Teplárny si stěžují, že vláda neřeší prudký nárůst cen tepla

Česká vláda zastropovala od ledna cenu elektřiny a plynu. Tepla se ale zastropování netýká, a tak Teplárenské sdružení ČR očekává růst cen tepla pro téměř 4 miliony odběratelů dálkového tepla.

Teplárny si stěžují, že vláda neřeší prudký nárůst cen tepla

ABSTRACT: The Czech government has capped the price of electricity and gas, effective from January 2023. However, the price of heat remains uncapped and the Association for the District Heating of the Czech Republic expects that prices will rise for almost 4 million district heating customers.


 

„Vláda také snížila strop pro tržby na výrobu elektřiny z komunálního odpadu na 100 EUR/MWh oproti 180 EUR/MWh, se kterým počítá nařízení Rady EU. Vláda tím poškodí obce a občany, kterým stoupne cena za likvidaci odpadů nebo cena tepla,“ tvrdí teplárníci. „Situaci dále eskalovalo také rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu, který pro příští rok bez jakéhokoliv zdůvodnění zcela zrušil podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách nad 5 MW. Teplárny čekají na jasné slovo vlády ohledně příspěvku na teplo a žádají, aby se teplárenstvím zabývala koordinační skupina při Úřadu vlády,“ uvedlo v otevřeném dopise ministrovi Síkelovi Teplárenské sdružení ČR. To se ale do uzávěrky našeho časopisu nestalo.

Vláda 5. října rozhodla, že cenový strop se bude vztahovat také na plyn pro teplárny. U neplynových je ale situace odlišná. Z jednání s jednotlivými teplárnami vyplynulo, že případné zdražení nebude skokové a bude se pohybovat v rozmezí 20–30 %. „Vláda zároveň pracuje na zajištění notifikace pomoci pro tento sektor u Evropské komise, a když se to podaří, bude zdražení ještě menší. Se zástupci tepláren jednáme průběžně,“ dodává ministr Síkela.

Jakub Kajzler, jeden z hlavních ekonomických poradců premiéra Fialy, který se na vytvoření modelu zastropování cen elektřiny a plynu podílel, potvrdil, že domácnosti využívající teplo z tepláren spalujících uhlí nebo biomasu s cenovým stropem počítat nemohou. „U neplynových tepláren by k zásadnímu nárůstu ceny tepla pro domácnosti dojít nemělo,“ uvedl premiérův poradce s tím, že otázka neplynových tepláren není součástí chystaného opatření. V Česku je ovšem neplynových tepláren většina

 

 

O KOLIK SE CENY TEPLA ZVEDNOU?

Teplárny proto oznamují nyní svým zákazníkům zdražení, někde velmi citelné.

V teplárenství totiž podle sdružení dramaticky rostou ceny všech vstupů, což zdaleka neplatí jen pro ceny zemního plynu. „Cena černého uhlí, které státní firma OKD prodává teplárnám, zdražila na trojnásobek. Některé teplárny mají cenu hnědého uhlí navázanou na velkoobchodní cenu elektřiny a čelí proto násobnému zvýšení ceny paliva, přestože náklady těžby rozhodně tak rychle nerostou. Růst nákladů na dopravu uhlí po železnici se pro příští rok očekává ve výši desítek procent, dramaticky rostou také ceny biomasy a dalo by se dále pokračovat.

Vláda sice od 1. ledna 2023 zastropuje cenu plynu pro výrobu tepla, cena plynu pro kogenerační výrobu elektřiny, která se vyrábí spolu s teplem, ovšem zastropována nebude. Vzniká tak zásadní problém s rentabilitou provozu kogeneračních plynových tepláren. Pokud bude muset být kogenerační výroba elektřiny zastavena, bude to mít další dopad do růstu nákladů na výrobu tepla. Pro zákazníky se spotřebou plynu nad 630 MWh nebyla v energetickém zákonu stanovena kontraktační povinnost dodavatele plynu, takže výrobci tepla nemají zajištěno, že jim plyn za zastropovanou cenu vůbec někdo dodá.

Jestliže bude uplatněný cenový strop u plynových tepláren, dosáhne na regulovanou cenu zhruba milion lidí, kteří jsou na plynové teplárny napojení. Další tři miliony lidí, kteří závisí zejména na uhelných elektrárnách, ale zůstanou zkrátka.

Nicméně, i když budou ceny plynu zastropovány, například v Brně vzrostou ceny tepla od listopadu dvojnásobně. Teplárny Brno tak reagují na zdražení cen zemního plynu. Běžná domácnost se spotřebou tepla 20 GJ za rok tak za sezonu může připlatit i deset tisíc korun navíc. Od 1. listopadu je konečná cena tepla z výměníkové stanice nebo plynové kotelny 1 672 korun za GJ.

 „Jednoznačně hlavní příčinou nárůstu ceny energie je současná energetická krize, spojená se skokovým zvýšením obchodních cen zemního plynu, které vzrostly o více než 500 procent v porovnání s předchozím rokem,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Energetický analytik a šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor míní, že cena tepla z uhelných či biomasových tepláren nemusí být takový problém. „Ceny samozřejmě rostou také v případě uhelných nebo biomasových tepláren. Zdražování v jejich případě ale zdaleka není tak citelné jako v případě elektřiny a plynu,“ říká Gavor. Odhaduje, že v případě uhelných tepláren se bude zvyšování cen pohybovat mezi deseti a třiceti procenty. U elektřiny či plynu se mluví o násobném růstu cen.

Pokud se na cenový strop budou moci v případě tepla spolehnout jen domácnosti napojené na plynové teplárny, je to podle něj správně. „U uhelných elektráren v tomto případě nevidím strop jako nutný. Neměly by být zvýhodňovány některé skupiny obyvatelstva nad jinými,“ míní expert.

 

TEPLO Z PLYNOVÝCH TEPLÁREN MŮŽE I ZLEVNIT

Zdražování ale chystá kvůli rostoucím nákladům většina tepláren v Česku. Podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka půjde zpravidla o výrazný nárůst. Záležet ovšem bude především na zdrojích výroby tepla. Nejvíce tepláren používá uhelné zdroje, kde lze podle sdružení očekávat navýšení cen zhruba v řádu desítek procent.

Naopak v případě některých tepláren na zemní plyn může podle Hájka cena i klesnout, protože předchozí masivní zdražení plynu už dříve vyhnalo ceny tepla na takovou výši, že zastropování cen přijaté vládou ceny pro koncové zákazníky nyní sníží.

Nejprve však zdražily teplárny na zemní plyn a teď se přidávají první teplárny na uhlí. Zdražení oznámili už dva velcí hráči na trhu s teplem – Pražská teplárenská a ČEZ Teplárenská, která má silnou pozici hlavně v Ústeckém kraji. Průměrná pražská domácnost zaplatí měsíčně o 250 až 350 korun více.

Pražská teplárenská jde s cenou nahoru od 1. prosince, na svém webu to odůvodnila růstem cen paliv a emisních povolenek. Současně přislíbila, že nová cena se v příštím roce už zvyšovat nebude. Pokud stát přistoupí ke kompenzaci nákladů na emisní povolenky, může se cena naopak snížit.

Cena teplé vody pro domácnosti připojené k Pražské teplárenské soustavě vzroste od prosince o 12,5 procenta na 1085,70 koruny za gigajoule (GJ) včetně DPH. V případě tepla je situace složitější, protože Pražská teplárenská účtuje dvousložkovou cenu – za sjednané a odebrané množství. Zdražení zde vychází také okolo 12 procent oproti staršímu ceníku platnému od letošního července.

Zákazníci ČEZ Teplárenské zaznamenají od ledna zdražení tepla o téměř 20 procent. Letošní průměrná cena tepla 640 Kč/GJ včetně DPH se tak posune na 763 Kč/GJ. Jak uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, pro majitele standardního bytu 3+1 se spotřebou 25 GJ tepla ročně to bude znamenat zvýšení nákladů o zhruba 250 korun měsíčně.

ČEZ Teplárenská nakupuje pro své odběratele teplo hlavně z hnědouhelných elektráren (s podílem téměř 80 procent), menší podíl mají biomasa, černé uhlí a zemní plyn. Hlavním dodavatelem tepla jsou elektrárny v majetku mateřské společnosti ČEZ. Podobně jako Pražská teplárenská odůvodňuje růst cen tepla zvýšenou cenou paliv a emisních povolenek.

 

REKORDY PADAJÍ V MENŠÍCH MĚSTECH

Jeden z nejvyšších skoků se odehrál od 1. listopadu ve Valašském Meziříčí. Cena za gigajoule tepla vzrostla oproti minulé topné sezoně o 140 procent na 2475 korun včetně DPH.

Ještě víc pak platí za teplo v nedalekém Rožnově pod Radhoštěm. Místní teplárenská firma Energoaqua zde od počátku října zdražila teplo na 2717 korun za GJ. Po vládou schváleném zastropování cen plynu pro teplárny nastane však od ledna pokles ceny na méně než 1500 korun za GJ.

Neslavný „rekord“ padl na jižní Moravě. Společnost Teplo Břeclav se dostala do potíží poté, co jí dodavatelská firma NWT jednostranně ukončila dodávky plynu. Teplárna musela začít odebírat zemní plyn za aktuální ceny na burze. Z původních 628 korun se cena tepla vyšplhala až na 3030 korun za GJ.

Co se týká větších měst, lze zmínit třeba zdražení tepla v Brně. Teplárny Brno zdražily od začátku listopadu teplo pro domácnosti o 113 procent na 1672 korun za GJ včetně DPH. Zdražení je způsobeno skokovým růstem nákupních cen zemního plynu. Za něj teplárny platí o více než 500 procent více než v loňském roce. Růst ceny naopak mírní odběr tepla z městské spalovny komunálního odpadu SAKO Brno.

Již k 1. září byla donucena zdražit teplo společnost Jablonecká energetická, kterou vlastní město Jablonec nad Nisou. Cena zde oproti prvnímu čtvrtletí vzrostla trojnásobně na 2136 korun za GJ. Důvod byl stejný jako v Brně – růst ceny nakupovaného zemního plynu. Společnost navíc v rámci úsporných opatření snížila teplotu dodávané teplé užitkové vody o 5 ºC.

Výrazné zdražení tepla očekávají také Jihlavské kotelny. Díky vládnímu zastropování ceny plynu bude navýšení ceny pro odběratele mírnější. „Po zastropování cen očekáváme pro příští rok zdražení tepla o cca 60 až 70 % oproti roku 2022,“ uvedla firma na svém webu. Podle agentury ČTK by tak teplo v Jihlavě mohlo zdražit z letošních 790 korun na zhruba 1300 korun za GJ.

Výjimečný je případ Plzeňské teplárenské, která již v září oznámila, že ceny měnit nebude a udrží je na hodnotě nižší než 600 korun za GJ.

 

PODPORU PRO TEPLÁRNY MUSÍ POSOUDIT EVROPSKÁ KOMISE

Podporu pro teplárny musí ještě notifikovat neboli schválit úředníci Evropské komise. Musí posoudit slučitelnost podpory s unijní legislativou.

„Kdyby nám do cen tepla z uhelných a plynových zdrojů nevstupovala zvýšená cena emisních povolenek, tak by to lidem velmi pomohlo,“ upozornil na Kulatém stolu Ekonomického deníku partner consultingu EY pro klienty z odvětví energetiky Blahoslav Němeček. Podle něj je v cenovém rozhodnutí pro teplárenství zakotveno, že poskytnutí transformační podpory musí dodavatel tepla zohlednit v cenové kalkulaci. To by měl být pro Evropskou komisi jasný argument, že se nejedná o podporu výrobců či distributorů tepla, ale o podporu, z níž mají prospěch spotřebitelé.

Vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Jirásek sdělil, že v rámci české vlády panuje shoda, že se jedná o vhodnou formu podpory. Na tuto podporu má pro příští rok připravený balík 16 miliard korun. Jirásek doufá, že se podaří notifikaci dotáhnout do konce letošního roku.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Novým ředitele přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je Ludvík Štrobl

Novým ředitelem přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku je ode dneška Ludvík Štrobl. Ve funkci nahradil Vítězslav…

Studie: Za smog v Ostravě může hlavně topení uhlím. Huť a koksovny jsou spolu s dopravou viníky číslo dvě

Odborníci dlouho netušili, odkud znečištění ovzduší v Ostravě, kde lidé dýchají nejhorší vzduch v Česku, pochází. Konkrétně jak ke…

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…

Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly

Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…

Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás

Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…

Kalendář akcí

AQUATHERM Nitra

07. 02. 2023 - 10. 02. 2023
Medzinárodný odborný veľtrh vykurovacej, ventilačnej, klimatizačnej, meracej, regulačnej, sanitárnej a ekologickej techniky

E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti

15. 02. 2023 08:00 - 18:00
Ostrava, na Černé louce, Pavilon A
Třetí ročník diskuzního fóra E-Mobilita si do hledáčku opět bere témata víc než aktuální. Moravskoslezský kraj se stává lídrem na poli vodíkových tech...

Energetický management pro města a obce

15. 02. 2023 09:00 - 16. 02. 2023 18:00
Praha, hotel DAP
Konference určená pro energetické manažery měst a obcí, jejímž hlavním tématem je snižování energetické náročnosti budov vlastněných veřejnou správou,...

Transportation Oil and Gas Congress 2023

20. 02. 2023 09:00 - 21. 02. 2023 20:00
Istanbul, Türkiye
TOGC 2023 is a B2B networking event for more than 350 specialists from pipeline industry that covers strategic goals and technical issues of the oil,...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

75780
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
881
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika