Komunitní energetika hledá své místo na slunci

Hlavním benefitem komunitní energetiky není, že si majitel chalupy na Šumavě dá na střechu pár fotovoltaických panelů a bude si posílat proud domů do Prahy, nýbrž sdílení elektřiny v rámci obcí či malých celků, říká v rozhovoru Jiří Krist, člen Rady Unie komunitní energetiky (UKEN) a místopředseda Národní sítě místních akčních skupin (MAS).

Komunitní energetika hledá své místo na slunci

ABSTRACT: Community energy should emphasise electricity sharing within municipalities or small administrative units, says Jiří Krist, member of the Council of the Community Energy Union and vice-chair of the National Network of Local Action Groups.


 

Kolik v Česku už funguje energetických společenství?

Já zastupuji spolek Enerkom Opavsko, který má přes 40 členů, včetně statutárního města Opava. Naši členové se rekrutují z území 85 obcí v okresech Opava, Bruntál a Ostrava, celkem zde žije 150 tisíc obyvatel. A takových Enerkomů funguje na území Česka už 15.

 

Jak toto společenství funguje?

Zatím nesmíme sdílet vyrobenou elektřinu, ale vytváříme organizační strukturu, vedení.

Čekáme na možnost podpory z Národního plánu obnovy. Tam je v plánu podpořit vznik 40 energetických společenství. Je na to vyčleněno 100 milionů korun, na jednu komunitu tedy v průměru asi 2,5 milionu korun. Tuto výzvu bude vyhlašovat MŽP, která komunitní energetiku podporuje. Z této podpory bychom chtěli spolek profesionalizovat. Ty peníze pak musíme utratit za 2,5 roku, do té doby se musíme postavit ekonomicky na vlastní nohy.

 

A kde fungují další energetická společenství po republice?

Jak už jsem uvedl, v rámci Národní sítě MAS vzniklo 15 Enerkomů po celé republice, z toho 4 v jižních Čechách, 3 v Moravskoslezském kraji… Jako první vzniklo energetické společenství Tanvaldsko. Tam mají zajímavý projekt na propojení produkce elektřiny a pyrolýzního rozkladu odpadních plastů.
 

Exkurze po příkladech technologií pro komunitní energetiku v Bavorsku – vodíková stanice s 1 MW elektrolyzérem, Hassfurt
Foto Petr Chroust

 

Můžete uvést nějaké další příklady?

Deset obcí v našem společenství Opavsko zkouší různé zajímavé inovativní projekty, jejichž výsledky pak sdílejí, a to jak ty pozitivní, tak negativní. Zkoušeli třeba malé peletárny, zjistilo se ale, že nejsou efektivní. Určitá očekávání jsou spojena i s malými větrnými elektrárnami na střechách rodinných domů. Má to být doplněk fotovoltaiky, který bude fungovat v noci i v zimě. Podle mě je ale lepší postavit jednu větší komunální větrnou elektrárnu o výkonu 2-4 MW. V malých výškách totiž vítr skoro nefouká.

Pilotní projekty komunitní energetiky existují po celé republice. Například Kněžice, energeticky soběstačná obec už od roku 2006. Stálo je to sice 120 miliónů korun, ale dnes jsou rádi, že tu bioplynku mají.

Další projekt mají v Hostětíně – kotelnu na štěpku a rozvod do 120 domů. Založili společenství i na elektřinu, takže kromě tepla chtějí sdílet i elektřinu, stejně jako Kněžice.

Zajímavá je i obec Mikolajice na Opavsku. Postavili tam malou kontejnerovou kogenerační jednotku WAVE na výrobu tepla a elektřiny z peletek. Vyrábí 50 kW tepla a 6 kW elektřiny. Je zcela bezemisní, i když investičně to není nejlevnější. Dodává elektřinu pro samoobsluhu, hasičárnu a obecní úřad. Tím se obecní samoobsluha dostala do černých čísel, protože má levnou elektřinu.

V Litultovicích u Opavy funguje už dva roky společný projekt s ČEZ. Měří se tam sdílení elektřiny a její toky z obecní fotovoltaické elektrárny mezi 10 objekty – 5 soukromými a 5 obecními. Podle výsledků měření se 92 % vyrobené elektřiny daří spotřebovat v těch deseti budovách, nezatěžuje to žádné sítě, ani trafostanice, rozvodny atd.

Hodně nás zajímá i sezónní akumulace elektřiny. Umíme si představit obecní či komunitní vodíkový elektrolyzér, který bude ukládat elektřinu do vodíku. Rádi bychom totiž dosáhli toho, aby na Opavsku do roku 2030 byl měrný instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (OZE) 1 kW na občana, a bez akumulace by takový výkon nebylo možné efektivně provozovat. Česko by do roku 2030 mělo mít 10 tisíc MW výkonu OZE, což je ta kilowatta OZE na občana. Velká města by měla brát elektřinu z OZE z obcí ve svém okolí, které budou mít přebytky. Takhle to ale v mnohem větším měřítku než u nás funguje třeba v Bavorsku. Mají tam dlouhodobé smlouvy s dodavateli, často vysoutěžené v aukcích. Na základě toho jim banka půjčí, ale zároveň tato banka pomáhá projekt realizovat a také pak vlastní 80 % z té elektrárny. Sazby tam podporují přenos elektřiny do velkých měst. U nás je to přesně naopak. Němci ale nemají na OZE investiční dotace, jen zvýhodněné výkupní ceny.

Jen naše republika má na všechno dotace. Proto jsem někde slyšel vtip, že v létě bude elektřina odpadním produktem z dotačního byznysu, protože hlavní činností je některých „investorů“ je čerpat dotace, vedlejším produktem je pak ta „nadbytečná“ elektřina z OZE.
 

Energetický SmartGrid propojující kogenerační jednotku Totem (NG) s FVE a bateriemi v 3 veřejných budovách, Budišov nad Budišovkou 
Foto Petr Chroust

 

Z čeho budou energetická společenství vyrábět elektřinu? Jen z fotovoltaiky nebo i větrných elektráren? Není instalace větrníků jednodušší nebo finančně zajímavější?

Jednodušší je určitě fotovoltaika. Málokomu vadí, zejména když je na střeše. Větrné elektrárny jsou moc vysoké a viditelné, jako vše nové budí obavy, trvá roky takovou stavbu prosadit. Přitom by bylo optimální mít v energetickém portfoliu i větrníky, protože ty vyrábějí elektřinu i v noci a v zimě, kdy je elektřina dražší. Vláda by chtěla, aby byl fotovoltaický boom vyvážen i výstavbou větrníků. Odpor občanů by byl menší, kdyby měli ve větrných farmách nějaký majetkový podíl. To lze zařídit právě prostřednictvím energetických společenství.

Náš spolek chce také stavět větrné elektrárny, a to především na Vítkovsku, které má pro větrné elektrárny ideální podmínky. Investoři nám sdělili, že mají zájem zde větrníky postavit. My bychom zajistili souhlas obyvatel, oni inženýring a společně bychom zajistili peníze. Sehnat peníze z Modernizačního fondu by neměl být problém, je tam k dispozici 480 miliard korun. Neměl by být problém získat až 200 milionů korun na výstavbu jedné komunitní větrné elektrárny v rámci větší větrné farmy.

 

Dnes si instalace platí samy obce?

Obce, ale hlavně občané. Nejrychlejší nárůst dnes zaznamenávají občanské fotovoltaické elektrárny (FVE) na rodinných domech, instalované s pomocí programu Nová zelená úsporám.

 

Nejsou ale lidé často zklamaní, že návratnost není taková, jak si představovali?

Záleží na tom, jak lidé umí tu energii využít. Já mám na svém domě 10 let starou fotovoltaiku, která není napojena na elektrický bojler ani baterie, takže využiju z vyrobené elektřiny jen 18 %, zbytek prodávám do sítě, byť nyní už za lepší cenu. Kdo má bojler, je na tom lépe, kdo baterii, ještě lépe. Úplně nejlepší je mít i elektromobil, který si dobíjíte doma. Tam se návratnost silně zkracuje, i využití energie se zvyšuje.

Třeba na jedné budově školy ve Skřípově u Opavy je to až 60 %, protože elektřina se využívá i ve školní kuchyni, akumuluje se i do baterií, které pak napájejí veřejné osvětlení. Je to třikrát vyšší využití než v rodinném domku. To už je počátek sdílení elektřiny.
 

Mobilní Autonomní REsilientní Kontejner – putovní výstava technologií pro udržitelný rozvoj
Foto Petra Chroustová

 

V zahájení sdílení elektřiny Vám ale brání průtahy při schvalování novely zákona o obnovitelných zdrojích energie, tzv. LEX OZE II…

My jsme spolutvůrci toho zákona. UKEN předkládal původní verzi, nyní se snažíme, aby ten původní návrh doznal co nejméně změn. Nečekali jsme, že vše půjde hladce, protože energetika je prostředí plné velkých a silných hráčů, kde se točí stamiliardy korun, takže by byl div, kdyby tak důležitý zákon prošel zcela hladce. Jen naivka je překvapen, my ne. Čekali jsme odpor velkých silných hráčů, přestože jim komunitní energetika sebere jen pár procent trhu. Ale zapomínají, že trh s elektřinou se v následujících letech zdvoj- až ztrojnásobí. Dnes elektřina tvoří jen 20 % energetického mixu, do budoucna to bude možná až 60 %. Takže distribuční a dodavatelské společnosti by měly být rády, že jim s výrobou elektřiny chceme pomáhat.

Za sebe jsem očekával větší empatii ke komunitní energetice od volených politiků, slovně tam podpora byla, ale když dojde na konkrétní činy, dochází jim často odvaha jít do nových řešení. Ale principy demokracie fungují a občan - volič si před volbami jistě vzpomene, kdo a jak hájil jeho zájmy, když se připravovala legislativa pro občanskou, komunitní energetiku.

 

Co říkáte tomu, že velikost energetických společenství byla v LEX OZE II omezena jen na 1000 odběrných míst a jeden okres?

Na to se hodí známý bonmot: „Bylo to horší než zločin, byla to politická chyba.“ Navíc od ministra, který je ve vládě za stranu, podporující malé obce, menší firmy a další subjekty, mající z komunitní energetiky prospěch.

 

On tuto změnu navrhl?

Ne, on tomu podlehl. Nechal se umluvit těmi, kdo v komunitní energetice spatřují ohrožení, ne příležitost. Pan ministr ale narušil politickou linii strany STAN, která dosud vystupovala jako hlavní podporovatel komunitní energetiky.
 

Vesnický systém CZT provozovaný nábytkářskou firmou HON, kotelna spaluje TAP ve vysokoteplotním režimu
Foto Petr Chroust

 

Legislativní rada vlády s tímto omezením souhlasila? Prý celý zákon smetla se stolu, takže se začíná prakticky znovu. Je možné rozhodnutí o velikosti energetických společenství ještě zvrátit?

Budeme za to lobbovat jak na vládě, tak u poslanců i senátorů, budeme argumentovat tím, že je to věc, která ničemu nepomůže. Představte si, že by něco takového fungovalo ve vodárenství – maximální počet 1000 připojených zákazníků, sdílejících zdroj vody. Nebo ony zmíněné investice do větrných elektráren – jak máme rozpočítat investici více než 100 mil. Kč na tak malý počet odběrných míst, tedy 1000? To by bylo přece zcela neekonomické.

Legislativní rada vlády se chytla věcí, které nejsou klíčové, jako třeba pozice chráněného zákazníka. Celá ta diskuse se odkláněla od těžiště problému. Hlavním cílem či benefitem komunitní energetiky není, že si majitel chalupy na Šumavě dá na střechu pár fotovoltaických panelů a bude si posílat proud domů do Prahy. To není úplně racionální, protože se to docela prodraží, a to i v Rakousku, odkud by si Česko mohlo brát vzor. Tam toto zrealizovat lze, ale za takový přenos na dálku, přes nízké i vysoké napětí, zaplatí ten majitel chaty tak vysokou částku, že to pro něj vůbec nebude výhodné. My jsme se snažili doporučit panu ministrovi, že když nechá regulaci především na správně nastavených distribučních sazbách, tak se prostředí samo zreguluje na přirozené energetické regiony, kdy majitelé chat zjistí, že není výhodné si posílat energii na dálku, ale spíše ji sdílet třeba se sousedy.

Distributoři vždycky budou chtít zaplatit distribuci, na tom není nic divného. My jsme spíš pro to, aby ty poplatky byly přiměřené, tj. na menší vzdálenost nižší, na větší vyšší. Rakouský distribuční sazebník má 7 sazeb, podle vzdálenosti a počtu uzlů čili trafostanic, přes které se elektřina přenáší. V tom jsme ale zatím nebyli vyslyšeni, tato bitva nás teprve čeká, to asi bude muset být obsaženo až v LEX OZE III.

 

Proč až v LEX OZE III, vždyť LEX OZE II se bude od základu předělávat? Zásadní chybou podle některých odborníků je právě to, že neřeší akumulaci a agregaci, ani distribuční poplatky…

To je proto, že tvůrci zákona argumentovali tím, že to urychlí přípravu LEX OZE II, že akumulaci, stabilizaci sítě a výši distribučních poplatků bude řešit až LEX OZE III. Chci věřit, že to nebyla jen zdržovací taktika a zákon vstoupí v platnost od 1. ledna 2024. Buďme optimisté.

 

 


O DOTAZOVANÉM

Jiří Krist, český (slezský) regionalista a environmentalista, místopředseda Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS). NS MAS je jednou ze zakládajících skupin Unie komunitní energetiky UKEN, už 2 roky podporuje rozvoj komunitní energetiky v ČR. Vystudoval konstrukci a dopravu na Stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně. Do roku 1998 pracoval ve stavebnictví. Poté se začal intenzivně věnovat poradenství v oblasti regionálního rozvoje a rozvoje venkova, strategickému plánování ve venkovských regionech, udržitelnému rozvoji, obnovitelným zdrojům a úsporám energie. Od roku 2006 je propagátorem metody LEADER v Česku, spoluzakládal MAS Opavsko a v letech 2017–2022 předsedal Národní síti MAS ČR. V současnosti se věnuje rozvoji komunitní energetiky v Česku, je radním Unie komunitní energetiky.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Konec uhlí už odstartoval. Česko ho bude muset nahradit plynem, soláry, větrem i baterkami

Byla půlka února 2021 a Češi zažili jednu z nejmrazivějších nocí posledních let. Na Šumavě se teploty propadly pod minus 30 stupňů…

ČEZ Distribuce letos zvýší investice do své soustavy na 18,6 miliardy korun

Společnost ČEZ Distribuce, která provozuje největší distribuční síť s elektřinou v Česku, letos do přenosové soustavy investuje 18…

Ropa zlevňuje kvůli obavám ohledně vývoje poptávky

Ceny ropy dnes klesají, protože nejistota kolem snižování úrokových sazeb ve Spojených státech vyvolává obavy ohledně vývoje poptá…

Analytici:Reforma stabilizuje trh EU s elektřinou, je pozitivní pro spotřebitele

Reforma trhu s elektřinou, kterou dnes v Bruselu definitivně schválily členské státy EU, by měla podle analytiků zvýšit stabilitu…

Ghana letos hodlá vybrat firmu, která v zemi postaví první jadernou elektrárnu

Ghana do konce letošního roku vybere firmu, která v této africké zemi vybuduje první jadernou elektrárnu. Agentuře Reuters to dnes…

Kalendář akcí

XXXIII. Seminář energetiků

20. 05. 2024 09:00 - 22. 05. 2024 18:00
hotel Harmonie Luhačovice

Konference Bioplyn a legislativa 2024

28. 05. 2024 18:00 - 18:00
Vyškov, hotel Alvet
Dne 28. května 2024 se uskuteční již tradiční jarní akce CZ Biom věnovaná tématům z oblasti bioplynu, biometanu a bioodpadů. Letos se setkáme v Hotelu...

ČESKO-SLOVENSKÉ ENERGETICKÉ FÓRUM

05. 06. 2024 11:00 - 06. 06. 2024 19:00
Karlovy Vary
Platforma Česko-slovenské energetické fórum společně s významnými českými a slovenskými energetickými společnostmi pořádá v roce 2024 již šestý ročník...

KONFERENCE ENERGETIKA 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!

18. 09. 2024 09:00 - 19. 09. 2024 17:00
Brno, hotel Passage
Každoroční konference Energetika je unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky. Na jednom místě propojuje energetické vize, techn...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

82996
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1050
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika