Globální oteplování – horká realita nebo hoax?

Globální oteplování a klimatická změna jsou témata, která se objevují v diskuzích napříč vědeckou komunitou, politickým spektrem, ale také mezi odbornou i širokou veřejností a v médiích po celém světě. 

Globální oteplování – horká realita nebo hoax?

ABSTRACT: The theory of global warming due to the greenhouse effect: its proponents label anthropogenic CO2 emissions in the ozone layer as the cause, while climate sceptics point to natural glacial-interglacial cycles, with the current interglacial period nearing its end. Nonetheless, the high concentration of CO2 in the atmosphere is certainly not making the climate cooler.


 

O CO VLASTNĚ JDE?

Pojďme se věnovat nejprve představení těchto dvou pojmů, neboť jde o termíny, které bývají často zaměňovány či nesprávně interpretovány. Další část článku bude věnována jednotlivým dějům a látkám, kterým bývají právě klimatické změny nejčastěji dávány za vinu a v neposlední řadě se pokusme načrtnout názorové protipóly, které se v tomto tématu střetávají. Cílem článku není zhodnocení, zda globální oteplování a klimatická změna existují či ne, a pokud ano, tak čím jsou vlastně způsobeny, ale nabízí vhled do problematiky a představuje nejčastěji prezentovaná přesvědčení a vědecké teorie, které se tématu týkají.

Na úvod si tedy představíme základní terminologii a definujeme si základní pojmy. Globální oteplování je jev, při kterém dochází ke kumulaci skleníkových plynů, jako jsou oxid uhličitý, metan, vodní pára nebo třeba oxid dusný v zemské atmosféře. To má za následek tak zvaný skleníkový efekt, během něhož dochází k zachycování a zpětnému odrážení slunečního světla a tepla zpět k povrchu zemskému. To má, jak říkají zastánci globálního oteplování, následně v dlouhodobém měřítku vliv na zvyšování teploty a změny přírodních podmínek.

Klimatická změna je pak velmi zjednodušeně označení jednoho z důsledků globálního oteplování, který se vyznačuje dlouhodobou změnou přírodního klimatu a meteorologických podmínek. Klimatická změna má v dlouhodobém měřítku často nepříznivý vliv na celkový život na planetě.

Zhruba od 70. let 20. století až dosud narůstala na intenzitě přesvědčení a varování před globálním oteplováním a jeho důsledky. Za viníky jsou označovány především skleníkové plyny, kterých je hned několik, tento článek se však bude věnovat pouze vlivu dvou nejčastěji zmiňovaných, a to vodní páry a oxidu uhličitého.

 

Obrázek č. 1: Obsah CO2 v atmosféře (ppm) a vypouštěné emise CO2 (Gt) v letech 1750–2021
Zdroj: NOAA Climate.gov z dat NOAA, ETHZ, Our World in Data

 

JE HORŠÍ VODNÍ PÁRA NEBO OXID UHLIČITÝ (CO2)?

Vodní pára má na globální oteplování zhruba trojnásobně větší vliv ve srovnání s vlivem způsobeným CO₂. Faktem však je, že zvýšený objem vodní páry v atmosféře není ani tak příčinou, jako spíše důsledkem právě globálního oteplování. Vlivem zvýšených teplot dochází k intenzivnímu odpařování vody z půdy, vodních ploch, moří a oceánů, ale také vodních toků obecně. Toto zapříčiňuje kumulaci vodní páry v atmosféře a v důsledku další zhoršení klimatu. Jde o koloběh, který však není dost dobře ovlivnitelný lidským přičiněním. I proto se v rámci snahy o redukci dopadů globálního oteplování největší pozornost soustředí na oxid uhličitý.

CO₂, neboli oxid uhličitý, se v atmosféře v jisté koncentraci vyskytuje přirozeně. Nelze jej tedy označit za přímého viníka klimatické změny, avšak klíčovým faktorem je jeho koncentrace. CO₂ má vyšší hustotu než vzduch, kvůli čemuž dochází k jeho kumulaci ve spodních vrstvách atmosféry, pedosféry i litosféry. Studie ukazují, že od 2. poloviny 18. století, tedy od doby, kdy započala průmyslová revoluce, se jeho koncentrace v atmosféře zvýšila o více než 50 % a jen za posledních 40 let byl pozorován 20% nárůst koncentrace v zemské atmosféře. Přirozený uhlíkový cyklus tak byl do určité míry narušen lidskou činností, na což ukazují nejen v průběhu času vypracovávané studie, ale také postupné každoroční měření koncentrace CO₂ v atmosféře.

CO₂ je však do jisté míry součástí určité cirkulace, která je automatickým a přirozeným jevem na naší planetě, a v rámci jednotlivých přírodních složek je CO₂ absorbován a na jiném místě opět vylučován.

Jednou složkou je flóra, konkrétně zelené rostliny a stromy, které zhruba polovinu absorbovaného CO₂ následně vylučují zpět. Zde je možné zmínit antropologický vliv, neboť dochází k masovému kácení deštných pralesů, které jsou současně jedním z největších pohlcovačů CO₂ na planetě. Zároveň již zmiňované vodní plochy či toky, které však čistou absorpci CO₂ vykazují mnohem nižší při odečtení ztrát CO₂ zpět do atmosféry. Zde jde zhruba 98 % absorbovaného CO₂ zpět do zemské atmosféry, což je průměrně 90 Gt CO₂ oproti 92 Gt CO₂ absorbovaným.

 

Obrázek č. 2: Klimatické vlivy a teplota
Zdroj: Melankovičovy cykly, OSS Foundation, ossfoundation.org

 

FOSILNÍ PALIVA JSOU NEJVĚTŠÍM ANTROPOGENNÍM ZDROJEM CO2

Největším antropogenním zdrojem CO₂ vylučovaného do zemské atmosféry je spalování fosilních paliv. Fosilní paliva pocházející od uhelných, ropných a plynárenských společností jsou dnes do určité míry již regulována, resp. jejich využití a plánované zapojování technologií, které je využívající, do budoucích průmyslových sektorů. Je však nutno říci, že stejně jako v každé obchodní činnosti, tak i zde je podstatný zájem uhelných, ropných a plynárenských společností zachovat svoji existenci a optimálně i co nejvyšší ziskovost. Proto, jak se již v minulosti několikrát ukázalo, i tyto společnosti mají tradičně tendence důkladně filtrovat informace, které jsou zveřejňovány a uváděny.

Příkladem budiž společnost Exxon, nyní ExxonMobil, která dle dostupných informací již v roce 1977 měla na základě zprávy jednoho ze svých seniorních vědeckých pracovníků jasně vědět o dopadech fosilních paliv na životní prostředí. Tento fakt však nezastavil t.č. Exxon od další, v průběhu času čím dál více přirozeně intenzivnější, činnosti ve svém oboru a veřejnosti se dostávaly pouze zavádějící či polopravdivé zprávy, které působily z hlediska PR velice dobře. Je samozřejmě možností, že tehdejší vedení společnosti nemuselo až tolik rozumět této problematice a natož její vědecké stránce a jednoduše to v tom případě nebylo prioritou daných dnů. Ať již však tento problém nastal neznalostí, nedbalostí či úmyslným zatajením, jedná se stále o problém.

V roce 2015 tým nezávislých vědců vydal sbírku, ve které zveřejňují zhruba 85 vnitrofiremních či holdingových dokumentací týkajících se právě klimatu, které vyšly na veřejnost skrze soudní procesy v rámci amerického zákona o svobodném přístupu k informacím. Ať se jedná o ropné, uhelné, či další průmyslová odvětví, tato sbírka nazvaná The Climate Deception Dossiers pokrývá řadu témat a událostí, kdy bylo společnostmi činnými v těžbě, zpracování či jiné výrobě fosilních paliv aktivně zatajováno množství informací ohledně dopadu těchto činností na klima a obecně životní prostředí, které by před veřejností a státními institucemi buď netvořily dobré PR, ba dokonce by mohly způsobit výrazné ztráty kvůli regulacím.

 

OPRAVDU SE OTEPLUJE?

Odpůrci globálního oteplování bývají označováni za tzv. klimaskeptiky. Pokud člověk věnuje svůj čas do poznání jejich argumentů, záhy zjistí, že jde často o názory různých relevancí, podložených více či méně přesvědčivými či vědecky podloženými fakty. Dnes se však budeme věnovat těm, které jsou argumentovány nejčastěji a které stojí na faktických základech. Klimaskeptiky také můžeme zjednodušeně rozdělit do dvou skupin, kde jednou skupinou budou představitelé zpochybňující negativní vliv globálního oteplování, nebo jeho existenci celkově, druhým názorovým táborem jsou představitelé, kteří globální oteplování berou jako reálnou hrozbu, lidský faktor označují jako klíčový, ale nesouhlasí s návrhy, či přímo řešeními, které jsou nyní ve vztahu s globálním oteplováním navrhovány. Ta bývají často označována jako neúměrně nákladná, nefunkční, či jako lobby společností, které z omezení a alternativních řešení profitují.

Nejčastějšími argumenty klimaskeptiků jsou například změna dob ledových a meziledových, kterým se budeme věnovat později, intenzita slunečního záření a výskyt slunečních skvrn během oteplování anebo například označení antiklimatických opatření jako lobby vlád a zainteresovaných osob.

Na druhé straně oproti lidem, kteří ke globálnímu oteplování, potažmo klimatické změně přistupují skepticky, stojí názorový proud věřící v globální oteplování a označující ho jako reálnou hrozbu. Tento názorový proud je v dané diskuzi zcela jistě ten početnější a hlasitější, proto se často může zdát, že téma globálního oteplování je všude kolem nás. Z většiny jsou zastánci tohoto tábora také přesvědčeni o antropogenním, tedy lidském, vlivu na klimatickou změnu, který je dle nich jejím největším přispěvatelem. Zároveň však o antropogenním vlivu smýšlí jako o příležitosti s největší šancí pro zlepšení, či alespoň zpomalení tempa globálního oteplování, které v současnosti vnímají jako přinejmenším tristní.

Na obou názorových protipólech se také objevuje argument, že informace, jež se týkají stavu klimatu a dostávají se k politickým představitelům a veřejnosti, jsou výsledkem lobby firem a společností, kterým jde v první řadě o zisk. Ropné, uhelné a plynárenské společnosti jsou tím pádem obviňovány ze zatajování důležitých údajů a čísel, které by poukazovaly na škodlivost spalování fosilních paliv a vedle těchto společností jsou výrobci čisté energie a lobbisté za ni obviňováni z omezení spalovacích procesů využívající fosilní paliva. Zároveň také jsou osoby dožadující se náhrady na výrobních gigantech za znečištěné ovzduší osočovány ze snahy změnit nynější řád a systém, samozřejmě s vidinou tučného zisku.

 

QUO VADIS, ZEMĚ?

Na postupném zvyšování teploty a klimatických změnách se však vedle antropogenního vlivu podílí také přirozené klimatické cykly planety Země. Jen za poslední 2 miliony let došlo ke střídání 50 dob ledových, tzv. glaciálů, a dob meziledových, tzv. interglaciálů. V dobách ledových dochází k nárůstu ledových pokryvů Země, teplota se snižuje a dochází ke snižování koncentrace CO₂ v atmosféře, naopak v dobách meziledových se teplota zvyšuje, ledové pokryvy ubývají a koncentrace CO₂ na Zemi se zvyšuje. Toto střídání je zapříčiněno fenoménem nazývaným Milankovičovy cykly, při nichž dochází ke změně oběžné dráhy Země kolem Slunce, a také k rozdílnému přijímání slunečního záření zemskou atmosférou.

Jedná se o změny cyklické, ne však pravidelné, a tak se frekvence, s níž se doby ledové a meziledové střídají, může odchylovat i v desítkách tisíc let. Tato období však nemohou být dlouhá jen několik desítek let, a proto je argument, že globální oteplování je pouze přirozený vývoj a není ovlivněno lidskou činností, už z podstaty lichý. Nyní se naše Země nachází v období interglaciálu, a ačkoliv již měl dle propočtů další glaciál nastat, neděje se tak. Dle dostupných vědeckých informací tomu každopádně ani v dohledné době tak nebude, právě kvůli vysokému obsahu skleníkových plynů v zemské atmosféře.

V dnešním světě je důležité oplývat kritickým myšlením a při přijímání zpráv a informací, které se k nám dostávají, vždy hledat co nejvíce informačních pramenů přicházejících z různých stran. Podstatným faktem také je, že zisk je jedním z cílů obou názorových stran této debaty a je tak více než pravděpodobné, že bude docházet k selekci a upozaďování informací dle toho, jak se jedné nebo druhé straně hodí do argumentu, který se snaží představovat.

 


O AUTORCE

Klára Hanzlíková je studentkou magisterského oboru Mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně. Zajímá se o politické a sociální dění na české i zahraniční scéně, životní prostředí a energetiku optikou mezinárodních vztahů.

Kontakt: hanzlikova@mail.com

Tomáš Brejcha

Související články

Ropa zdražuje, přetrvávají obavy ohledně vývoje na Blízkém východě

Ceny ropy se dnes zvyšují, na trhu přetrvávají obavy ohledně situace na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent kolem 18:00 SEČ v…

Středočeský kraj chce instalovat fotovoltaické elektrárny na budovy škol a muzeí

Středočeský kraj chce instalovat fotovoltaické elektrárny na budovy škol a muzeí a ušetřit tak za energie. Radní dnes schválili se…

Regulačný úrad predložil novelu energetických zákonov, chce zvýšiť svoje kompetencie

Súčasťou návrhu sú aj zmeny zákonov o tepelnej energetike, o podpore obnoviteľných zdrojov energie, ale aj zákona o energetike. No…

Alternatívne palivo do slovenských jadrových reaktorov už testujú na Ukrajine

Palivo, ktoré dodá spoločnosť Westinghouse Electric Sweden AB, musí prejsť najskôr procesom licencovania. Prvé dodávky alternatívn…

Kroměříž kvůli úsporám přebuduje kotelnu bytového domu v Lutopecké ulici

Kroměřížská radnice připravuje rekonstrukci plynové kotelny městského bytového domu v Lutopecké ulici číslo popisné 1422. Dosavadn…

Kalendář akcí

SymGas 2024

16. 04. 2024 09:00 - 17. 04. 2024 18:00
Praha, Orea hotel Pyramida
SymGas je určen technickým odborníkům celého řetězce tuzemského plynárenství, od pracovníků údržby plynárenské soustavy přes konstruktéry až po revizn...

Dny teplárenství a energetiky

23. 04. 2024 16:00 - 24. 04. 2024 00:00
Clarion Congress Hotel Olomouc

XXXIII. Seminář energetiků

20. 05. 2024 09:00 - 22. 05. 2024 18:00
hotel Harmonie Luhačovice

PRO-ENERGY CON 2024

07. 11. 2024 16:00 - 08. 11. 2024 00:00
Hotel Amande, Hustopeče, ČR
Odborná konference PRO-ENERGY CON pořádaná již od roku 2011, je již tradičním setkáním zástupců a předních odborníků všech energetických odvětví. Konf...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

81935
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1017
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika