Plynárenství se změnilo

„Plynárenství bude mít i do budoucna svou důležitou roli v energetickém mixu, jen půjde hodně cestou obnovitelných plynů,“ říká Veronika Vohlídková, pověřená výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

Plynárenství se změnilo

ABSTRACT: “The year 2022 has changed the European gas industry and can be described as a crisis year. Nonetheless, the industry will continue to have its place in the energy mix, but it will follow the path of renewable gases," says Veronika Vohlídková, who is in charge of the Czech Gas Association.


 

Blíží se konec roku, jak hodnotíte vše, co se letos v plynárenství událo?

Rok 2022 mohu s čistým svědomím označit za krizový. Válka na Ukrajině otřásla nejen mnoha lidskými osudy, ale také plynárenstvím. Desítky let budované jistoty a vazby byly postupně zpřetrhány. Velmi rychle a zásadně se měnil přístup k zásobování zemním plynem v České republice i v celé Evropské unii. Máme za sebou stovky hodin jednání o změně nejrůznějších technických dokumentů, směrnic a legislativy, abychom se co nejlépe připravili na zvládnutí všech kritických momentů. Společným jmenovatelem vždy byla bezpečnost a stabilita dodávek. Bez úzké spolupráce svazu, našich členů a zástupců státní správy by mnohá opatření nevznikla a zcela jistě bychom nyní nemohli spoléhat na plné zásobníky plynu před nadcházející zimou.    

 

Vize, že z hlediska splnění klimatických cílů bude kromě OZE hrát největší roli plyn, případně spolu s jádrem, vzala asi za své? Nebo jde o přechodné období a v dalších letech se situace zase vrátí k normálu?

Renomé zemního plynu ve veřejném prostoru bezpochyby utrpělo. Ale nalezišť zemního plynu je po celém světě spousta a jak se ukazuje v posledních týdnech, s pomocí LNG se můžeme zbavit přílišné závislosti na jednom dodavateli. Je jen otázka času, kdy se celková situace na trhu s plynem ještě více zklidní. Zemní plyn jako takový je dobrý produkt a na cestě ke splnění klimatic­kých cílů sehraje, minimálně v našem regionu, který je do značné míry závislý na uhlí, klíčovou roli. Navíc se do popředí derou takzvané zelené plyny, jako je biometan nebo vodík. Právě jim by v oboru plynárenství měla patřit budoucnost. Do doby, než se tak stane, zahrnul Evropský parlament zemní plyn a jadernou energii mezi tzv. zelené investice v rámci evropské taxonomie udržitelných investic. Pokud se nepřihodí něco nepředvídatelného, vstoupí 1. ledna 2023 tento delegovaný akt v platnost. To je dobrá zpráva, protože se energetickým zdrojům na plyn díky tomu za určitých podmínek otevře cesta k výhodnějšímu financování.

 

Jak si představujete budoucí energetický mix v ČR?

Měl by být co nejpestřejší. Z pohledu České republiky je pravděpodobné, že budeme mít kombinaci jaderných, obnovitelných a plynových zdrojů energie. I při hypotetické masivní výstavbě obnovitelných zdrojů budou totiž potřebné takzvané vyrovnávací elektrárny. Jde o flexibilní zdroje, které dokáží elektřinu rychle vyrobit a dodat do sítě, a to ve chvíli, kdy se slunce schová za mraky nebo bude bezvětří. Na rozdíl od elektřiny jde také plyn skladovat ve velkých množstvích. Bude trvat ještě velmi dlouho, a jestli vůbec, než se budeme v energetice moci plně spolehnout pouze na OZE a akumulaci. Kromě vyrovnávání dodávek elektřiny bude zemní plyn nepostradatelný i v teplárenství, stejně jako v tradičním českém průmyslu. Odklon od uhlí v těchto oblastech je do budoucna nevyhnutelný. Dnes se samozřejmě bavíme o zemním plynu, ale v budoucnu budou tuto zásadní roli hrát biometan a zejména vodík.

 

Bezpečnost dodávek plynu a jeho sociálně únosná cena jsou hlavní problémy plynárenství. Pokud jde o bezpečnost dodávek, letos je, zdá se, zajištěná, můžeme to tak chápat?

Pro nás všechny je skvělou zprávou, že se podařilo naplnit de facto veškeré dostupné kapacity tuzemských podzemních zásobníků plynu. Stejně tak musím pogratulovat kolegům ze Skupiny ČEZ a z Ministerstva průmyslu a obchodu k vyjednání nových dodávek LNG přes terminál v nizozemském Eemshavenu. Věřím, že to je ale jen úspěšný začátek, na který se podaří navázat v následujících měsících při jednáních o získání dalších kapacit v nově budovaných LNG terminálech zejména v Německu. Problematický není plyn, ale závislost jeho dodávek. Proto jde z pohledu zvýšení bezpečnosti zásobování České republiky o klíčová opatření. 

 

 

Co nejvíc ovlivňuje cenu zemního plynu? Nyní poměrně kolísá…

Plyn je celosvětově obchodovaná komodita, jejíž cena závisí na rovnováze nabídky a poptávky. Ještě před vypuknutím války na Ukrajině se ceny plynu masivně zvýšily mimo jiné v důsledku chladného období v Asii na začátku roku 2021 a následně kvůli napjaté situaci v oblasti nabídky a poptávky po celý zbytek roku 2021. Ve druhé polovině roku 2021 nebyly zásobníky plynu v EU, které spoluvlastní společnost Gazprom, naplněny jako v předchozích letech, což zhoršilo výhled na zimní sezonu 2021/22 a zvýšilo tlak na ceny plynu. A pak samozřejmě situaci dramaticky zhoršila válka na Ukrajině, která v průběhu roku 2022 výrazně omezila dovoz plynu z Ruska. To vyvolalo na trzích velkou nejistotu a obavy z možného omezení dodávek plynu koncovým spotřebitelům dále zvýšily volatilitu a ceny. Díky dalším investicím do nových terminálů LNG a určitému oslabení stávající plynové infrastruktury v Evropě by se však situace měla ve střednědobém horizontu stabilizovat.

 

Komentátoři upozorňují na to, že větší problém s plynem nastane až v příštím roce, vidíte to také tak?

V mediálním prostoru jsou skutečně slyšet různé názory od tzv. expertů. Někdy mám pocit, že jde dokonce o úmyslné strašení a cílenou destabilizaci. Myslím, že plynárenství i celá energetika za ten rok krize jasně dokázaly, že umí výjimečné situace zvládnout. Vzpomeňte na loňský podzim a dodavatele poslední instance, na urychlené plnění zásobníků, které jsou dnes kompletně připravené a naplněné, na úsporný tarif, na zastropování, návaly zákazníků v call centrech a v kancelářích jednotlivých firem. Počítají se výsledky, spolehlivost a odpovědnost. Ne strašení. Plynárenské firmy jsou jednoznačně spolehlivým partnerem nejen pro miliony zákazníků, ale i pro český stát.

 

Jaký podíl v plynárenství budou mít obnovitelné plyny a které to budou?

Obnovitelné a nízkoemisní plyny, tzv. zelené plyny, jsou biometan a vodík. Biometan už se využívá a technologicky s ním není problém. Záleží jen na dostatku tohoto plynu v síti. Odhaduje se, že do roku 2030 může biometan nahradit 10 až 15 procent spotřeby plynu pro vytápění nebo v silniční dopravě. Má opravdu velký potenciál – v Česku je zhruba 550 bioplynových stanic. Do distribuce jsou připojeny už dvě výrobny biometanu v Rapotíně a Litomyšli. Je dobře, že na podporu výroby myslí i nová legislativa, která nastaví atraktivnější podmínky pro jeho provozní podporu.

Vodík pak vyžaduje technologické úpravy plynárenské infrastruktury, na kterých se už teď pracuje. První vodík v podobě příměsi k zemnímu plynu by se ale u nás mohl objevit do dvou až tří let a jeho podíl v síti by se měl postupně navyšovat. Stávající plynárenská soustava a spotřebiče přitom už nyní zvládnou až 20procentní příměs vodíku a existují první projekty lokálních elektrolyzérů, které by zelený vodík pro příměs vyráběly v tuzemsku.

Nicméně již dnes víme, že vodík budeme do ČR muset dovážet z regionů, které mají pro jeho výrobu příznivější podmínky. Dobrou zprávou je, že provozovatelé stávající plynárenské infrastruktury se na příchod vodíku intenzivně připravují a její konverze na vodík či jeho příměsi bude možná a nákladově efektivní. Jinými slovy, plynárenská infrastruktura nebude úzkým místem a sehraje v rozvoji vodíkového hospodářství klíčovou roli.

 

V zavádění vodíkových technologií jsme zřejmě pozadu za Evropou, ač se o tom již řadu let mluví. Dá se říci, že v tom nastal nějaký zásadní obrat? Jak pokračujeme?

Během příštích 20 až 40 let budeme muset nahradit téměř polovinu současných primárních zdrojů energie. Vodík je přitom cestou, jak pokrýt budoucí energetické potřeby a zároveň splnit stanovené environmentální cíle. Překážkou většího využívání vodíku je dnes jeho nákladná výroba. Obecně se ale předpokládá, že dojde k poklesu výrobních nákladů společně s poklesem cen u výrobních technologií i cen OZE, a to také díky využívání přebytků elektřiny z větrných elektráren nebo fotovoltaik v elektrolyzérech. Lze tedy říci, že s vodíkem jsme v Česku začali. Jak jsem již uvedla, na úrovni provozovatelů již probíhají přípravy na konverzi na vodík. V této oblasti aktivně spolupracujeme s kolegy ze zemí, které jsou s vodíkem přece jen o něco dále než my. A i když se Česká republika sama pravděpodobně nestane velkým výrobcem zeleného vodíku, přispěje k rozvoji evropské vodíkové ekonomiky svým velkým průmyslovým a technologickým potenciálem, tedy poskytováním zboží a služeb pro výrobu, skladování a přepravu vodíku.

 

Jak vnímáte v této oblasti roli státu?

Pokud máme naplnit cíle národní vodíkové strategie, musíme začít postupovat více koncepčně. Stát by si měl co nejdříve vypracovat dlouhodobý plán a rozpočet do roku 2030, a to nejen v případě vodíku, ale také biometanu. Je důležité vytvořit motivační rámec pro všechny, kdo chtějí s biometanem a vodíkem začít.

Vedle toho se musíme pustit do prvních praktických projektů. Mohou být zpočátku poměrně malé, ale získáme díky nim nové zkušenosti a najdeme cesty, jak smysluplně spustit projekty velké. Vybudovaní vodíkového hospodářství jako nového průmyslového segmentu je také obrovskou šancí pro české technologické firmy. V současné situaci je další rozvoj nutně podmíněný jednoznačnou podporu ze strany státu, stejně jako intenzivním jednáním o správném nastavení příslušné legislativy nejen v EU, ale i na národní úrovni. 

 

Věnovali jste se v posledním desetiletí hodně zavádění plynové mobility, ta je nyní asi v pozadí. Bylo do ní ale investováno hodně peněz.

Na rozvoji plynové mobility stát i soukromý sektor aktivně pracují od roku 2005. Dá se říci, že mnohé se podařilo a výsledkem je 228 plnicích stanic na CNG, čtyři na LNG a jedna na vodík. Na českých silnicích aktuálně jezdí okolo 30 tisíc vozidel na CNG a plynová mobilita se prosazuje také v oblasti nákladní dopravy. Snižování emisí skleníkových plynů v segmentu silniční dopravy patří mezi klíčové iniciativy v rámci klimatických cílů. Není to jednoduchá doména zejména v oblasti těžké a dálkové nákladní dopravy, kde bude dekarbonizace mnohem náročnější ve srovnání s osobní dopravou. S výjimkou LNG dnes totiž v oblasti těžké nákladní dopravy neexistuje žádné jiné dostupné palivo, jež by dosahovalo požadované kombinace vysokého výkonu a ekologického provozu. V této souvislosti je třeba říci, že v tuzemsku je ak­tuálně registrováno přes 120 vozidel na LNG. Dojezd mají kolem 1200 kilometrů a oproti běžným naftovým motorizacím neprodukují v podstatě žádné škodlivé emise oxidu síry, dusíku ani pevných částic.

 

Jakou budoucnost tedy mají auta na plyn?

O tom, že plynová mobilita žije, svědčí například skutečnost, že stát v rámci podpory budování veřejné infrastruktury podpořil výstavbu osmnácti LNG stanic a devíti vodíkových stanic. Na podporu výstavby samotných vodíkových stanic přitom bylo vyčleněno přibližně 350 milionů korun. Do roku 2023 by mělo vzniknout po dvou stanicích v Praze a v Ostravě a po jedné v Brně, Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem a v Litvínově. Budoucnost plynové mobility vidím především v souvislosti s využitím biometanu v podobě bioCNG nebo bioLNG. V porovnání s tradičním CNG se při spalování jeho obnovitelné varianty uvolňuje zhruba o 60 procent méně emisí oxidu uhličitého. Oproti benzinu a naftě jde dokonce až o 80procentní snížení emisí. Složení biometanu je přitom identické se zemním plynem, pro spalování bioCNG proto motory nevyžadují žádné technické úpravy. Zájem o bioCNG mezi českými motoristy roste. Loni jeho spotřeba meziročně stoupla na téměř 15 milionů kubíků, což představuje zhruba šestinu veškerého CNG prodaného na veřejných plnicích stanicích. Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě pak loni dosáhla rekordních 97 milionů kubíků.


 


O DOTAZOVANÉ

Ing. Veronika Vohlídková vystudovala obor Mezinárodní obchod na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 2011 až 2016 pracovala v ČEZ, kde se věnovala zejména evropské agendě se zaměřením na finanční legislativu a regulaci. V letech 2016 až 2018 působila v NET4GAS na pozici senior specialisty pro regulaci. Od listopadu 2018 je v Českém plynárenském svazu ředitelkou legislativně-strategického odboru a od 1. června je pověřena funkcí výkonné ředitelky Svazu. Od listopadu 2019 je také členkou představenstva České vodíkové technologické platformy.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Novým ředitele přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je Ludvík Štrobl

Novým ředitelem přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku je ode dneška Ludvík Štrobl. Ve funkci nahradil Vítězslav…

Studie: Za smog v Ostravě může hlavně topení uhlím. Huť a koksovny jsou spolu s dopravou viníky číslo dvě

Odborníci dlouho netušili, odkud znečištění ovzduší v Ostravě, kde lidé dýchají nejhorší vzduch v Česku, pochází. Konkrétně jak ke…

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…

Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly

Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…

Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás

Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…

Kalendář akcí

AQUATHERM Nitra

07. 02. 2023 - 10. 02. 2023
Medzinárodný odborný veľtrh vykurovacej, ventilačnej, klimatizačnej, meracej, regulačnej, sanitárnej a ekologickej techniky

E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti

15. 02. 2023 08:00 - 18:00
Ostrava, na Černé louce, Pavilon A
Třetí ročník diskuzního fóra E-Mobilita si do hledáčku opět bere témata víc než aktuální. Moravskoslezský kraj se stává lídrem na poli vodíkových tech...

Energetický management pro města a obce

15. 02. 2023 09:00 - 16. 02. 2023 18:00
Praha, hotel DAP
Konference určená pro energetické manažery měst a obcí, jejímž hlavním tématem je snižování energetické náročnosti budov vlastněných veřejnou správou,...

Transportation Oil and Gas Congress 2023

20. 02. 2023 09:00 - 21. 02. 2023 20:00
Istanbul, Türkiye
TOGC 2023 is a B2B networking event for more than 350 specialists from pipeline industry that covers strategic goals and technical issues of the oil,...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

75780
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
881
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika