Větru neporučíme, ale práci pro nás udělá

Investic do nových větrných elektráren v Česku je poměrně málo. Zlepšit situaci se snaží Skupina ČEZ – jedná se samosprávami a nabízí jim spoluvlastnictví větrného zdroje. 

Větru neporučíme, ale práci pro nás udělá

ABSTRACT: Wind power plants could produce up to ten percent of the electricity consumed annually in the Czech Republic by 2040. CEZ Group is endorsing this option: it offers municipalities a share in the ownership of newly built wind power plants.


 

Na celkovém objemu vyrobené elektřiny v ČR se loni podílely větrné elektrárny jen jedním procentem. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren dosáhl 340 MW. Je zřejmé, že výroba elektřiny s využitím větru nepostupuje v Česku dost rychle, nízké jsou hlavně přírůstky těchto zdrojů ve srovnání s tempem v jiných evropských zemích.

 

NEPOPULÁRNÍ VĚTRNÍKY?

Je smutným faktem, že mezi lety 2014 – 2016 a 2019 – 2020 nebyla v ČR postavena žádná nová větrná elektrárna. Důvodů je víc, ne všechny ale zcela odpovídají realitě. Například to, že nejsme přímořským státem a že tedy při naší geografické poloze nejsou větrníky tak výkonné, jako v některých jiných zemích. Že tu prostě dost nefouká. To je často opakovaný mýtus. Když se totiž podíváme třeba k našim sousedům, i Rakousko je vnitrozemským státem, ale vítr se tam na pokrývání spotřeby podílí v některých dnech i z desítek procent (např. v neděli 26. února to bylo z 26,5 %). V tentýž den vyrobili v Německu 80 % elektřiny z větru na souši.

Investice do nových elektráren – nejen větrných – ovšem narážejí na zdlouhavé povolovací řízení a nedostatek politické podpory, což již není mýtus, ale realita. Pomalý rozvoj větrné energetiky v ČR je téměř výhradně dílem složitého, nepřehledného a omezujícího povolovacího řízení, které nedává investorům potřebné jistoty.

Určitě je ale pravda, že větrníky „na svém dvorku“ lidé příliš nechtějí – na rozdíl od nich fotovoltaické panely vyvolávají daleko menší odpor. I proto se fotovoltaice daří lépe, případně i jiným obnovitelným zdrojům.

Dále lidem vadí, že jsou tyto elektrárny hlučné, nicméně při dodržení všech pravidel a správné údržbě není hluk nadměrný. Přesto tento aspekt nelze zcela pominout, takže se větrné elektrárny většinou nestaví v osídlených oblastech. Povinnost dodržet noční hlukové limity je pro umístění větrných elektráren zásadním omezením.

Ve veřejném mínění převažuje také názor, že obnovitelné zdroje jsou sice výborné, ale drahé, a navíc je výroba těchto zařízení neekologická. K tomu říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Energii, která je potřeba k výrobě větrné elektrárny, vyrobí tato elektrárna do roka.“ 

 

VĚTRNÉ ČESKO

V některých místech jsou i u nás pro stavbu větrných elektráren podmínky velice dobré. Odborníci soudí, že jsou podobné, jako je mají například v jižním Německu, kde je ale větrníků desetkrát tolik. „Potenciál větru máme podobně dobrý jako sousední Rakousko, které z větru pokrývá přibližně 12 % své spotřeby, nebo jižní Německo,“ připomíná Štěpán Chalupa.

Podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by z větru mohlo do roku 2040 pocházet v Česku 6,2 TWh, tedy 10 % ročně spotřebované elektřiny, což je přibližně spotřeba Moravskoslezského kraje. Při využití veškerých technicky vhodných ploch by měl vítr potenciál dokonce 19 TWh, což představuje třetinu tuzemské roční spotřeby elektřiny. To už by u nás ale muselo být větrníků opravdu hodně.

V současné době větrné elektrárny pracují v desítkách lokalit v ČR a jejich nominální výkon se pohybuje od malých výkonů (300 kW) pro soukromé využití až po 3 MW. V budoucnu by se měly stavět stožáry o výšce cca 90 – 170 metrů s rotory o průměru 110 až 160 metrů. Budou tedy rozměrnější, než se stavějí dosud. Budou ale také výkonnější, u instalací se počítá s výkonem 3 – 5 MW a roční výrobou 7,8 – 13,5 GWh.

Ze zmíněné studie akademiků z roku 2020 vyplývá, že pro výstavbu větrných elektráren jsou u nás nejvhodnější lokality v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji a na Vysočině. Mezi uvažovaná omezení patří kromě klimatických podmínek technické možnosti zvolených technologií, zákonná omezení výstavby větrníků, veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny a postoj obyvatel.

 

     

 

ČEZ CÍLÍ NA OBCE

Mezi průkopníky vývoje větrné energetiky v ČR patří nesporně Skupina ČEZ. Postupně provozovala větrné elektrárny v Dlouhé Louce nad Osekem u Litvínova v Krušných horách, na Mravenečníku v Jeseníkách nebo na Novém Hrádku u Náchoda. Prvními moderními větrnými elektrárnami nové generace jsou stroje spuštěné v roce 2009 u Věžnice na území kraje Vysočina a u Janova na území Pardubického kraje.

V Německu provozují společnosti Skupiny ČEZ 53 turbín v pevninských parcích větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW. Společnost má proto mnohaleté zkušenosti s provozem a servisem větrných turbín a zaměstnává specialisty s potřebným know-how. Rozhodně proto nemusí při plánované nové vlně rozvoje větrných zdrojů začínat od nuly.

Aby se zlepšil vztah samospráv a občanů měst a obcí k výstavbě větrníků, přichází ČEZ s novým modelem těchto investic. Nabízí v nově vznikajících elektrárnách tohoto typu lokalitám spoluvlastnický podíl.

Vůbec první smlouvu o spolupráci při výstavbě větrného parku podepsal ČEZ s obcí Zátor u Krnova, kdy tomu předcházela jednání o záměru a podmínkách výstavby. V Zátoru by mohla do sedmi let vyrůst větrná elektrárna o výkonu zhruba 20 MW, kterou by tvořilo pět turbín.

Podle Jana Kaliny, člena představenstva ČEZ a ředitele divize obnovitelná a klasická energetika, je stavba větrné elektrárny kvůli povolovací legislativě v ČR velmi náročná a zdlouhavá. „Development a výstavba je otázkou 10 let i více. I proto je pro nás jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové.“ 

 

JAK TO BUDE FUNGOVAT

Právě součinnost při rozvoji je jedním z podstatných bodů společné smlouvy. Funguje to tak, že při vydání územního rozhodnutí založí ČEZ a příslušná obec obchodní společnost, v níž má obec pětiprocentní podíl. Díky spoluvlastnictví tak mají obce z elektrárny profit hned od samotného počátku. V elektrárně v Zátoru by roční výroba pokryla spotřebu asi 25 vesnic o velikosti této obce, která má zhruba 1 200 obyvatel.

O tom, že místní lidé se větrníků nebojí, svědčí i fakt, že již před dvaceti lety o ně projevili zájem. Obec tehdy uspořádala anketu, kde 87 procent zúčastněných vyjádřilo souhlas s výstavbou. Nyní by se jejich plány mohly splnit, protože se stali vůbec první obcí, která bude s ČEZ rozvíjet projekt založený na společném podniku. Právě princip partnerství je unikátní – samosprávy mají možnost podílet se na podobě projektu od jeho rané fáze a nejméně 25 let profitovat z jeho fungování.

Projekt mohou ovlivňovat, jsou jednateli společného podniku a náležet jim částečně budou i příjmy z provozu elektrárny. „Mít na svém území zdroj elektřiny bude z dlouhodobého hlediska strategická výhoda i s ohledem na budoucí vývoj a využití elektrické energie pro domácnosti i firmy v re­gionu,“ shrnuje Kalina.

To si uvědomuje i starostka obce Zátor Salome Sýkorová. „Navržená lokalita pro výstavbu nijak nekoliduje se zájmy občanů, ani žádným způsobem nesnižuje kvalitu života v naší vesnici. Naopak je to pro nás jedna z možností, jak pomoci ochránit životní prostředí, a přitom vyrobit potřebné množství energie. Nejsou před námi lehké úkoly, a proto se snažíme být alespoň o krok napřed,“ říká.

ČEZ jedná s obcemi i v jiných krajích, kde by se z hlediska větrného potenciálu vyplatilo investovat. Výběr lokalit je proto prioritně důležitý. Předem je třeba ovšem vyloučit možná konfliktní území, kde by se stavět prakticky nedalo. Jsou to například různá ochranná pásma, letové zóny, radary, výskyt chráněných živočichů a samozřejmě veškeré národní parky a chráněné krajinné oblasti.

Jak vysvětluje Jan Kalina, větrné elektrárny mohou pomoci také při rozšiřování nejekologičtějšího energetického zdroje, kterým se má stát tak zvaný zelený vodík. Mezi možnosti, jak zajistit jeho výrobu, spadá podle Kaliny právě energie vyprodukovaná větrnými elektrárnami. „Elektřinu totiž v průměrném roce vyrábí zhruba dvakrát déle než ty solární. Nezastaví je zimní období a vyrábět mohou i v noci. Kombinace solární a větrné energetiky je tak do budoucna zřejmě nezbytná.“

 

TŘINÁCT LET V PROVOZU

Generace větrných elektráren ČEZ z doby před zhruba 13 lety měla jednotkový výkon 2 MW. Kdo je chce vidět v akci, musí zajet na centrální Vysočinu nebo východní Pardubicko. Na Vysočině zahájila dvojice moderních větrných elektráren provoz koncem roku 2009 u obce Věžnice. Provozuje je společnost ČEZ Obnovitelné zdroje a pokryjí svou roční produkcí spotřebu více než 2 tisíc domácností.

Generálním dodavatelem projektu byla firma Škoda Praha Invest a technologii obou strojů o jednotkovém instalovaném výkonu 2,05 MW dodala německá společnost REpower Siemens.

Ve druhé polovině roku 2009 zahájila zkušební provoz také dvojice moderních větrných elektráren u obce Janov poblíž Litomyšle. Také tyto elektrárny provozuje ČEZ Obnovitelné zdroje. Technologii obou strojů o jednotkovém instalovaném výkonu 2 MW vyvinula a dodala česká společnost Wikov Wind.

Projekt byl připravován na pozemcích soukromých majitelů společnosti Š-Bet zhruba od roku 2004. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje celý projekt se stavebním povolením odkoupila a dotáhla do úspěšného konce.

Při vztyčování větrných turbín je nutné překonat nástrahu, která je ovšem jednou z podmínek jejich úspěšného fungování – vítr. Věže se musí stavět na místech s velice příznivými větrnými podmínkami, ovšem po 3 dny, kdy se tubus a rotor sestavují, potřebují konstruktéři naopak co největší bezvětří. Volba ideálního časového slotu pro stavbu je tak často prací pro meteorology.

 

PODPORA OD STÁTU

V rámci podpory obnovitelných zdrojů energie spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nové kolo aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z těchto nových nebo modernizovaných zdrojů. Tyto aukce se týkají také větrných elektráren, stejně jako vodních elektráren či bioplynových stanic. MPO už první kolo aukcí vyhlásilo loni na podzim, nikdo se však nepřihlásil, protože nastavené podmínky nebyly zřejmě přiměřené. To se nyní změnilo, především jde o zvýšení maximální výše ceny, kterou může zájemce v aukci požadovat, a to z původních 2 376 Kč za MWh o 20 procent u vodních elektráren a bioplynových stanic, a o téměř 50 procent u větrných elektráren. Prodloužily se také lhůty pro dokončení staveb. Podpora se bude týkat výstavby větrných elektráren od 6 MW nebo s více než šesti zdroji elektřiny a s celkovým výkonem 30 MW.

Tomáš Brejcha

Související články

Zestátnění ČEZ je zbytečností, uvedl Míl. Podobně postupuje celá Evropa, kontroval Šnobr

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého ge…

Cena plynu je nejnižší za dva roky, není poptávka

Situace na velkoobchodních trzích s energiemi se v posledních měsících uklidnila, což je pro Evropu po loňském roce, kdy se ceny e…

Stát chce dávat na boj se suchem 25 miliard ročně, neřeší ale financování Povodí

Do roku 2027 chce stát každoročně vynaložit na zmírňování dopadů sucha zhruba 25 miliard korun ročně. Od roku 2017 přerozděloval z…

Zájem o soláry sílí. Pozor na dodavatele

Zájem o instalace fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel nadále sílí. Podle Státního fondu životního prostředí počet žádo…

Nielen ropa, ale aj zlato. Rusko našlo nové trasy pre export, zo sankcií najviac ťažia emiráty

Z ruského zlata aktuálne najviac profitujú Spojené arabské emiráty, Turecko či Čína.

Kalendář akcí

SOLÁRNÍ ENERGIE A AKUMULACE V ČR

30. 05. 2023 21:00 - 21:00
Praha, O2 Universum
7. ročník prestižní konference Největší událost roku zasvěcená solární energetice a akumulaci Solární energetika v Česku zažívá nový boom. Bezemisní...

H2 HEATING 2023 VODÍKOVÁ KONFERENCE – Využití vodíkových technologií v oblasti vytápění budov

31. 05. 2023 08:00 - 18:00
WELLNESS HOTEL STEP, Malletova 1141/4, Praha 9
V roce 2021 byla z iniciativy neziskové organizace APOKS z.s. založena neformální platforma HYDROGEN group, která si dala za cíl vytvářet know-how v o...

Elektrizační soustava 2023

01. 06. 2023 09:30 - 02. 06. 2023 00:30
Valeč u Hrotovic
Rozvoj, obnova a údržba sítí a stanic zvn, vvn a vn Strategie a investiční plány

XXXII. Seminář energetiků

05. 06. 2023 15:00 - 07. 06. 2023 23:00
Luhačovice

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

77764
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
912
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika