Příští rok bude velmi rizikový

„Chceme, aby stát zastropoval ceny energie i pro velké firmy,“ říká v rozhovoru pro PRO-ENERGY magazín Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), zástupce generální ředitelky. 

Příští rok bude velmi rizikový

ABSTRACT: “We see next year as very risky. That’s why we want the state to cap energy prices also for big companies,“ says Bohuslav Čížek, Director of the Economic Policy Section and Deputy Director General of the Confederation of Industry of the Czech Republic (SP ČR) in an interview.


 

Viceprezident SP ČR Radek Špicar nedávno v jednom rozhovoru uvedl, že po Novém roce vybuchne v průmyslu časovaná bomba, pokud vláda nezačne situaci s drahými energetickými komoditami intenzivně řešit. Jste stejného mínění a dá se tomu nějak zabránit?

Ano, my příští rok vidíme jako velmi rizikový, máme z něj strach, protože dochází k několika přelomům. Řadě firem totiž letos končí fixace cen a na příští rok již nemají nasmlouvané fixace cen na nějakou nižší částku. Největší otazník je v kontextu nejistých cen energie u plánování projektů, investic i celkového hospodaření firem. Firmy napříč sektory, nejen ty s vysoce energeticky náročnými výrobami, se potýkají s násobným zvýšením cen energie. To se samozřejmě promítne do jejich ekonomiky a způsobí jim to nemalé problémy. Některé firmy mají problémy i letos, ale příští rok jich bude zřejmě mnohem více. Ledaže by se stal nějaký zázrak – třeba skončila válka na Ukrajině, ceny by šly výrazně dolů atd. Jenže může dojít i ke zhoršení situace. Nejhorší je, že firmy nemohou vůbec plánovat. Nevíme, co se může stát po příští zimě, kdy třeba bude plynu méně než v té nadcházející, kdy jsou plné zásobníky. Malé a střední firmy mají ceny zastropované, ale velké firmy ne, a přitom jsou páteří české ekonomiky.

 

To, co navrhuje vláda pro velké firmy podle evropských pravidel – kompenzace nákladů podle dočasného krizového rámce, to není dostatečné? Stěžovali jste si, že musí být v provozní ztrátě, ale to prý bylo už odstraněno…

Nyní byla už vyhlášena 1. výzva pro velké firmy, které nemají zastropované ceny. Je to ale jen za období únor až říjen 2022, chybí tam bohužel příští rok. Tato výzva byla vyhlášena ještě za starých podmínek – tedy s podmínkou provozní ztráty ve vyšších kategoriích pomoci. Nová pravidla budou snad uplatněna až v dalších výzvách. Stále jde ale o dotační nástroj, musíte tedy dát žádost, splnit řadu podmínek, je tam několik limitů pro získání podpory. Je to určitá pomoc, ale má to řadu omezení, pro mnoho firem je to příliš komplikované a nedostatečné.

 

Foto: archiv SPD ČR

 

Ty peníze mají firmám přijít ještě letos?

My bychom si to přáli a požadujeme to. Firmy v problémech by to ocenily. Ale nevíme, jestli to Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zvládne.

 

Pak jsou podle Vás i další možnosti podpory velkých firem, například výkup plynu a elektřiny od producentů a prodej formou aukce velkým firmám. Je to reálné a je to už nějak rozpracováno? Co další způsoby podpory?

V jednu chvíli to bylo na stole, ale nakonec se jako jednodušší zdá varianta zastropování. Konkrétně s ohledem na evropská pravidla a připravovaná opatření Německa je tato varianta trochu složitější a ještě navíc provázaná s tzv. Dočasným krizovým rámcem.

Prosadili jsme ale také nulový poplatek za obnovitelné zdroje energie i pro firmy od října do konce příštího roku. Ale to jsou úspory jen v jednotkách procent. To firmy nespasí. Pro některé je totiž i cenový strop třeba čtyř až pětinásobný než ceny před dvěma lety. Cena na trhu je třeba sedmi až osminásobek předloňských cen.

Zpět k Vaší otázce – my jsme chtěli po vládě plošné řešení. Chtěli jsme zastropované ceny pro všechny firmy, ale vláda rozhodla, že stropy budou jen pro malé a střední firmy. Na stole jsou dvě věci – plošné zastropování pro všechny firmy a evropské řešení, které může cenu energie na trzích snížit.

 

To by bylo ale hodně drahé, ne? Kde by na to vláda vzala?

Pokud se prosadí celoevropské řešení – společný nákup plynu a oddělení cen elektřiny a plynu – tak ceny přece půjdou dolů, a pak by to tak drahé být nemuselo, protože rozdíl mezi cenovým stropem a náklady státu pro opatření na energii by se snížil. Domnívám se, že windfall tax pro energetické, těžařské, petrochemické firmy a banky a zavedení cenových stropů pro výrobu elektřiny by mohlo významnou část nákladů na zastropování cen pro všechny pokrýt. Dodatečně nepůjde podle mě o stamiliardy, ale maximálně desítky miliard. Navíc my nepožadujeme stoprocentní zastropování cen pro malé, střední a velké firmy, ale jen osmdesátiprocentní. Strop, který nyní již existuje pro malé a střední podniky, je stanoven na 200 euro za megawatthodinu. To by nemuselo být v konečném důsledku až tak drahé. Pokud by na to nestačilo ono chystané zdanění, tak by se zbytek musel dorovnat ze státního rozpočtu. Pořád by to ale bylo levnější, než kdyby velké firmy začaly hromadně krachovat. V jiných zemích mají také cenové stropy a další opatření, Německo se třeba chystá své firmy masivně podpořit finanční injekcí ve výši 200 miliard euro.

 

Možná by bylo dobré řešit, proč máme nejdražší elektřinu v Evropě… Čím je to podle Vás způsobeno?

Pro průmysl to určitě všude neplatí. Měli jsme ale například největší meziroční navýšení ceny elektřiny pro domácnosti. To bylo dáno tím, že opatření vlády přišly později než v jiných zemích. Historicky jsou ale ceny elektřiny pro průmysl zhruba v polovině žebříčku evropských zemí. U domácností to tak nesledujeme. Na druhou stranu, musíme potvrdit, že v Evropě jsou konkurenční země, kde stejné podmínky v cenách energie naše firmy nyní nemají. Například ve srovnání s Francií, Polskem či Španělskem. Specifika a opatření řady zemí zhoršují pozici firem nejen globálně ale v některých případech i v rámci EU.

Nás zajímá i plyn, řada firem je na něm závislá. Plyn prakticky beze zbytku dovážíme, dnes výhradně přes Německo. Pokud bychom své trhy s elektřinou uzavřeli, jak občas slýcháme, mohli bychom mít problémy se solidárními i standardními dodávkami plynu i ropy. To si nemůžeme dovolit.

 

Pomohlo by ke snížení cen elektřiny, kdybychom odešli z burzy v Lipsku?

Myslím, že ne. Burza je v podstatě jen technická platforma, umožňující propojení. Třeba ČEZ prodává většinu své elektřiny mimo burzu. To, že jsme na jednotném trhu, byla pro nás dříve výhoda, přinášelo to i nižší ceny. V době cen kolem 800 EUR/MWh trh nefungoval. Ale odchod z burzy jen pro některé komodity by podle mě nic nevyřešilo. Nicméně, pravdou je, že třeba Polsko, které není tolik propojené s evropskými trhy, má díky tomu ceny elektřiny nižší než my.

Ceny by výrazněji mohlo snížit zavedení jednotných evropských opatření, především oddělení cen elektřiny a plynu, tzv. decoupling, společné nákupy plynu, plnění zásobníků plynu a úprava systému obchodu s povolenkami. Stažení části povolenek z trhu vystřelilo ceny elektřiny vzhůru. Nyní už to takový vliv na cenu nemá, nicméně by bylo určitě vhodné vrátit ty stažené povolenky zase na trh.

 

Proč máme dražší elektřinu kvůli tomu, že jsme propojení s evropskými trhy?

Protože třeba Poláci tím, že nejsou tolik propojeni s evropskou soustavou, si určují cenu elektřiny více sami. A elektřinu mají levnější, protože většinou pochází z uhelných elektráren, které mají nízké výrobní náklady. Navíc těžba uhlí je dotována polským státem.

Česká republika dříve z propojení trhů profitovala, včetně nízkých cen, dnes je tomu naopak. Problém ceny elektřiny je v tom, že jsou dosud navázány na ceny plynu. Ceny na burze obsahují také vysokou rizikovou přirážku odrážející nejistoty dnešní doby, i to je drží nahoře. V srpnu a září někteří obchodníci firmám nechtěli dávat nabídky na dlouhodobé kontrakty, nabízeli jim jen za dodávky za spotové ceny plus přirážka. Proto jsme začali tlačit na vládu, aby ceny zastropovala.

 

Jak to vypadá s oním decouplingem? Je reálné, že se v dohledné době zavede?

My jsme po něm volali už na jaře, protože řada evropských složitých opatření by se dělat vůbec nemuselo dělat, neboť cena elektřiny by šla dolů. Bohužel, Německo, které vyrábí většinu elektřiny z plynu, s tím nesouhlasí. My jsme napojeni na Německo, takže musíme spoléhat na celoevropské řešení, nemůžeme to udělat separátně, protože přes Německo k nám proudí plyn. Ale stále věříme, že se to podaří. Zatím se ale stále jen diskutuje o jeho podobě na Evropské radě. Sílí ale hlasy, že decoupling už nebude potřeba, protože ceny plynu už se snížily a jdou stále dolů. Decoupling ale bude podle nás potřeba pro další měsíce, protože nikdo neví, co se může stát v příštím roce. Je to tedy hlavně příprava na příští rok pro určitou stabilitu výhledu, zásobníky v případě větší zimy a problémů nemusí vypadat tak, jako je tomu k dnešnímu dni.

 

Myslíte, že bychom měli o dodávkách plynu i ropy i nadále jednat s Ruskem?

Myslím, že s Ruskem se vyjednávat nemá.

 

Řada firem si nyní údajně dováží plyn sama. Jak podíl firem to je?

Firmy si možnosti dovozu plynu zjišťovaly už od jara. Tenkrát byla ale cena LNG mnohem vyšší než cena plynu z Ruska, dnes se ta cena LNG už snížila, vzhledem k tomu, že objem dodávek do Evropy je mnohem vyšší než na jaře a že cena plynu vzrostla. Firmy si pořizují malé zásobníky a přibývají smlouvy na individuální zajištění LNG, ale zatím to není masová záležitost.

 

Když to shrneme, chtěli byste, aby ceny byly zastropovány i pro velké výrobce a aby EU tlačila na snížení cen hlavně oddělením cen elektřiny od plynu.

Ano, je to tak.

 

Kde na to ale vzít? Bude na to stačit windfall tax a zavedení cenových stropů pro výrobu elektřiny? Jak se na tento mechanismus díváte? Je pro podnikatele dost srozumitelný?

Pro širší podnikatelskou veřejnost to moc srozumitelné není. Největší hráči v energetice se ale části těch jednání zúčastnili. Nicméně tvorba této legislativy i připomínkové řízení bylo velice krátké, což moc pozitivní není. Systémově tato opatření nejsou ideální, narušují investiční rozhodování, na druhou stranu je to politické rozhodnutí, snaha najít nějaké zdroje na financování pomoci domácnosti i podnikatelům. Takže to respektujeme. Měli jsme jen dílčí připomínky z hlediska nastavení. Můžeme kritizovat šíři těchto opatření, česká varianta je širší než podobná evropská opatření.

 

Nebylo by jednodušší stanovit maximální ceny pro producenty energetických komodit, než zavádět taková krkolomná a složitá opatření?

Jednodušší by to bylo, ale toto je asi pro stát rychlejší způsob, jak vybrat peníze. Většina těch transakcí, tj. prodej elektřiny a plynu, už byla provedena, protože se tyto komodity prodávají dlouho dopředu, takže ty maximální prodejní ceny by se mohly u většiny komodit stanovit třeba až za rok. Ten efekt, aby vláda vybrala co nejvíc peněz, by z toho nakonec tak výrazný nebyl. Nicméně, takové dodatečné zdaňování není úplně běžná věc.

 

Foto: archiv SPD ČR

 

Evropská komise také schválila pomoc české vlády určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energie. Za období od letošního února do konce roku jim bude stát moci poskytnout dotace v celkovém objemu 1,23 miliardy eur, tedy 30 miliard korun. Jednotlivé firmy budou moci získat nejvýše 1,8 milionu eur, tedy 44 milionů korun. Podniky z energeticky náročných odvětví, které vykazují provozní ztrátu, pak mohou dostat až 8,2 milionu eur, tedy 200 milionů korun. To by mohlo podle Vás velkým firmám také pomoci?

Spuštění programu a výzev dle Dočasného krizového rámce jsme prosazovali od počátku vyhlášení této možnosti ze strany Evropské komise jako jednu ze součástí balíčku opatření pro firmy. Koordinovali jsme a komunikovali připomínky firem vůči vládě a MPO při nastavování programu a výzvy. Podařilo se nám vyjednat, aby součástí nebyly tzv. zelené podmínky, nebo aby u podpory do 45 mil. Kč nebylo nutné splnit podmínku provozní ztráty. 1. výzvu vítáme, poskytne podporu za období od února do října 2022 pro firmy, které nejsou pod cenovým stropem v roce 2022. Dostatečná pomoc to ale pro řadu firem není.

 

Jak se díváte na to, že Daniel Křetínský přesunul své energetické podnikání mimo Českou republiku hned poté, co bylo oznámeno, že vláda hodlá zdanit nadměrné zisky energetických firem a vybraných bank? Nebude takových firem více?

Samozřejmě, že vysoké zdanění může firmy motivovat k tomu, aby své aktivity přenášely do zahraničí. Záleží to na rozhodnutí každého investora. Dobrý signál pro investory to ale není. O dalších odchodech nevím, ale i kdybych věděl, nemohu to komentovat.

 

Uvedl jste, že by mělo dojít k revizi systému obchodování s povolenkami. V jakém směru?

Je minimálně potřeba uvolnit více povolenek do oběhu ze systému MSR (Market Stability Reserve) za účelem snížení jejich ceny. Povolenky se stáhly z trhu, aby se nastartoval systém obchodování. Ted je potřeba je zase vrátit na trh.

 

Jak vidíte příští rok? Optimističtěji než letos nebo naopak?

Moc optimisticky ho nevidíme, pokud nebudou zastropovány ceny pro velké firmy. Spíše se předpokládá, že příští rok bude ve znamení ekonomické stagnace. Pokud bude růst, tak bude blízko nuly nebo jen v desetinách procenta. Firmy jsou velmi opatrné v investicích, zakázek ubývá, mírně převažuje pesimismus ve výhledech na příští rok. Rok 2024 by mohl být už lepší, pokud se nestane nic neočekávaného. Ale jeden z těch hlavních faktorů, od kterých se růst či stagnace bude odvíjet, jsou ceny energie.


 


O DOTAZOVANÉM
Ing. Bohuslav Čížek, Ph.D., MBA, 
ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, zástupce generální ředitelky. Vystudoval ekonomii a hospodářskou politiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a je držitelem titulu MBA v oboru strategické finanční řízení a titulu Ph.D. v oboru ekonomika a management. Do Svazu průmyslu a dopravy ČR nastoupil v roce 2011 jako hlavní analytik/ekonom a expert v oblasti financí, daní či investic. Od ledna roku 2016 vede jako ředitel Sekci hospodářské politiky. Je členem řady expertních týmů a zastupuje zaměstnavatele v řadě výborů u nás i v Evropské unii. Je zodpovědný za rozmanité ekonomické otázky včetně např. daní, investic, energetiky či environmentálních témat. Pracoval také jako lektor/konzultant v oblasti ekonomie, hospodářské politiky, obchodního managementu nebo podnikových financí, jako strategický specialista či hlavní finanční analytik.

Tomáš Brejcha

Související články

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…

Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly

Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…

Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás

Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…

Šialená chyba populárnych nabíjačiek elektromobilov. Batérie luxusných modelov „upiekli“

Elektromobily majú dnes ešte stále pomerne vysokú cenovku, najmä ak ide o tie z prémiových kategórií. Patrí sem aj plne elektrický…

Jičín díky úsporám tepla ve veřejných budovách zatím ušetřil téměř milion korun

Město Jičín zavedením různých úspor spotřeby tepla ve veřejných budovách ušetřilo v posledním čtvrtletí loňského roku v meziročním…

Kalendář akcí

AQUATHERM Nitra

07. 02. 2023 - 10. 02. 2023
Medzinárodný odborný veľtrh vykurovacej, ventilačnej, klimatizačnej, meracej, regulačnej, sanitárnej a ekologickej techniky

E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti

15. 02. 2023 08:00 - 18:00
Ostrava, na Černé louce, Pavilon A
Třetí ročník diskuzního fóra E-Mobilita si do hledáčku opět bere témata víc než aktuální. Moravskoslezský kraj se stává lídrem na poli vodíkových tech...

Energetický management pro města a obce

15. 02. 2023 09:00 - 16. 02. 2023 18:00
Praha, hotel DAP
Konference určená pro energetické manažery měst a obcí, jejímž hlavním tématem je snižování energetické náročnosti budov vlastněných veřejnou správou,...

Transportation Oil and Gas Congress 2023

20. 02. 2023 09:00 - 21. 02. 2023 20:00
Istanbul, Türkiye
TOGC 2023 is a B2B networking event for more than 350 specialists from pipeline industry that covers strategic goals and technical issues of the oil,...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

75780
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
881
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika