Krize pohání věci kupředu

Odborná konference PRO-ENERGY CON se konala již po jedenácté, tentokrát ve dnech 10. – 11. listopadu 2022 v hotelu Amande v Hustopečích u Brna.

Krize pohání věci kupředu

ABSTRACT: Experienced moderators, excellent experts and lively discussions contributed to the first day of the PRO-ENERGY CON 2022 conference held in November in Hustopeče. On the second day, a traditional excursion took place, this time visiting a gas well and a small electrolyser at the Moravské naftové doly site near Mikulov.


 

Program konference je tradičně rozdělen do čtyř bloků panelových diskusí na aktuální témata v energetice. Je samozřejmé, že v letošním roce již není jedním z témat covid, ale především hektické dění na trhu s elektřinou, plynem i dalšími komoditami. I proto se také první blok věnoval bezpečnosti dodávek a ceně energetických komodit.

 

JAK NA VYSOKÉ CENY

Úvodní prezentaci přednesl moderátor Zdeněk Fousek. K cenové problematice a ekonomickým dopadům současné krize uvedl řadu konkrétních příkladů. Je zřejmé, že válka na Ukrajině není jediným důvodem růstu cen energetických komodit. Příčinou vysokých cen elektřiny je i skutečnost, že energetické burzy nejsou transparentní. Dle jeho slov například ČEZ na burze prodává elektřinu za 100 EUR/MWh, zatímco klientům mimo burzu za 400-500 euro.

Situaci nepřispívá ani to, že země EU nejsou schopny být navzájem solidární, v některých je plánovaná pomoc státu domácím firmám opravdu vysoká. Například plánovaná pomoc státu německým firmám ve výši 200 miliard euro. Státy se předhánějí v konstrukcích, jak pomoci domácímu průmyslu. Ačkoliv Česká republika měla už v červenci nejvyšší cenu elektřiny v celé Evropě, vláda začala bohužel růst cen řešit až s velkým zpožděním.

Účastníci panelu přispěli každý ze svého hlediska, někteří optimističtěji, někteří méně. Karel Winkler z ČEPS je ohledně vývoje cen mírným optimistou, ceny elektřiny nyní hledají novou rovnováhu. Pozitivní podle něj je, že Německo se chce vrátit k jaderné energetice. ČEPS také volá po zavedení kapacitních mechanismů, které by měly přispět k zajištění zdrojové přiměřenosti.

 

 

BURZY ZKLAMALY

Ján Pišta (JPX) optimismem naopak nehýří. Ve svém vystoupení uvedl, že Rusko vydělává na plynu a ropě stejně nebo i více než dříve při nižších dodávkách. Ceny energetických komodit se podle Pišty už nikdy nevrátí na předválečnou úroveň. LNG zcela nenahradí ruský plyn. Krize tak potrvá, dokud válka neskončí.

S Pištou souhlasil také Vratislav Ludvík. Vláda podle něj musí zajistit plynulou základní dodávku plynu plynovodem. Tankery s LNG totiž nestačí. V březnu už mohou být zásobníky prázdné. Odchod z burzy by podle něj přinesl snížení ceny plynu. Rusko totiž manipuluje cenami na burze, už to bylo oficiálně zveřejněno. Z burzy by měli být vyloučeni spekulanti, kteří si plyn jen přeprodávají a jsou napojeni na Rusy. Zastropování cen atd. je naopak podle Ludvíka nesystémové, je to jen hašení důsledků vývoje. „Je třeba se vrátit zpátky k systému, k normálním podmínkám, k trhu,“ řekl Ludvík s tím, že s českou energetickou politikou nesouhlasí. Měla by vycházet především ze spotřeby, která klesá. „Roste podíl seniorů, tj. nízkopříjmových občanů. V roce 2050 budou tvořit polovinu obyvatel. Bohatství bude klesat, současně i spotřeba. Bude se měnit i struktura spotřeby,“ vysvětlil.

