Větru neporučíme, ale práci pro nás udělá

ABSTRACT: Wind power plants could produce up to ten percent of the electricity consumed annually in the Czech Republic by 2040. CEZ Group is endorsing this option: it offers municipalities a share in the ownership of newly built wind power plants.

Na celkovém objemu vyrobené elektřiny v ČR se loni podílely větrné elektrárny jen jedním procentem. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren dosáhl 340 MW. Je zřejmé, že výroba elektřiny s využitím větru nepostupuje v Česku dost rychle, nízké jsou hlavně přírůstky těchto zdrojů ve srovnání s tempem v jiných evropských zemích.

NEPOPULÁRNÍ VĚTRNÍKY?

Je smutným faktem, že mezi lety 2014 – 2016 a 2019 – 2020 nebyla v ČR postavena žádná nová větrná elektrárna. Důvodů je víc, ne všechny ale zcela odpovídají realitě. Například to, že nejsme přímořským státem a že tedy při naší geografické poloze nejsou větrníky tak výkonné, jako v některých jiných zemích. Že tu prostě dost nefouká. To je často opakovaný mýtus. Když se totiž podíváme třeba k našim sousedům, i Rakousko je vnitrozemským státem, ale vítr se tam na pokrývání spotřeby podílí v některých dnech i z desítek procent (např. v neděli 26. února to bylo z 26,5 %). V tentýž den vyrobili v Německu 80 % elektřiny z větru na souši.

Investice do nových elektráren – nejen větrných – ovšem narážejí na zdlouhavé povolovací řízení a nedostatek politické podpory, což již není mýtus, ale realita. Pomalý rozvoj větrné energetiky v ČR je téměř výhradně dílem složitého, nepřehledného a omezujícího povolovacího řízení, které nedává investorům potřebné jistoty.

Určitě je ale pravda, že větrníky „na svém dvorku“ lidé příliš nechtějí – na rozdíl od nich fotovoltaické panely vyvolávají daleko menší odpor. I proto se fotovoltaice daří lépe, případně i jiným obnovitelným zdrojům.

Dále lidem vadí, že jsou tyto elektrárny hlučné, nicméně při dodržení všech pravidel a správné údržbě není hluk nadměrný. Přesto tento aspekt nelze zcela pominout, takže se větrné elektrárny většinou nestaví v osídlených oblastech. Povinnost dodržet noční hlukové limity je pro umístění větrných elektráren zásadním omezením.

Ve veřejném mínění převažuje také názor, že obnovitelné zdroje jsou sice výborné, ale drahé, a navíc je výroba těchto zařízení neekologická. K tomu říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Energii, která je potřeba k výrobě větrné elektrárny, vyrobí tato elektrárna do roka.“ 

VĚTRNÉ ČESKO

V některých místech jsou i u nás pro stavbu větrných elektráren podmínky velice dobré. Odborníci soudí, že jsou podobné, jako je mají například v jižním Německu, kde je ale větrníků desetkrát tolik. „Potenciál větru máme podobně dobrý jako sousední Rakousko, které z větru pokrývá přibližně 12 % své spotřeby, nebo jižní Německo,“ připomíná Štěpán Chalupa.

Podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by z větru mohlo do roku 2040 pocházet v Česku 6,2 TWh, tedy 10 % ročně spotřebované elektřiny, což je přibližně spotřeba Moravskoslezského kraje. Při využití veškerých technicky vhodných ploch by měl vítr potenciál dokonce 19 TWh, což představuje třetinu tuzemské roční spotřeby elektřiny. To už by u nás ale muselo být větrníků opravdu hodně.

V současné době větrné elektrárny pracují v desítkách lokalit v ČR a jejich nominální výkon se pohybuje od malých výkonů (300 kW) pro soukromé využití až po 3 MW. V budoucnu by se měly stavět stožáry o výšce cca 90 – 170 metrů s rotory o průměru 110 až 160 metrů. Budou tedy rozměrnější, než se stavějí dosud. Budou ale také výkonnější, u instalací se počítá s výkonem 3 – 5 MW a roční výrobou 7,8 – 13,5 GWh.

Ze zmíněné studie akademiků z roku 2020 vyplývá, že pro výstavbu větrných elektráren jsou u nás nejvhodnější lokality v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji a na Vysočině. Mezi uvažovaná omezení patří kromě klimatických podmínek technické možnosti zvolených technologií, zákonná omezení výstavby větrníků, veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny a postoj obyvatel.

ČEZ CÍLÍ NA OBCE

Mezi průkopníky vývoje větrné energetiky v ČR patří nesporně Skupina ČEZ. Postupně provozovala větrné elektrárny v Dlouhé Louce nad Osekem u Litvínova v Krušných horách, na Mravenečníku v Jeseníkách nebo na Novém Hrádku u Náchoda. Prvními moderními větrnými elektrárnami nové generace jsou stroje spuštěné v roce 2009 u Věžnice na území kraje Vysočina a u Janova na území Pardubického kraje.

V Německu provozují společnosti Skupiny ČEZ 53 turbín v pevninských parcích větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW. Společnost má proto mnohaleté zkušenosti s provozem a servisem větrných turbín a zaměstnává specialisty s potřebným know-how. Rozhodně proto nemusí při plánované nové vlně rozvoje větrných zdrojů začínat od nuly.

Aby se zlepšil vztah samospráv a občanů měst a obcí k výstavbě větrníků, přichází ČEZ s novým modelem těchto investic. Nabízí v nově vznikajících elektrárnách tohoto typu lokalitám spoluvlastnický podíl.

Vůbec první smlouvu o spolupráci při výstavbě větrného parku podepsal ČEZ s obcí Zátor u Krnova, kdy tomu předcházela jednání o záměru a podmínkách výstavby. V Zátoru by mohla do sedmi let vyrůst větrná elektrárna o výkonu zhruba 20 MW, kterou by tvořilo pět turbín.

Podle Jana Kaliny, člena představenstva ČEZ a ředitele divize obnovitelná a klasická energetika, je stavba větrné elektrárny kvůli povolovací legislativě v ČR velmi náročná a zdlouhavá. „Development a výstavba je otázkou 10 let i více. I proto je pro nás jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové.“ 

JAK TO BUDE FUNGOVAT

Právě součinnost při rozvoji je jedním z podstatných bodů společné smlouvy. Funguje to tak, že při vydání územního rozhodnutí založí ČEZ a příslušná obec obchodní společnost, v níž má obec pětiprocentní podíl. Díky spoluvlastnictví tak mají obce z elektrárny profit hned od samotného počátku. V elektrárně v Zátoru by roční výroba pokryla spotřebu asi 25 vesnic o velikosti této obce, která má zhruba 1 200 obyvatel.

O tom, že místní lidé se větrníků nebojí, svědčí i fakt, že již před dvaceti lety o ně projevili zájem. Obec tehdy uspořádala anketu, kde 87 procent zúčastněných vyjádřilo souhlas s výstavbou. Nyní by se jejich plány mohly splnit, protože se stali vůbec první obcí, která bude s ČEZ rozvíjet projekt založený na společném podniku. Právě princip partnerství je unikátní – samosprávy mají možnost podílet se na podobě projektu od jeho rané fáze a nejméně 25 let profitovat z jeho fungování.

Projekt mohou ovlivňovat, jsou jednateli společného podniku a náležet jim částečně budou i příjmy z provozu elektrárny. „Mít na svém území zdroj elektřiny bude z dlouhodobého hlediska strategická výhoda i s ohledem na budoucí vývoj a využití elektrické energie pro domácnosti i firmy v re­gionu,“ shrnuje Kalina.

To si uvědomuje i starostka obce Zátor Salome Sýkorová. „Navržená lokalita pro výstavbu nijak nekoliduje se zájmy občanů, ani žádným způsobem nesnižuje kvalitu života v naší vesnici. Naopak je to pro nás jedna z možností, jak pomoci ochránit životní prostředí, a přitom vyrobit potřebné množství energie. Nejsou před námi lehké úkoly, a proto se snažíme být alespoň o krok napřed,“ říká.

ČEZ jedná s obcemi i v jiných krajích, kde by se z hlediska větrného potenciálu vyplatilo investovat. Výběr lokalit je proto prioritně důležitý. Předem je třeba ovšem vyloučit možná konfliktní území, kde by se stavět prakticky nedalo. Jsou to například různá ochranná pásma, letové zóny, radary, výskyt chráněných živočichů a samozřejmě veškeré národní parky a chráněné krajinné oblasti.

Jak vysvětluje Jan Kalina, větrné elektrárny mohou pomoci také při rozšiřování nejekologičtějšího energetického zdroje, kterým se má stát tak zvaný zelený vodík. Mezi možnosti, jak zajistit jeho výrobu, spadá podle Kaliny právě energie vyprodukovaná větrnými elektrárnami. „Elektřinu totiž v průměrném roce vyrábí zhruba dvakrát déle než ty solární. Nezastaví je zimní období a vyrábět mohou i v noci. Kombinace solární a větrné energetiky je tak do budoucna zřejmě nezbytná.“

TŘINÁCT LET V PROVOZU

Generace větrných elektráren ČEZ z doby před zhruba 13 lety měla jednotkový výkon 2 MW. Kdo je chce vidět v akci, musí zajet na centrální Vysočinu nebo východní Pardubicko. Na Vysočině zahájila dvojice moderních větrných elektráren provoz koncem roku 2009 u obce Věžnice. Provozuje je společnost ČEZ Obnovitelné zdroje a pokryjí svou roční produkcí spotřebu více než 2 tisíc domácností.

Generálním dodavatelem projektu byla firma Škoda Praha Invest a technologii obou strojů o jednotkovém instalovaném výkonu 2,05 MW dodala německá společnost REpower Siemens.

Ve druhé polovině roku 2009 zahájila zkušební provoz také dvojice moderních větrných elektráren u obce Janov poblíž Litomyšle. Také tyto elektrárny provozuje ČEZ Obnovitelné zdroje. Technologii obou strojů o jednotkovém instalovaném výkonu 2 MW vyvinula a dodala česká společnost Wikov Wind.

Projekt byl připravován na pozemcích soukromých majitelů společnosti Š-Bet zhruba od roku 2004. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje celý projekt se stavebním povolením odkoupila a dotáhla do úspěšného konce.

Při vztyčování větrných turbín je nutné překonat nástrahu, která je ovšem jednou z podmínek jejich úspěšného fungování – vítr. Věže se musí stavět na místech s velice příznivými větrnými podmínkami, ovšem po 3 dny, kdy se tubus a rotor sestavují, potřebují konstruktéři naopak co největší bezvětří. Volba ideálního časového slotu pro stavbu je tak často prací pro meteorology.

PODPORA OD STÁTU

V rámci podpory obnovitelných zdrojů energie spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nové kolo aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z těchto nových nebo modernizovaných zdrojů. Tyto aukce se týkají také větrných elektráren, stejně jako vodních elektráren či bioplynových stanic. MPO už první kolo aukcí vyhlásilo loni na podzim, nikdo se však nepřihlásil, protože nastavené podmínky nebyly zřejmě přiměřené. To se nyní změnilo, především jde o zvýšení maximální výše ceny, kterou může zájemce v aukci požadovat, a to z původních 2 376 Kč za MWh o 20 procent u vodních elektráren a bioplynových stanic, a o téměř 50 procent u větrných elektráren. Prodloužily se také lhůty pro dokončení staveb. Podpora se bude týkat výstavby větrných elektráren od 6 MW nebo s více než šesti zdroji elektřiny a s celkovým výkonem 30 MW.