Europoslanci jednali o postoji k zákonu o energetické účinnosti budov
Europoslanci dnes před úterním hlasováním jednali o postoji Evropského parlamentu (EP) k návrhu opatření o energetické náročnosti budov. Norma si klade za cíl snížit emise, vytvořit nová pracovní místa, omezit energetickou závislost na Rusku i snížit účty za energie. Kritikové návrh odmítají jako nepřijatelný pro malé podniky a rodiny. O konečné podobě pravidel bude EP jednat s členskými státy.

Budovy jsou v unijním bloku podle Evropské komise (EK) zodpovědné za 40 procent spotřeby energie a za 36 procent emisí skleníkových plynů. "Tato dohoda nám ušetří až 50 milionů krychlových metrů plynu ročně," řekl ve své úvodní řeči europoslanec Ciarán Cuffe z frakce Zelených. Radan Kanev z parlamentního výboru pro životní prostředí opatření označil za normu důležitou v "sociální, ekonomické i geopolitické oblasti".
Návrh počítá s tím, že pokud se má sektor stavebnictví stát do roku 2050 klimaticky neutrálním, měly by mít všechny nové budovy od roku 2028 nulové emise. Stávající obytné budovy by musely do roku 2030 získat alespoň energetickou klasifikaci stupně E a do roku 2033 stupně D, a to na stupnici od A do G.
Ačkoli plán počítá i s dotacemi a podpůrnými programy, podle některých kritiků nebere dostatečný ohled na menší podniky a rodiny, které jsou zasažené vysokými cenami energií a renovace by pro ně nemusely být dostupné.
"Mnohé rodiny mají třeba jen jediný nemovitý majetek a tahle zelená politika by pro ně znamenala investice desítek tisíc eur do renovací...jsme jednoznačně proti tomuto evropskému šílenství," prohlásila dnes Isabella Tovaglieriová z euroskeptické a nacionalistické frakce Identita a demokracie.
Mírnější byl ve své kritice český europoslanec Ondřej Kovařík, který uvítal, že směrnice by zefektivnila provoz administrativních budov větších podniků, což by podle něj vedlo ke snížení emisí. "Nepřijatelné však je, abychom stejná přísná pravidla aplikovali na rodinné bydlení. To by mohlo vést ke skokovému nárůstu nájmů a cen bydlení, což si v současné situaci nemůžeme dovolit," řekl Kovařík.
Parlament bude o svém postoji k návrhu hlasovat v úterý a konečnou podobu pak dojedná s jednotlivými členskými státy. Státy se už loni v říjnu shodly, že všechny novostavby v EU budou od roku 2030 povinně bezemisní a nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve.
Související články
Podíl biometanu v distribuci roste. GasNet připojil Energetické centrum Horní Suchá
Skupina GasNet, největší distributor plynu v Česku, připojila do své sítě další výrobnu biometanu. Tento obnovitelný plyn, který s…
Ceny energií likvidují jednoho z největších českých pěstitelů kaktusů
Jedné z největších sbírek kaktusů a sukulentů v Česku, kterou má v soukromé botanické zahradě v Orlové pětapadesátiletý Otakar Pot…
Citroën chystá řadu malých elektromobilů, jejich cena má být co možná nejnižší
Francouzská automobilka Citroën v blízké plně elektrické éře plánuje vozy s co možná nejnižší cenou v rámci trhu, uvedl šéfdesigné…
‘Ukraine is a false justification’: America’s destructive new rush for natural gas
As the war in Ukraine sent natural gas prices skyrocketing, liquid natural gas (LNG) plants are springing up all along the fragile…
Povinné soláry na budovách se stanou i v Česku brzy realitou
Od roku 2028 mají být všechny nově postavené budovy v Evropské unii emisně neutrální, rozhodl Evropský parlament. Všechny nové dom…
Kalendář akcí
Povolovací procesy pro OZE po novelách energetického a stavebního zákona
Povolovací procesy pro OZE po novelách energetického a stavebního zákona
Waste to Energy 2023
Vodárenská infrastruktura a její financování
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.