Nadějné vyhlídky „malého jádra“

ABSTRACT: The eighth specialised conference dedicated to small modular nuclear reactors took place in Prague. It mapped the progress made in this area during the year and also discussed Czech projects.

Jen pár dní před konferencí byla zveřejněna zpráva, že americký Úřad pro jadernou energetiku certifikoval návrh malého modulárního reaktoru společnosti NuScale Power. Tato technologie nové generace byla v USA schválena vůbec poprvé. Výstavba ukázkové elektrárny s malým modulárním reaktorem (SMR) v Idaho National Laboratory tak může začít. I když dřív, než se kopne do země, čeká zařízení ještě dlouhý proces. NuScale tvrdí, že projekt bezuhlíkové elektrárny se šesti reaktory a celkovým výkonem 462 megawattů ale bude plně spuštěn v roce 2030.

Zdá se však být jisté, že vývoj SMR zrychluje a koncepty jednotlivých potenciálních výrobců se blíží praktickému uplatnění. Na konferenci v Praze dokonce jeden z přednášejících konstatoval, že SMR jsou momentálně „sexy“.

Jako první vystoupil Tomáš Ehler, náměstek sekce jaderné energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Zaměřil se na změny v aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK) z pohledu zavádění SMR. Současný statut implementace SEK potvrzuje podobu budoucího energetického mixu, kde kromě obnovitelných zdrojů bude mít významné místo právě jaderná energetika. Příprava strategie pro SMR získala impuls loňským založením skupiny, která připravuje SMR Road Map. Ehler hovořil o jednotlivých konkrétních krocích a úkolech pro letošní rok.

CO POTŘEBUJEME?

Organizaci projektu SMR v ČEZ představil Jakub Líman. Věnoval se příležitostem, které pro ČR tento obor přináší a specifikoval SMR program v ČEZ. Z regionálního hlediska jsou pro tyto zdroje zřejmě nejpříznivější podmínky v regionu jižních Čech a severní Moravy. Energii, získanou prostřednictvím SMR, potřebujeme především pro využití v dopravě, ve výrobě tepla a také ve výrobě vodíku. Budoucí potřeby přitom nepokryje jen nový velký jaderný zdroj, potřebujeme další, a to včetně SMR. Pro ČR má tento program řadu předností – přinese vysokou přidanou hodnotu, exportní potenciál a ekonomický rozvoj na území. SMR nekonkurují velkým reaktorům, ale doplňují je.

Za Českou nukleární společnost vystoupil Daneš Burket a představil jednotlivé projekty SMR, na kterých se v Česku pracuje. Řekl, že jsme jedna z osmi zemí světa, která je schopna konstruovat SMR. Máme k tomu řadu předpokladů – jde o lehkovodní koncepty, které jsou u nás vyzkoušené, máme s nimi provozní zkušenosti, máme kvalifikované lidi a jde o velkou příležitost pro náš průmysl. K úspěchu je nutná vládní podpora, spolupráce po linii vysokých škol, průmyslu a výzkumu a vývoje.

Karel Vinkler z ČEPS se věnoval technickým podmínkám rozvoje SMR na již existujících jaderných lokalitách. V úvahu připadají hlavně tam, kde je region jádru nakloněný a malé reaktory plánuje, jak je tomu v Jihočeském kraji. Budou užitečné tam, kde nahradí odstavované kapacity a budou redukovat energetickou závislost. Vinkler hovořil také o tom, jak je přenosová soustava na rozvoj SMR připravena. Struktura naší výroby elektřiny se do roku 2050 hodně změní, což musí přenosová soustava zvládnout. Dovoz elektřiny má přitom své meze, technické limity, není možno nevyrábět a jen dovážet. Po odstavení uhelných bloků bude vyrobená elektřina chybět. SMR v tom mohou opravdu pomoci.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR připravil pro konferenci přehled současné situace v jaderném světě. Obsáhle referoval o projektech v zahraničí. O možném využití malých modulárních reaktorů uvažují pobaltské státy Litva, Estonsko i Lotyšsko. V České republice by měl být první referenční malý modulární reaktor umístěn v lokalitě jaderné elektrárny Temelín. O rozvoj SMR usiluje Jihočeský jaderný technologický park, jehož zakladateli jsou Jihočeský kraj, firma ČEZ a Ústav jaderného výzkumu v Řeži, který spolupracuje hned s několika potenciálními dodavateli.

O využití jaderných reaktorů pro dodávky průmyslového tepla hovořil Doc. Karel Katovský z VUT Brno. Odpoledne vystoupili zástupci společností, které konkrétní projekty SMR připravují k výstavbě. Byly to firmy Westinghouse, EdF, Holtec, GE Hitachi a Rolls Royce. Z českých firem je nutné zmínit Centrum výzkumu Řež s projektem CR–100 a některými staršími projekty.

SMR V TEMELÍNĚ

Svým způsobem na tato témata navázala konference v sídle Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Zde ředitelka Útvaru rozvoje malých modulárních reaktorů v ČEZ Silvana Jirotková připomněla, že skupina ČEZ má ve své Vizi 2030 závazek připravit výstavbu malých modulárních reaktorů s celkovým výkonem přes 1000 MW. A že by první z nich mohl zahájit provoz již v roce 2032 v Temelíně.

Další SMR by se pak měly stavět po roce 2035. Přednostně mají sloužit jako náhrada uhelných elektráren a kromě elektřiny vyrábět také teplo pro okolní města. V úvahu připadá například území elektráren Prunéřov, Ledvice a Mělník.

ČEZ chce letos a příští rok dospět k výběru technologie pro první modulární jaderný reaktor v zemi. Spolupracuje se sedmi firmami, které technologie vyvíjejí. Podle ČEZ i vlády se tuzemská energetika při postupujícím odklonu od uhlí bez jádra neobejde.