Kapacita pro dovoz LNG do Evropy by měla vzrůst o pětinu

ABSTRACT: Although European countries have not yet managed to get completely rid of their dependence on Russian gas imports, Europe is moving towards independence by reducing gas consumption and, above all, by building LNG terminals which increase its non-Russian gas import capacities.

Celková dovozní kapacita by tak mohla vzrůst na 250 milionů tun (zhruba 345 miliard m³), uvedl server Argus. Největším evropským dovozcem ruského zemního plynu bylo v předchozích letech Německo. Po zahájení rusko-ukrajinského konfliktu a následných sankcí proti Rusku bylo ale nuceno svou strategii přehodnotit a změnit plány. Novou strategií se stal dovoz LNG. Celkem by během následujících 10 let mělo být v Německu zprovozněno 10 nových LNG terminálů. Z toho šest do konce letošního roku. Z nich by měl proudit plyn i do České republiky.

Například v lednu začal do německé soustavy proudit plyn z nového terminálu v Lubminu. V počáteční fázi by zařízení zakotvené u tamního přístavu mělo nabídnout kapacitu na dovoz 5,2 miliard m³ plynu ročně. Zhruba 70 % kapacity terminálu bylo již prodáno v rámci dlouhodobých kontraktů na následujících 5—10 let. Zbytek kapacity poté bude moci provozovatel terminálu nabízet na krátkodobé bázi.

Kromě Německa se o navýšení dovozní kapacity pro LNG snaží i řada dalších evropských zemí. Například během nadcházejících týdnů by měl být uveden do provozu finský LNG terminál Exemplar, který pomůže zajistit dodávky zemního plynu nejen do Finska, ale také do Estonska a dalších pobaltských zemí.

Francie plánuje kromě zajištění nových plovoucích terminálů, jako je například terminál Le Havre o kapacitě 2,9 mil. t, i rozšíření stávajících terminálů. Příkladem mají být LNG terminály Dunkerk a Fos Cavaou, jejichž kapacita měla být od začátku letošního roku navýšena o 2 mil. t.

Mapa hlavních tras plynovodů a terminálů LNG v Evropě

Zdroj: voda235.webnode.cz/plyn/

Server Argus dále informoval, že během roku 2023 má být do provozu uvedeno ještě několik dalších terminálů, avšak prozatím s nejasným termínem. Příkladem je italský terminál u města Piombino s kapacitou 3,8 mil. t, kyperský LNG terminál Vasilikos či řecký terminál Dioriga.

Rozšiřování dovozních kapacit má pokračovat i v roce 2024, plánováno je v rámci belgického terminálu Zeebrugge, polského terminálu ve Svinoústí nebo dalšího rozšíření francouzského terminálu Fos Cavou. Jen tato tři rozšíření mají od prvního čtvrtletí příštího roku přinést navýšení evropských dovozních kapacit pro LNG o dalších 6,5 mil. t.

I přesto, že zima je mírná a zásobníky v Evropské unii jsou z více než 80 procent naplněné, je Evropa stále v čele importu LNG ze zámoří. Cena LNG na trhu přitom klesla, takže pro asijské země, které Evropa v boji o tankery přeplácela, jsou nyní dodávky finančně dostupnější. Poptávka v Asii je však nízká, informovala agentura Bloomberg.

Část LNG ale pochází paradoxně z Ruska. Dovoz ruského LNG do Evropy totiž v loňském roce vzrostl o pětinu, vyplývá z údajů platformy Eikon citovaných agenturou Reuters. Evropská unie jeho dovoz zatím nezakázala a Rusko díky tomu částečně nahrazuje snížený dovoz plynovody. O zákazu jeho dovozu nicméně nyní uvažuje Německo.

Dovoz ruského LNG do Evropy v loňském roce dosáhl celkem 17 mil. tun LNG, což je v přepočtu cca 23 mld. m³. Podle prvních odhadů loňské spotřeby plynu se jedná o 6-7 % celkové spotřeby zemního plynu v Evropské unii.

Dovoz zemního plynu z Ruska podle vývozní trasy

Zdroj: Bruegel na základě dat ENTSOG

Pozn.: Minimum a maximum jsou vypočteny z hodnot v letech 2015 až 2020.

VLÁDA MÁ ZÁJEM O LNG Z NĚMECKÝCH TERMINÁLŮ

Česká vláda jedná s Německem o možnosti zajištění kapacity v novém terminálu na LNG v Lubminu ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko na pobřeží Baltu.

Česko by tak kromě již zajištěné kapacity tří miliard kubíků plynu v nizozemském LNG terminálu v Eemshavenu mělo další zdroj pro náhradu ruského plynu. To, že jednání probíhají, potvrdil hlavní poradce premiéra Petra Fialy Jakub Kajzler. Jednání jsou ale podle něj teprve na začátku. Plynárenský expert Vratislav Ludvík je přesvědčen, že by Česku kapacita v Lubminu významně pomohla ve snížení závislosti na dodávkách plynu z Ruska.

Výhodou terminálu v Lubminu pro Česko je již existující infrastruktura. Plyn lze z lokality dále posílat plynovodem OPAL, který vede do Saska, a z něj je možné jej přepravit plynovodem Gazela do České republiky.

V lednu byl Lubminu v rámci projektu společnosti Deutsche ReGas zprovozněn terminál Neptune sloužící k opětovnému převedení LNG do plynného skupenství. Jeho roční kapacita je zhruba 5,2 miliardy kubíků plynu. Ještě letos by společnost chtěla připojit další plovoucí jednotku o roční kapacitě sedmi miliard kubíků plynu, která nebude umístěna v přístavu, ale na moři. V příštím roce by se měla celková kapacita zplynování Deutsche ReGas v lokalitě zvýšit až na 14,2 miliardy kubíků ročně. V Lubminu má také ještě letos vzniknout LNG terminál v režii německé vlády. Který konkrétní terminál by mohlo Česko využívat, zatím Kajzler nespecifikoval. „Jednání se vedou o všech možnostech,“ poznamenal.

Německá vláda si pronajala celkem pět plovoucích terminálů. Vedle Lubminu také dva v dolnosaském Wilhelmshavenu, z nichž jeden s kapacitou pět miliard kubíků plynu ročně už byl zprovozněn v půlce prosince. Další se budou nacházet v Brunsbüttelu ve Šlesvicku- Holštýnsku a v dolnosaském Stade.

Česko již od loňského září prostřednictvím společnosti ČEZ odebírá plyn získaný z LNG. Tankery ho dovážejí do nizozemského Eemshavenu. ČR má v tamním terminálu rezervovanou asi třetinu kapacity. Terminál bude ještě kapacitu navyšovat.

Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by však pro Česko bylo lepší diverzifikovat mezi lokalitami. Beneš přitom jako alternativu uvedl právě Německo mimo jiné proto, že by při přepravě plynu bylo nutné překlenout jen jednu státní hranici.

Jak vysvětlil David Viduna, který má ve Skupině ČEZ na starosti hledání nových příležitostí v oblasti obchodování s komoditami, Evropa se hlavně díky LNG terminálům může postupně zcela obejít bez ruského plynu, přestože ruského plynu do Evropy teklo až 150 miliard kubíků ročně, tedy mnohem větší objem, než je kapacita chystaných terminálů v Německu. „Nahrazování dodávek z Ruska neprobíhá jen v Německu, ale v celé Evropě, v Itálii, na Balkáně, Norsko navyšuje objem dodávek do Evropy, stejně jako Ázerbájdžán, nebo Alžírsko. Proti tomu jde očekávaný pokles spotřeby plynu. V roce 2021 jsme jako ČR spotřebovali 9 miliard kubíků, nyní se čeká pokles spotřeby. Ruský plyn se tedy postupně může zcela nahradit LNG, a to ať již plovoucími nebo pevninskými terminály, a dále vyššími dodávkami potrubím z Norska, Ázerbájdžánu, Alžírska i dalších zemí,“ je přesvědčen Viduna.

Evropa se tedy podle něj zodpovědně připravuje na to, aby plyn z Ruska už potřeba nebyl. Zatím ale podle Viduny ještě část ruského plynu do Evropy proudí – přes Ukrajinu do Velkých Kapušan na Slovensko a jižním plynovodem Turk Streamem přes Bulharsko do Srbska a Maďarska. „Do Česka ale ruský plyn už několik měsíců neproudí. Nord Stream 1 je zcela mimo provoz, stejně jako Nord Stream 2 nebo plynovod Jamal vedoucí přes Polsko,“ uzavírá David Viduna.

Měsíční objemy dovozu LNG do EU podle regionu původu

Zdroj: Bruegel na základě Bloomberg

Poznámka: Amerika představuje součet Spojených států amerických a Trinidadu a Tobaga. Afrika je součet Alžírska, Angoly, Nigérie, Egypta, Kamerunu a Rovníkové Guineje. Blízký východ zobrazuje součet Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátů. Kategorie Ostatní je součtem LNG z Argentiny, Austrálie, Brazílie, Číny, Indonésie, Jamajky, Malajsie, Norska, Peru, Singapuru, Jižní Koreje a Spojeného království.

DOVOZ PLYNU Z RUSKA DO ČESKA KLESL NA NULU

A statistika dává Davidu Vidunovi za pravdu: Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Od října do konce ledna jsme spotřebu oproti loňsku snížili skoro o 28 procent, ušetřili jsme tedy přes 850 milionů kubíků plynu. Za celý loňský rok spotřeba plynu v Česku meziročně klesla téměř o pětinu na 7,7 mld. kubíků plynu.

V předchozích letech činil podíl ruského plynu dovezeného do ČR kolem 97 procent. „Od ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream k nám může plyn z Ruska proudit jen přes Slovensko. A odtud od loňského září do konce ledna přitekla jen 2,2 procenta celkového dovozu. V lednu to dokonce nebyl ani kubík. Vystačíme si totiž s dodávkami plynu přes Německo,“ uvedl Síkela.

Dodávky plynu z Norska do Německa podle něj v období od října loňského roku do letošního ledna meziročně vzrostly asi o 23 procent. Ještě výrazněji stoupl za stejné období dovoz plynu ze zemí Beneluxu, z Nizozemska meziročněj o 29 procent a z Belgie o 250 procent.

NAHRADIT RUSKÝ PLYN SE ZATÍM NEPODAŘILO. ALE EVROPA K TOMU SPĚJE

Kapacita evropských LNG terminálů zatím nedosahuje takového objemu, jaký by mohl nahradit ruský plyn. Kontinent však loni navýšil import i skladovací kapacity zkapalněného zemního plynu jako nikdy předtím. A pokračuje v tom dál.

Dovoz LNG do zemí Evropské unie a do Velké Británie se v loňském roce zvýšil zhruba o tři čtvrtiny na 137 miliard m³ plynu po regasifikaci, tedy znovuzplynění. LNG má zhruba 600krát menší objem než zemní plyn v plynném skupenství.

„Evropské země ještě nikdy v historii tolik LNG nedovezly,“ upozorňuje řídící konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Podle americké poradenské firmy FTI Con­sulting představovalo LNG v roce 2021 24 procent celkového dovozu zemního plynu do Evropy z celkových 338 miliard m³. Zbytek dorazil potrubím především z Ruska, Norska, Velké Británie a Alžírska.

K LNG však Evropa začala směřovat už před rusko-ukrajinským konfliktem. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 v EU vzrostl dovoz LNG o 33 procent, jen za prosinec šlo o nárůst o 53 procent. Import LNG za leden a únor 2022 se pak meziročně více než zdvojnásobil.

Kapacita evropských terminálů se v loňském roce zvýšila o 28 miliard kubíků plynu po regasifikaci zásluhou navýšení kapacity v chorvatském a nizozemském terminálu a ukotvením plovoucích terminálu v Nizozemí a v Německu.

V polovině února 2022 bylo v Evropské unii v provozu celkem 21 LNG terminálů s celkovou dovozní kapacitou zhruba 160 miliard kubíků za rok. Ovšem od té doby začala Evropa budovat další kapacity vhodné pro dovoz a uskladnění zkapalněného zemního plynu. Podle Gas Infrastructure Europe bylo v Evropě loni na podzim 62 LNG terminálů, které jsou už funkční, ve výstavbě nebo jsou plánované. Celková kapacita těch stávajících, již funkčních, aktuálně dosahuje 236 miliard kubíků.