Nerostné suroviny překreslují geopolitickou mapu, Evropa by měla primárně snižovat spotřebu

V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do České republiky tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění. 

Nerostné suroviny překreslují geopolitickou mapu, Evropa by měla primárně snižovat spotřebu

ABSTRACT: The EU is becoming aware of its dependence on precious metals and other raw materials for further implementation of green technologies. In order to increase the security of supply of these materials, it is preparing regulations that will ensure their extraction and processing on European territory.


 

Odominantní roli Číny na poli kritických surovin a materiálů potřebných pro zelenou transformaci se na evropské úrovni diskutuje již delší dobu. V posledním měsíci však došlo k novému vývoji, když Evropská komise zveřejnila dlouho očekávaný návrh nařízení o kritických surovinách. Spolu s návrhem nařízení o klimaticky neutrálním průmyslu se tak snaží reagovat jednak na dlouhodobě posilující roli Číny na poli čistých technologií a navázaných dodavatelských řetězců, tak i na aktuální vývoj ve Spojených státech, které v boji proti změnám klimatu přistoupily na značně protekcionistická opatření.

 

SUROVINY A KOVY MIMO EVROPU

Nejvíce emisí skleníkových plynů je možné snížit přechodem od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie (OZE) a také elektrifikací v dopravě a ve vytápění a chlazení budov. Výstavba OZE a další zelené technologie však vyžadují některé specifické nerostné suroviny a kovy, jejichž naleziště jsou často geograficky koncentrovaná v oblastech mimo Evropu. Jedná se například o lithium, kobalt, nikl, mangan, fosfor, křemík či grafit. Většina těchto surovin je pro evropskou ekonomiku strategicky důležitá, ať už se jedná o využití v zelených technologiích, v obraně či v digitalizaci. Pokud u těchto surovin navíc hrozí narušení dodavatelského řetězce, lze je definovat jako kritické nerostné suroviny.

Právě kritickým surovinám se věnuje nová legislativa. Podle ní má Evropská unie do roku 2030 být schopna pokrýt 10 % roční spotřeby kritických materiálů vlastní těžbou, 40 % vlastním zpracováním a 15 % vlastní recyklací. Kromě toho by nemělo více než 65 % jakéhokoliv strategického materiálu pocházet z jediné třetí země. V současné době je EU těmto cílům dost vzdálená. Většina lithia nyní přichází z Chile, křemík z Norska, grafit z Číny, kobalt z Konga. Pouze minimum evropské poptávky kritických surovin je pokryto těžbou na území EU. Do roku 2030 by to mohlo být přibližně 30 %.

 

Obrázek č. 1: Tři nejvýznamnější země, produkující a zpracovávající vybrané minerály a fosilní paliva v roce 2019
Zdroj: IEA

 

ZPRACOVÁNÍ V ČÍNĚ

Možná ještě větším problémem je zpracovávání těchto surovin. Například u lithia, které se využívá k výrobě baterií do elektromobilů, je 60 % zpracováváno v Číně. U vzácných zemin je to až 90 %. Stejně tak Čína dominuje zpracovávání dalších kovů potřebných pro čistší technologie, jako je hliník, měď, kobalt či nikl. Zároveň si již několik let až desetiletí buduje silnou pozici v dodavatelských řetězcích těchto materiálů. Velmi dobře je to vidět v Africe, kde Čína razí velmi agresivní politiku. Například v Demokratické republice Kongo kontroluje Čína 15 z 19 kobaltových dolů.

Pro země jako EU či USA je teď prioritou pokusit se dominantní roli Číny alespoň částečně narušit, ať už zakládáním strategických partnerství se zeměmi bohatými na kritické suroviny, diverzifikací dodavatelských řetězců nebo pokrokem v recyklaci potřebných materiálů. Nicméně již nyní je jasné, že postupný nárůst poptávky po nízkouhlíkových technologiích může dramaticky převrátit geopolitické misky vah.

 

EVROPSKÉ DILEMA: OCHRANA PŘÍRODY NEBO VĚTŠÍ NEZÁVISLOST

Evropa si je nových globálních dynamik dobře vědoma a snaží se na ně reagovat. Návrh nařízení o kritických nerostných surovinách ukazuje cestu, kterou by se Unie mohla vydat. Legislativní proces by mohlo být poměrně rychlý a nařízení by mohlo vstoupit v platnost ještě letos. Některé členské státy však již nyní vzaly iniciativu do vlastních rukou a vytváří si vlastní strategická partnerství s třetími zeměmi. Německo je v tomto ohledu velmi aktivní a cíleně uzavírá či obnovuje partnerské dohody ohledně těžby surovin, např. nedávno s Chile ohledně lithia. Menší členské státy s omezenějšími diplomatickými prostředky, jako je i Česká republika, však mohou být v tomto samostatném úsilí znevýhodněny a měly by prosazovat společné aktivity na evropské úrovni.

Evropa také brzy bude muset řešit vlastní dilema. Dovážet i nadále většinu kritických nerostných surovin z třetích zemí nebo i přeneseně „kopnout do svého vlastního dvorku“? Jedním z častých argumentů pro přesun těžby do EU je kromě větší soběstačnosti i fakt, že EU má přísnější environmentální a pracovní standardy a negativní dopady těžby jsou tím pádem více kontrolovány než v některých jiných zemích světa. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že proti otevírání nových dolů se postaví místní obyvatelstvo. Většina evropských nalezišť kritických surovin se navíc nachází uvnitř nebo v blízkosti chráněných přírodních oblastí a těžba zde by tak ohrozila evropskou druhovou rozmanitost, která se již nyní nachází v kritickém stavu.

 

Obrázek č. 2: Světová produkce kritických surovin v roce 2020 (v členění dle definice EU)
Zdroj: Geological Surwey of Sweden

 

SNÍŽENÍ SPOTŘEBY JE KLÍČOVÉ

Evropské těžařské firmy mnoho let volají po urychlení povolovacích procesů a rozvolnění environmentálních a sociálních standardů. Toho se jim nyní alespoň v případě strategických kritických surovin nejspíš dostane. Nevládní organizace ovšem varují před přílišným osekáním požadavků a kontrolních mechanismů těžby. Stejně tak by přílišné urychlení povolovacích lhůt mohlo vést k omezení přístupu místní veřejnosti k ovlivnění celého procesu. To by nejen ohrozilo demokratičnost celého procesu, ale mohlo by to vyvolat společenské protesty, což by ve výsledku celý přechod na nízkoemisní technologie naopak prodloužilo. Českou republiku toto dilema dost možná brzy čeká se znovuotevřením otázky těžby lithia na Cínovci, který je největším známým nalezištěm tohoto kovu v Evropě.

Aby Evropa mohla být více nezávislá na dovozu kritických surovin z třetích zemí a zároveň neohrožovala vlastní přírodu a biodiverzitu, měla by se více než doposud zaměřit na cílené snižování spotřeby. Současné plány Evropské komise nedávají dostatečný důraz na opatření snižující poptávku po primárních materiálech a snižující materiálovou intenzitu výrobních procesů. Stejně tak cíl pro recyklaci kritických materiálů by mohl být vyšší. Kritické materiály jsou zásadní pro snižování emisí, ale jejich překotnou těžbou bychom si neměli způsobit další problémy tam, kde zatím nejsou.

 


O AUTORCE

Kateřina Davidová vystudovala Americká studia na Univerzitě Karlově v Praze a Mezinárodní teritoriální studia tamtéž. Absolvovala studijní pobyty v zahraničí na univerzitách v anglickém Bathu a australském Melbourne. Pracovní zkušenosti sbírala např. na velvyslanectví Spojeného království v Praze, Ministerstvu životního prostředí ČR či v nadaci Forum 2000. V současné době pracuje v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM jako seniorní výzkumná pracovnice a působí také v Centru pro dopravu a energetiku. Její výzkum se orientuje na témata spojená s klimatickou změnou a energetikou.

Kontakt: kdavidova@europeum.org

Tomáš Brejcha

Související články

V roce 2030 bude každý druhý nově prodaný vůz v Česku elektromobil, říká šéf Kia

Evropský autoprůmysl hledá cesty, jak nejlépe zvládnout nástup vozů na elektřinu a odpovědět na příchod nových značek, ať už jde o…

Katar zvýši ťažbu zemného plynu a produkciu LNG, s prácami začína okamžite

Pre katarský plyn boli doteraz hlavným trhom ázijské krajiny na čele s Čínou, Japonskom a Južnou Kóreou. Po ruskej invázii na Ukra…

ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila

Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stej…

Analytici: Klesající ceny povolenek mohou snížit ceny energií i omezit investice

Klesající ceny emisních povolenek by mohly krátkodobě snížit cenu energií pro odběratele, v případě dlouhodobého stavu by však zár…

Gas’s future looks cloudy as demand and prices tumble

Two vast shipping tankers stocked with liquefied natural gas (LNG) will glide up the Milford Haven Waterway this week to unload th…

Kalendář akcí

SymGas 2024

16. 04. 2024 09:00 - 17. 04. 2024 18:00
Praha, Orea hotel Pyramida
SymGas je určen technickým odborníkům celého řetězce tuzemského plynárenství, od pracovníků údržby plynárenské soustavy přes konstruktéry až po revizn...

Dny teplárenství a energetiky

23. 04. 2024 16:00 - 24. 04. 2024 00:00
Clarion Congress Hotel Olomouc

XXXIII. Seminář energetiků

20. 05. 2024 09:00 - 22. 05. 2024 18:00
hotel Harmonie Luhačovice

PRO-ENERGY CON 2024

07. 11. 2024 16:00 - 08. 11. 2024 00:00
Hotel Amande, Hustopeče, ČR
Odborná konference PRO-ENERGY CON pořádaná již od roku 2011, je již tradičním setkáním zástupců a předních odborníků všech energetických odvětví. Konf...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

81935
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1017
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika