Obejdeme se bez ropovodu Družba? Až za dva roky

Česko je zatím závislé na dodávkách ropy z Ruska, odkud k nám proudí něco přes polovinu potřebného objemu. Kdyby se dodávky Družbou přerušily, je nutné mít dostatečný objem strategických zásob. 

Obejdeme se bez ropovodu Družba? Až za dva roky

ABSTRACT: The Czech Republic is exempted from the EU ban on Russian oil imports until the end of 2024, when the capacity of the TAL pipeline – which is connected to the IKL pipeline – should be increased. Questions remain of whether the state will support a conversion of the Orlen Unipetrol refinery to processing non-Russian oil and what will the fate of the Druzhba pipeline be.


 

Evropská unie zavedla od neděle 5. úno-­ra nové embargo na ruskou ropu. V pořadí šestý zákaz se týká ropných produktů včetně nafty, topných olejů nebo leteckého paliva a jeho hlavním cílem je omezit ruské financování konfliktu na Ukrajině. Embargo na ropné produkty navazuje na prosincový zákaz dovozu ruské ropy do EU po moři a zastropování ceny této ropy na 60 dolarů za barel. Z dovozu ropy má Česko výjimku, smí ji dál odebírat pozemní cestou ropovodem Družba, a to přibližně do konce příštího roku. Do té doby by se mělo podařit rozšíření kapacity ropovodu TAL. Po rozšíření kapacity by měl pokrýt celou spotřebu ČR, která dosahuje asi 8 milionů tun ročně. Česko kromě toho může ještě do prosince dovážet i diesel vyrobený v zemích napojených na Družbu.

Zatímco závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska se Česká republika už zcela zbavila, v případě ropy se loni naše závislost na Rusku naopak prohloubila. Zatímco v roce 2021 pocházelo z Ruska 50 procent dovezené ropy, loni už to bylo 56 procent.

Celkový dovoz surové ropy do České republiky loni narostl o 8,5 procenta na 7,425 milionu tun, jak lze vyčíst z údajů v systému STAZO na webu Českého statistického úřadu.

Ropovodní systém na uzemí České republiky
Zdroj: MERO

 

JAKÉ JE RIZIKO PŘERUŠENÍ DODÁVEK DO ČESKA?

Rusko 25. února nečekaně přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která surovinu přepravuje do Polska a pak dále do Německa. Polsko však od tohoto měsíce odebírá od Ruska pouze zlomek objemu ropy v porovnání ještě i se situací v lednu letošního roku.

Pokud by nedošlo k přerušení dodávek, Polsko plánovalo, že z Ruska severní větví Družby obdrží v únoru zhruba 220 tisíc tun ropy, což odpovídá přibližně 58 tisícům barelů denně. Ještě v lednu ale danou cestou získalo 500 tisíc tun, tedy zhruba dvojnásobek. Toto razantní snížení objemu dodávek z Ruska značí, že Polsko nyní ve svých rafineriích zpracovává ruskou ropu jen přibližně z desetiny. Polským státem ovládaný petrochemický podnik Orlen, vlastnící rafinerie také v Česku, se rozhodl již dále neprodloužit kontrakt s ruským ropným gigantem Rosněfť, jejž ovládá Kreml. Tato smlouva přitom vypršela ke konci letošního ledna. Kontrakt Orlenu s Tatněftí, dalším ruským ropným podnikem, je ovšem stále platný, takže Polsko nadále odebírá právě zhruba deset procent ropy z Ruska.

Ruská ropa Družbou tak nyní proudí hlavně její jižní větví, tedy do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Nynější dění kolem severní větvě zvyšuje riziko přerušení dodávek také právě jižní větví. Přerušení dodávek jižní větví Družby nastalo již loni v srpnu, kdy však důvodem byly spory Moskvy a Kyjeva o výši plateb za tranzit ropy přes ukrajinské území v kontextu tehdy zaváděné další sady západních sankcí na Rusko. Tehdejší přerušení dodávek však trvalo pouze krátce a motoristé v Česku jej nijak nepocítili.

„Není jisté, jestli se dodávky Družbou nyní nepřeruší. Patříme k nejvíc ohroženým zemím EU a už dávno jsme měli navyšovat rezervy. Je za minutu dvanáct,“ komentoval pro Lidové noviny situaci předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.

 

 

NAFTY BY MOHL BÝT NEDOSTATEK JEN PŘI VÝPADKU DRUŽBY

Evropa i Česká republika se nyní obávají hlavně možného nedostatku nafty. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) se snaží proto co nejvíc zásobit kvůli možným výpadkům dodávek ropy z Ruska a nedostatku nafty. Kromě ropy za 1,2 miliardy korun se SSHR nově pokouší dokoupit do státních rezerv také naftu.

Stát zásoby každopádně navýšit potřebuje – kvůli splnění limitu EU i zvýšení vlastní surovinové bezpečnosti. Státní provozovatel ropovodů společnost MERO už sice zahájil projekt víc než miliardové investice do navýšení kapacity Transalpinského ropovodu (TAL), ale projekt má být dokončen až v závěru roku 2024. Do té doby by v případě výpadku Družby byla ohrožena zejména rafinerie v Litvínově, která z ruské ropy vyrábí naftu.

„Litvínovská rafinerie by ale v takovém případě musela být zásobována ze zásob SSHR a dodatečnými nákupy alternativní ropy zpracovatelné tamní rafinerií dle možností využití aktuálně volné kapacity ropovodu TAL,“ uvedl pro LN mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Ivan Indráček se domnívá, že nedostatku nafty bychom se měli obávat pouze v případě, že by se z nějakých důvodů přerušil tok ropovodem Družba. „Zhruba 20 procent nafty do Česka dovážíme. Současná situace má ovšem spoustu neznámých. Pokud poteče ropovod Družba, budeme schopni si 80 procent spotřeby vyrobit sami. A stejně tak těch zbylých 20 procent relativně snadno dovezeme z okolních zemí, jelikož v 6. sankčním balíčku je řečeno, že země, které mohou nadále vyrábět naftu prostřednictvím ropovodu Družba, mohou hotové produkty vyvážet pouze do České republiky,“ říká Indráček.

Spotřeba motorové nafty v České republice se pohybuje kolem pěti milionů tun ročně, podíl dovozu činí asi 45 procent. Přibližně 1,4 milionu tun dovážíme z německých rafinerií, 800 tisíc tun ze Slovenska a asi 200 tisíc tun z Rakouska. Jenže podle odhadů letos dovoz z Německa a z Rakouska klesne na polovinu, takže výpadek importu dosáhne až 800 milionů tun. Ze slovenského Slovnaftu by mohlo letos dorazit zhruba o sto tisíc tun více nafty a společnost Orlen Unipetrol by měla dodat na trh o 400 tisíc tun nafty více než loni.

 

Země původu

2021

2022

Rusko

3417

4162

Ázerbájdžán

1096

1800

Kazachstán

1239

652

Spojené státy

804

469

Saúdská Arábie

0

204

Libye

158

139

Norsko

81

0

Nigérie

45

0

Podíl na dovozu ropy do České republiky v tisících tun 
Zdroj: ČSÚ (systém STAZO)

 

DALŠÍ OSUD DRUŽBY

Co se stane s ropovodem Družba, až jej Česko v roce 2025 po zvýšení přepravní kapacity ropovodu TAL (na který navazuje ropovod IKL ve vlastnictví českého státu, směřující do Kralup) přestane potřebovat? V roce 2025 navíc končí výjimka z protiruských sankcí pro Česko, Slovensko a Maďarsko, které smějí do té doby odebírat ruskou ropu prostřednictvím potrubí.

Společnost MERO, státní provozovatel ropovodů, zvažuje, jak s Družbou naložit – přesněji co si počít s 1,3 milionu tunami rour uložených převážně v zemi.

„Otázkou dalšího osudu Družby se už zabýváme. Variant je několik. Vše bude záležet především na vývoji geopolitické situace a také na tom, jak skončí válka na Ukrajině,“ řekl LN a dříve i PRO-ENERGY magazínu generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček.

Podle Pantůčka se v první řadě nabízí možnost využít Družbu jako alternativní dopravní trasu „neruských“ druhů ropy z ukrajinského přístavu v Oděse. Ukrajinský provozovatel ropovodů Ukrtransnafta totiž před lety napojil potrubím Oděsu na Družbu v ukrajinských Brodech, tedy až za hranicemi Ruska a Běloruska. Takové řešení by sloužilo coby rezerva či doplněk českého dovozu ropy skrze tankery mířící do Terstu a dále přes IKL. Podmínkou toho ale je dlouhodobý mír, který se nyní zdá být v nedohlednu.

Dle Pantůčka by se potrubí Družby dalo využít i pro jinou přepravu jiné suroviny, například plynu – amoniaku, případně pro vedení optických kabelů a podobně.

Krajním řešením je potrubí prostě odepsat a ponechat svému osudu. „Ale to by skutečně bylo až krajní řešení. Pak už by v případě potřeby provoz nikdo neobnovil. A když, tak jen za cenu obrovských nákladů, které by i kvůli postupnému odklonu Evropy od ropných paliv nikdo nezaplatil, peníze by na to žádná banka nepůjčila,“ upozornil Václav Loula, expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Loula zmínil i další variantu využití Družby, o níž se už v minulosti diskutovalo – systém umožňuje otočit směr toku ropy, tedy posílat surovinu ze Západu – přesněji z Terstu přes TAL, český IKL a Družbu – do bratislavské rafinerie Slovnaftu.

 

UNIPETROL ŽÁDÁ PŘÍSPĚVEK NA REKONFIGURACI RAFINERIÍ

Vlastník českých rafinerií, podnik Orlen Unipetrol, očekává v souvislosti s ukončením dodávek ruské ropy velké problémy. Litvínovská rafinerie totiž v zásadě umí zpracovávat jen ruskou sirnatou ropu, s tzv. sladkými druhy ropy se vypořádat příliš neumí. Bude proto potřebovat investice do tzv. rekonfigurace.

„Naši skupinu čekají neplánované mnohamiliardové investice do odklonu od ruské ropy, a tedy do zajištění energetické nezávislosti České republiky. V příštích třech letech budeme nuceni vynaložit odhadem 5 až 10 miliard korun na rekonfiguraci litvínovské rafinerie, aby mohla zpracovávat neruské druhy ropy,“ uvedl mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.

Problém je i v otázce ceny. Česká republika dnes vydělává na slevě, s níž se na světovém trhu prodává ruská ropa. Z aktuálních dat Českého statistického úřadu je rozdíl jasně viditelný. Loni v prosinci tuna ropy z Ruska vycházela na zhruba 9 tisíc korun, zatímco surovina z kaspické oblasti nebo z USA vycházela na 16 až 18 tisíc korun za tunu.

Podle informací Lidových a Hospodářských novin proto holding PKN Orlen, majitel tuzemských rafinerií, vyjednává s českým státem, aby se podílel na nutných strategických investicích za více než 20 miliard korun. Jaká suma z oněch 20 miliard má být od ČR, ještě není známo. Produkce nafty v rafine­riích Orlen Unipetrol je asi o 1,5 milionů tun nižší než spotřeba tuzemského trhu. Poláci tvrdí, že jen zmíněné investice zajistí zvýšení výroby nafty v příštích několika letech odhadem o 1,3 milionu tun (asi 1,4 miliardy litrů). A stoprocentní kapacitu zpracování ropy z neruských nalezišť.

Orlen Unipetrol upozornil českou vládu na to, že investiční projekty směřující k větší výrobě motorové nafty nemusí být ekonomicky životaschopné. Proto požaduje příspěvek od českého státu. „Zástupci českého státu vznesli dotaz na možné navýšení výroby motorové nafty v souvislosti s odklonem od ruské ropy. Naše společnost ve své dlouhodobé strategii se zvýšením výroby fosilních paliv nepočítala. Proto nyní společně diskutujeme různé scénáře, jak tuto situaci technologicky a investičně řešit,“ sdělil nedávno LN Pavel Kaidl.

Přitom skupina Orlen Unipetrol v loňském roce více než pětinásobně zvýšila svůj čistý zisk na 17,9 miliardy korun. Meziročně je to nárůst o 14,7 miliardy korun. Výrazně také stouply tržby společnosti, meziročně o více než 36 procent na 209,5 miliardy korun.

Litvínovská rafinerie zpracovává asi 80 procent ruské těžké ropy, která k nám teče ropovodem Družba. Po úplném přerušení dodávek ropy z Ruské federace bude litvínovská rafinerie potřebovat 2,5 až 3 miliony tun ropy ročně navíc z jiných zdrojů.

Tomáš Brejcha

Související články

V roce 2030 bude každý druhý nově prodaný vůz v Česku elektromobil, říká šéf Kia

Evropský autoprůmysl hledá cesty, jak nejlépe zvládnout nástup vozů na elektřinu a odpovědět na příchod nových značek, ať už jde o…

Katar zvýši ťažbu zemného plynu a produkciu LNG, s prácami začína okamžite

Pre katarský plyn boli doteraz hlavným trhom ázijské krajiny na čele s Čínou, Japonskom a Južnou Kóreou. Po ruskej invázii na Ukra…

ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila

Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stej…

Analytici: Klesající ceny povolenek mohou snížit ceny energií i omezit investice

Klesající ceny emisních povolenek by mohly krátkodobě snížit cenu energií pro odběratele, v případě dlouhodobého stavu by však zár…

Gas’s future looks cloudy as demand and prices tumble

Two vast shipping tankers stocked with liquefied natural gas (LNG) will glide up the Milford Haven Waterway this week to unload th…

Kalendář akcí

SymGas 2024

16. 04. 2024 09:00 - 17. 04. 2024 18:00
Praha, Orea hotel Pyramida
SymGas je určen technickým odborníkům celého řetězce tuzemského plynárenství, od pracovníků údržby plynárenské soustavy přes konstruktéry až po revizn...

Dny teplárenství a energetiky

23. 04. 2024 16:00 - 24. 04. 2024 00:00
Clarion Congress Hotel Olomouc

XXXIII. Seminář energetiků

20. 05. 2024 09:00 - 22. 05. 2024 18:00
hotel Harmonie Luhačovice

PRO-ENERGY CON 2024

07. 11. 2024 16:00 - 08. 11. 2024 00:00
Hotel Amande, Hustopeče, ČR
Odborná konference PRO-ENERGY CON pořádaná již od roku 2011, je již tradičním setkáním zástupců a předních odborníků všech energetických odvětví. Konf...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

81957
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1017
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika