EU zavádí povinné úspory elektřiny ve špičce a maximální příjmy pro dodavatele
Evropská unie příští týden uvádí do praxe dvojici opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Od čtvrtka začne platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku startuje aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů.

Vlády EU se na obou opatřeních dohodly na konci září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. Byť od té doby výrazně klesla, zůstává plyn ve srovnání s uplynulými roky drahý, což se promítá do cen elektřiny. Důvodem je evropský velkoobchodní systém, v němž se cena elektřiny odvíjí od nejnákladnějšího způsobu výroby potřebného k uspokojení momentální poptávky.
Ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu se státy EU dohodly, že od začátku prosince do konce března sníží o pět procent spotřebu elektřiny ve špičce. Časové úseky vybrané pro úspory při tom mají tvořit aspoň desetinu zimních měsíců. Pokles poptávky se bude vypočítávat porovnáním se spotřebou, kterou pro dané období předpovídali provozovatelé rozvodné sítě.
Druhé opatření, které se začátkem prosince vstupuje v platnost, míří proti mimořádným ziskům elektráren s nižšími náklady, než mají ty paroplynové. Pro dodavatele elektřiny vyrobené z jádra, uhlí či obnovitelných zdrojů, byl stanoven příjmový strop na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Veškeré prostředky nad touto hranicí mohou unijní vlády firmám odebrat, načež mají povinnost použít je na podporu koncových odběratelů elektřiny.
Unijní nařízení členským zemím dává značnou volnost. Mohou například zavést různé příjmové stropy pro jednotlivé zdroje elektrické energie, a to pod i nad uvedenou základní hodnotou. Konkrétní opatření pro dosažení úspor elektřiny si státy určují samy, přičemž své plány v tomto směru musí dodat Evropské komisi do 1. prosince. Unijní exekutiva na dotaz ČTK neuvedla, zda to již všechny učinily.
Velkoobchodní cena elektřiny se na evropských trzích na konci léta vyšplhala až na nevídané hodnoty kolem 1000 eur za MWh a i v posledních týdnech zůstávala nad hranicí stanovenou unijním nařízením. Evropská komise v září přišla s odhadem, že systém přerozdělování zisků by do unijních rozpočtů mohl přinést okolo 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Česká vláda plánuje od prosince do konce příštího roku vybrat asi 80 miliard Kč.
Podobně jako Česko i některé další unijní státy hranici pro odebírání příjmů elektráren posouvají. Například Belgie ji podle dostupných informací plánuje snížit na 130 eur za MWh. Francouzská vláda chce zavést ještě nižší strop, napsal list Le Figaro. Hranici nadměrných příjmů pro prodej elektřiny z větrné, vodní či jaderné energie údajně posunula na 100 eur za MWh.
Opatření zaváděná od příštího měsíce navazují na dohodu o dobrovolném snížení spotřeby plynu jakožto další díly reakce EU na energetickou krizi. Schváleny byly společně s plánem přerozdělovat část zisků firem dodávajících fosilní paliva za letošní a příští rok. Česká vláda kroky prezentuje i jako úspěchy svého předsednictví v Radě EU, které už kvůli intervencím proti vysokým cenám energií svolalo několik mimořádných ministerských rad a moderuje i složité debaty o zastropování ceny plynu.
Povinné úspory elektřiny a odebírání zisků považovaných za nadměrné se zároveň neobešly bez kritiky. Prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý například po jejich dojednání uvedl, že opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Sdružení Eurelectric hájící zájmy evropského energetického sektoru se zase tento týden obrátilo na Evropskou komisi se stížností na způsob, jakým různé země včetně ČR zavádí strop na mimořádné příjmy.
Spokojené nejsou ani všechny unijní vlády. Ta slovenská si už v září stěžovala, že systém zdanění příjmů elektráren je pro ni nevýhodný. Jak popsal web Politico, nástroj přinese značně nerovnoměrné výsledky v závislosti na energetickém mixu dané země, národních opatřeních či míře dovozu elektřiny. Nařízení EU ve snaze zmírnit tyto nerovnosti vyžaduje, aby země uzavíraly bilaterální "dohody o solidaritě" v případech vysoké závislosti jedné strany na elektřině vyrobené jinde. Kolik takovýchto dohod bude při startu unijního mechanismu platit, není jasné.
Související články
Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu
Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić dnes nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkáns…
Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly
Obnovitelné zdroje se v členských zemích Evropské unie uplatňují stále více. Solární a větrné elektrárny podle studie think tanku…
Matovič sľuboval, že Slovensko bude v energiách unikát. No inflácia udrela v eurozóne najviac práve na nás
Igor Matovič sľuboval, že vládny balík za 3,5 miliardy eur ochráni slovenské domácnosti a budeme vo svete unikát. Lenže viaceré kr…
Šialená chyba populárnych nabíjačiek elektromobilov. Batérie luxusných modelov „upiekli“
Elektromobily majú dnes ešte stále pomerne vysokú cenovku, najmä ak ide o tie z prémiových kategórií. Patrí sem aj plne elektrický…
Jičín díky úsporám tepla ve veřejných budovách zatím ušetřil téměř milion korun
Město Jičín zavedením různých úspor spotřeby tepla ve veřejných budovách ušetřilo v posledním čtvrtletí loňského roku v meziročním…
Kalendář akcí
AQUATHERM Nitra
E-Mobilita 2023, cesta k soběstačnosti
Energetický management pro města a obce
Transportation Oil and Gas Congress 2023
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.