Advokáti moderní energetiky

ABSTRACT: "The so-called LEX RES II amendment to the Energy Act should cover the fields of energy storage and aggregation. It could come into force in 2024," says Luděk Šikola, partner at the law firm Doucha Šikola advokáti.

Vaše firma uvádí na svém webu, že se zabývá zejména obnovitelnými zdroji, spolupracuje se Svazem moderní energetiky, Komorou obnovitelných zdrojů, Solární asociací… V čem spočívá tato spolupráce?

Naše firma je zaměřena na sektor energetiky, zejména obnovitelných zdrojů energie. Poskytujeme právní služby podnikatelům z tohoto oboru, nejen v oblasti energetického práva, ale zajišťujeme pro ně také obchodně právní agendou nebo třeba pracovně právní agendu. Důležitými klienty jsou právě i zájmové organizace z tohoto sektoru, kromě těch, které jste zmínila, je to například ještě CZ Biom. Pro ně vytváříme legislativní návrhy nebo připomínkujeme předložené návrhy zákonů a vyhlášek.

Děláte pro tyto organizace i lobbing?

Přímým lobbingem se nezabýváme, pro klienty připravujeme hlavně pozměňovací návrhy zákonů a jejich odůvodnění, což jsou podklady pro lobbing. Ten si dělají zájmové organizace samy. Někdy pomáháme ve sněmovně či Senátu s vysvětlením našeho odborného stanoviska. Doplňkově poskytujeme i technicko-ekonomické poradenství v energetice, tím se zabývá naše druhá firma DS Energy Consulting. Poradenství poskytujeme především v oboru EPC, tedy zaručených energetických úspor, kde se investice, kterou financuje zhotovitel, splácí z dosažených úspor.

Čím se aktuálně nejvíce zabýváte?

Podíleli jsme se na připomínkách k novému stavebnímu zákonu, který byl nedávno schválen. Hodně se zabýváme i novelou energetického zákona, tzv. Lex OZE II.

Stavební zákon se schvaloval pět let, byla to anabáze. My jsme se zabývali dopadem tohoto zákona na development obnovitelných zdrojů. Zákon by měl development „prošťouchnout“ a ulevit investorům tím, že se má podstatně zkrátit stavební řízení. Dnes i development malého větrného parku trvá 10 až 13 let. To je tak dlouhá doba, že to vydrží jen opravdu zapálení investoři.

Ke zkrácení doby přípravy nové stavby by měly přispět systémové změny, které zákon zavádí. Například bude jen jedno řízení o povolení záměru, zatímco nyní jsou dvě – územní a stavební.

Ještě více si slibuji od digitalizace správního řízení, to celý proces velmi zjednoduší. Veškerá komunikace investora s úřady bude probíhat digitálně, na dálku.

Při stavebním řízení má být omezena účast veřejnosti. Ekologické organizace to vnímají dost negativně.

Pokud půjde o záměr, který podléhá posuzování vlivu na životní prostředí, tak tam se i ekologické spolky dostanou. U menších projektů to není až tak potřeba.

O kolik by se ta stavební řízení mohla zkrátit?

Mohla by trvat maximálně jeden rok. Dosažení tohoto stavu bude ale asi chvíli trvat. Dotčený orgán ale bude muset vydat své stanovisko do 30 dnů. Pokud tak neučiní, nastupuje tzv. fikce souhlasu dotčeného orgánu. Má se za to, že dotčený orgán se záměrem souhlasí bez podmínek.

Zmínil jste, že spolupracujete na přípravě tzv. LEX OZE II. V jaké fázi je nyní příprava zákona?

Schválen byl už LEX OZE I, který umožňuje provozování OZE do 50 kW bez licence, zatímco dosud to bylo možné jen do 10 kW. Možné je i sdílení energie v bytových domech.

Návrh LEX OZE II, který má umožnit vznik energetických společenství, vyšel z Legislativní rady vlády s mnoha připomínkami a nyní se na Ministerstvu průmyslu a obchodu přepracovává.

Tato novela má obsáhnout i právní úpravu dvou veledůležitých nástrojů moderní energetiky – akumulace a agregace. V původním návrhu to vůbec obsaženo nebylo a legislativně to není zakotveno zatím vůbec nikde. Zatím není možné zažádat o licenci na akumulaci energie. Nelze tedy podnikat v oboru ukládání energie. Bez toho se tento obor nemůže rozjet.

Sporným bodem celého zákona je, pokud vím, velikost energetických společenství. Zákon je omezil na 1000 přípojných míst v rámci jedné obce, nebo okresu, což by znemožnilo vznik různých energetických společenství v rámci místních akčních skupin, plány na vznik energetického společenství má i Praha apod.

To je spíše věcná než legislativní diskuse. Velikost společenství by neměla být omezena, ale jsou tlaky na to, aby tomu tak bylo. Také se uvažuje o teritoriálním omezení energetického společenství, např. na jeden okres. To nemá logiku. Pochopitelně přenos elektřiny na větší vzdálenost zvyšuje náklady na její distribuci, ale to se dá přece řešit úpravou distribučních sazeb.

V Rakousku mají energetická společenství snížené distribuční sazby, takže jsou zvýhodněna.

U nás se zatím nic takového nechystá?

Měla by se udělat diverzifikace distribučních sazeb. Pokud někdo sdílí elektřinu jen v rámci obce, jsou náklady na distribuci podstatně nižší než u distribuce elektřiny na velkou vzdálenost.

Implementaci zákona prý brání i neexistence chytrých elektroměrů a vznik Datového centra…

Souhlasím, je potřeba průběhové měření spotřeby, aby si domácnosti a firemní zákazníci mohli řídit svou spotřebu během dne podle vývoje momentálních cen elektřiny. My jsme na samotném začátku instalace chytrých elektroměrů, ČEZ to zkoušel ve Vrchlabí, ale v okolních zemích jsou v tom mnohem dál. Přitom evropská legislativa stanoví, že zákazník má právo na instalaci chytrého elektroměru.

Jak vidíte časovou perspektivu přijetí LEX OZE II? A jak se na jeho přijetí bude vaše firma podílet?

V rámci revize se bude upravovat velikost společenství, do zákona by měla být začleněna agregace a akumulace energie. Až návrh uvidí zájmové organizace z oboru moderní energetiky, předpokládám, že budeme navrhovat nějaké úpravy.

A kdy by měl být zákon připraven?

Návrh by mohl jít do vlády na podzim a snad by mohl být schválen v příštím roce.

Hrozí nám sankce ze strany EK za zpoždění přijetí tohoto zákona?

Ano, hrozí, nicméně Komise je momentálně zahlcena jinými úkoly, souvisejícími s konfliktem na Ukrajině.

Zabýváte se i dalšími legislativními návrhy?

Ano, zajímá nás zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který se nyní novelizuje. Novela má zakázat vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu, pokud má bonitu I a II, pro účely výstavby fotovoltaických elektráren či skladů. S tím souhlasíme. Potřebujeme ale ošetřit, aby ty stávající velké fotovoltaické elektrárny na polích tam mohly fungovat dál a nemusely být odstraněny, až jim skončí životnost a mohly si prodloužit dočasné vynětí ze zemědělského půdního fondu.

Snažíme se také o přijetí úlevy pro větrnou energetiku. Aby malé větrné parky do 3 věží nemusely procházet procesem posuzování vlivu na životní prostředí. To je zatím ale jen ideový záměr.

Vy osobně věříte v budoucnost obnovitelných zdrojů v naší zemi?

V mnoha zemích už tomu tak je, tak nevím, proč by tomu nemělo stejně být i u nás. Máme na to potenciál – jak u fotovoltaiky, tak větru i biomasy. Je to naprostá nezbytnost, pokud nechceme pálit fosilní zdroje. Plus k tomu jaderná energetika. Uhlí do naší doby už nepatří a plyn je bezpečnostní riziko.

O DOTAZOVANÉM

Luděk Šikola, partner AK Doucha Šikola advokáti. Mgr. Luděk Šikola vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a po studiu nastoupil do advokacie. Za více než deset let právních činností v energetice získal rozsáhlé praktické zkušenosti ze sektoru biomasy, větrné energie, sluneční energie a malých vodních elektráren. Je členem rozkladové komise Energetického regulačního úřadu. 

Jeho koníčkem je zahrada. Ví, že nic nevyroste přes noc a že dovednosti a zkušenosti přináší květy a pravidelnou úrodu. Stejně se dívá na svou roli advokáta při podpoře úspěchu v podnikání klienta.