Ruský plyn v Evropě ovšem podle něj nemá budoucnost. Putin se začal Evropě mstít za neotevření North Streamu II. Ruský plyn je ale nahraditelný. Ludvík dodal, že bude-li využívání plynu jakožto přechodového paliva končit do roku 2050, nemá smysl investovat do rozvoje plynárenské soustavy. Tomáš Hüner (Siemens) se snažil na toto téma pomocí několika kreslených vtipů rozproudit diskusi v sále.  

Snaha liberalizovat energetiku, vytvořit trh, a tím docílit nižších cen pro spotřebitele, nebyla úspěšná, vznikl chaos, soudí Libor Kozubík, vedoucí odboru energetiky a utilit ve společnosti IBM. Nyní se Evropa snaží vytvořit tzv. novou energetiku. Za výzvy nové energetiky považuje aktivní řízení sítě, decentralizování výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE), ukládání elektřiny, obousměrný tok energie, flexibilitu, vznik prosumerů a agregátorů, pokročilé analytiky, akumulaci vodíku a dalších plynů, meziodvětvovou synergii. Je třeba vytvořit k tomu základní předpoklady.

Petr Lux (ČEPRO) řekl, že ČEPRO je zvyklé na celosvětové fungující ropné burzy. Ty energetické, tj. také s elektřinou, po začátku války ale přestaly fungovat. „Mít ceny elektřiny navázané na Německo není pro nás dobré,“ míní Lux. K tomu Vratislav Ludvík dodal, že nefunguje ani burza s plynem. „Dodavatelů plynu je málo a tvoří vlastně kartel. Na cenách se domluví spolu, burza s tím nic nenadělá,“ je přesvědčen Ludvík.

Lubomír Lízal z ČVUT pak podotkl, že specifikem elektroenergetiky vždy bylo, že výroba se musela přizpůsobovat spotřebě, protože nešla skladovat. „Nyní se ale spotřeba bude muset přizpůsobovat výrobě. K tomu je potřeba reforma tarifní soustavy a také zavedení Průmyslu 4.0 v energetice,“ uzavřel Lízal.

 

EVROPSKÉ PLÁNY

Moderátor druhého bloku s názvem Jak dál v nové energetice Blahoslav Němeček, partner pro oblast energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě, Energy & Utilities, EY, věnoval důkladnou úvodní prezentaci změnám energetického trhu a s tím souvisejícím novým otázkám a námětům. 

Představil základní legislativní balíčky a z nich vyplývající povinnosti zemí EU. Zejména se věnoval REPowerEU, plánu z letošního roku. Byl navržen 8. března v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a jeho cílem je učinit Evropu nezávislou na ruských fosilních palivech před rokem 2030, počínaje plynem. Mezi vybrané úkoly patří bezodkladná opatření ohledně cen, plné zásobníky, snížení závislosti na ruském plynu a zvýšení hlavního cíle pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) ze 40 na 45 procent.

V důsledku trvale vysokých cen plynu bude instalovaný výkon plynových elektráren do roku 2030 přibližně o 8 GW nižší, než se předpokládá v návrhu klimaticko-energetického balíčku Fit for 55. Hrubá výroba elektřiny z plynových elektráren je podle scénáře REPowerEU o 240 TWh nižší (-67 % v roce 2030). Využití uhelných elektráren se ve scénáři REPowerEU zvyšuje a hrubá výroba elektřiny v uhelných elektrárnách je v roce 2030 o 105 TWh vyšší než ve scénáři Fit for 55. Pokud jde o ceny, bude pokračovat velká volatilita, objeví se velmi citlivé reakce na aktuální situaci. 

Dlouhodobý směr stanovený Fit for 55 ovšem zůstává nezměněn. REPowerEU jej pouze doplňuje o nástroje, které ho umožňují dosáhnout spolu se snižováním závislosti na ruských dodávkách fosilních paliv. Vývoj však přinese mnohé nové příležitosti související s transformací energetiky, je to decentralizace, dekarbonizace a zejména pak digitalizace, protože nezbytným předpokladem budoucího přežití je pokročilé nakládání s daty.

O těchto otázkách hovořili také další účastníci panelu. Co přináší nová energetika k fungování sítí, rozebral Pavel Šolc, člen představenstva společnosti ČEPS. Výrazné změny přinese agregace či flexibilita, změní se i trhy s regulační energií. Představil přitom některé mezinárodní projekty, jichž se ČEPS účastní. Jde např. o projekt Picasso, kde dochází k mezinárodnímu sdílení a aktivaci regulační energie v rámci sekundární regulace – to snižuje její cenu. Nedílnou součástí světa roku 2025 bude právě akumulace, datová centra a příslušná legislativa, ideálně i nový energetický zákon. 

Ivan Trup, jednatel firmy MicroStep – HDO, se věnoval mobilní aplikaci pro pokročilé nakládání s daty. Je to pro flexibilitu velmi důležité, ještě však máme co dohánět. Chybějí totiž zaměstnanci, kteří umí pracovat s daty, pro koncového zákazníka musí být ovšem nakládání s daty velmi jednoduché. O datových centrech hovořil také Tomáš Molek ze společnosti Unicorn. Distributoři budou na lokálním trhu s flexibilitou řešit řadu problémů, například s přetížením soustavy. Věnoval se také srovnání se zahraničím v oblasti smart meterů, které umožní uživatelům řídit si vlastní spotřebu.

Ke směrnici o energetické účinnosti budov mluvil Jan Kanta a konstatoval, že v roce 2030 nebude možné stavět domy bez využití fotovoltaiky. Připomněl, že určitou formu data-hubu vlastně máme, je to OTE, hlavním hnacím motorem jsou ovšem sami provozovatelé, kteří si uvědomují potřebu operativnější koordinace v reálném čase při provozování sítí. 

 

 

PLYNÁRENSKÉ OTÁZKY

S nadcházející zimou se pozornost spotřebitelů obrací hlavně k plynu a obavám, že ho nebude dost. I proto se třetí blok konference věnoval hlavně těmto problémům. Moderoval ho publicista a analytik Jan Žižka, který je hostem konference již poněkolikáté.

Úvodní prezentaci přednesl Jan Žižka, který tím zároveň navodil témata k diskusi. „V Česku dlouho převládal proněmecký postoj k Nord Streamu II. Odpůrcem byl jen premiér Sobotka a jeho poradce Tomáš Prouza. Naopak MPO tuto stavbu podporovalo. Slovensko bylo zprvu odpůrcem, pak svůj postoj zmírnilo. Argumenty pro Nord Stream II: ČR bude tranzitní zemí, Německo bezpečnější tranzitní zemí než Ukrajina, Německo bude pro Rusy vždy prioritou,“ řekl na úvod Žižka s tím, že Česko je dnes v horší situaci než Německo, protože je závislé na Německu a protože má nedostatečné propojení plynovodů s Polskem a Německem. Pokud jde o mezinárodní aspekty, vyvstává otázka, zda Evropa skoncovala s ruským plynem úplně. Není totiž jednotná. Německo otočilo a už ruský plyn nechce. „Změní se Energiewende v Zeitenwende?“, zeptal se Žižka. A poučení z Ukrajiny? Ta má dnes nejen válečné zkušenosti, které zdůraznily potřebu decentralizované energetiky, ale obrovský potenciál v energetice i plynárenství. 

Richard Kvasňovský (Slovenský plynárenský a naftový zväz) v reakci na nastíněné otázky uvedl řadu informací o slovenském plynárenství. Zásobníky plynu na Slovensku jsou plné na 93 %. Na Slovensko stále proudí ruský plyn, ale jen část původního množství. Do celé Evropy pak asi jen 7 % původního množství. LNG nemusí být podle Kvasňovského dražší než plyn z potrubí, ale velká poptávka z Asie ho zdražuje. LNG pokryje 10 % slovenské spotřeby, zbytek tvoří dodávky z Norska a z Ruska. Slovensko je od srpna propojené plynovodem i s Polskem, kterým proudí plyn z terminálu ve Svinoústí. Další iniciativou zemí střední a jihovýchodní Evropy jsou dodávky plynu z Ázerbájdžánu, plánuje se zdvojnásobení kapacity tohoto plynovodu. Slovensko má i snahu těžit vlastní plyn a zvýšit těžbu, chce také rozvíjet produkci bioplynu a biometanu. Do roku 2030 Slovensko počítá i s produkcí 50 tisíc tun zeleného vodíku.

Informace o českém plynárenství pak podala Tereza Navrátilová (Český plynárenský svaz). Zásobníky jsou podle ní plné na 99 %, v roce 2023 je plán naplněnosti 90 %. To bude ale podle ní tvrdý oříšek. V Evropě je totiž málo LNG terminálů. Podle Navrátilové přibudou ale další, máme také dohodu o dodávkách plynu z Norska. V plánu je i propojení s Polskem. V přípravě je i připojení výroben vodíku na síť. Vodík by se mohl dovážet z Ukrajiny, až Rusko ukončí svou agresi.

 

 

BIOMETAN A DALŠÍ

O dlouhém povolovacím řízení nových li­niových staveb hovořil Zdeněk Skoumal (Kovo­projekta Brno). To může ovlivnit i další vývoj v plynárenství. Martin Schwarz (EBW Solutions) zmínil výhody zelených plynů, bioplynu i biometanu, především skutečnost, že pocházejí z domácích zdrojů. Pokud zač­nou bioplynky vedle elektřiny a tepla vyrábět biometan, musí si zachovat možnost být záložními zdroji elektřiny, která je ale dražší než elektřina z fotovoltaických nebo větrných elektráren.

Tomáš Voltr (Energy financial group) doplnil další výhody biometanu: jeho emisní stopa je velmi nízká, nižší než u zemního plynu. Biometan ale podle Voltra nemůže zcela nahradit zemní plyn, půjde jen o doplněk, jedná se asi o 6  % potenciální náhrady zemního plynu, což představuje maximálně 100 milionů m3 biometanu ročně. Důvodem je nedostatek suroviny – biomasy či gastroodpadů.

V následné diskusi pak zazněly například otázky, zda se v Evropě uvažuje o těžbě břidlicového plynu. Podle Kvasňovského nikoliv, například v Polsku se zjistilo, že tam plynu není dostatek na to, aby se zahájila těžba. EU chce ale podle něj společně objednávat LNG. Dodavatelé chtějí dlouhodobé kontrakty, zatímco plyn má být jen přechodové palivo, to jde ovšem proti sobě.

Navrátilová pak informovala o české a evropské vodíkové strategii a o pokusech s mícháním vodíku se zemním plynem. Možná je ale podle ní i přeprava čistého vodíku. „Je nutné být připraven,“ podotkla. Podle Schwarze je ale výroba čistého zeleného vodíku zatím hudbou budoucnosti. „Musel by být velký přebytek levné elektřiny, a to zatím nehrozí,“ řekl Schwarz. Vodík z pyrolýzy odpadů je zatím mnohem levnější než ten vyrobený elektrolýzou.

Na závěr promluvil Vratislav Ludvík. Evropa má podle něj teď kapacitu pro 250 miliard m3 potrubí volného po ruském plynu. Měla by se zamyslet, co s ním. Soudí také, že Česko se může stát křižovatkou zemního plynu. Vadí mu ale, že zásobníky plynu nejsou v českých rukou. Plyn v nich proto nemusí sloužit pro potřeby českých občanů. „Česká vláda by se měla zamyslet nad tím, jestli by některé zásobníky neměla odkoupit.“

 

 

PRÁVNÍCI K ENERGETICE

Chystaná energetická legislativa – nové příležitosti a ohrožení, to bylo tématem posledního bloku konference. Moderoval ho Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ. Úvodní prezentace byly dvě a přednesli je Luděk Šikola, partner AK Doucha Šikola advokáti, a Jozef Hudák, partner AK Poláček & partners. Zejména slovenská část byla zajímavá a jako vždy to byla vzácná příležitost poučit se a porovnat si­tuaci a její řešení u nás a na Slovensku. Hudák označil současné dění za legislativní smršť a příchod nových trendů do slovenské energetiky představil z pohledu advokátní praxe. „Krize pohání věci kupředu,“ řekl.

Advokát Šikola zdůraznil důležitost úprav stavebního zákona z hlediska povolování nových zdrojů energie, kdy například pokládá povolování stavby jen jedním úřadem za konfliktní záležitost. A upozornil na to, jak obtížně se připravuje a schvaluje již 37. novela energetického zákona, která je ovšem velmi důležitá. Jde o legislativu, která se týká aktivního zákazníka, energetických společenství aj. Upozornil také na příklady, kdy jsme nedodrželi legislativní proces podle termínů stanovených EU a kde nám hrozí za to postih.

Tématem byly ovšem nejen legislativní změny a jaké změny přinesou. Je tu řada otázek jako například, zda je možné v rámci stávající legislativy řešit vysoké ceny elektřiny a plynu. Je vůbec možné nastalou situaci řešit systémově, respektive zda je systémovým řešením to, čeho jsme nyní svědky na úrovni EU a členských států? Jak má být správně definovaná akumulace energie a jaké mohou být obchodní modely, které ji budou využívat? Co vůbec přinesou energetické komunity energetickému trhu?

Panelisty byli dále Pavel Beran z Komerční banky, Ladislav Havel, který je radním Energetického regulačního úřadu, a Jana Osadská, vedoucí právního odboru ve společnosti Pražská plynárenská Distribuce. Posledně jmenovaná představila velmi zevrubný přehled legislativních kroků v posledním období v oblasti energetického zákona a některých dalších, souvisejících s válkou na Ukrajině (tzv. Lex Putin). Pavel Beran se věnoval aktivitám Komerční banky v podpoře podnikání v energetice. Ladislav Havel také hovořil o novém energetickém zákoně a jeho neustálém odkládání. Oceňuje však, že některé zákony byly v nouzi přijaty velmi rychle a například zákon, který hodně posune využívání obnovitelných zdrojů, už poslanci projednávají. 

Den panelových diskusí byl náročný, takže ve večerních hodinách už se diskutovalo neformálně na společném setkání. Druhý den konference byl tradičně věnován exkurzi. Tentokrát účastníci navštívili nedávno otevřený plynový vrt Moravských naftových dolů u Mikulova. Zasvěcený výklad o způsobu těžby a hlubinném vrtání obecně byl doplněn i výkladem o malém elektrolyzéru, umístěném ve stejné lokalitě.

Jsme rádi, že se na naši konference vrátili účastníci po proticovidových opatřeních a přispěli k zajímavým diskusím. Chceme proto všechny čtenáře pozvat na další ročník konference, který se uskuteční 9.–10. 11. 2023.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Novým ředitele přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je Ludvík Štrobl

Novým ředitelem přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku je ode dneška Ludvík Štrobl. Ve funkci nahradil Vítězslav…

Studie: Za smog v Ostravě může hlavně topení uhlím. Huť a koksovny jsou spolu s dopravou viníky číslo dvě

Odborníci dlouho netušili, odkud znečištění ovzduší v Ostravě, kde lidé dýchají nejhorší vzduch v Česku, pochází. Konkrétně jak ke…

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…

Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly

Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…

Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás

Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…

Kalendář akcí

AQUATHERM Nitra

07. 02. 2023 - 10. 02. 2023
Medzinárodný odborný veľtrh vykurovacej, ventilačnej, klimatizačnej, meracej, regulačnej, sanitárnej a ekologickej techniky

E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti

15. 02. 2023 08:00 - 18:00
Ostrava, na Černé louce, Pavilon A
Třetí ročník diskuzního fóra E-Mobilita si do hledáčku opět bere témata víc než aktuální. Moravskoslezský kraj se stává lídrem na poli vodíkových tech...

Energetický management pro města a obce

15. 02. 2023 09:00 - 16. 02. 2023 18:00
Praha, hotel DAP
Konference určená pro energetické manažery měst a obcí, jejímž hlavním tématem je snižování energetické náročnosti budov vlastněných veřejnou správou,...

Transportation Oil and Gas Congress 2023

20. 02. 2023 09:00 - 21. 02. 2023 20:00
Istanbul, Türkiye
TOGC 2023 is a B2B networking event for more than 350 specialists from pipeline industry that covers strategic goals and technical issues of the oil,...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

75780
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
881
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika