestože v roce 2023 zažíváme v ČR druhý boom FVE, položil Hlavinka za současný vývoj varující otazník. Za hlavní omezující faktor označil nepřipravenou legislativu z dílny MPO a ERÚ. Varoval, že velká část ze současných 200 tis. žádostí o připojení FVE do sítě zůstane z důvodu nedokončené legislativy nerealizovaná. Nebude-li připraveno funkční obchodní schéma umožňující absorbování přetoků z FVE do sítě, stanou se velké fotovoltaické parky nekonkurenceschopné, i domácnosti tak ztratí o realizaci FVE zájem. Čeká nás tedy opět zklamání z fotovoltaického boomu, obdobně jako v roce 2010.

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, se zaměřil především na poten­ciál úspor ve státních budovách, tj. objektech vlastněných státem. V úsporách zde spočívá ročně až 1 mld. Kč. V dalších veřejných budovách (nemocnicích, školách aj.) je to až ­20 mld. Kč.

Se zajímavým příspěvkem z plynárenství vystoupil Thomas Merker ze společnosti GasNet, který vysvětlil význam vodíku pro český průmysl. Vodík může přispět k pokrytí budoucí poptávky po energii. Po ústupu od fosilních paliv v ČR bude totiž chybět 80-140 TWh. Vodík může rovněž pomoci stabilizovat sítě, které budou zatíženy nestabilní výrobou z OZE. Podle Merkera budou náklady na výrobu zeleného vodíku v následujících letech klesat. V roce 2050 by neměly přesáhnout 45 euro/MWh. Pro budoucí využití vodíku doporučuje Merker posílení aktivní role státu a podporu vodíku. Za vhodné považuje také podpořit úzké propojení energetických sektorů, tzv. sector coupling, a pomoc při vytváření nového energetického prostředí.

Blok uzavřel Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu, který referoval o velkém potenciálu výroby biometanu v bioplynových stanicích v ČR. V provozu jsou zatím pouze tři biometanové stanice. Habart si postěžoval, že v tomto oboru neexistuje jasná strategie a chybí i provozní podpora.

POKROK VÁZNE NA CHYBĚJÍCÍ LEGISLATIVĚ

Spíkři i účastníci 22. energetického kongresu dospěli ke společnému závěru, že české energetice chybí jasný směr. Transformace je brzděna nedostatečnou, případně zcela chybějící legislativou, zdlouhavými schvalovacími procesy a řadou nesmyslných byrokratických překážek.

Kontakt: lenka.stric@business-forum.cz