Ve státním šetřit chtějí, ale neumějí

ABSTRACT: Three quarters of public buildings are non-compliant with EU energy rules. Financing energy consumption-reducing projects via EPC is then hampered by constraints in the Budgetary Rules Act. Therefore, amendments to this law are necessary to enable EPC projects in state-owned buildings.

VĚTŠINA STÁTNÍCH BUDOV ENERGETICKY NEVYHOVUJE

Budovy spotřebují celkem asi 40 procent veškeré energie. A jejich vlastníci a provozovatelé se snaží ušetřit, mnozí to dokázali. Ale právě v tom má český stát co dohánět. Jen centrální státní instituce vlastní 572 dle pravidel EU energeticky nevyhovujících budov z celkového počtu 770. Tři čtvrtiny státních budov tak evropská pravidla neplní a tento stav se dlouhodobě příliš nemění. Kdyby se pokračovalo tímto tempem, tak bude energetická modernizace státních budov pokračovat do roku 2062.

Data pro ostatní veřejné budovy chybí. V případě, že by byly ve stejném stavu jako budovy ústředních vládních institucí, stát by podle studie poradenské společnosti Deloitte každoročně přicházel o dalších cca 12 miliard Kč, které by mohly být využity efektivněji. V dnešních cenách energie by to mohlo být až 20 miliard Kč.

ZÁVAZKY V ČÍSLECH

EU vyžaduje po členských státech zvýšení energetické účinnosti v rámci směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Ta ukládala členským státům v období 2014–2020 stanovit nezávazný vnitrostátní cíl, a tím přispět k 20% snížení spotřeby energie v EU do roku 2020. S tím souvisela také povinnost renovovat budovy vlastněné a užívané ústředními institucemi, což ovšem šlo splnit i zpětně, až o tři roky – to znamená do roku 2023. Směrnice o energetické účinnosti stanovila v článku 7 rovněž povinnost generovat kumulované úspory energie, aby odpovídaly každoročnímu snížení konečné spotřeby energie o 1,5 %. Termínem byl také rok 2020. Tento závazek se České republice nepodařilo splnit.

Jak je obvyklé, došlo ke zpřísnění parametrů a cílů, stanovených touto směrnicí pro období 2021–2030. Snížení spotřeby energie v EU do roku 2030 má dosáhnout 32,5 %. Generovat kumulované úspory energie, což jsme nesplnili, se bude ročně plnit ještě obtížněji, protože snížení konečné spotřeby energie má v jednotlivých letech probíhat rychleji. V období 2028–2030 to má být 1,9 procenta. Česko musí také doplnit nedosažené úspory z let 2014–2020.

ZAČÍT U SEBE?

Nejen o těchto problémech se často hovoří na odborných konferencích a seminářích. Se zaměřením na snížení energetické náročnosti veřejných budov se v dubnu konal seminář o energetických úsporách v Poslanecké sněmovně (PS), uspořádaný Svazem moderní energetiky a Hospodářským výborem PS. Během této akce byly představeny některé možnosti pro snižování spotřeby energie na cestě k udržitelnému rozvoji a užitečný byl přehled programů pro podporu v rámci jednotlivých rezortů.

Hlavní pozornost se zaměřila především na odstranění administrativních překážek, které brání dosáhnout požadované úspory energie ve veřejných budovách, včetně těch, které patří státním orgánům. Vzhledem k tomu, že některé tyto překážky lze odstranit pouze legislativní cestou, je zřejmé, že to je sice běh na dlouhou trať, ale přece jen už jsou problémy po léta dobře známé a formulované.

„Logickou cestou je hlavně omezit plýtvání. Stát za energii platí příliš mnoho a je potřeba hledat všechny cesty, jak ušetřit a přesměrovat finanční prostředky tam, kde je to potřebné,“ konstatoval náměstek ministra financí Roman Binder. Účastníci semináře se shodli na tom, že je třeba vytvořit meziresortní pracovní komisi, která se bude zabývat energetickými úsporami a doporučí nejefektivnější cesty, jak energeticky šetrná řešení ve státních budovách nalézt. „Pracovní skupina by mohla řešit právě to, jak odstranit zbytečné překážky, které brání státu zavádět projekty energetických úspor, a šetřit tak veřejné prostředky i plnit naše národní cíle,“ apeluje Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO a předseda představenstva Svazu moderní energetiky.

Mladoboleslavská nemocnice spouští velký projekt energetických úspor. Fotovoltaické panely a další řešení jí uspoří 80 milionů korun.

Kotelna byla komplexně rekonstruována a je osazena vysoce účinnými kondenzačními kotly, které jsou schopny pokrýt v kondenzačním režimu většinu roční potřeby tepelné energie areálu Kongresového centra Praha.

EPC projekt v Národním divadle ušetřil za 10 let přes 90 milionů korun.

BEZ PODPORY NIC NEJDE

Většinou jde všude o peníze, ale když jsou dotace, tak obvykle tolik nechybějí. Ani v případě veřejných budov nejsou hlavním nář­kem kvůli zaostávání v energetické úspornosti finance. Zejména to platilo v dřívějších předkrizových letech. Po financích bývá překážkou legislativa, o té se na zmíněném semináři mluvilo na prvním místě.

Dotačních programů, které se na energetickou účinnost zaměřují, je totiž stále vícero. Má je i Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde o jeden tradiční (EFEKT III) a dále Národní plán obnovy s širokou působností.

Hlavní slovo má v dotacích Státní fond životního prostředí (SFŽP). Podle Petra Valdmana, ředitele fondu, jsou opatření k energetickým úsporám zaměřená na komplexní či návazné stavební úpravy budov, které vedou ke zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy.

Dotace lze využít také na instalaci systémů využívajících odpadní teplo, systémy nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, rekonstrukce otopných soustav aj. Dostatečný efekt obvykle nenastává, nezmění-li se zároveň způsob využívání energie v budově a jeho řízení, tj. je třeba zavést energetický management včetně řídícího softwaru a měřících prvků.

Pokud jde o aktuální možnosti podpory, tak je k dispozici především Operační program Životní prostředí. Pro budovy organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací činí jednotková dotace pro samostatné instalace obnovitelných zdrojů na budovách zhruba 70 %. Pokud jde o komplexní renovace budov, tak je možné přiznat dotaci i státním příspěvkovým organizacím, součástí renovace jsou instalace obnovitelných zdrojů energie s minimálním cílem 30% úspory energie a podporou zhruba 50 %.

Do konce letošního roku probíhá příjem žádostí na podporu komplexní renovace budov výhradně pro organizační složky státu, míra podpory činí zhruba 50 %.

S cílem minimální úspory energie 30 % lze podpořit z Modernizačního fondu komplexní renovace budov, i tady je možné žádat o dotaci i ze strany státních příspěvkových organizací. Zvlášť jsou pak podporovány i komplexní renovace památkově chráněných a architektonicky cenných budov, o podporu se tady mohou ucházet i organizační složky státu a státní příspěvkové organizace. V těchto případech je cílem desetiprocentní úspora energie.

PROSTOR PRO EPC

Úsporám v rámci veřejných budov ale brání například omezení využívat model takzvaných energetických úspor se zárukou (EPC), který je úspěšný už víc než dvacet let. Zkratka pochází z anglického označení Energy Performance Contracting. Projekty EPC zákazníkovi garantují přímo ve smlouvě, že bude úspor dosaženo, jinak dodavatel hradí rozdíl. Dodavatel smluvně ručí i za návratnost vynaložených prostředků.

Výše úspor je pak prokazatelná díky komplexnímu systému měření dat a energetickému managementu. Další výhodou je, že zákazník nemusí investovat do úsporných technologií vlastní prostředky, protože všechna investiční opatření mohou být hrazena ze samotných úspor generovaných projektem. EPC projekty obvykle umožňují v budovách uspořit 70 procent nákladů na energetické komodity. Projekty byly realizovány například v Národním divadle, Státní opeře, Kongresovém centru Praha nebo mnoha nemocnicích napříč celou Českou republikou. Celkem v Česku zatím uspořily téměř 3 miliardy korun. Výhody EPC jsou tedy všeobecně známé, výsledkem je dlouhodobě dosahované snížení spotřeby energie a dalších provozních nákladů.

V rámci organizačních složek státu jsou ovšem stále ještě možnosti využití EPC poměrně omezené, a to kvůli rozpočtovým pravidlům. Prvním krokem k nápravě tohoto stavu je možnost dotačního zvýhodnění v programech SFŽP. „Už jsme zavedli model, kdy umíme kombinovat EPC s dotacemi, čehož už řada projektů využila. Jsme tak schopni touto kombinací výrazně navýšit celkové úspory. Typicky se dotace z OPŽP využívají na stavební práce, které by v rámci běžného EPC příliš prodlužovaly návratnost, takže by je žadatel nerealizoval,“ vysvětloval na semináři v Poslanecké sněmovně Petr Valdman.

NOVELE NIC NEBRÁNÍ

Podle Kamila Čermáka je umožnění realizace EPC projektů s využitím dodavatelského financování i v organizačních složkách státu zcela klíčové. Říká, že je třeba vyvolat novelu zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, která by umožnila přijímání dodavatelských úvěrů organizačním složkám státu stejně, jako je to u příspěvkových organizací. Pak by mohly probíhat EPC projekty včetně dodavatelského financování napříč veřejným sektorem.

Přijetí takové novely nic věcného nebrání, neodporuje to ani směrnicím EU. Novela by přispěla k naplnění cíle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a pomohla by ušetřit významné provozní náklady.

ČEZ ESCO uvádí jako příklad využití metody EPC v Národním divadle v Praze, kde garantovaná úspora za 10 let činí 84 mil. Kč, ale reálné výsledky jsou ještě lepší. K topení a chlazení je využívána energie z řeky Vltavy. Stejně tak úspěšné bylo využití EPC v Kongresovém centru v Praze, kde garantovaná úspora činí ročně 24 milionů korun. Šlo o opatření v oblasti topení, chlazení, větrání, kogenerace, osvětlení a energetickou správu. Nyní projekt rozšiřují o fotovoltaickou elektrárnu s 2 080 panely.

Obdobné pozitivní příklady lze nalézt ve školách a zdravotnických zařízeních. Jen veřejné budovy ve vlastnictví státu mezi nimi stále nejsou, ačkoliv jejich provoz polyká významné prostředky ze státního rozpočtu. Verbálně ovšem úspory podporují všichni, jen realita zatím ještě pokulhává.