Frakování opět v popředí zájmu

Vrtání do podzemních břidlicových hornin za účelem těžby ropy a plynu je ve většině evropských zemí zakázáno. V důsledku ruské agrese na Ukrajinu se však těžební postup zvaný frakování opět dostal do popředí veřejného zájmu.

Frakování opět v popředí zájmu

ABSTRACT: Shale gas production has taken the US from importing natural gas to being its large exporter. After Russia’s annexation of Crimea in 2014, the European Commission issued a recommendation for the development of fracking, but the technology has been opposed by local authorities and environmentalists, and is banned in many European countries.


 

Podle odhadů lze v Evropě frakováním získat tolik ropy a plynu, že by se celý kontinent mohl stát nezávislým na ruských dodávkách. Tato technika je široce používána v zemích, jako je Argentina, Kanada, Čína a Spojené státy americké. Evropský parlament v roce 2014 uvedl, že technicky vytěžitelné zásoby břidlicového plynu v Evropě dosahují 14 bilionů metrů krychlových (tcm), z toho nejvíce v Polsku (4,2 tcm), Francii (3,9 tcm) a Rumunsku (1,4 tcm).

 

USA HRAJÍ PRIM

Ukázkovým příkladem jsou Spojené státy, které díky této technologii dosáhly energetické soběstačnosti a z dovozce se dokonce staly vývozcem, který nyní plyn dodává i do Evropy.

S hydraulickým štěpením čili frakováním začali v USA experimentovat v roce 1947 a první komerčně úspěšná aplikace následovala v roce 1950. Od té doby se tato alternativní podoba těžby nerozvíjela přímočaře. Významný impuls však přinesla finanční krize v roce 2008. Posílila domácí produkci ropy a plynu v USA a proměnila Spojené státy díky této technice v energetický gigant. Spojené státy zahájily rozsáhlou těžbu plynu z břidlic především v Arkansasu, v Louisianě, Oklahomě, Pensylvánii a Texasu.

Fracking je ve Spojených státech politicky kontroverzní. Republikáni tuto metodu spíše podporovali a všímali si jejích ekonomických výhod. Politici na levici jsou více rozděleni. Prezident Joe Biden sice před svým zvolením tvrdil, že podporuje zákaz frakování, ale jeho poradci později uvedli, že měl na mysli, že nebude vydávat žádná nová povolení k frakování na federálních pozemcích, přičemž umožní pokračování stávajících frakovacích operací.

Od roku 2007 do roku 2016 se roční produkce ropy v USA zvýšila o 75 %, zatímco produkce zemního plynu vzrostla o 39 %, a to díky pokroku právě v technologii horizontálního vrtání a frakování.

Harvard Business School/Boston Consulting Group odhaduje, že rozvoj takové těžby vytvořil v první dekádě břidlicové revoluce zhruba 2,7 milionu pracovních míst v USA. A studie z roku 2013, kterou zadala Obchodní komora USA, předpokládá, že frakování vytvoří do roku 2035 celkem 3,5 milionu pracovních míst v USA.

 

 

EKOLOGICKÉ OBAVY

Několik státních úřadů ochrany životního prostředí také instalovalo monitory vzduchu na místech vrtů a zjistilo, že emise při těžbě ropy a zemního plynu nepřekračují zákonné prahové hodnoty. Například Coloradské ministerstvo veřejného zdraví a životního prostředí vydalo v roce 2017 zprávu, která zjistila „nízké riziko škodlivých účinků na zdraví z kombinované expozice všem látkám během těžby ropy a zemního plynu“. Nejméně dvacet vědeckých studií dospělo k závěru, že frakování nepředstavuje zásadní hrozbu pro podzemní vody. 

Ale ekologičtí aktivisté jsou k této metodě skeptičtí. Odpadní voda produkovaná během frakování může prý zvýšit tlak ve skalních útvarech po delší dobu a na větších pásech půdy než při počátečních operacích frakování. To může ve vzácných případech přispět k „vyvolaným zemětřesením“. Takové otřesy bývají sice malé, ale i tak mohou být někdy nebezpečné.

Výsledky expertních studií jsou většinou zpochybněny jinými vědeckými pracemi a největší roli v soupeření pozitivních a negativních postojů k frakování hrají především emoce.

 

BRITSKÁ OTOČKA

Británie letos koncem září formálně zrušila moratorium na frakování břidlicového plynu v Anglii, které platilo od roku 2019, a uvedla, že posílení dodávek energie v zemi je „absolutní prioritou“.

Ceny energetických komodit v Evropě totiž prudce vzrostly poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, a Británie dotuje účty pro domácnosti a podniky s předpokládaným dopadem na státní kasu více než 100 miliard liber.

Expremiérka Liz Trussová slíbila, že těžba břidlicového plynu z hornin jejich rozbíjením bude povolena tam, kde je podporována místními úřady. Hlasování sice Liz Trussová vyhrála, ale někteří konzervativní poslanci byli veřejně proti. To byl posléze i jeden z důvodů jejího pádu. Její nástupce Rishi Sunak hned po svém zvolení prosadil, že frakování bude i nadále zakázáno.

 

ROZDĚLENÉ NĚMECKO

Německá vláda se rozdělila kvůli výzvám ke zrušení zákazu frakování. Ministr financí vyzývá k těžbě břidlicového plynu, ale Nina Scheerová, poslankyně ze Scholzových sociálních demokratů, řekla, že frakování by připravilo projekty obnovitelné energie o financování. Německo chce snížit emise rozšířením využívání větrné a solární energie a podporou využívání veřejné dopravy.

Vláda však už po dlouhém váhání učinila určité kroky ke zvýšení dovozu zemního plynu, zejména budování terminálů pro zkapalněný plyn na svém severním pobřeží. Část plynu dováženého do Německa touto cestou pochází z frakování v USA.

Frakování bylo v Německu zakázáno v roce 2017, kromě čtyř průzkumných vrtů k posouzení vlivů na životní prostředí.

Sousední Francie přijala zákon zakazující frakování na svém území už v roce 2011.

 

POLÁCI JSOU PRO TĚŽBU

V Polsku proběhl obsáhlejší průzkum ložisek, ale výsledky nejsou tak uspokojivé jako ve Spojeném království. Například firma 3Legs Resources se v říjnu 2014 vzdala partnerství s americkou firmou ConocoPhillips poté, co průzkum ložiska u Baltského moře nebyl dostatečně uspokojivý na to, aby se vyplatilo uvažovat o komerční těžbě.

Letos v únoru ale i americký Chevron oznámil, že se z průzkumu v Polsku stahuje a napodobil konkurenty Total a Exxon Mobile. Případná těžba má v Polsku podporu hlavně z geopolitického hlediska, kdy Polsko nechce být energeticky závislé na dovozu plynu z Ruska. Podle listu Financial Times je 80 % Poláků těžbě nakloněno.

 

ZÁKAZ V ČR

V dubnu 2012 zrušil tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa původní souhlas se stanovením průzkumného území pro těžbu břidlicových plynů na Náchodsku a Trutnovsku.

Verdikt oznámil na setkání se starosty v Božanově na Náchodsku a potěšil tak zástupce téměř šedesáti obcí a měst regio­nu, kteří protestovali proti vytyčení průzkumného území a případnému povolení průzkumu či těžby. Takzvaný souhlas s vytyčením průzkumného území, o který žádala společnost BasGas Energia Czech, vydala na konci předchozího roku královéhradecká pobočka Ministerstva životního prostředí. Podle ministra Chalupy ale rozhodnutí úřadu nebylo v souladu se správním řádem. Dotčené obce například nedostaly odpovídající informace ani prostor, aby se mohly vyjádřit.

Těžaři plánovali v následujících pěti letech průzkumné vrty na území o rozloze 777 kilometrů čtverečních od Broumovska až po hranice Krkonošského národního parku. Pokud by rozhodnutí nabylo právní moci, museli by těžaři zpracovat projekt, který by schvalovaly příslušné instituce. Až poté by měly následovat průzkumné práce v terénu, včetně podzemního vrtu a případná těžba. Proti průzkumu a případné těžbě břidlicového plynu se zvedla silná vlna odporu.

Společnost BasGas Energia Czech, která je dceřinou společností nadnárodní firmy Hutton Energy, žádá i o možnost průzkumu na Berounsku. Záměr těžit plyn z břidlic v okolí Hranic na Přerovsku a v části Valašska chtěla také firma Cuadrilla Morava, dceřiná firma britské firmy Cuadrilla.

 

BULHARSKO ZATÍM NEPLÁNUJE ZMĚNU

Bulharsko má odhadem 500 miliard m3 břidlicového plynu, ale současná legislativa brání jeho těžbě a vláda zatím neplánuje změnit status quo, přestože Rusko zastavilo dodávky plynu. Země potřebuje tři miliardy m3 ročně.

Ruské pozastavení dodávek zemního plynu podnítilo naléhavé dodávky zkapalněného zemního plynu z USA. Vláda již oznámila, že smlouva s ruským Gazpromem, která vyprší na konci roku 2022, nebude obnovena.

Aby se snížila silná závislost Bulharska na ruském plynu a ropě, odborníci z Bulharského fóra pro energetiku a těžbu, Bulharské asociace zemního plynu a dalších organizací vyzvali ke zrušení moratoria na břidlicový plyn, které bylo zavedeno před deseti lety.

Moratorium bylo přijato po protestech místních komunit a ekologických aktivistů a tlaku krajně pravicové Ataky, Bulharské socialistické strany a dnes již neexistující strany Pořádek, právo, spravedlnost.

 

A JAK TO BUDE DÁL?

V roce 2014, po anexi Krymu a vyhlášení separatistických republik v Doněcku a Luhansku, se Evropská komise zaměřila na potenciál břidlicového plynu. Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o průzkumu a těžbě uhlovodíků v EU uvedla, že největším potenciálem Evropy mezi nekonvenčními fosilními palivy je břidlicový plyn.

O osm let později se však v Evropě netěží břidlicový plyn – navzdory studiím v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Litvě a některým pilotním projektům těžby. Jaká je budoucnost? Na tuto otázku se každý politik bojí odpovědět.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Novým ředitele přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je Ludvík Štrobl

Novým ředitelem přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku je ode dneška Ludvík Štrobl. Ve funkci nahradil Vítězslav…

Studie: Za smog v Ostravě může hlavně topení uhlím. Huť a koksovny jsou spolu s dopravou viníky číslo dvě

Odborníci dlouho netušili, odkud znečištění ovzduší v Ostravě, kde lidé dýchají nejhorší vzduch v Česku, pochází. Konkrétně jak ke…

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…

Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly

Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…

Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás

Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…

Kalendář akcí

AQUATHERM Nitra

07. 02. 2023 - 10. 02. 2023
Medzinárodný odborný veľtrh vykurovacej, ventilačnej, klimatizačnej, meracej, regulačnej, sanitárnej a ekologickej techniky

E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti

15. 02. 2023 08:00 - 18:00
Ostrava, na Černé louce, Pavilon A
Třetí ročník diskuzního fóra E-Mobilita si do hledáčku opět bere témata víc než aktuální. Moravskoslezský kraj se stává lídrem na poli vodíkových tech...

Energetický management pro města a obce

15. 02. 2023 09:00 - 16. 02. 2023 18:00
Praha, hotel DAP
Konference určená pro energetické manažery měst a obcí, jejímž hlavním tématem je snižování energetické náročnosti budov vlastněných veřejnou správou,...

Transportation Oil and Gas Congress 2023

20. 02. 2023 09:00 - 21. 02. 2023 20:00
Istanbul, Türkiye
TOGC 2023 is a B2B networking event for more than 350 specialists from pipeline industry that covers strategic goals and technical issues of the oil,...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

75780
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
881
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika