Zamlžený konec uhlí

EU se ohledně budoucnosti uhlí chová naprosto rozporuplně: na jedné straně spěje k jeho vyřazování, na straně druhé v důsledku války na Ukrajině navyšuje výrobu uhelných elektráren a prodeje uhlí letos trhají rekordy. Podobně se chová i česká vláda.

ABSTRACT: Due to high energy prices, the clear plan for the EU phase-out of coal mining is falling apart as both production and imports are increasing instead. And although this holds true also for the Czech Republic, the three regions most affected by the planned 2033 phase-out are already devising "just transition" proposals to help those who will face job loss as a result.


 

Výzvu k uzavření dohody o postupném odklonu od všech fosilních paliv na summitu COP27 konaném v Egyptě podala Indie, jenž je světově druhým největším kupcem uhlí. Frans Timmermans, který je v EU zodpovědný za klimatickou politiku, se nechal slyšet, že EU výzvu podporuje.

„Podporujeme jakékoli výzvy k odklonu od všech fosilních paliv,“ prohlásil na konferenci Timmermans. „Musíme se však ujistit, že to neohrozí dřívější dohody o odklonu od uhlí. Takže pokud to naváže na dohody uzavřené v Glasgow (summit COP26), tak EU návrh podporuje.“ Komentář jednoho z předních představitelů EU přitom přichází v době, kdy EU navyšuje výrobu uhelných elektráren a podstatně navyšuje importní kapacity pro zemní plyn.

 

UKONČENÍ TĚŽBY V ČESKU UŽ ZA DESET LET?

Česká vláda zatím potvrdila, že chce uhlí definitivně opustit do roku 2033. Prostředků na transformaci uhelných regionů má přitom dostatek. A to díky Evropské unii, například z Fondu spravedlivé transformace budeme v dalších pěti letech čerpat přes 43 miliard korun. Celkově můžeme z EU získat na klimatická opatření až 800 miliard.

„Je dobře, že má česká vláda plán odklonu od uhlí, datum ale není všechno. Potřebujeme vědět, jak toho dosáhneme, aniž bychom zároveň vytvořili energetiku závislou na fosilním plynu či spalování biomasy ve velkém. V následujících letech potřebujeme celou škálu opatření, která odstraní bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů,“ komentovala to pro iDNES.cz analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kristina Zindulková.

Mezitím ale těžba uhlí v ČR v důsledku války na Ukrajině a následné energetické krize stoupá. Těžařské společnosti v Česku od ledna do září vyprodukovaly 24,3 milionu tun hnědého uhlí, což je v meziročním srovnání o 20,1 procenta více. Po letech propadu těžby tak dochází v čase energetické krize na trhu s uhlím k obratu. Většina uhlí skončila v kotlích domácích uhelných elektráren a tepláren, roste však také export do okolních zemí.

Podle aktuální statistiky zveřejněné na webu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se od dubna drží produkce hnědého uhlí na stabilní úrovni – zhruba 2,6 milionu tun za měsíc. Skokový růst zájmu lze vysledovat hlavně u tříděného uhlí, které je určeno pro domácnosti a další maloodběratele. Tady byl meziroční nárůst produkce bezmála 35 procent (na 1,67 milionu tun za prvních devět měsíců roku).

Zájem o české hnědé uhlí roste také v zahraničí. Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v lednu až srpnu k nárůstu exportu o 154 procent na 560 tisíc tun, ve finančním vyjádření to bylo o 155 procent na 1,26 mi­liardy korun. Objem vývozu do Polska vzrostl sedminásobně na 222 tisíc tun. Mezi další významné dovozce českého uhlí patří Slovensko, Maďarsko, Německo a Srbsko.

Letošní vývoj tak představuje jistou anomálii. Jak ve své statistice uvádí MPO, těžba hnědého uhlí na českém území dosáhla rekordu v roce 1984 – tehdy se jednalo o 97 milionů tun. Od té doby se téměř každým rokem objem těžby snižoval, a to až na loňskou hodnotu 29,3 milionu tun. Navzdory současnému růstu to však nevypadá, že by letošní těžba byla vyšší než v roce 2019 (37,5 milionu tun).

Největším producentem hnědého uhlí jsou Severočeské doly, které stoprocentně vlastní ČEZ. V prvním pololetí navýšily těžbu o 11 procent na 8,5 milionu tun. Dále následuje Severní energetická a Vršanská uhelná na Mostecku (obě firmy patří do skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače) a Sokolovská uhelná.

 

TĚŽBA ČERNÉHO UHLÍ S NEJISTÝM KONCEM

Naopak těžba domácího černého uhlí dál padá. V období od ledna do září klesla o 29,4 procenta na 1,22 milionu tun (718 tisíc tun koksovatelného a 505 tisíc tun energetického). V provozu zůstává poslední činný důl – ČSM na Karvinsku. V provozu měl být do poloviny roku 2023, nyní státem vlastněná společnost OKD uvažuje o prodloužení těžby.

Jak vedení OKD oznámilo na konci června, těžbu černého uhlí udrží minimálně do konce roku 2023. Nyní usiluje o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky pro klíčové zákazníky do roku 2025. Státní podnik Diamo, který zajišťuje útlum těžby uhlí na Karvinsku, před měsícem oznámil, že zpracovává analýzu možného obnovení těžby v dolech ČSA a Darkov.

 

KONEC UHLÍ JAKO PŘÍLEŽITOST?

Přesto se ale konec uhlí blíží. Česko si proto chce udělat jasno, kolik lidí přijde o práci a jak vše dopadne na firmy či domácnosti. I na tyhle aspekty se má zaměřit poslední analýza, kterou si nechává zpracovat Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Již nyní je jasné, že se odklon od uhlí dotkne tisíců pracovních míst, dotčené kraje však v transformaci vidí příležitost pro rozvoj nových odvětví.

Jak dopadne konec uhlí na Česko, si v posledních letech nechávají v rámci různých studií zpracovávat úřady i ministerstva. Naposledy si právě MMR v druhé polovině května nechalo zpracovat další analýzu, která má popsat dopady budoucího odklonu od uhlí.

V ní se má vyčíslit, o kolik peněz přijdou veřejné rozpočty kvůli nevybraným daním, hornickým poplatkům a dalším výnosům z těžby. Kromě toho chce vědět, kolik lidí přímo přijde o práci a jaké bude mít ukončení těžby dopady na byznys navázaný na uhlí.

„Případová studie bude obsahovat model postupného útlumu pro roky 2025 a 2033,“ píše se v zadání analýzy, kterou zpracovává společnost BeePartner a navazuje na činnost Uhelné komise, poradního orgánu vlády.

Konec uhlí se v Česku dotkne tří krajů - Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého. Každý z nich se na něj připravuje. Kraje jsou například zapojené do evropské platformy pro uhelné regiony v transformaci - Platform for Coal Regions in Transition. Zároveň jsou součástí Programu RE:START, který představuje strategii hospodářské restrukturalizace krajů. V rámci ní se každé dva roky aktualizují Akční plány.

 

2022

Hnědé uhlí

celkem

tříděné

průmyslové

tis. tun

index

tis. tun

index

tis. tun

index

leden

3 161

110,5

138

110,S

3 023

110,5

únor

2 874

116,2

148

101,3

2 727

117,1

březen

2 983

111,5

208

182,5

2 776

108,4

I. Q

9 019

112,6

493

128,4

8 526

111,8

duben

2 503

117,4

111

83,7

2 392

119,7

květen

2 310

133,6

175

113,8

2 136

135,5

červen

2 588

148,1

208

188,4

2 380

145,4

II.Q

7 402

132,0

494

124,5

6 908

132,5

I. pol.

16 421

120,6

987

126,4

15 434

120,2

Produkce tuhých fosilních paliv za rok 2022
Zdroj: MPO

 

Zdroj: faktaoklimatu.cz

 

UHLÍ NAHRADÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE

Právě obnovitelné zdroje mohou představovat most od uhlí i z hlediska zaměstnanosti. Analýza, kterou zpracovala AMO, ukázala, že s koncem uhlí sice v Česku zmizí asi 25 tisíc pracovních míst, zároveň by ale instalace obnovitelných zdrojů v kombinaci s energetickými úsporami, například zateplováním budov, mohly vytvořit daleko více nových pracovních pozic.

„Energetická transformace bude mít tedy pozitivní vliv na zaměstnanost,“ konstatuje analytička Zindulková. Toho si jsou vědomy i samotné kraje. Moravskoslezský kraj odhaduje, že přechod na bezuhlíkovou a digitální ekonomiku se dotkne celé řady odvětví a v příštích deseti letech může zasáhnout až 140 tisíc pracovních míst.

„To neznamená, že všechna zaniknou, ale budou se zásadně měnit. Nová místa budou vznikat. Při správném uchopení to není primárně hrozba, ale příležitost,“ popsala mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Kraj podle ní připravuje a už zahajuje masivní program vzdělávání a poradenství pro pracovníky zejména v odvětvích ocelářství a zpracování kovů, energetiky a automobilového průmyslu.

Jednotlivé kraje si v návaznosti na vládní dokumenty a dotační programy připravují vlastní strategie. „V rámci mechanizmu pro spravedlivou transformaci zpracoval Moravskoslezský kraj transformační plán MSK 2020–2030, který obsahuje 8 programů, směřujících k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství ve vazbě na Zelenou dohodu,“ doplnila Birklenová. Kraj rovněž zřídil Moravskoslezské energetické centrum, organizaci, která například řeší způsoby, jakými budou nahrazeny uhelné zdroje pro výrobu tepla obyvatelům, nebytovému sektoru a průmyslu, a navrhuje scénáře zabezpečení dodávek tepelné energie.

V Ústeckém kraji zase na jaře ve všech okresech proběhly workshopy pro podnikatele s cílem informovat o tom, jak čerpat dotace z evropských zdrojů. „Ústecký kraj připravuje svůj strategický projekt Transformační centrum ÚK, které bude sloužit jako centrum podpůrných služeb pro celkovou transformaci,“ doplnila mluvčí kraje Magdalena Fraňková.

Podle analytičky Zindulkové úkol státu při transformaci spočívá ve dvou krocích. Jednak zmapovat, jaké dovednosti a preference mají současní zaměstnanci uhelného sektoru. Ti totiž z části mohou současná zaměstnání vykonávat i v nově vytvořených odvětvích.

Stát má dále podpořit udržitelná odvětví a rekvalifikovat zaměstnance, kteří nemohou vykonávat dosavadní profesi jinde. „Kromě toho musí existovat i možnost odejít do předčasného důchodu a zachovat si přitom důstojnou životní úroveň,“ doplňuje odbornice.

 

PENÍZE KONČÍ JEN V KAPSÁCH VELKÝCH FIREM

Objevují se hlasy, že stát vhodné nástroje pro skutečně spravedlivou transformaci zatím nevyužívá. Podrobnou kritiku přináší například studie platformy Re-set. „Transformace musí proběhnout zdola, tedy úřady se musí nejprve ptát lidí, co konkrétně by potřebovali na daném místě, a z toho má teprve vycházet strategický plán,“ uvádí analytik platformy Josef Patočka.

Česko jde ale dle jeho slov opačnou cestou. Rozdělení dotací se řeší na poslední chvíli a peníze končí v kapsách velkých firem bez zapojení místních a širší strategie. „V ideálním scénáři by měl stát garantovat hladkost a sociální únosnost ústupu od uhlí tím, že lidem dá jasný závazek a garanci, že neskončí v dlouhodobé nezaměstnanosti,“ dodává analytik. Cestu by viděl například skrze dohody státu s hornickými odbory.

Podobné výtky zní i z Evropské komise. Vláda jí předložila plán, jak zamýšlí čerpat prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Komise ho ale minulý měsíc vrátila k přepracování, jak informoval deník Referendum. Česko podle Komise nemá jasný harmonogram ukončení těžby, ani ucelená transformační opatření, mimo to má nízké ambice v podpoře obnovitelných zdrojů, otazníky visí i nad některými projekty, které se měly z Fondu financovat.

„Zmíněná kritika je špatně pochopena veřejností a ze strany EK se jednalo o klasické připomínkové řízení, které již spěje do závěrečné fáze a rozhodně nic nenaznačuje, že by mělo dojít k ohrožení zdrojů z Fondu spravedlivé transformace,“ dodává mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Hešíková.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Novým ředitele přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je Ludvík Štrobl

Novým ředitelem přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku je ode dneška Ludvík Štrobl. Ve funkci nahradil Vítězslav…

Studie: Za smog v Ostravě může hlavně topení uhlím. Huť a koksovny jsou spolu s dopravou viníky číslo dvě

Odborníci dlouho netušili, odkud znečištění ovzduší v Ostravě, kde lidé dýchají nejhorší vzduch v Česku, pochází. Konkrétně jak ke…

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…

Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly

Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…

Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás

Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…

Kalendář akcí

AQUATHERM Nitra

07. 02. 2023 - 10. 02. 2023
Medzinárodný odborný veľtrh vykurovacej, ventilačnej, klimatizačnej, meracej, regulačnej, sanitárnej a ekologickej techniky

E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti

15. 02. 2023 08:00 - 18:00
Ostrava, na Černé louce, Pavilon A
Třetí ročník diskuzního fóra E-Mobilita si do hledáčku opět bere témata víc než aktuální. Moravskoslezský kraj se stává lídrem na poli vodíkových tech...

Energetický management pro města a obce

15. 02. 2023 09:00 - 16. 02. 2023 18:00
Praha, hotel DAP
Konference určená pro energetické manažery měst a obcí, jejímž hlavním tématem je snižování energetické náročnosti budov vlastněných veřejnou správou,...

Transportation Oil and Gas Congress 2023

20. 02. 2023 09:00 - 21. 02. 2023 20:00
Istanbul, Türkiye
TOGC 2023 is a B2B networking event for more than 350 specialists from pipeline industry that covers strategic goals and technical issues of the oil,...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

75780
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
881
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika