Instalace domácích fotovoltaik má řadu úskalí

Pozvání do třetího podcastu PRO-ENERGY TALKS přijali Lukáš Havelka a René Grebeň, majitelé společnosti Energie pro život. Rozhovor moderovali Věra Vejražková a Karel Sedláček.

Instalace domácích fotovoltaik má řadu úskalí

ABSTRACT: Lukáš Havelka and René Grebeň, owners of the company Energie pro život, accepted the invitation to the third PRO-ENERGY TALKS podcast. We asked them about the specifics of home PV construction and the constraints they face today during the installations.


 

Zabýváte se energetikou rodinných domů, mohli byste pohovořit o správném hospodaření s elektřinou v domě?

RG: Hospodaření v domě bych neomezil jenom na elektřinu, protože často vstupují jiné druhy energie. Obecně hospodaření s energetickými komoditami v domě je téma velmi široké a dneska často, řekl bych, omezující se na tepelné čerpadlo nebo na fotovoltaický zdroj, případně na malou větrnou či vodní elektrárnu. Problematika je ovšem daleko širší a pokud se podíváte na dům, ať už rodinný nebo i větší jako celek, tak vlastně je nutné řešit dvě oblasti.

První je ta samotná energetická náročnost, tzn. kolik ten dům spotřebuje energie pro svůj vlastní provoz. A druhá otázka je, kde ji získat, případně jak zajistit malou energetickou náročnost. Sem patří zateplení, systém řízených větrání, různá opatření ke snížení zdrojů nasvícení třeba výměnou žárovek atd. Čili vždycky by si klient měl uvědomit, že často ne to, že vytvoří svůj vlastní zdroj, vede k úsporám, ale v mnoha případech i jiná opatření vedou k větším úsporám energie v domě než vybudování zdroje. Neboli je třeba začít tím, jak moc můj dům spotřebovává a proč.

 

Čili je to vlastně celý komplex otázek a výsledkem musí být komplexní řešení. Zaměřme se pro zjednodušení na téma fotovoltaiky, což je ostatně také těžiště činnosti vaší společnosti, že?

LH: Určitě těžiště to je, protože si myslím, že za vcelku rozumné peníze a s podporou státu, která dnes je a byla i předchozí roky, to dává smysl. Fotovoltaika je možnost, díky které mohou rodinné domy ušetřit, ale jak správně říkal kolega, pokud to člověk vážně chce dělat komplexně. Co vlastně může fotovoltaika přinést, v jakém období vyrábí, na jaké období spotřeby domu se chce klient zaměřit s fotovoltaikou.

Nejde říct obecně: Vy máte takovou spotřebu, postavíme vám velký zdroj, aby pokryl vytápění, ať už elektrokotlem nebo tepelným čerpadlem. Bohužel naše zkušenost říká, že v těchto případech fotovoltaika příliš nepomáhá, protože to stěžejní období pro výrobu je březen až říjen. I vlastně, když to vezmu, co se legislativy týče, tak se bavíme u rodinných domů o mikro zdrojích, což jsou elektrárny dnes do 10 kWp na střeše. A myšlenka těchto zdrojů je primárně úspora v rodinném domě, ne nějaký následný obchod, prodej atd.

 

Připojit fotovoltaickou elektrárnu bez přetoku je mnohdy nutností, někdy záměrem, co z takového připojení vyplývá?

RG: Dnes existují, pokud si vybudujete jakýkoliv zdroj, ať už je to fotovoltaický, o kterých se bavíme nebo jiný, v zásadě dvě možnosti, jak ho provozovat. A také dva důvody, proč ho vystavět. První je, chci si pomocí tohoto zdroje doplnit nějakou vlastní spotřebu ve svém domě, firmě, nebo dílně, nechci kupovat drahou elektřinu v současné době a chci si ji vyrábět sám. To je ta základní a hlavní pohnutka i záměr toho, proč zdroje (dnes) do 10 kilowat výkonu je možné provozovat bez licence. Tento zdroj by měl primárně být používán pro spotřebu v místě. Nicméně i tyto zdroje vyrobí ve většině případů nebo minimálně v některých dnech v roce více elektřiny, než jsem schopen v onom místě spotřebovat.

 

<< René Grebeň a Lukáš Havelka >>

 

Takže dochází pak k tomu, že musím tu energii někde uschovat v nějaké baterii?

RG: Ano, to je samozřejmě významná možnost, ale i přesto dojde k situaci, kdy baterie již je plná, dům spotřebovává málo a zdroj vyrábí hodně.

 

Takže ji nabídnu distributorovi?

RG: Ano i ne, povinnost neexistuje. Naopak si myslím, že pro distributory je tato oblast poměrně složitá, poněvadž se bude jednat o striktně nepredikovatelný zdroj. Těžko se dá predikovat, jak moc spotřebujete, kdy budete na dovolené, kdy doma budete, kdy odjedete a váš zdroj bude zcela nesystémově chvíli dodávat do sítě, chvíli ne, dá se s tím počítat, nedá se s tím počítat.

Špatně se to plánuje v rámci bilancování celé přenosové soustavy. Primární myšlenka je, chcete-li si doma postavit zdroj, můžete. Nepotřebujete na to žádné speciální licence, oprávnění atd. a zdroj má být primárně určen k vaší spotřebě. Ne k tomu, abyste ho vystavil zbytečně velký a energii nám pak, kdy vy uznáte za vhodné, dodával do distribuční soustavy. To není smysl toho zákona, pokud se chcete živit výrobou elektřiny a podnikat, máte možnost vystavět si zdroj libovolně velký. Samozřejmě za dodržení určitých regulací.

 

Zůstaneme-li ještě chvilku u rodinných domků, tak asi není primární vydělávat, spíš tedy snížit cenu energie. Pouze v případě, že něco přebyde, pak ho mohu prodat distribuční společnosti. Jak je to vlastně ošetřeno?

LH: Musíme říct, výkup nedělá distribuční společnost, ta v podstatě jenom umožňuje nebo drží rezervovanou kapacitu toho výkonu do distribuční sítě. Pro jednotlivý zdroj vykupuje dnes dodavatel elektřiny a stále je to zatím tak, že tam, kde odebírám elektřinu, tak tam můžu prodávat. Už se objevují i situace, kdy, konkrétně v distribuční oblasti EG.D, je možnost mít odběrné EAN, neboli číslo odběrného místa, pro nákup od jiného dodavatele a druhý EAN pro prodej. Ale třeba na území ČEZ distribuce to zatím nelze.

Nicméně častokrát lidé chtějí ty systémy předimenzovat, protože mají představu toho, že dodají v létě elektřiny hodně, protože mají velkou elektrárnu, a pak v zimě si touto elektřinou levně zatopí. Avšak větší systém s sebou zákonitě nese větší investici a návratnost v podobě současných výkupních produktů je velmi pomalá.

Navíc je poměrně složitá predikce, kolik přetoků vlastně ve výsledku bude. Já osobně nejsem fanoušek stavby velkých systémů. A popravdě kdybychom to řešili ještě ve staré dotaci, která už dneska není, tak tam byla vyloženě podmínka, že 70 % z vyrobené elektřiny by se mělo spotřebovat v rodinném domě. A bez toho ani lidé dotaci nedostali. Bohužel tato podmínka tam v současné době není. Samotný fond počítá výpočet návratnosti a zdali dává stavba v takovéto podobě smysl. Dotace je vyplacena i v tomto případě.

Další velmi oblíbené téma: Prodávám elektřinu na spotu, když je ta cena vysoko a pak zase nakoupím třeba večer do baterky atd. Bylo by to možné, ale tato praktika vyžaduje buď ruční řízení a přepínání, anebo další nadřazený systém, který tu elektrárnu umí řídit a komunikovat tyto systémy. Nyní tyto systémy vznikají, ale je zatím otázka, jak moc by byla vyšší počáteční investice a jaký by znamenala přínos.

 

Nyní bychom se mohli přesunout k problematice instalace fotovoltaických elektráren a konkrétně mám dotaz na to, zdali mají distribuční společnosti stejné požadavky na připojení do sítě.

RG: Ano, obecně ano. Připojovací podmínky jsou jenom jedny platné v celé republice. Republika je rozdělená na 3 hlavní distribuční oblasti, což je distribuční oblast společnosti ČEZ distribuce, oblast společnosti EG.D a distribuční oblast pražské distribuce.

Obecné podmínky jednotlivých distributorů platí všude, všude si můžete postavit mikro zdroj do 10 kW bez licence a provozovat ho. Nicméně podmínky jednotlivých distributorů se ale velice liší. Není to tak, že se to liší na 3 různé distribuční oblasti. Často je to ale tak, že na distribučním území ČEZ, do kterého spadá třeba Ostrava, panují jiné podmínky než třeba v Hradci Králové, který je pod stejným ČEZem, protože tamní místně příslušný technik si normy vykládá po svém.

 

Obraťme list a věnujme se otázce, jaký je původ komponent do fotovoltaických elektráren a zdali se nestáváme závislými na dovozu z Číny?

LH: Nestáváme, už jsme. To jsme viděli, když byly fabriky v Číně zavřené a byl to pro Evropu veliký problém. V českých podmínkách se dají instalovat systémy různé, systémy i ostrovních typů. Systém, který jinak přistupuje k práci s distribuční soustavou, je schopný se od ní odpojovat a nevyžaduje distribuční síť k tomu, aby fungoval. Tyto systémy jsou dražší, rozdíl je kolem 70 000 korun a více. A tady přínos pro rodinné domy není tak veliký. Tyto systémy se také vyrábí v Asii, konkrétně v Číně, ale stále jsou doručovány přes Holandsko a majitel této firmy je Holanďan.

Ale když se budeme bavit o systémech, které se instalují, řekněme, z 99 % v České republice, tak to jsou všechno měniče čínské nebo asijské. Co se týká baterií, tak tam jsou i korejské, japonské. Panely se také vyrábí v Evropě, je tu pár specializovaných výrobců za Švýcarska. Rakousko, kde dělají třeba červené panely, ale samozřejmě se to odráží v ceně, lidé je proto většinou nevolí.

 

A co bychom měli udělat pro to, aby se snížila naše závislost na dovozu z Číny.

RG: Co se týče panelů, je to striktně otázka výrobců a technologických firem. Není to tak dávno, kdy i v České republice probíhala výroba solárních panelů. Není to o tom, že by se v Evropě nedaly vyrábět panely. Je to ryze rozhodnutí politické, manažerské, řekl bych.

LH: Paradoxně nyní i Evropská unie by byla hodně ráda, kdyby se vybudovaly továrny na výrobu solárních panelů v Evropě.

RG: Je to otázka ceny, samozřejmě. To je vždycky něco za něco.

Pak jsou tady střídače. Existují renomovaní němečtí, švýcarští, rakouští výrobci a skutečně se tady vyrábí i v Evropě poměrně dost zařízení určených pro domácí fotovoltaiky nebo i pro průmyslové velké fotovoltaické systémy. Nicméně jsou nepoužitelné v České republice. Ten důvod je prostý. My na rozdíl od zbytku světa měříme naši spotřebu v domě na elektroměrech po jednotlivých fázích.

 

A jak je to v ostatních evropských zemích?

RG: V ostatních evropských zemích se měří saldo elektroměru. A protože v drtivé většině všichni světoví výrobci vyrábějí střídače, které fungují takzvaně symetricky. Ty jsou nepoužitelné v České republice, zde jsou použitelné pouze střídače asymetrické. Ale kdybychom změnili tento způsob asymetrický za symetrický, tak bychom mohli využívat i evropské výrobce,  ne jenom ty asijské.

Je důležité zmínit, že měření po fázích určuje vyhláška a technicky není ničím podložené, že by symetrie způsobovala problém v síti. Technicky je to úplně stejné. Důležité je to, že by tato změna mohla umožnit použití výrazně většího množství zařízení, což by mělo i vliv na urychlení výstavby nových fotovoltaických elektráren a podpořilo nezávislost na asijských výrobcích.

 

Od 1. ledna 2023 má platit novela energetického zákona, která přinese určité změny, určitá zlepšení. Co tedy můžeme očekávat od této novely energetického zákona?

RG: Můžeme očekávat 2 věci: navýšení limitu na výstavbu zdroje pro vlastní potřebu tzv. mikro zdroje. Zatím to bylo 10 kWp výkonu. Pro zjednodušení takový zdroj dokáže zhruba vyrobit zhruba 10 MWh elektřiny za rok a bude to zvýšeno na hranici 50 kWh. Takový zdroj dokáže vyrobit zhruba až 50 MWh elektřiny za rok.

Stejně tak by se mělo toto opatření propsat do novely stavebního zákona, kdy na zdroje do 50 kW výkonu nejen, že nebudu potřebovat licenci ale ani stavební povolení. Zde bych chtěl říct, že novela energického zákona bude pravděpodobně rychle a mohlo by se stihnout od 1. 1. nebo 1. 2. Ale co se týče stavebního povolení, tam to vůbec není tak jisté, protože my dnes máme nový schválený stavební zákon, ale je odložená jeho účinnost. Novela stavebního zákona, která říká, že 50kW zdroj se může stavět bez stavebního povolení, ale je provedena jako novela toho aktuálně nového již schváleného zákona stavebního, který ovšem ještě neplatí. Jediné, co nám vlastně ubude, je licence. 

 

 


O DOTAZOVANÝCH

René Grebeň je spolumajitelem společnosti EPŽ ČR s.r.o. (Energie pro život). Sám se v minulosti zabýval i dodávkami elektřiny a plynu v České republice. Vybudoval také společnosti Bohemia Energy, Energetické Centrum a.s. a Energy Supplier No. 1.

Lukáš Havelka je spolumajitelem společnosti EPŽ ČR s.r.o. (Energie pro život). Pracoval jako konzultant/analytik ve společnosti Utilities Systems a.s., která se zabývala softwarovým řešením pro dodavatele energie a ve společnosti Enesoft, kde jako projektový manažer vedl implementace tohoto softwaru.

Tomáš Brejcha

Související články

Novým ředitele přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je Ludvík Štrobl

Novým ředitelem přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku je ode dneška Ludvík Štrobl. Ve funkci nahradil Vítězslav…

Studie: Za smog v Ostravě může hlavně topení uhlím. Huť a koksovny jsou spolu s dopravou viníky číslo dvě

Odborníci dlouho netušili, odkud znečištění ovzduší v Ostravě, kde lidé dýchají nejhorší vzduch v Česku, pochází. Konkrétně jak ke…

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…

Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly

Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…

Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás

Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…

Kalendář akcí

AQUATHERM Nitra

07. 02. 2023 - 10. 02. 2023
Medzinárodný odborný veľtrh vykurovacej, ventilačnej, klimatizačnej, meracej, regulačnej, sanitárnej a ekologickej techniky

E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti

15. 02. 2023 08:00 - 18:00
Ostrava, na Černé louce, Pavilon A
Třetí ročník diskuzního fóra E-Mobilita si do hledáčku opět bere témata víc než aktuální. Moravskoslezský kraj se stává lídrem na poli vodíkových tech...

Energetický management pro města a obce

15. 02. 2023 09:00 - 16. 02. 2023 18:00
Praha, hotel DAP
Konference určená pro energetické manažery měst a obcí, jejímž hlavním tématem je snižování energetické náročnosti budov vlastněných veřejnou správou,...

Transportation Oil and Gas Congress 2023

20. 02. 2023 09:00 - 21. 02. 2023 20:00
Istanbul, Türkiye
TOGC 2023 is a B2B networking event for more than 350 specialists from pipeline industry that covers strategic goals and technical issues of the oil,...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

75780
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
881
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika