Indie a Čína: nová ruská realita?

Svět zažil velmi málo situací, které výrazným způsobem přetransformovaly globální trhy s energetickými komoditami. A právě jedna taková událost zrovna zažívá rok od svého rozpoutání. 

Indie a Čína: nová ruská realita?

ABSTRACT: The conflict between Russia and Ukraine and the subsequent sanctions imposed on Russia by Western countries have caused a fundamental change in the flow of Russian gas and oil. Today, Russia is redirecting its supplies of these commodities mainly to China, India and Turkey.


 

Konflikt na Ukrajině naprosto změnil vzorce a zvyky obchodování, v rámci kterých svět fungoval posledních několik desetiletí. Energetická mapa a chování aktérů se mění. A zatímco Evropa si hledá způsoby, odkud energetické suroviny a zdroje vzít, Rusko řeší opačný problém, kterým je, kam ty své dát.

 

ROPA NAD ZLATO

Rusko si své moderní postavení vybudovalo na dramatickém nárustu cen ropy, který na přelomu milénia pomohl Putinovi bez problémů nastoupit do čela státu. Na exportu ropy je od té doby budováno HDP a obecně bohatství státu. Je to právě ropa, která se na vývozu a příjmů do rozpočtu Ruské federace podílí v mnohem větší míře než zemní plyn, který je přitom nejvíce zpolitizovaným energetickým zdrojem a který je často předmětem debat Ruska a ostatních států nebo uskupení. Přímý podíl ropy na ruském HDP se pohybuje okolo 15–20 % a činí tak tuto surovinu, která je často označovaná jako černé zlato, životně důležitou pro ruskou ekonomiku. Je přitom zajímavé sledovat graf ruského HDP a graf ceny ropy, protože se v podstatě sledují, až překrývají (viz obrázek 1).

Rusko drží 6. místo v rámci prokázaných zásob ropy a také drží nejvíce konvenční ropy mimo státy OPEC. Spolu se Saúdskou Arábií a Spojenými státy Rusko dominuje diverzifikovanému mixu dodávek. V roce 2021 ruská ropa představovala 14 % celkových světových dodávek.

Co se týče zemního plynu, Rusko je druhým největším držitelem zásob této suroviny na světě (po Íránu), druhým největším producentem (po USA) a také největším vývozcem. Oproti ropě je obchod s plynem složitější kvůli infrastruktuře, která je náročná na výstavbu a především také na vztahy s tranzitními státy (především s Ukrajinou). Rusko je plynárenskou velmocí, díváme-li se na jeho vliv na světový trh.

 

Obrázek č. 1: Graf cen ropy (červená čára) a graf ruského HDP (sloupce) v letech 2000 až 2008
Zdroj: Jiuxia Wu, International Business School, Tianjin University of Finance and Economics

 

RUSKO JEŠTĚ JAKO ENERGETICKÝ PARTNER UNIE

Přestože současnému konfliktu předcházely indicie, které Rusko vykreslovaly dlouhodobě jako nespolehlivého dodavatele a sporného mezinárodního aktéra (přerušování dodávek ropy do Evropy v 90. letech minulého století, otrava Litviněnka 2006, válka v Gruzii 2008, anexe Krymu, sestřelení letu MH17 a výbuchy muničních skladů ve Vrběticích 2014, otrava Skripala a jeho dcery 2018), Evropa si vybudovávala stále větší závislost na importu obrovského množství energetických surovin a fosilních paliv. Rusko se stalo hlavním evropským dodavatelem ropy, zemního plynu a pevných paliv. Potřeba pokrýt poptávku po energetických komoditách a touha Ruska projektovat svou sílu a využít své zdroje vyústily ve vzájemnou závislost těchto dvou hráčů.

Závislost byla posilňovaná evropskou historickou „path dependence“ na Rusku, a to především unijních států střední a východní Evropy. Ruský zemní plyn představoval přibližně 45 % dovozu plynu do Unie v roce 2021 a dokonce se očekávalo zvyšování tohoto procenta, vezmeme-li v potaz klesající evropskou produkci zemního plynu (například Gazprom ve svých reportech před konfliktem zdůrazňoval potřebu posílit export svého zemního plynu směrem na evropské trhy). Velkou roli navíc sehrál před konfliktem i Nord Stream II (NSII), který vyvolal na půdě Unie velké debaty mezi dvěma tábory. Jeden se na NSII díval z pohledu ekonomického a byl zastupován především Německem a Rakouskem. Druhý viděl NSII jako politický projekt, jak se více připoutat k ruské závislosti a byl přijat státy východní Evropy, Polskem především. Energetická dimenze EU-ruských vztahů je pořád ovšem velmi důležitá a obě strany ví, že se potřebují navzájem.

 

VELKÝ TŘESK: SANKCE

Po začátku konfliktu na Ukrajině se ovšem vztahy otřásají v základech. Začalo to unijními/americkými sankcemi uvalenými na Rusko, následoval březnový ruský dekret o placení za plyn pro zahraniční kupce v rublech a pozastavení dodávek plynu přes Nord Stream I.

První sankční balík byl spuštěn již 28. února 2022 a aktuálně se projednává už 10. sankční balík. Pro sektor energetiky je nejdůležitější zákaz dovozu uhlí z Ruska, zákaz dovozu ropy z Ruska s omezenými výjimkami, cenový strop související s námořní přepravou ropy a ropných produktů, zákaz vývozu zboží a technologií v odvětví rafinace ropy do Ruska, zákaz nových investic do ruské energetiky a těžebního sektoru.

Jako nejdůležitější se jeví zákaz dovozu ropy z Ruska a cenový strop (60 dolarů za barel) související s námořní přepravou ropy, který funguje od 5. prosince 2022. Ten v praxi znamená to, že každý, kdo chce kupovat ruskou ropu, zaplatí Rusku maximálně 60 USD/barel nebo méně, pokud chce náklad přepravovat prostřednictvím společností, které mají sídlo v EU nebo jiných zemích, které podepsaly tento strop – USA, Spojené království, Japonsko, Kanada a Austrálie. Jestliže tedy někdo, kdo chce stále kupovat ruskou ropu, potřebuje k tomu přepravu nebo pojištění některého z výše zmíněných států, nesmí Rusku zaplatit více než 60 USD/barel. Cenový strop stanovuje přísné podmínky pro nákup ruské ropy pro třetí státy a kromě toho také společnosti se sídlem v zemích podílejících se na tvorbě stropu mají zakázáno poskytovat své služby (pojištění lodí s ropou) nad danou cenu.

Cílem nebylo opatření, které donutí Rusko přestat prodávat ropu, protože takové jednání by mělo za následek extrémní zásahy do celosvětových dodávek a také zvýšení ceny ropy. Cílem je snížit tržby z ruské ropy a omezit nárůst cen, protože vzhledem k vysoké míře ruského exportu této suroviny, bez stropu by bylo pro tento stát zcela bezproblémové ropu prodávat za tržní ceny. Naopak není tak jednoduché manipulovat s cenami ropy ve svůj prospěch, ovšem využít evropskou dominanci v oblasti námořního pojištění pro lodě a jejich náklad, to už se jako forma nátlaku zdá být lépe realizovatelné. Toho si je koalice států tvořící cenový strop vědoma – právě tyto státy poskytují pojištění zhruba pro 90 % světového nákladu.

Putin zareagoval na cenový strop prosincovým dekretem, který od února 2023 na období pěti měsíců zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí, které právě tento strop dodržují.

Obrázek č. 2: Přehled unijních sankcí vůči Rusku v oblasti energetiky
Zdroj: Rada Evropské unie, 2023

 

NOVÉ DVEŘE SE OTEVÍRAJÍ

V roce 2022 došlo k poklesu dovozu ruského zemního plynu do EU zhruba o 45 %, a to ze 185 miliard metrů krychlových na 100 miliard. Zákaz dovozu ropy a cenový strop pak má Rusko stát přibližně 160 milionů eur kaž­dý den. Obchodní bilance mezi Unií a Ruskem dosáhla vrcholu v březnu 2022 s hodnotou 18 miliard eur, v září už hodnota činila 10 miliard eur. Jedny dveře se takto Rusku zavírají, ovšem většinou, když se jedny zavírají, někde se otevírají jiné. V tomto případě jsou těmi jinými především ty do Číny a Indie.

Ruský obchod a spolupráce s Čínou není nic nového, výměna zboží probíhala už před konfliktem a Rusko bylo už tehdy pro Čínu důležité jako dodavatel energie. Po Saúdské Arábii bylo v roce 2022 Rusko nejvýznamnějším dodavatelem ropy do Číny a bude zajímavé do budoucna sledovat, jestli Saúdskou Arábii Rusko překoná. Jenom za tři až čtyři měsíce se (z ledna/února na květen 2022) dodávky ruské ropy do Číny zvýšily o 0,2 – 0,4 milionů barelů denně na 2 miliony a dodávky meziročně vzrostly o 22 %.

Co se týče zemního plynu, zde může být kvůli nízké kapacitě infrastruktury problém s diverzifikací ruských dodávek z evropských trhů na jiné. Čínu a Rusko od roku 2019 propojuje plynovod Power of Siberia (Síla Sibiře) s předpokládanou maximální kapacitou 38 miliard krychlových metrů ročně v roce 2025 a jedná se i o dalším plynovodu Power of Siberia 2 s plánovanou kapacitou 50 mi­liard krychlových metrů za rok a trasou přes Mongolsko. Je důležité zmínit fakt, že v současné době Rusko není schopno přeorientovat své toky zemního plynu z Evropy do Asie. Ať už z pohledu již zmíněné infrastruktury, ale také kvůli konkurenci dodávek zemního plynu ze Střední Asie a LNG, ale především také proto, že Čína nehodlá dělat stejné chyby jako Evropa a nechce být do tak velké míry závislá na jednom státu jako dodavateli zemního plynu.

Čína je ze všeho nejvíce pragmatický aktér, jenom a pouze s vidinou zisku. Zvýšením dodávek ropy se nesnaží pomoct Putinovi nebo ho v konfliktu podpořit. Staví se do neu­trální pozice, kdy bezohledně využívá příležitosti na trhu. Obecně vztah mezi Ruskem a Čínou je asymetrický, v podstatě Rusko je ten, kdo je na Číně závislé, což se může do budoucna ještě více prohloubit. Čína je pro Rusko o mnoho více důležitým obchodním partnerem, než je tomu naopak, což se může projevovat v rozhodujícím čínském financování již zmíněného plynovodu Power of Siberia nebo projektu Jamal LNG, ale také i čínského exportu, který v září 2022 zaznamenal oproti roku 2021 nárůst o 21 %. Čína se stala nejdůležitějším obchodním partnerem Ruska, což se naopak (bohužel pro Rusko) říct nedá.

Co dělá Rusko v očích Číny atraktivní, je ale Arktida a využití tamních ruských zón k čínským ekonomickým zájmům a ambicím. V listopadu 2022 Rusko poslalo teprve podruhé svou ropu přes polární kruh směrem k Číně a ta už o do velké míry zamrzlý region projevila zájem ve svých strategických dokumentech. Ale stejným způsobem, jako je Čína vůči Rusku v některých ohledech opatrná, Rusko si chrání Arktidu, která má pro něj strategický a symbolický význam.

Obrovský nárůst v dodávkách ruské ropy zažila Indie. Během konfliktu vzrostl ruský export zhruba patnáctkrát: v říjnu se Rusko stalo hlavním dodavatelem ropy do Indie (a vytlačilo tak tradiční dodavatele z Blízkého východu) a v prosinci podle Mezinárodní energetické agentury dosáhl vývoz ruské ropy přibližně 1,6 milionů barelů denně. Indie investovala do těžby ropy v Rusku a indické ropné společnosti mají podíly v některých ruských ropných projektech na Sibiři. Rusko by určitě rádo i nadále posílalo ropné dodávky do Indie, která dříve či později předběhne Čínu a bude nejlidnatější zemí světa, čímž se pravděpodobně zvýší potřeby dovozu ropy. Co se ale týče zemního plynu, situace je zde horší než v Číně. Riskantní by byla stavba plynovodu buď přes hory s extrémní nadmořskou výškou, nebo přes Afghánistán a Pákistán jako tranzitními státy, což by znamenalo velké politické riziko (už jenom vzhledem ke vztahu Indie a Pákistánu, který se historicky nenese v přátelském duchu). Je namístě také zmínit, že rusko-indické přátelství je do velké míry postaveno na dodávkách zbraní, ve kterých je Rusko pro Indii číslo jedna.

Poslední stranou trojúhelníku zemí, které významně posilují ruský dovoz ropy, je Turecko. Průměrné objemy tureckého dovozu byly před konfliktem zhruba 100 tisíc barelů na den, v současné době je to zhruba třikrát tolik. Turecko bylo také jednou ze zemí, která souhlasila s částečným přechodem plateb na rubly v rámci obchodu s ruským zemním plynem. Na podzim minulého roku Putin navrhl přesměrování dodávky plynu původně určené pro NSI do Černého moře, aby mohl být vytvořen evropský plynový uzel v Turecku. Za zmínku stojí také to, že ruský Rosatom v současné době v Turecku staví jadernou elektrárnu Akkuyu s plánovaným začátkem provozu v květnu 2023. Elektrárna má pokrývat zhruba 10 % turecké poptávky elektřiny.

 

Obrázek č. 3: Export ruské ropy do Číny a Indie v roce 2022 (v mil. barelů za den)
Zdroj: Kpler, BBC

 

Obrázek č. 4: Podíly jednotlivých zemí na vývozu ropy z Ruska v únoru a říjnu 2022
Zdroj: Eurostat, Bloomberg, JPMorgan, BOFIT

 

DOBA SE MĚNÍ

Všechny výše zmíněné státy za odběr ruské ropy dostaly slevu 30 dolarů za barel v porovnání s ropou Brent. Fyzický vývoz ropy z Ruska mohl být v roce 2022 vyšší přibližně o 7,5 % než v roce 2021 a i celkový příjem z ropy byl vyšší než v roce 2021. Co se týče plynu, na začátku února tohoto roku Rusko oznámilo, že se jeho vývoz zemního plynu v minulém roce propadl o 25 % a poslední dobou můžeme sledovat také pokles příjmu ruské vlády z ropy. V lednu tohoto roku se Ural (ruská ropa) prodávala za cenu 38 dolarů za barel, což byla zhruba poloviční cena ropy Brent.

Budoucí plány Ruska jsou jasné - poslat většinu vývozu ropy v tomto roce do zemí, které se sankcemi nemají nic společného. Bývalý ministr energetiky a současný místopředseda vlády Alexander Novak v únoru 2023 oznámil, že Rusko v březnu sníží produkci své ropy o 500 tisíc barelů denně.

500 tisíc barelů na den v případě Ruska nezní jako nějaké závratně vysoké číslo, ovšem jaký je dlouhodobý výhled a budoucnost tohoto státu? Státu, který je zvyklý být energetickou velmocí a jehož pozice je v mezinárodním systému založena na energetických surovinách.

 

 


O AUTORCE

Hana Halfarová je studentkou oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost na Masarykově univerzitě v Brně. Ráda se zajímá o dění okolo sebe, především pak o politiku a problematiku životního prostředí. V oblasti energetiky největší pozornost věnuje trendům a vývoji v oblasti jádra.

Kontakt: hana.halfarova@centrum.cz

Tomáš Brejcha

Související články

Ropa zdražuje, přetrvávají obavy ohledně vývoje na Blízkém východě

Ceny ropy se dnes zvyšují, na trhu přetrvávají obavy ohledně situace na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent kolem 18:00 SEČ v…

Středočeský kraj chce instalovat fotovoltaické elektrárny na budovy škol a muzeí

Středočeský kraj chce instalovat fotovoltaické elektrárny na budovy škol a muzeí a ušetřit tak za energie. Radní dnes schválili se…

Regulačný úrad predložil novelu energetických zákonov, chce zvýšiť svoje kompetencie

Súčasťou návrhu sú aj zmeny zákonov o tepelnej energetike, o podpore obnoviteľných zdrojov energie, ale aj zákona o energetike. No…

Alternatívne palivo do slovenských jadrových reaktorov už testujú na Ukrajine

Palivo, ktoré dodá spoločnosť Westinghouse Electric Sweden AB, musí prejsť najskôr procesom licencovania. Prvé dodávky alternatívn…

Kroměříž kvůli úsporám přebuduje kotelnu bytového domu v Lutopecké ulici

Kroměřížská radnice připravuje rekonstrukci plynové kotelny městského bytového domu v Lutopecké ulici číslo popisné 1422. Dosavadn…

Kalendář akcí

SymGas 2024

16. 04. 2024 09:00 - 17. 04. 2024 18:00
Praha, Orea hotel Pyramida
SymGas je určen technickým odborníkům celého řetězce tuzemského plynárenství, od pracovníků údržby plynárenské soustavy přes konstruktéry až po revizn...

Dny teplárenství a energetiky

23. 04. 2024 16:00 - 24. 04. 2024 00:00
Clarion Congress Hotel Olomouc

XXXIII. Seminář energetiků

20. 05. 2024 09:00 - 22. 05. 2024 18:00
hotel Harmonie Luhačovice

PRO-ENERGY CON 2024

07. 11. 2024 16:00 - 08. 11. 2024 00:00
Hotel Amande, Hustopeče, ČR
Odborná konference PRO-ENERGY CON pořádaná již od roku 2011, je již tradičním setkáním zástupců a předních odborníků všech energetických odvětví. Konf...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

81935
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1017
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika